30.8.20

Zuzana Hronová: Zahoďte učebnice, rozvíjejte osobnost. Výuka 21. století potřebuje tvůrčí prostředí

Klimatické změny, moderní technologie, polarizace společnosti, relativizace hodnot. Vyznat se ve světě bude bez kritického myšlení stále obtížnější. Kdo nedokáže správně analyzovat kvanta informací dostupných jedním kliknutím, neuspěje. V tom je možná nejpalčivější problém českého vzdělávání. Školy musí přestat učit postaru, aby mohly do praxe posílat absolventy schopné řešit mezioborové úkoly.

Z článku v Aktuálně.cz vybíráme:

Jenže na školách působí tisíce učitelů s mnohaletou praxí, kteří mají úplně jinou průpravu. "Od odborníků na vzdělávací obsah lze jen obtížně očekávat přílišné pochopení pro změnu směru, aby se přeškolili na odborníky na děti. Ale právě takové ve školách potřebujeme," říká Ondřej Neumajer.

Ve svém dokumentu Inovativní výukové aktivity pro rozvoj dovedností 21. století Neumajer píše, že nutným předpokladem pro rozvoj žákovských dovedností je redukce množství učiva.

Jenže pro učitele je předávání znalostí mnohem rychlejší způsob výuky než rozvoj dovedností žáků jejich vzájemnou spoluprací a komunikací, samostatným řešením problému, prezentací či pěstováním kritického myšlení.

Tento rychlejší způsob je podle Neumajera jedním z důvodů, proč se tolik učitelů drží starého modelu školy coby předavatele informací, ačkoliv ty už řadu let máme na dosah jedním kliknutím myší.(...)

Národní ústav pro vzdělávání, dnes přejmenovaný na Národní pedagogický institut ČR, už v roce 2014 upozorňoval na nedostatek multidisciplinárních přístupů a naopak na příliš silný důraz na konkrétní disciplíny. Na svých stránkách uvádí, že podle zprávy Evropské unie bude právě multidisciplinarita hrát ústřední roli v evropském hospodářství. Institut také apeluje, že je potřeba v dětech podněcovat tvůrčí schopnosti a dovednosti související s uměním.

To koresponduje s výukou napříč předměty - v USA hojně využívaný přístup STEM (Science, Technology, Engineering, Mathematics), který učí dohromady přírodní vědy, technologie, techniku a matematiku. V poslední době se přidává také Art - umění, tedy tvorba, což pozměňuje název metody na STEAM.

V Česku by proto podle Ondřeje Neumajera prospěla změna systému aprobací, jak k tomu vybízí už rámcový vzdělávací program z roku 2005. Pedagogické fakulty by nevzdělávaly "oboráře" jako doposud - tedy zvlášť matematiky, fyziky, dějepisáře a podobně -, ale specialisty na rozvoj dovedností.

11 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...

"Zahoďte učebnice..."

Děkujeme za radu, už jsme o tom sami uvažovali, protože jsou v salátovém vydání a na nové nemáme peníze.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici při zkompetentňování žactva žádné učebnice nepoužívají.
Všechno je na netu.

Unknown řekl(a)...

Ano. Dnes je třeba už markantně vidět nedostatek kompetencí a sebekritického myšlení třeba u "odborníků" a samozvaných vizionářů píšícícho školství ..

Jirka řekl(a)...

Školy musí přestat učit postaru, aby mohly do praxe posílat absolventy schopné řešit mezioborové úkoly.

Čím se řeší mezioborové úkoly? Myšlením? Když jsou úkoly mezioborové, nebude jejich řešení vyžadovat i mezioborové znalosti a dovednosti? Je možné, že by dobře zpracované učebnice tříbily schopnost myslet?
Mám pocit, že žiji v paralelním světě. Asi chyba v Matrixu.

Ygrain řekl(a)...

"Kdo nedokáže správně analyzovat kvanta informací dostupných jedním kliknutím, neuspěje."

To by mě tedy zajímalo, jak někdo dokáže analyzovat kvanta informací bez toho, aby měl jiná kvanta informací v hlavě, a vybrat z nich to podstatné. Kupříkladu dneska jsem si jedním kliknutím našla článek o typech oceli, ale po analýze jsem došla ke správnému závěru, že než to zkoušet přepracovat do maturitní otázky v angličtině sama samotinká, zajdu si raději pro nalejvárnu k někomu, kdo tomu rozumí, než abych pindala hlouposti jako autor článku.

Ygrain řekl(a)...

PS Nabušené znalosti z chemie přišly dost vhod.

Silvie A. řekl(a)...

aby mohly do praxe posílat absolventy schopné řešit mezioborové úkoly

Soudím, že pro schopnost řešit mezioborové úkoly je nutným předpokladem schopnost řešit oborové úkoly. Což, podle Ondřeje Neumajera, učit nemáme.

pro učitele je předávání znalostí mnohem rychlejší způsob výuky než rozvoj dovedností žáků jejich vzájemnou spoluprací a komunikací, samostatným řešením problému, prezentací či pěstováním kritického myšlení.

V tom má pan Ondřej Neumajer naprostou pravdu. Opravdu je mnohem rychlejší naučit studenty řemeslo tím, že jim vysvětlím, jak se věci dělají správně, než je nechat ztrácet čas vlastnoručním vymýšlením trakaře a objevováním ameriky.
A proto to dělám (postaru).
Na vzájemnou spolupráci a komunikaci a na samostatné řešení problémů dojde i tak.

Prezentace a pěstování kritického myšlení je v dané situaci zbytečná ptákovina.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Doporučuji sérii zatím 5 článků kolegy L. Bůžka K čemu jsou našim žákům ve 21. století vědomosti? http://blog.aktualne.cz/blogy/lukas-buzek.php)

Silvie A. řekl(a)...

Odhadli například, že případné zvýšení výsledku amerických žáků v mezinárodním testování PISA o 25 bodů (tedy méně, než je propad Finska od roku 2006) znamená v příštích padesáti až osmdesáti letech přínos pro ekonomiku USA ve výši 62 bilionů dolarů

Bůžkovy texty jsou možná poutavé čtení, ale argumentačně zcela odřezané od reality. Pan Bůžek je takový "otec Školastyk" českého školství. Argumentuje VÝHRADNĚ vyčtenými údaji, které ani jejich autoři nejspíš nemysleli vážně.

Nicka Pytlik řekl(a)...

naučit studenty řemeslo tím, že jim vysvětlím, jak se věci dělají správně

Co svět světem stojí, učili otcové svoje syny a matky svoje dcery, co sami/y uměli/y. A až to synové a dcery uměli/y, posoudili/y, co z toho upotřebí. Časem k tomu přidávali vlastní postupy řešení problémů.
Protože lidský život nebyl buhvíjak dlouhý, museli se lidé všechno naučit poměrně dost rychle. Jinak by to taky nemuseli postíhat.
Ať lidé objevují. Není nic lepšího. Ale ať objevují věci doposud neobjevené. Jsou věci, jejichž funkčnost se projeví až za mnohá léta, proč zbytečně dělat chyby, které už jiní udělali, a z nichž se už dávno poučili.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Poslední větu doporučují pytlici rozdělit na dvě věty tak, aby sdělení dávalo alespoň trošku smysl...

Okomentovat