28.8.20

Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ (verze 26. 8. 2020)

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy předkládá vládě k projednání materiál „Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+“, který byl zpracován na základě plánu hlavních úkolů MŠMT a plánu nelegislativních prací vlády na rok 2020.

Strategie 2030+ navazuje na Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2020. Jejím úkolem je zajistit plynulý přechod do dalšího desetiletí, připravit vzdělávací systém ČR v oblasti regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání a celoživotního učení na nové výzvy a zároveň řešit problémy, které v českém školství přetrvávají. Strategie 2030+ má obecnou, zastřešující povahu a popisuje priority, které je třeba ve stanoveném období řešit. Strategie 2030+ má dva hlavní strategické cíle, které se zaměřují na proměnu obsahu vzdělávání (SC1) a na snižování sociálních nerovností ve vzdělávání (SC2). Tyto cíle jsou rozvedené ve strategických liniích, které se zaměřují na proměnu samotného vzdělávání, řešení nerovností, podporu pedagogů, zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce a zajištění stabilního financování.

Přípravné práce na Strategii 2030+ byly zahájeny v roce 2018. V lednu roku 2019 byla ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ustavena osmičlenná externí expertní skupina pod vedením prof. Arnošta Veselého. Úkolem expertů byla příprava výchozího dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+, který definoval priority a cíle vzdělávací politiky pro oblast regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání a celoživotního učení v období přesahujícím horizont roku 2030. V listopadu roku 2019 představilo MŠMT ve spolupráci s externí expertní skupinou materiál na veřejné konferenci a do konce roku 2019 probíhala jeho veřejná konzultace.

Po dokončení projednávání dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+ byly v lednu 2020 zahájeny práce na samotném textu Strategie 2030+ a na formulacích jednotlivých klíčových opatření vedoucích k naplnění vytyčených cílů. Proces tvorby Strategie 2030+ na jaře 2020 ovlivnila pandemie, která zásadně omezila plánované veřejné akce. Přesto se v červnu podařilo uskutečnit on-line přenášenou konferenci a diskusní stoly (za účasti více než 8 700 účastníků), aby byly zohledněny podněty co možná největšího počtu zainteresovaných aktérů. V následující veřejné on-line konzultaci obdrželo MŠMT téměř 450 podnětů.

Příprava nového strategického dokumentu stavěla na maximální otevřenosti a transparentnosti. Její součástí byla série veřejných konzultací a kulatých stolů za účasti co možná nejširšího spektra aktérů vzdělávací politiky. Využívali jsme pestrou paletu komunikačních nástrojů, včetně sociálních sítí. Cílem bylo, aby jak odborná, tak i široká veřejnost byla co možná nejvíce informována o budoucích plánech v oblasti vzdělávacího systému ČR a mohla tyto plány sama aktivně ovlivnit.

Aby se podařilo vytyčené cíle Strategie 2030+ naplnit, budou v průběhu realizace pro jednotlivá implementační období definována klíčová opatření, včetně stanovených gestorů, výstupů, časového harmonogramu, a především jasně nastavených indikátorů. Implementační část Strategie 2030+ popisuje kromě klíčových opatření na první implementační období 2020-2023 strukturu implementačního plánu, základní informace k souboru indikátorů, postupy monitorování a vyhodnocování implementace, postupy řízení a organizační strukturu implementace. Její přílohou je dokument Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+.

Realizace Strategie 2030+ je rozdělena do tří implementačních období. Klíčová opatření pro 1. implementační období (tzv. „karty opatření“) jsou součástí návrhu Strategie 2030+. Klíčová opatření pro další implementační období budou součástí příslušného Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky.

1. implementační období 2020-2023

2. implementační období 2024-2027

3. implementační období 2028-2031

Vzdělávací soustava v ČR je velmi různorodá a mezi jednotlivými školami i konkrétními učiteli panují velké rozdíly. Některé části vzdělávací soustavy předkládané cíle naplňují již nyní
a navrhovaná opatření již dávno realizují, pro některé školy budou konkrétní opatření inspirací na jejich už jich započaté cestě za vytyčenými cíli. Existují však i školy, pro které ve Strategii 2030+ navržené cíle a opatření budou znamenat náročnou výzvu, a těm se dostane optimální podpory.

Předkládaný materiál nemá přímý dopad na veřejné rozpočty a státní rozpočet. Strategie 2030+ vzhledem ke své obecnosti a širokému záběru nepředjímá konkrétní implementaci navrhovaných opatření, a proto nelze případný dopad na veřejné rozpočty a státní rozpočet odhadnout. Případné zvýšené nároky na státní rozpočet v souvislosti s realizací Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ budou řešeny v rámci limitů výdajů kapitoly rozpočtu kapitoly 333 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Objem prostředků potřebných na implementaci některých opatření bude kapitola MŠMT uplatňovat při přípravě návrhu zákona o statním rozpočtu na příslušný rok a při návrhu střednědobého výhledu. Předpokládá se, že opatření uvedená ve Strategii 2030+ budou financována ze státního rozpočtu a prostředků EU (v rámci operačních programů nového programovacího období 2021–2027).

Předkládaný materiál bude mít pozitivní dopad na snižování nerovností v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, především ve strukturálně postižených regionech. Materiál nemá negativní dopad na rovnost postavení mužů a žen.

Předložený materiál byl dne XY. srpna 2020 rozeslán do meziresortního připomínkového řízení s termínem pro zaslání připomínek do XY. září 2020. Všechny připomínky, uplatněné povinnými připomínkovými místy, byly vypořádány a připomínková místa s vypořádáním souhlasí.

Materiál je tedy na jednání schůze vlády předkládán bez rozporu.

















3 komentáře:

Josef Soukal řekl(a)...

"Rozhodně je třeba se zabývat obsahem ústních zkoušek u českého jazyka, který je poplatný minulé době a neakcentuje potřeby současné společnosti a potřebné kompetence z českého jazyka. Rovněž současné nastavení hodnocení slohové práce je značně problematické, a také se jako umělecké dílo velmi špatně objektivně hodnotí. Naopak nejsou u českého jazyka dostatečně zkoumány, a tudíž ani vyučovány komunikační dovednosti studentů."

Např. tahle frázovitá, obsahová a formulační pitomost v textu zůstala. Jak chtějí autoři dokumentu, abychom ho brali vážně, když se prezentují něčím takovým? Tohle bude jednou epitafem ministerské éry, kterou ovládla nezodpovědnost a nekompetence.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Kvalita tohoto spisu je vskutku ohromující, po všech stránkách. Čekal bych, že když už se v něm autoři pouštějí do ČJ (nechápu, proč se u tak obecného dokumentu vůbec specifikuje jen jedna úzká výseč jednoho předmětu), budou mít v týmu několik bohemistů, že se budou v problematice orientovat a že text projde standardní jazykovou/stylistickou korekturou. Nestalo se, což slovutným akademikům nedává dobrou vizitku. Již v době publikování první verze jsme upozorňovali na to, že ztotožnit maturitní slohovou práci s uměleckým stylem je nesmysl odrážející naprostou neznalost současného stavu MZ ze strany autorů. Nic se nezměnilo, bohužel.

Nicka Pytlik řekl(a)...

nejsou u českého jazyka dostatečně zkoumány, a tudíž ani vyučovány komunikační dovednosti studentů.

Tak oni nám tu maturují studenti?
Pytlici by bývali řekli, že bez maturity se žák studentem stát nemůže.
Pokud se pojednává o komunikačních dovednostech, pak pro potřeby sdělení v mediálním prostoru má správně být "nedochází k dostatečnému zkoumání, a tudíž nedochází ani k vyučování". obdobně, jako když mediální mágové zahlásí, že došlo ke shoření stohu, a pak také, že došlo k umření řidiče a utopení vodáka.
A to malebné 'tudíž' používají místní tupoidi zejména proto, aby dodali svým provoláváním náležitý punc.

Okomentovat