28.8.20

NPI ČR: Vyrušují žáci při výuce? Poradíme, jak se s tím vypořádat

Šeptání, strkání nebo házení papírků – s takovýmto vyrušováním ze strany žáků se během výuky setkal téměř každý z nás. Jak ale situaci řešit? Podle slavného amerického psychologa Thomase Gordona, autora knihy Škola bez poražených, ničemu nepomůže okřikování ani zesměšňování žáků. Efektivnější je naopak tzv. „já-sdělení“ a aktivní naslouchání, což si ukážeme v názorném videu.



Struktura videa

01:01 Co je to vlastně problémové chování?

01:39 Hraná scénka zachycuje, jak správně konfrontovat žáka, který vyrušuje. A co je naopak neefektivní.

06:14 Co dělat, pokud konfrontace selže a žák dál vyrušuje?

07:30 Kdy pomůže aktivní naslouchání dítěti?

08:50 Aktivní naslouchání ve skupinové diskusi může uklidnit situaci.

11:50 Proč děti hlučí nebo nedávají pozor a jak porozumět jejich potřebám?

3 komentáře:

Jiri Janecek řekl(a)...

Netusil jsem, ze je to tak snadne... Funguje to i mimo svet hranych scenek?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Funguje to i mimo svet hranych scenek?

To kdejaký nevychovaný spratek úplně roztaje.

Ondřej Merta řekl(a)...

Musím říci, že mi ty hrané scénky proslunily celý víkend. Myslím, že proto na školách neučí paní moderátorky, popřípadě páni psychologové, protože by se tímto postupem celkem nikam nedostali. Pod úrovní vnímání autorů je například dlouhodobá strategie při udržování kázně (je to návyk jako každý jiný), práce s hlasem, pohyb pedagoga po třídě (pokud nestojím na místě u tabule jako tvrdé y, ale pohybuji se pomalu po třídě je výsledek co se týče kázně jiný), skladba probírané látky (pokud to podám zajímavě, děti učivu věnují větší pozornost), objektivní příčiny nepozornosti, které se těžko ovlivňují (únava , zbytečně velký objem učiva, skladba a počty dětí ve třídě atp.). Svou roli hraje i psychická odolnost, zkušenosti a únava pedagoga. Ale co já vím o učení...

Okomentovat