26.8.20

Petr Holub: Školy a hospody. Dvě věci, které se na podzim opravdu nesmí stát

I strach vycházet má svou přesnou cenovku. Vysoké ztráty způsobené zavřením škol, restaurací nebo obchodů, jsou důvodem, proč se nikomu nechce opakovat jarní scénář „vypnutí“ normálního života.


Z článku v Seznam Zprávy vybíráme:

Hned první měsíc koronavirové krize poklesl ekonomický výkon země o patnáct procent, jinými slovy o 42 miliard norských korun (přes 100 miliard českých korun). Z toho třetinu způsobil výpadek vývozu, především se snížily ceny ropy. Zbytek, tedy částku 27 miliard za měsíc březen, přičítají Holdenovi experti vládním opatřením proti epidemii. Z toho bylo nejnákladnější zavření základních a mateřských škol, které Nory přišlo v prvním měsíci na osm miliard, protože tím přestala značná část rodičů pracovat.(...)

O něco hůře jdou porovnat další měsíce. Také Češi stejně jako Norové začali přísnou karanténu uvolňovat už dubnu, ovšem pomalejším tempem. Seveřané například prvního dubna otevřeli mateřské školy a družiny pro žáky základních škol, v květnu se začalo učit. Přesto se dubnové náklady karantény v Norsku udržely na polovině a květnové na třetině březnového stavu.


Poznámka redakce: Petr Holub tradičně opomíjí klíčová fakta a znovu prokazuje, že si o školství v ČR nedokáže získat ani nejzákladnější informace. Například to, že MŠ nebyly centrálně zavřeny.






1 komentář:

Vít Tomis řekl(a)...

Škola a hospoda dřív k sobě neodmyslitelně -) patřily...

Okomentovat