9.9.20

Učitelská platforma, z.s.: Ministerská vyhláška zásadně omezuje pro žáky podpůrná opatření. Šetří se na špatném místě

Návrh novely vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaných žáků kritizuje řada ředitelů, kteří jsou členy sdružení Učitelská platforma. Obávají se, že snížení podpory pro řadu žáků výrazně zkomplikuje podpůrný systém, který v posledních letech na školách budovali. Za nelogickou a neekonomickou považují i snahu šetřit právě na těch nejslabších, tedy na dětech se specifickými potřebami. Ředitelé kritizují i proces vzniku novely, který proběhl bez odborné debaty a narychlo.


Ministerstvo školství uvedlo do vnitřního připomínkového řízení novelu vyhlášky, která popisuje pravidla pro práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami i s nadanými žáky. Novela určuje i způsob financování podpůrných opatření, která mohou být těmto žákům zajištěna, aby se ve škole vyrovnaly jejich hendikepy, a měli tak větší šanci na úspěšné vzdělávání se svými vrstevníky.

„Z návrhu novely vyhlášky je řada ředitelů škol takřka zděšena. Novela školám nejenže nepřináší žádné nové možnosti podpory potřebným žákům, naopak omezuje či ruší řadu podpůrných opatření, která nyní mnohde velmi dobře fungují a jsou pro žáky velmi efektivní,“ uvádí Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy. Podporu od asistenta pedagoga by tak již nemohli využívat například žáci s tělesným postižením, chronickým onemocněním, závažnými vadami řeči, a zejména se specifickými poruchami učení.

Podobně kriticky vidí navrženou novelu důležité vyhlášky i několik ředitelů škol. „Zrovna žáci se specifickými poruchami učení dokážou v naší škole díky podpoře od asistentů pedagoga dělat velké pokroky. Jsou jimi zároveň vedeni k samostatnosti a postupně tuto podporu využívají stále méně, někdy nakonec dokonce vůbec. Tato vyhláška by de facto zastavila systém, který jsme tu řadu let pracně budovali,“ vysvětluje Pavel Vyhňák, ředitel ZŠ Šlapanice.

Novela plánuje zrušit financování dalšího hojně využívaného podpůrného nástroje, kterým je takzvaná pedagogická intervence – tedy možnost, aby učitel pracoval s některými žáky, kteří potřebují podporu většinou hodinu týdně navíc, a měl tuto práci zaplacenou. „Jedná se o podpůrné opatření cíleně zaměřené na konkrétního žáka podle jeho potřeby. Těchto dětí máme ve škole zhruba 25, u kterých využíváme různě hodiny pedagogické intervence. Pro naši školu by tedy omezení této podpory znamenalo v součtu minus jeden úvazek učitele. Navržené kroky jsou podle mě cíleným okrajováním inkluze a postupným návratem o čtyři roky zpět, kdy podpora mnoha žáků v běžných školách téměř nebyla placena. Dalším problémem je omezení předmětu speciálně pedagogické péče pouze pro žáky se závažnými poruchami učení,“ potvrzuje Václav Nádvorník, zástupce ředitele ZŠ Londýnská v Praze.


„V naší škole máme přes 80 dětí s potřebou podpůrných opatření, letos jsme přijali čtyři nové asistenty pedagoga, celkem jich máme jedenáct. Pokud bychom o tento zdroj jejich financování přišli, zůstanou nám pro financování podobné podpory jen takzvané šablony. Z nich letos zaplatíme pouze půlúvazek školního psychologa a desetinový úvazek kariérového poradce. Víc nic,“ popisuje situaci ve své škole Jana Rozsypalová, školní psycholožka ze Základní školy Mohelnice, Mlýnská.

Ředitelé také upozorňují, že novela vyhlášky byla připravena velmi nesystémově a překvapivě narychlo. Podle Učitelské platformy by takto důležité vyhlášky měly vznikat na základě odborné diskuze, do které se zapojuje řada odborníků, profesních sdružení i zástupců daného oboru. To se v případě této novely nestalo. Vznikla pouze uvnitř ministerstva a jelikož jde pouze o vyhlášku, stačí k jejímu zavedení do praxe, když ji schválí vláda. „Pokud chceme, aby klíčové legislativní dokumenty, které ovlivňují vzdělávání, byly kvalitní a nosné, je nutné systémově nastavit jejich vznik. Nesmí vznikat narychlo a musí být projednána odborníky,” dodává předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. Podle ní je novela vyhlášky dokonce v přímém rozporu se Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.

„Ministerstvo školství tento návrh zdůvodňuje potřebou úspor. Takovému zdůvodnění v tomto případě nerozumím. Ve chvíli, kdy řadě žáků ztížíme úspěšný průchod vzděláváním i jejich následné uplatnění na pracovním trhu, můžeme očekávat výrazné zvýšení nákladů na řešení průvodních jevů spojených s jejich případnou dlouhodobou nezaměstnaností a dalšími problémy, kterými budou mnohem snáze ohrozitelní,“ připomíná Petra Mazancová.

Aktuálnímu návrhu novely vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaných žáků se dnes budou věnovat poslanci na jednání školského výboru.

1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

kritizuje řada ředitelů

Takže nějakým osmi lidem se nezamlouvá, že se jich ministerstvo už také přestalo ptát na názor.

Okomentovat