27.8.20

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 3/2015 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů a výročních zpráv, ve znění pozdějších předpisů

Do vyhlášky č. 177/2009 Sb. musí být promítnuta změna zákonné úpravy. Kromě změn přímo vyplývajících z novely školského zákona, např. vypuštění příslušných částí komplexních zkoušek z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka ve společné části maturitní zkoušky, rozšíření profilové části maturitní zkoušky o písemné práce a ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka zvoleného ve společné části maturitní zkoušky, vypuštění funkce hodnotitele a úpravy protokolů maturitní zkoušky v návaznosti na změny v maturitní zkoušce, jsou zapracovány další dílčí úpravy.

ODŮVODNĚNÍ

OBECNÁ ČÁST

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejich hlavních principů

Dne 11. 7. 2020 nabyl platnosti zákon č. 284/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“). Změny zákonné úpravy musí být promítnuty i do prováděcího předpisu upravujícího konání maturitních zkoušek.

Ustanovení § 78 a § 79 novely školského zákona přesouvá písemnou zkoušku a ústní zkoušku z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka konané doposavad ve společné části maturitní zkoušky do profilové části maturitní zkoušky, což je reflektováno i v navazujících ustanovení novely v § 79 až 82. Novela školského zákona dále zrušila konání 3 povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky (1. český jazyk a literatura, 2. cizí jazyk, 3. matematika), které byly zavedeny zákonem č. 178/2016 Sb. a zavádí další nepovinnou zkoušku vyšší úrovně z matematiky ve společné části maturitní zkoušky. Tyto rozsáhlé změny jsou důvodem předkládaného návrhu změny vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 3/2015 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů a výročních zpráv, ve znění pozdějších předpisů.

Zhodnocení souladu návrhu se zákonem č. 561/2004 Sb. včetně zákonného zmocnění

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., je v mezích pravidel stanovených školským zákonem pro konání maturitní zkoušky včetně mezí jeho novely, na jejíž platnost reaguje. Návrh vyhlášky je v souladu se zákonným zmocněním obsaženým zejména v § 81 odst. 11.

Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

1. Změna v postavení písemné práce a ústní zkoušky společné části maturitní zkoušky – přesun ze společné části maturitní zkoušky do profilové části maturitní zkoušky.

Podle znění školského zákona platného do školního roku 2019/2020 včetně podzimního zkušebního období roku 2020 konají žáci ve společné části maturitní zkoušky ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk ve společné části maturitní zkoušku z dílčích zkoušek konaných formou didaktického testu, písemné práce a ústní formou před zkušební maturitní komisí. Výjimku představují maturanti, kteří budou opakovat některou maturitní zkoušku z jarního zkušebního období 2020, neboť ti v návaznosti na mimořádná epidemiologická opatření nekonají na základě zákona č. 135/2020 Sb. písemnou práci ve společné části maturitní zkoušky.

Zadání a vyhodnocování písemných prací společné části maturitní zkoušky ve zkušebních předmětech český jazyk a literatura a cizí jazyk zajišťuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále také „Centrum“ nebo „CZVV“). Od školního roku 2020/2021 (tj. od jarního zkušebního období 2021) bylo novelou školského zákona stanoveno, že zkoušky společné části maturitní zkoušky budou omezeny pouze na didaktické testy. Písemné práce a ústní zkoušky se stanou součástí školní, tedy profilové, části maturitní zkoušky s hodnocením každé části samostatně. Ve zkušebních předmětech český jazyk a literatura a cizí jazyk, ve kterých budou žáci konat zkoušku formou didaktického testu ve společné části maturitní zkoušky, budou v profilové části maturitní zkoušky konat i písemné práce a ústní zkoušky, z nichž každá bude hodnocena samostatně a uspění ve všech z nich a v ostatních povinných zkouškách profilové části maturitní zkoušky bude podmínkou úspěšného vykonání maturitní zkoušky. Zkouška z matematiky zůstává v podobě didaktického testu.

Vymezení formálních i obsahových náležitostí včetně délky písemných prací a ústních zkoušek z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka zvoleného ve společné části maturitní zkoušky, je nově upraveno v profilové části maturitní zkoušky. Jedná se o novou právní úpravu odlišnou a formálněji více svázanou od právní úpravy dalších zkoušek profilové části maturitní zkoušky. Je veřejným zájmem zachovat u zkoušek navazujících na zkoušky společné části maturitní zkoušky určité společné znaky i náročnost – proto jsou stanoveny ve vyhlášce společné paramenty těchto zkoušek pro všechny obory středního vzdělání s maturitní zkouškou (nové §14a až §14d). Obsah a témata zkoušek budou výlučně v gesci jednotlivých škol. Katalogy požadavků stanovené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pro ověřování znalostí maturujících žáků se budou vztahovat pouze na didaktické testy společné části maturitní zkoušky včetně školským zákonem nově zavedené zkoušky matematika rozšiřující (nahrazující experimentálně ověřovanou zkoušku Matematika+). Obdobným způsobem se navrhuje upravit jednotlivou zkoušku, která svým obsahem odpovídá maturitní zkoušce, tj. v rámci společné části konané formou didaktického testu a v rámci profilové části konané formou ústní zkoušky a písemné práce. Navrhuje se upravit v prováděcím právním předpise, kterým je předkládaná novela vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů.

Do oblasti novelizačních změn patří zejména následující témata:
  1. Vypuštění ustanovení týkající se písemných prací a ústních zkoušek ve společné části maturitní zkoušky a zásadní rozšíření profilové části maturitní zkoušky, včetně nastavení parametrů písemných prací a ústních zkoušek z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka. Ředitel školy stanoví u písemné práce z českého jazyka a literatury minimálně 4 témata, ze kterých si žáci vyberou jedno zadání, ze kterého budou psát písemnou práci. Rozsah písemné práce u českého jazyka a literatury je stanoven na minimálně 250 slov. U písemné práce z cizího jazyka je rozsah písemné práce stanoven u intaktního žáka na minimálně 200 slov. Písemnou práci budou žáci školy psát ve stejný den i čas a žáci stejného oboru vzdělání budou mít stejná zadání. Tento způsob konání písemných prací umožní ředitelům škol profilovat flexibilně písemné práce v souladu s oborem vzdělání, jeho zaměřením a obsahem výuky dané školy a oboru vzdělání, tedy dle daného školního vzdělávacího programu.
  2. Přesun ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka do profilové části maturitní zkoušky novelou školského zákona musí být promítnut do stanovení alespoň obecných náležitostí pro parametry těchto zkoušek ve vyhlášce. U ústní zkoušky z českého jazyka a literatury se jedná zejména o požadavek na nejnižší počet literárních děl školního seznamu literárních děl a nejnižšího počtu žákem vybraných literárních děl ze školního seznamu literárních děl. Stanoví se náležitosti pracovního listu tvořícího základ zadání ústní zkoušky. Ústní zkouška z cizího jazyka, stejného jako u zkoušky konané formou didaktického testu, je stanovena obecněji než zkouška z českého jazyka a literatury; nicméně s požadavkem na zahrnutí do zkoušky odborné terminologie daného oboru vzdělání.
  3. Od školního roku 2020/2021 měli žáci některých oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou (gymnázia a lycea) a od školního roku 2021/2022 již prakticky žáci všech ostatních oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou (vyjma oborů sociálních, zdravotnických a uměleckých) konat 3 povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky. Uvedené stanovil zákon č. 178/2016 Sb., který novelizoval školský zákon, a zakotvil od jarního zkušebního období 2021 povinnost konání zkoušek z českého jazyka a literatury, cizího jazyka a matematiky.
  4. Od roku 2014 se formou pokusného ověřování podle § 171 školského zákona uskutečňuje výběrová zkouška Matematika+ ve vyšší úrovni náročnosti než maturitní zkouška z matematiky ve společné části maturitní zkoušky. Výsledek stávající experimentální zkoušky Matematika+ zohledňují v kritériích přijímacího řízení mnohé vysoké školy v ČR. Tato zkouška nebyla doposavad ukotvena v právních předpisech a novela školského zákona ji od školního roku 2020/2021 zavádí jako novou nepovinnou zkoušku společné části maturitní zkoušky pod názvem „Matematika rozšiřující“, jejíž základní parametry jsou upraveny v § 10 návrhu vyhlášky. Tato zkouška nahrazuje pokusné ověřování zkoušky Matematika+ přičemž katalog požadavků stanovený pro zkoušku Matematika+ zůstává zachován i pro nepovinnou zkoušku Matematika rozšiřující.
  5. Pro celkovou úspěšnost u maturitní zkoušky musí žák úspěšně vykonat obě části maturitní zkoušky – jak společnou část nově u českého jazyka a literatury a cizího jazyka pouze v podobě didaktického testu, tak i profilovou část, jejíž součástí je i zkouška z českého jazyka a literatury v podobě jejích dvou částí, písemné práce a ústní zkoušky. Obdobné platí v případě konání zkoušky z cizího jazyka ve společné části maturitní zkoušky. Proto vyhláška stanoví způsob hodnocení didaktického testu a jeho návaznosti na celkové hodnocení maturitní zkoušky. Zároveň je stanoven poměr váhy ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka, který žák koná zároveň ve společné části maturitní zkoušky, a písemné práce (charakteru slohové práce).
  6. Způsob hodnocení didaktických testů se bude uskutečňovat formou „uspěl“ nebo „neuspěl“ v návaznosti na splnění kritérií hodnocení didaktických testů společné části maturitní zkoušky.
  7. Uzpůsobení podmínek pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami pro písemné práce a ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka, který si žák zvolil zároveň ve společné části maturitní zkoušky, se přibližuje hodnocení žáka v průběhu vzdělávání. Škola, na které se žák vzdělával, a kterého zná a ví, jak ho hodnotit, neboť měl v průběhu vzdělávání uzpůsobeny podmínky v rámci svých vzdělávacích potřeb, uzpůsobí konání profilové části maturitní zkoušky dle doporučení, které vydá žákovi školské poradenské zařízení pro účely konání maturitní zkoušky.
  8. V návaznosti na změnu § 80b odst. 1 vládního návrhu novely školského zákona navrženou a schválenou v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a stanovení způsobu zveřejňování informací o didaktických testech společné části maturitní zkoušky do nového ustanovení § 183d školského zákona, je v návrhu vyhlášky vypuštěn text o způsobu zveřejnění didaktických testů.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Ve smyslu čl. 165 a 166 SFEU je společná politika všeobecného a odborného vzdělávání vyloučena z harmonizace zákonů a ostatních právních předpisů členských států. Právo EU plně respektuje odpovědnost národní právní úpravy členských států v oblasti organizace vzdělávacích systémů.

Na předložený návrh se právo EU v žádných souvislostech nevztahuje.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Hospodářské a finanční dopady byly zhodnoceny v rámci důvodové zprávy k novele školského zákona, která stanovila zákonné vymezení nové úpravy maturitní zkoušky. Návrh vyhlášky nepředstavuje dopady do státního rozpočtu nebo ostatních veřejných rozpočtů. Nedotýká se ani podnikatelského prostředí České republiky. Nepředpokládají se rovněž dopady na specifické skupiny obyvatel, kterým náleží vyšší míra ochrany. Popouští se možné pozitivní dopady na rodiny či žáky s nižší vzdělávací podporou rodiny z důvodu přiblížení písemných prací a ústních zkoušek z jazyků profilaci střední školy žáka a tedy posun od obecnosti maturitní zkoušky k profilaci dle výběru oboru vzdělání žákem.

Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh vyhlášky nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace. Vyhláška nezasahuje do rovnosti mužů a žen, neboť se vztahuje stejným způsobem na muže a ženy jakožto na žáky.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Návrh vyhlášky nepřináší dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.

Zhodnocení korupčních rizik (CIA)

Navrhovaná právní úprava nemá žádný bezprostřední dopad na vznik nových korupčních rizik, a to jak na straně nabídky, tak poptávky.

Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh vyhlášky nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

Hodnocení dopadů regulace (RIA)

Provedeno v samostatné části.









Žádné komentáře:

Okomentovat