2.8.20

Lukáš Bůžek: O IQ a rovnosti ve vzdělávání, a to tom, že geny nejsou svinstvo

Ilustrační obrázek: Nature.com
Kdyby ještě dnes fungovala věštírna v Delfách, mohla by si místo původního „Poznej sám sebe“ nechat nad vchodem s klidným svědomím vyrýt nápis „Poznej své IQ“, a pod něj připsat „Již ne ‚všeho s mírou‘, ale ‚čím více, tím lépe‘“.

Kritici testování IQ často namítají, že IQ testy neměří nic reálného, že pouze odráží to, jak jsme dobří v testování IQ. Nic nemůže být vzdálenější od pravdy. Ať se podíváme do téměř jakékoliv oblasti moderního života, souvislost se IQ skórem je zřejmá a prokázaná.

Skóre IQ významným způsobem koreluje s naším vzděláním. Stovky studií, které byly provedeny během dlouhých desetiletí ukazují stále stejné spojení: IQ testy s vysokou mírou spolehlivosti, daleko větší než například sociální původ, předpovídají, kdo získá ve zkouškách nejlepší známky, kdo s největší pravděpodobností zůstane ve škole déle a dosáhne titulu nebo jiné kvalifikace.

Studie dále ukazují jednoznačnou souvislost mezi skóre IQ a pracovním výkonem. Nezáleží na tom, je-li tento výkon měřen hodnotou produktu pracovníka, jeho efektivitou na pracovišti, nebo hodnocením jeho nadřízených. Čím komplexnější je práce, tím větší je přidaná hodnota IQ.

Lepší pracovní výkon vede k lepší pracovní pozici a tím pádem i k vyššímu platu. Příjem je jedním z nejdůležitějších ukazatelů společenské třídy. Vlastníte dům s bazénem na předměstí nebo žijete v pronajatém 1+KK na sídlišti? Jaké máte sousedy? Kolik máte aut? Kolik knih? Jak se bavíte ve volném čase? Ať zvolíte jakákoliv měřítka, skóre v testu inteligence bude korelovat se společenskou třídou. Čím vyšší IQ, tím vyšší tato třída bude. Toto spojení bude silnější než společenská třída rodiny, ze které pocházíte nebo jakýkoliv jiný faktor.

To není všechno: vyšší společenská třída znamená zdravější životní styl. Výzkumy nelžou: lidé dosahující vyššího IQ jsou zdravější, mají méně infarktů a onemocnění srdce, méně trpí nadváhou a vysokým tlakem. Tito lidé mají menší pravděpodobnost, že budou hospitalizováni s duševním onemocněním. Studie ukázaly, že lidé s nejnižším IQ mají oproti lidem s nejvyšším IQ více než trojnásobnou pravděpodobnost, že v příštích dvaceti letech zemřou.

Význam testování IQ sahá až do oblasti názorů, politiky a náboženství. Lidé s vyšším IQ mají menší tendenci k rasismu, sexismu a v daleko menší míře schvalují autoritativní výchovu. Co se týče politických názorů, inteligence je spojena se sociálně liberálními (levicovými) názory. Inteligentnější lidé jsou méně náboženští a tíhnou ke spirituálním v protikladu k fundamentalistickým náboženstvím.

A konečně: inteligence je vysoce dědičná: je z velké části ovlivněna genetickými faktory, které jsou ve vysoké míře přenášeny z rodičů na děti (všechny výše zmíněné údaje jsou převzaty z Ritchie 2015, především str. 41- 53, pro další údaje viz Herrnstein, Murray 1994, Niesser 1996, Nisbett 2012).

Toto jsou stěží zpochybnitelné závěry více než sta let intenzivního výzkumu. Skóre na škále s průměrem 100, vyznačené na přímce, nad kterou se klene velbloudí hrb Gaussovy křivky normálního rozdělení, je, zdá se, nejlepším a nejsilnějším ukazatelem prakticky všeho, co má podstatný vliv na náš úspěch či neúspěch, štěstí či neštěstí, život či smrt. Račte vstoupit! Moderní Pýthie, nesoucí mysteriózní jména jako WAIS (Wechler Adult Intelligence Scale), K-BIT (Kaufman Brief Intelligence Test), WJ (Woodcock-Johnson Test of Cognitive Abilities), nebo Ravens Progressive Matrices, skryté za závěsem vědy zvané diferenční psychometrie, vynese věštbu v podobě dvou až tříciferného čísla. A nám nezbývá než složit ruce do klína a přihlížet, jak je náš osud, jednou provždy vyražený pečetidlem prozřetelnosti do tkáně našeho DNA, neúprosně naplňován.

Nebo tomu tak není?

Odpověď, kterou čtenář najde v tomto textu, zní: rozhodně ne!

Důkaz pro toto tvrzení ale nemůže vést přes odmítnutí dobře fundované vědy, ani přes zavírání očí před stěží zpochybnitelnými závěry, které poskytuje. Nepřipojím se k názoru, běžnému mezi učiteli a lidmi pracujícími ve vzdělávání, kteří mají tendenci podceňovat vliv inteligence měřené testy IQ na vzdělání a odmítat genetické vlivy ve prospěch environmentálních. Právě naopak: spolu s předním odborníkem na vzdělávání Dylanem Wiliamem a dalšími autory budu demonstrovat, že vliv dědičných faktorů na naše IQ je ve skutečnosti příliš malý, a že základním cílem spravedlivé společnosti a spravedlivého vzdělávacího systému je, aby byl co největší. Ukážu dále, že k tomu, abychom tohoto cíle dosáhli, je nutné zajistit ideální rovné podmínky pro všechny a odstranit jakoukoliv selektivitu z našeho školství včetně víceletých gymnázií a výběrových tříd na základních školách.

Z tímto účelem je nejprve potřeba pochopit klíčový pojem, kterým je heritabilita. Je třeba ukázat, jak se heritabilita měří a vysvětlit, proč je na rozdíl od genetického vkladu proměnlivá.

NATURE VS NURTURE

Frázi „Nature versus nurture“, neboli „Přirozenost versus výchova“ poprvé použil zakladatel testování IQ sir Francis Galton. Představuje otázku, do jaké míry jsou naše vlastnosti určeny dědičně – naším genetickým základem, který přejímáme od rodičů - a do jaké míry jsou ovlivněny prostředím, ve kterém vyrůstáme.

Otázkou vlivu genů na naši inteligenci (a na jiné znaky našeho chování) se zabývají dvě disciplíny: kvantitativní behaviorální genetika a molekulární genetika. Každá z těchto věd si klade odlišnou základní otázku. První z nich se ptá „Do jaké míry přispívají geny rozdílům v inteligenci?“, zatímco druhá: „Které specifické geny v naší DNA způsobují odlišnosti v inteligenci?“. (Ritchie 2015, str. 64) Rozdíl mezi těmito otázkami je zásadní. Kvantitativní genetika zjišťuje vliv genomu na inteligenci bez toho, že by znala specifické geny, které jsou za tento vliv odpovědné. To je naopak úkolem molekulární genetiky.

Poznání specifických genů a jejich role v utváření naší inteligence je ale v naprostých počátcích. Zatímco vědci byli schopni identifikovat 282 jednotlivých genů zodpovědných za specifické formy mentální retardace, zkoumání genů nebo skupin genů, které přispívají k normální variaci, nepřineslo prakticky žádný pokrok. (viz. Nisbett 2012, str. 6, viz. také Plomin, Deary 2015, str. 105)

Veškeré odpovědi o roli genů v utváření inteligence proto přicházejí z oblasti kvantitativní genetiky. Jak je možné zjistit vliv genů na inteligenci bez toho, že bychom znali jediný gen, který ji ovlivňuje? Lze to udělat dvěma způsoby. První z nich vychází ze zkoumání jednovaječných a dvouvaječných dvojčat, která vyrůstala společně v jedné rodině. Jednovaječná dvojčata jsou geneticky téměř identická, neboli sdílí téměř 100% genetické informace, zatímco dvouvaječná dvojčata mají společných 50% genů, jako všichni sourozenci. Pokud zjistíme míru podobnosti, jaké v testech IQ dosahují jednovaječná dvojčata (vyjádřenou koeficientem korelace rjednovaječné) a porovnáme ji s korelací ve skórech IQ u dvouvaječných dvojčat (rjednovaječné minus rdvouvaječné), získáme míru podobnosti, kterou má na svědomí 50% navýšení sdílené genetické informace u jednovaječných dvojčat. Chceme-li získat celkový příspěvek genů pro IQ, tedy 100%, vynásobíme tento rozdíl dvěma. Výsledný údaj nazývá kvantitativní genetika výrazem heritabilita (dědivost) – h2. Vzorec pro výpočet heritability vypadá následovně:

h2=2( rjednovaječné - rdvouvaječné)

Jedná se o tzv. „Falconerův vzorec“ , který je něčím jako „E=mc2“ kvantitativní genetiky. (Ritchie 2015, str. 65)

Druhý způsob je založen na zjištění korelace mezi jednovaječnými dvojčaty, která byla brzy po narození oddělena a vyrůstala v odlišných adoptivních rodinách. Výhodou studií tohoto typu je, že vzhledem k tomu, že dvojčata byla umístěna do rodin náhodně, je i vliv prostředí, které na jejich vývoj působilo, náhodný. Protože tato dvojčata nesdílí žádné společné zkušenosti, které by mohly být zodpovědné za podobnosti nebo rozdíly v jejich dosažené inteligenci, lze míru heritability vyvodit přímo z podobnosti (korelace) jejich IQ skórů. Nevýhodou je, že odděleně vychovávaná dvojčata jsou velice vzácným jevem, a proto studií tohoto typu nevzniklo mnoho. (Bouchard 1990, str. 224)

Všechny studie v oblasti kvantitativní genetiky došly k obdobnému závěru:

h2=0,50.

Čtěme:
50 procent rozdílů v inteligenci lze vysvětlit genetickými rozdíly.

Je důležité si uvědomit, že tento údaj nevypovídá nic o tom, v jaké míře geny ovlivňují inteligenci jednotlivých lidí, například že by u člověka, jemuž bylo naměřeno IQ skóre 110, byly zodpovědné za 55 bodů. Heritabilita také neříká nic o průměrné úrovni inteligence zkoumané skupiny. Inteligence bude z 50% dědičná u skupiny, jejíž průměrné IQ bude 85, 100, 115, nebo jakékoliv jiné. (Ritchie 2015, str. 66-67)

GENY A OBILÍ

Genetický vklad, kterým jsme obdařeni a který získáváme od rodičů v okamžiku početí, je nepochybně daný a neměnný. O to překvapivější je zjištění, že heritabilita neměnná není: vykazuje systematické změny dvojího typu:

Za prvé je heritabilita proměnlivá v závislosti na socioekonomické situaci rodiny. Množství studií opakovaně prokázalo, že v rodinách s nejnižším socioekonomickým statusem (to znamená v nejchudších rodinách) mají geny na IQ skóre téměř nulový podíl. Se zvyšujícím se socioekonomickým statusem význam prostředí klesá a za téměř všechny rozdíly v inteligenci jsou zodpovědné geny. (Nisbett 2012, str. 3-4)

Za druhé heritabilita roste spolu s věkem, od zhruba 20% v raném dětství, přes 40% v pubertálním věku, 60% v rané dospělosti po 80% v pozdní dospělosti. Ve stáří opět klesá na přibližně 60%. (Plomin, Deary 2015, str. 99) Tento jev je natolik významný a vědecky prokázaný, že dostal samostatný název: Wilsonův efekt. (viz. Bouchard 2013)

Jak lze tuto proměnlivost heritability vysvětlit?

Pokusme se nejprve objasnit fakt, že se heritabilita zvyšuje se socioekonomickým statusem. Jak mohou peníze a postavení určovat míru, do jaké geny ovlivňují naše IQ? Richard Lewontin (Lewontin 1970, Niesser 1996, str. 95) použil následující analogii: představme si, že máme určité množství obilí vypěstovaného uměle samoopylením, a které proto bude 100% geneticky identické. Rozdělme toto množství na dvě stejné poloviny - vzorek A a vzorek B. První vzorek zasaďme do půdy, kterou budeme po celou dobu ošetřovat speciálním živným roztokem, který obsahuje všechny důležité živiny v ideálním poměru (v biologii se nazývá „knopův roztok“). Vzorek B zasadíme do identické půdy, ale odepřeme mu některé živiny, například polovinu dusičnanů a stopový zinek. V laboratorních podmínkách zajistíme, aby všechny ostatní faktory byly pro oba vzorky stejné. Výsledek není těžké uhodnout. Prvnímu vzorku se zcela jistě bude dařit lépe – vyroste výše a bude mít větší výnos. Je nepochybné, že výška a výnos jsou dány geneticky. Rozdíl mezi prvním a druhým vzorkem však bude určen výhradně faktory prostředí. Protože heritabilita vyjadřuje vliv genů na rozdíly v nějakém znaku, bude v našem případě h2=0,0.

Udělejme druhý pokus. Vezměme určité množství volně opyleného obilí. Toto obilí nebude geneticky identické a bude tedy vykazovat značnou genetickou variabilitu. Udělejme s tímto vzorkem stejný pokus jako s předchozím vzorkem 100% geneticky identického obilí. Jaký bude výsledek? Ve vzorku A, stejně tak jako ve vzorku B, budou některé klasy vyšší a bohatší než jiné. Veškeré tyto rozdíly ve výšce a výnosu budou dány geneticky: pro vzorek A stejně tak jako pro vzorek B bude platit h2=1,0. Průměrná výška a výnos budou ale opět ve vzorku A vyšší než ve vzorku B. Rozdíl mezi průměrnou výškou a výnosem vzorku A a vzorku B bude dán prostředím. Je zřejmé, že kdyby se vzorku B dostalo ideálních podmínek stejně jako vzorku A, bude celková průměrná výška a celkový výnos větší.

Nyní lépe rozumíme, proč je heritabilita IQ nízká u lidí s nižším socioekonomickým statusem. Je to dáno tím, že děti žijící v chudobě nemají takovou šanci plně rozvinout svůj genetický potenciál. Mnohé z nich nevyrůstají v ideálních podmínkách a rozdíly v prostředí, které na ně působí, jsou markantnější. Výsledky intervenčních programů zaměřené na takovéto děti toto vysvětlení potvrzují (Nisbett 2012, str. 5).

NATURE VIA NURTURE

Jak vysvětlit druhý typ proměnlivosti heritability - Wilsonův efekt? Fakt, že se heritabilita zvyšuje s věkem je, zdá se, poněkud kontraintuitivní. Dalo by se možná předpokládat, že zatímco vliv genomu, kterým jsme od narození obdařeni, je jednou pro vždy daný, zkušenosti, které v životě získáváme a vlivy prostředí, kterým jsme vystaveni, se budou sčítat a budou s postupujícím věkem nad geny převládat. Opak je však pravdou. Nabízí se proto jiné vysvětlení: protože si geny nosíme s sebou, jsou vždy a všude přítomny a musí se nakonec oproti nahodilým vlivům prostředí prosadit.

Viděli jsme ale, že se geny prosazují v různé míře a různé intenzitě v odlišných socioekonomických prostředích. Pokud nepřipustíme, že by sociální původ nějakým záhadným způsobem reguloval náš růst, budeme muset kromě výše zmíněného hledat ještě jiné vysvětlení.

Galtonova fráze „nature versus nurture“ jakoby naznačovala působení dvou nezávislých a částečně i protichůdných faktorů: přirozenosti a prostředí. Poznatky z oblasti behaviorální genetiky tento protiklad vyvracejí. Thomas Bouchard, jeden z nejvýznamnějších behaviorálních genetiků a spoluautor největší studie odděleně vychovávaných dvojčat, říká: „(Rozdíly) v IQ jsou „kognitivně stimulující zkušenosti“, které jsou individuu poskytovány a které sám pro sebe vyhledává. V raném dětství jsou individuu tyto zkušenosti primárně vnucené (nebo nevnucené) a jsou vyjádřeny jako vliv sdíleného prostředí. Jak se individuum osamostatňuje, jsou tyto efektivní zkušenosti v čím dál větší míře dány vlastním výběrem individua.“ (Bouchard 2013, str. 927) Přirozenost a prostředí nepředstavují nezávislé soupeřící faktory, jejichž součtem by vznikala naše inteligence nebo jiné vlastnosti: geny se vždy se projevují v interakci s prostředím. Správný výraz není nature versus nurture, ale nature via nurture – přirozenost skrze prostředí. (Bouchard 2001, str. 227-228)

Detailně se problémem interakce genů a prostředí zabývali William Dickens a James Flynn. Pro lepší pochopení nabízejí analogii s basketbalem. Standardní způsob výpočtu heritability předpokládá, že vlivy prostředí působí na geny náhodně. V případě basketbalu by to znamenalo, že kvalitní trenéři a jiné tréninkové podmínky by byly lidem přiřazovány zcela náhodně nezávisle na tom, jestli jsou vysocí, malí, hubení nebo tlustí, dobře koordinovaní nebo nešikovní. Hráči by byli náhodně vybíráni do školních a jiných týmů, kde by těžili z profesionální podpory a intenzivního tréninku. Náhodný výběr by musel být uplatňován na všech úrovních, od přátelské hry na školním hřišti po drafty do NBA a WNBA a ti, kteří nemají rádi basketbal by se museli účastnit se stejným nadšením jako basketbaloví fanatici. (Dickens, Flynn 2001, str. 349)

Takhle to ale evidentně nechodí. Představme si otce, který je milovníkem basketbalu a syna, který má průměrné či lehce nadprůměrné geny: může být malinko vyšší než jiné děti jeho věku a umí se pohybovat. Tito dva stráví pravděpodobně již od raného dětství velké množství času na plácku před domem, kam otec předtím nainstaloval basketbalový koš. V okamžiku, kdy vstoupí do školy, bude mít syn již nadprůměrné basketbalové dovednosti a bude pravidelně vybírán do školního družstva. Dostane se mu větší pozornosti učitele tělocviku, který mu udělí profesionální rady a stráví větší množství času tréninkem a zápasy. Tento další trénink ještě zvýší jeho dovednosti a čím více se zlepšuje, tím více ho basketbal baví. Je daleko větší pravděpodobnost, že bude vybrán do středoškolského basketbalového týmu, kde se mu (alespoň tedy v amerických podmínkách) bude věnovat profesionální trenér a dostane se mu profesionální zázemí. Takovýto mladý člověk se pravděpodobně stane vynikajícím basketbalovým hráčem – daleko lepším, než kdyby tím jediným, co jej odlišuje, byla ona malá fyzická a sociální výhoda, kterou měl na začátku.

Bouchard konstatuje, že zkušenosti v raném dětství jsou primárně vnucené. Podobně Dickens s Flynnem upozorňují, že ačkoliv jejich analogie ukazovala chlapce, který těžil z dobrých genů i dobrého prostředí, výhoda mohla být čistě environmentální – mohla být dána pouze faktem, že otec měl rád basketbal. „Naše analogie ukazuje, že cokoliv, co může způsobit jakékoliv zlepšení, má vliv na zvýšení dovednosti, které následně způsobí zkvalitnění prostředí, které opět zvýší dovednost, a tak dále.“ (Dickens, Flynn 2001, str. 350) Dickens s Flynnem používají pojem multiplikátor (multiplier). Jedná se o proces, ve kterém je nějaká fyzická výhoda, která nemusí být zpočátku veliká, spárována s prostředím, a tím se neustále navzájem posilují.

Podobné procesy jsou v činnosti při vytváření naší inteligence. Genetický vklad může způsobit, že dítě je možná trochu chápavější, nebo má o trochu lepší paměť, nebo je nepatrně zvídavější. Rodiče si toho všimnou a zájem podpoří, mnohdy zcela nevědomě. Hovoří s dítětem o složitějších tématech a používají širší slovní zásobu. Nastartuje se multiplikátor, ve kterém se prostředí a geny vzájemně párují a posilují. Z dítěte se postupem času stává „chytrá hlavička“. Stále častěji vyhledává společnost podobných dětí, získá podporu ve škole, kde dostává obtížnější a komplexnější úkoly, jejichž úspěšné řešení dál rozvíjí jeho intelekt. Může být nepatrně bystřejší, ale na druhou stranu trochu nemotornější fyzicky, což ho vede k tomu, aby se vyhýbal situacím, kdy by rozvíjel svoje atletické dovednosti a místo toho raději zůstane doma a čte si.

Psycholog Daniel Willingham říká: „Základní myšlenka je, že genetika a prostředí interagují. Malé rozdíly v genech mohou vést lidi k tomu, aby ve svém okolí vyhledávali odlišné zkušenosti. A jsou to právě rozdíly v těchto environmentálních zkušenostech, které mají z dlouhodobého hlediska významné kognitivní důsledky. Z toho důvodu bychom neměli předpokládat, že dvojčata měla odlišné zkušenosti, ačkoliv byla vychovávána v různých rodinách. Fakt, že jejich geny jsou stejné, je mohl přimět k tomu, aby vyhledávala podobná prostředí.“ (Willingham 2009, str. 178-9, viz též Bouchard 2001, str. 227)

Výhodu vnuceného prostředí pro raný vývoj dítěte dobře ilustruje Anders Ericsson na příkladu matematiky. Výzkum ukázal, že hraní lineárních deskových her v předškolním a raném školním věku zvyšuje matematické schopnosti u dětí. Děti, které takovéto hry mají doma a hrají je s rodiči, jsou v prvních třídách ve výhodě. Většina učitelů ale o tomto faktu neví, takže v okamžiku, kdy uvidí, že některé děti chápou matematiku rychleji než jiné, usoudí, že jsou inteligentnější. Ti ostatní holt na matematiku tolik nejsou. „Talentovanější“ děti dostanou více povzbuzení, více tréninku a za dva za tři roky budou skutečně podstatně lepší než ostatní. (Ericsson 2017, str. 241)

Jak se tento multiplikační proces týká Wilsonova efektu, tedy faktu, že se heritabilita s věkem zvyšuje? Dítě má po narození jen malý vliv na prostředí, ve kterém vyrůstá a stimuly, které vedou k jeho rozvoji, nebo jej naopak brzdí, jsou velmi rozmanité. Postupem času se jeho kontrola nad prostředím zvyšuje a vrcholí v dospělosti, kdy žije ve stabilním prostředí, které je z valné části „sladěné“ s jeho genetickým nadáním. Rostoucí hodnota heritability odráží míru, do jaké je genom „spárován“ s prostředím a kontroluje jej. (Dickens, Flynn 2001, str. 361-362)

GENY NEJSOU SVINSTVO

Moje maminka kdysi říkala, že „geny jsou svinstvo“. Tento výrok používala tehdy, když nějaká věta, gesto nebo vzor chování dítěte až příliš připomínal jeho předky. „Tohle nemohl vidět ani slyšet. Za to určitě můžou geny. Inu: .... (však to již znáte)“. Ač to byla moudrá žena, v tomto ohledu se zmýlila: chování nedědíme jako modré oči nebo velký nos. Viděli jsme, že naše inteligence, stejně tak jako mnohé jiné behaviorální znaky, jsou dány vzájemným prorůstáním genomu a prostředí. Geny zase takové svinstvo nejsou. Samy o sobě toho mnoho nezmůžou.

Vysoká míra heritability, která byla výzkumy opakovaně zjištěná a potvrzená, v žádném případě neznamená, že bychom měli rezignovat na snahu o co nejlepší vzdělávání a péči. Pokud zajistíme všem dětem ideální podmínky a vysoce kvalitní vzdělávání, jejich celkové průměrné vzdělávací výsledky budou vyšší. Faktory prostředí budou hrát minimální úlohu, protože rozdíly ve vzdělávání budou nepatrné. Ideálně bychom chtěli, aby se vliv prostředí rovnal nule, protože by to znamenalo, že pro své děti děláme absolutní maximum – jako rodiče i jako společnost. Veškeré rozdíly v intelektu budou potom dány geneticky a jejich vrozené nadání se může plně rozvinout. Dylan Wiliam říká: „Pro některé žáky bude vždy učení snazší, ale tím, že minimalizujeme rozdíly v prostředí, vytvoříme spravedlivější svět, i když genetický přínos pro vzdělávací výsledky bude vyšší.“ (Wiliam 2018, str. 133)

„Ideální podmínky“ neznamenají různé podmínky pro různé děti. Wilsonův efekt nám poskytuje přímý argument proti existenci jakékoliv rané selekce ve školství, ať již v podobě víceletých gymnázií, nebo výběrových tříd na druhém stupni základních škol. Viděli jsme, že až do pozdní adolescence a rané dospělosti je inteligence významnou měrou ovlivněna rozdíly v prostředí, ve kterém člověk vyrůstá. Je naprosto zásadní, aby škola poskytla všem žákům ideální rovné podmínky tak, aby se vrozené nadání mohlo projevit a najít si svou cestu. Jistě, dítě bude v jistém okamžiku postaveno před volbu a bude se muset rozhodnout o svém budoucím směřování. Tímto okamžikem však rozhodně není věk 11 let, ve kterém první selekce na našich školách probíhá.

Literatura:

Dickens, William; Flynn, James: Heritability Estimates Versus Large Environmental Effects: The IQ Paradox Resolved, in: Psychological Review – May 2001 (https://www.researchgate.net/publication/11956815_Heritability_Estimates_Versus_Large_Environmental_Effects_The_IQ_Paradox_Resolved)

Bouchard, Jr. ,Thomas J.: TheWilson Effect: The Increase in Heritability of IQ With Age, in: Twin Research and Human Genetics, Volume 16, Number 5 pp. 923–930, 2013 (https://www.researchgate.net/publication/255692897_The_Wilson_Effect_The_Increase_in_Heritability_of_IQ_With_Age)

Bouchard, Jr. ,Thomas J.; Lykken, David T.; McGue, Matthew; Segal, Nancy L.: Sources of Human Psychological Differences: The Minnesota Study of Twins Reared Apart, Science, New Series, Vol. 250, No. 4978 (Oct. 12, 1990), pp. 223-228 (https://www.researchgate.net/publication/20936587_Sources_of_Human_Psychological_Differences_The_Minnesota_Study_of_Twins_Reared_Apart)

Ericsson, Anders; Pool, Robert: Peak: Secrets from the New Science of Expertise, First Mariner Books, 2017

Herrnstein, Richard J.; Murray, Charles: The Bell Curve: Intelligence and Class Structure in American Life, The Free Press 1994

Lewontin, R. C.: Race and intelligence. Bulletin of the Atomic Scientists, 1970, 26(3), výňatky převzaty z: https://emilkirkegaard.dk/en/?p=8094

Neisser, Ulric et al: Intelligence: Knowns and Unknowns, American Psychologist, February 1996 (https://www.researchgate.net/publication/232430439_Intelligence_Knowns_and_Unknowns)

Nisbett, Richard E. et al: Intelligence: New Findings and Theoretical Developments, in: American Psychologist, 2012 (https://www.researchgate.net/publication/221736530_Intelligence_New_Findings_and_Theoretical_Developments)

Plomin, R.; Deary, I.J.: Genetics and intelligence differences: Five Special Findings, in: Molecular Psychiatry (2015) 20 (https://www.nature.com/articles/mp2014105)

Ritchie, Stuart: Intelligence: All that Matters, John Murray Learning, 2015

Wiliam, Dylan: Creating the Schools our Children Need, Learning Sciences International 2018

Willingham, Daniel T.: Why Don’t Students Like School?, Jossey-Bass, 2009

Ilustrační obrázek: Nature.com

Původně publikováno na blogu autora na Aktuálně.cz.






86 komentářů:

Silvie A. řekl(a)...

Lidé s vyšším IQ mají menší tendenci k rasismu, sexismu a v daleko menší míře schvalují autoritativní výchovu.

Alternativní vysvětlení je, že lidé s vyšším IQ mají větší tendenci k rasismu, sexismu a v daleko větší míře schvalují autoritativní výchovu,
ale v prostředí, kde je rasismus trestný a na to ostatní nahlíženo nevraživě, dokážou svoje skutečná stanoviska lépe maskovat.

Jinak mi celý článek připadá jako hoax.
Pokud 50 procent rozdílů v inteligenci lze vysvětlit genetickými rozdíly, a pokud inteligence je vlastnost u konkrétní osoby víceméně konstantní, pak heritabilita nemůže tak divoce oscilovat s věkem.

Lukáš Bůžek řekl(a)...

Dobrý den,

"Pokud 50 procent rozdílů v inteligenci lze vysvětlit genetickými rozdíly"

Jedná se o průměrnou míru heritability v rámci populace a v rámci životního cyklu.

"a pokud inteligence je vlastnost u konkrétní osoby víceméně konstantní".

Mýlýte se, inteligence není vlastnost u konkrétní osoby konstantní. S věkem se zvyšuje: v oblasti fluidní inteligence dosahuje maxima asi kolem 28 roku, v oblasti krystalické inteligence někde kolem 70 roku a poté v obou případech klesá.

Máte patrně na mysli skóre IQ, které je skutečně velmi stabilní - mezitestová korelace je zhruba 0,8. Je to dáno tím, že IQ skór řadí jednotlivce do kvantilů v rámci stejné věkové kohorty (porovnává jej s ostatními stejně starými lidmi).

"pak heritabilita nemůže tak divoce oscilovat s věkem".

Doporučuji si přečíst literaturu, na kterou odkazuji.

S pozdravem,
Lukáš Bůžek

Jana Karvaiová řekl(a)...

Asi se shodneme, že psychologické procesy a genetika jsou velice rozsáhlé a neprozkoumané jevy. S něčím souhlasím, s něčím ne. Koukolík nahlíží na genetiku trochu jinak a také to dokládá na různých celosvětových výzkumech. proto ve Vzpouře deprivantu tvrdí, že často genetika překoná výchovu. Což mě dost vyděsilo. Vždy jsem si myslela, že dobrá výchova zlomí nějaké negativní jevy, které třeba dítě z děcáku nebo kojeňáku má. Na druhou stranu sama, jako matka dvojčat mohu říci, že u dvou jedinců, vychovávaných stejnými lidmi, stejnými "metodami" může být povaha naprosto diametrálně odlišná. O IQ - obě děti jsou velice inteligentní. I nějaký vliv sociokulturního prostředí může být. ovšem pokud vím, mnoho dětí mé generace vyrůstalo v rodinách, kde skoro nikdo nebyl vysokoškolák. My už jsme někteří vysokoškoláci a naše děti jsou vysokoškoláci v ještě vyšší míře. Moje maminka nemá ani střední, otec má maturitu. já mám vysokou.Hlavní bylo to, že mě podporovali v učení. Neexistovala, abych se ulejvala. Takže i chudí lidé , kteří budou své děti ve vzdělání podporovat, budou mít možná více vzdělané děti. protože moji předci (pamatuji prarodiče a dokonce i praprarodiče) měli vztah k životu - musíš se snažit, bude tě to bolet, ale bude to stát za to.

Silvie A. řekl(a)...

IQ skór řadí jednotlivce do kvantilů v rámci stejné věkové kohorty (porovnává jej s ostatními stejně starými lidmi).

Takže aby někdo změřil můj IQ, musí znát můj věk? Aha!

Lukáš Bůžek řekl(a)...

Dobrý den,

"Takže aby někdo změřil můj IQ, musí znát můj věk?"

Ano.

S pozdravem,
L.B.

Lukáš Bůžek řekl(a)...

Dobrý den paní Karvaiová,

děkuji Vám za Váš příspěvek.

"Asi se shodneme, že psychologické procesy a genetika jsou velice rozsáhlé a neprozkoumané jevy."
Nejsem ani psycholog, ani genetik. Nemohu proto posoudit ani rozsah, ani míru prozkoumanosti jevů, které tyto vědy zkoumají. Jako učitel se ale intenzivně zajímám o psychologii, především kognitivní a vývojovou. Musím říci, že poznatky, ke kterým tyto vědy došly - a které jsem měl zatím možnost poznat - jsou fascinující.

"... často genetika překoná výchovu. ... Vždy jsem si myslela, že dobrá výchova zlomí nějaké negativní jevy, které třeba dítě z děcáku nebo kojeňáku má."

Můj článek se zabývá pouze IQ. Jiné behaviorální formy - jejich genetickou podmíněnost a vztah k environmentálním vlivům - neznám. Článek nicméně zdůrazňuje, že výchova a genetika nejsou ve vztahu vzájemného "překonávání" nebo "lámání". Není to Nature versus Nurture, ale Nature via Nurture. Genetické nadání a prostředí, ve kterém se vyvíjí, jsou ve vzájemné interakci - vzájemně se podmiňují a podporují (to čemu Dickens s Flynnem říkají multiplikátor). To je samozřejmě ideální případ. Jak ukazuji na faktu nízké heritability u sociálně znevýhodněných dětí, prostředí může také stát nadání v cestě.

"sama, jako matka dvojčat mohu říci, že u dvou jedinců, vychovávaných stejnými lidmi, stejnými "metodami" může být povaha naprosto diametrálně odlišná."

Děkuji Vám za zajímavou informaci. Jedná se o jednovaječná, nebo dvojvaječná dvojčata? Jinak opět článek se snaží ukázat, že rodiče často nevědomě podporují různé vlastnosti u dětí v závislosti na tom, jak děti na stimuly reagují (znám to z vlastní zkušenosti rodiče). Jedná se opět o vzájemné podmiňování genů a prostředí.

"Moje maminka nemá ani střední, otec má maturitu. já mám vysokou.Hlavní bylo to, že mě podporovali v učení."

Jedná se o vynikající případ vzdělanostní vzestupné mobility: něco, co bych já rád viděl ve velké míře a v čem Česká republika za civilizovaným světem pokulhává, protože tomu instituce jako víceletá gymnázia a výběrové školy soustavně brání.

Přeji hezký den,
přátelsky,
Lukáš Bůžek

Nicka Pytlik řekl(a)...

...věk 11 let, ve kterém první selekce na našich školách probíhá.

Pytlikům se osvědčilo obdobně odborné texty při obdobných příležitostech obdobným způsobem zveřejňované texty číst odzadu.
I v tomto případě je pojednávání o inteligenci, dědičnosti, sociokulturním prostředí rodiny a jejím výchovném působení jen odvedením pozornosti od podstaty sdělení. To jest, že srovnatelně s spravedlivostí nejvyšší je jediné spravedlivé sesypat dítka na jednu hromadu bez ohledu na jejich předpoklady a ambice, podrobit je naprosto jednotnému působení těch nejpovolenějších a kamuflovat to udajným podporováním jejich individuality.
"Každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb!"
Viz
protože tomu instituce jako víceletá gymnázia a výběrové školy soustavně brání

Tak jo...
pytlici k tomu jen připodotýkají, že veškerá ona 'selekce' je v jejich pojetí odvislá právě a jen od toho, jestli člověk chce, a nebo jestli nechce. A ne jestli může, nebo nemůže. Je úplně jedno, nacházejí-li se dítka ve speciální škole, nebo na elitním gymnáziu.

Jana Karvaiová řekl(a)...

1.připomínka:
nemyslím si, že selekce dětí má nějaký výrazný vliv na vzdělávání těch slabších. Dokud nebudou podmínky pro to, aby se vzdělávalo celé spektrum dětí dohromady, nemá smysl experimentovat. naopak si myslím , že selektivní vzdělávání by mělo být přínosnější. Na gymplech se o ty nadanější postarají po jejich, na základkách by klidně mohly být vytvořeny specializované třídy pro slabší žáky, s malým počtem dětí, kde by bylo možné dohnat i sociální deficity. Dříve se tomu říkalo vyrovnávací třídy a myslím, že to mělo velký smysl a pomáhaly. zrušeny byly kvůli politické korektnosti a nedostatku peněz.
2. připomínka:
Péče o děti ze sociokultěrně odlišných podmínek by musela být už tak od dvou ,tří let. a to není a přes to vlak nejede. Jako studující psychologii byste mohl tušit, že existovalo a existuje něco, čemu se svého času říkalo sociální debilita a probíhaly výzkumy i ohledně těchto dětí. Řečové zanedbání, které není včas zahájeno odbornou rehabilitací, je skoro často nemožné. Naopak ty děti jsou velmi sociálně zdatné jako děti ulice, když bývají ponechány svému osudu s tím, že nějak bude. S rozvojem CNS a určitých center souvisí i rozvoj motoriky. Sečteno a podtrženo, IQ je důležité, protože takový jedinec je za pomocí dobré výchovy a dalších procesů schopný překonat a kompenzovat i velké obtíže ( dys poruchy, další hendikepy). Jenže !!! není možné vše navalit na školu a te´d to dejte do pořádku. Naprosto neexistuje součinnost pedagog, lékař, sociální pracovník a další pomáhající profese. Myslím systémová. Ne že škola sama se nějak snaží. To je stěžejní a zásadní problém, který brání rozvoji dětí ze špatných rodin. ne selekce v rámci vzdělávání. I samotný soud k rozsudku DH např. upozornil na to, že vzdělávání romské populace bylo v Česku na vysoké úrovni, skoro s ničím jiným v Evropě nesrovnatelné. Tedy, že i ty zvláštní školy dětem pomohly, ačkoli byly vydávány za segregační a neplnohodnotné.
Poznámka 3:
v ČR je povinná školní docházka. Nikdo není z procesu vzdělávání vyloučen. proto naprosto nechápu, proč se jde zcela opačným směrem. Základní školy, v současnosti, většinou bez další pomoci nikdy nezvládnou všechny problematické děti, pokud k tomu tam nebudou patřičné podmínky a pokud rodiny nebudou spolupracovat. Hledat vinu jen ve školství je největší omyl historie vzdělávání! Na historii mé rodiny a dalších rodin mých spolužáků je jasně vidět, že i rodiče ne zcela vzdělaní, pokud dítě alespoň do školy posílají pravidelně, tak jejich dítko má šanci uspět. Škola se může přetrhnout - my např. máme několik hodin doučování - no co myslíte, chodí ti,co by to nutně potřebovali někam? Ne. Proč? Letos zavedeme spešl doučko pro sociálně slabé, pak dám vědět. Nemáme jiné šance. Zkusili jsme co největší diferenciaci v hodinách. jenže u některých šesťáků bychom mohli začít druhou třídou. Dá se to neselektovaně? nedá! Je lepší utvořit např. v rámci třídy tři skupiny s tím, že každý má šanci postoupit, když výsledky budou. Ve skupině slabých se nikdo nebude druhému smát, že nmísto sčítání zlomků se učí znovu násobilku nebo vyjmenovaná slova. Ti s přirozeným vyšším IQ mají šanci postoupit do dalšího levlu.

Unknown řekl(a)...

Lukáš Bůžek

Vícekolejnost českého školství ( a nejen českého) je dána historicky. Problém českého školství lze definovat různým způsobem - genetika a prostředí, podfinancovanosti školství, inkluzí po česku, negativní medializací školství masmédií, náhledem veřejnosti, nedostatkem kvalifikovaných a kvalitních učitelů, neustálými změnami ve školství,...v současnosti pak spor ohledně distančního vzdělávání, názory konzervativců, liberálů a levice na změny ve školství, ...

Pane Lukáši Bůžku, současné vládní a opoziční "elity" si rybník nikdy nevypustí. Když nebudou víceletá gymnázia, tak rychle naroste počet "elitních" soukromých ZŠ a SŠ. A ty v rámci "demokracie" nelze v jejich podnikání nijak omezovat. Svým způsobem je pro tzv. "elity" obrovským strašákem inkluze po česku. Proto ten zvýšený zájem o víceletá gymnázia, skryté elitní třídy na ZŠ, soukromé školy.

Unknown řekl(a)...

Jana Karvaiová

"Základní školy, v současnosti, většinou bez další pomoci nikdy nezvládnou všechny problematické děti, pokud k tomu tam nebudou patřičné podmínky a pokud rodiny nebudou spolupracovat."

30 žáků ve třídě, 2 velmi nadaní s vysokým IQ, 10 žáků, kteří se rádi učí a chtějí něčeho dosáhnout a zbytek "problematické děti". Tak nějak to plus mínus vypadá na běžné městské škole hlavního vzdělávacího proudu. A do toho zbídačelí a vyhořelí učitelé, kteří jsou za svou mimořádnou práci mizerně odměněni. Učitelé a ředitelé, kteří jsou každodenně biti rodiči, masmédii, MŠMT, aktivisty všeho druhu a barev,....A potom se divíme, že ve školství chybí 6 000 - 10 000 nových mladých kantorů.

Lukáš Bůžek řekl(a)...

Jana Karvaiová:

"nemyslím si, že selekce dětí má nějaký výrazný vliv na vzdělávání těch slabších."

To, že předčasná selekce způsobuje reprodukci vzdělanostních nerovností, je sociologický fakt a tak to prosím berme. Jana Straková a Petr Matějů na toto téma napsali dvě monografie a velké množství článků. Děti z, jak vy říkáte, "špatných rodin", za svoje rodiny nemohou. Povinností veřejného školství je jim dát šanci. Raná selekce jim tuto šanci bere.

"Dokud nebudou podmínky pro to, aby se vzdělávalo celé spektrum dětí dohromady, nemá smysl experimentovat."

Rád bych podotkl, že existence víceletých gymnázií a selektivních tříd na ZŠ je sama o sobě sociální experiment, který v civilizovaném světě nemá obdoby.

Skutečně neznám jediný validní argument pro existenci víceletých gymnázií (a to jsem se opravdu snažil jej nalézt). Znám velkou spoustu opačných argumentů. Ještě mi je nikdo nevyvrátil.

S pozdravem,

Lukáš Bůžek

Jana Karvaiová řekl(a)...

Vzala jsem první školu, která to vše údajně umí:
https://www.zs-ln.cz/zakladni-skola/projekty
Ředitel té školy jede v mnoha projektech. Projekty je spousta času a papírování navíc. normální ředitel školy by měl mít podmínky , které nabízejí projekty běžně - včetně financí. Bez sepisování, žádání, vykazování. Vůbec si neumím představit, jak takový ředitel zvládá to další,co všichni ředitelé. Školy jsou většinou v dost nepěkném stavu , tak se řeší dostavby, přístavby, hygiena. dále se perou s IT, dál má ředitel hlavně dělat práci pedagogickou a spojenou s koučování svého týmu. Ředitelé českých škol musí pracovat 18 hodin denně za debilní peníze. A ještě musí stále dokola číst, jak zvládat:
sexuální výchovu, více pohybu, vstřícné prostředí, lepší stravovací návyky, práci s nadanými, práci s inkludovanými, práci se sociálně vyloučenými, spolupráci s městem, s rodiči.........
Po našich školách se chce, abychom zvládaly všechno to, co zanedbává rodina a společnost. Tož se asi zblázníme, protože naše IQ nám nedovolí hodit na všechno bobek a v 16:00 to zapíchnout a věnovat se sami sobě.

Silvie A. řekl(a)...

Pokud by platilo, že IQ skór řadí jednotlivce do kvantilů v rámci stejné věkové kohorty (porovnává jej s ostatními stejně starými lidmi)
jak by pak mohl nastat Flynnův efekt?

Jana Karvaiová řekl(a)...

...To, že předčasná selekce způsobuje reprodukci vzdělanostních nerovností, je sociologický fakt a tak to prosím berme...
Prosila bych, abyste tohle vnímal v kontextu doby. Je moderní dělat podobné sociologické závěry. Věřte tomu, že byste našel jiné sociologické fundované studie, kde je to přesně naopak.
V civilizovaném světě je zcela běžné, že jsou soukromé, velice selektivní školy. A to prosím i ty speciální. Naše víceleté gymnázium je zcela v pohodě, když si uvědomíte, že mnohé zahraniční školy berou jen vybranou smetánku. To, že nemá obdoby? Ale jděte. V GB máte druhé stupně škol (takže něco na úrovni našeho osmiletého G), kam se dostane dítě jen s několika doporučujícími dopisy a určitým prospěchem ( mohla by popsat moje kamarádka, která tam má syna). Co jsou třeba tzv. emigrantské třídy nebo školy v GB ? Kde se sejdou všichni , kdo jsou neznalí jazyka a učí se hlavně angličtinu? Když jsou státy, kde je procento opravdu negramotných )tím myslím to, co většina lidí za negramotnost považuje) a nikoho to nepálí? Třeba Francie, Itálie nebo Španělsko, právě s romským obyvatelstvem? Víte, v poslední době nás masírovali tzv. výzkumy a příklady z jiných zemí. jelikož jsem člověk dost podivný, dala jsem si práci a našla si své zdroje. A představte si, ono to vůbec není tak, jak to někdy popisují paní Straková a spol.
Byl nám dáván za příklad pan ředitel z Poběžovic. Taková superškola, kde přeci všechno zvládnou. No a kdepáák je dnes pan úžasný ředitel - rozvrtal celou školu, a zdrhnul za lepším do neziskovky. Po republice je Eduinem vožena jakási Sarah něco, prý legendární nezapomenutelná učitelka z Finska, která školí o tom, jak by školství mělo vypadat. A ejhle, když si dáte tu práci ,tak zjistíte, že ji ve Finsku nikdo nezná. jen má opravdu jmenovkyni, která napsala nějaké práce, ale ta sem do ČR dorazila jen jednou.
Chcete další příklady?

Jana Karvaiová řekl(a)...

Paní Sylvie - dělení IQ skor podle věku je zcela nutné. Asi tušíte něco o zralosti CNS ne?

Silvie A. řekl(a)...

Paní Jano, zajímavé. A jak vy vysvětlíte Flynnův efekt?

(To jako že osoby později narozené ve stejném IQ testu dosáhnou lepší výsledky.)

Kdyby IQ test měřil RELATIVNÍ pozici v dané věkové kohortě, MNĚ by Flynnův efekt nedával smysl.

Nicka Pytlik řekl(a)...

předčasná selekce způsobuje reprodukci vzdělanostních nerovností

A co ta mnohými bojovníky za rovné příležitosti striktně zavrhovaná selekce v přípravných a vyrovnávacích třídách?
Proč se vlastně používá ten hnusně zabarvený výraz 'selekce' jako někde v trestaneckém lágru místo pocitově výrazně příjemnějšího 'výběr' nebo 'volba'.
On někdo někomu tu volbu nutí, nebo je to volba na úkor někoho jiného? Co?

Nicka Pytlik řekl(a)...

ono to vůbec není tak, jak to někdy popisují

Takovým lidem se od jaktěživa říkalo lháři prolhaní!

Lukáš Bůžek řekl(a)...

Jana Karvaiová:
"Věřte tomu, že byste našel jiné sociologické fundované studie, kde je to přesně naopak."

Prosím o odkaz.

"V civilizovaném světě je zcela běžné, že jsou soukromé, velice selektivní školy."

Ujasněme si prosím, že se bavíme o VEŘEJNÉM (státním) školství. Přítelem soukromých škol nejsem, ale zajímá mě hlavně, jak je nakládáno s daněmi z mé kapsy.

"V GB máte druhé stupně škol (takže něco na úrovni našeho osmiletého G), kam se dostane dítě jen s několika doporučujícími dopisy a určitým prospěchem ( mohla by popsat moje kamarádka, která tam má syna). Co jsou třeba tzv. emigrantské třídy nebo školy v GB ? Kde se sejdou všichni , kdo jsou neznalí jazyka a učí se hlavně angličtinu?"

Prosím o konkrétní odkazy na konkrétní školy.

"Víte, v poslední době nás masírovali tzv. výzkumy a příklady z jiných zemí."

Kdo nás masíroval, jakými výzkumy a jakými příklady? Prosím o odkaz.

"jelikož jsem člověk dost podivný, dala jsem si práci a našla si své zdroje. A představte si, ono to vůbec není tak, jak to někdy popisují paní Straková a spol."

Prosím o odkaz na Vaše zdroje.



S pozdravem,

L.B.



Nicka Pytlik řekl(a)...

zajímá mě hlavně, jak je nakládáno s daněmi z mé kapsy

To pytliky zase zajímá, odkud bůžkové vědí, kolik konkrétně a konkrétně kam odcházejí peníze z té jejich kapsy.
Nějaké konkrétní odkazy?

Silvie A. řekl(a)...

Takovým lidem se od jaktěživa říkalo

Odsud to vypadá, že pan Lukáš Bůžek intenzivně usiluje o zařazení.

Lukáš Bůžek řekl(a)...

Silvie A.
"Pokud by platilo, že IQ skór řadí jednotlivce do kvantilů v rámci stejné věkové kohorty (porovnává jej s ostatními stejně starými lidmi)
jak by pak mohl nastat Flynnův efekt?"

Děkuji Vám za dotaz na Flynnův efekt. Jedná se skutečně o jeden z nejzajímavějších objevů v oblasti psychometrie.

Věc se má takhle:

Uděláte IQ test. Test je nakalibrovaný tak, aby průměrný výsledek v rámci věkové kohorty byl 100 - toto skóre představuje 50% percentil, směrodatná odchylka je 15. Jinými slovy, když dosáhnete skóre 115, víte, že jste inteligentnější než 84,2% lidí Vašeho věku.
Testy IQ jsou pravidelně vytvářeny velkými specializovanými společnostmi, které, dříve než test prodají, provedou zkušební kalibrační testy na velkých vzorcích obyvatel (to se dělá i jinými testy, jako angličtinářka určitě znáte Cambridge exam pre-testing).
Flynnův efekt byl objeven Jamesem Flynnem v 80. letech minulého století. Zjistil, že pokud dáme třicet let staré testy stejné věkové kohortě, gaussova křivka se nám posune doprava. Jinými slovy v západních zemích inteligence obyvatelstva stoupá. V případě Holanďanů, kde byla tato skutečnost zjištěna poprvé, se jednalo o mezigenerační nárůst o více než 20 bodů (!).

Důvod, proč byl Flynnův efekt skrytý, byl ten, že se nové testy vždy znovu rekalibrují.

Pokud se ptáte na možné vysvětlení Flynnova efektu, tedy proč inteligence západních (ale nejen západních - všech zemích, ve kterých probíhá modernizace) stoupá, potom Vás odkazuji na literaturu uvedenou pod mým článkem, především studii Dickense a Flynna (ano, toho, kdo Flynnův efekt objevil), dále Neissera a Nisbetta.

S pozdravem,
L.B.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Pane Bůžku:
- z daní z vaší kapsy jsou financovány i soukromé školy. To asi tušíte. Např. M3 soukromé dostaly letos navýšení o 30%. divné vidťě, když státní jen cca 15%.

-zkusím se kamarádky zeptat, jak se ta škola jmenuje. ale já nidky nelžu ve veřejném prostoru. prostě vím, že takové školy v GB jsou a nehodlám tu trávit večer hledáním odkazu na tyto školy.

-masírování si dohledejte na webu Eduin, cca začněte začátkem roku 2016 a potom pokračujte do současnosti. O Poběžovicích, Trmicích, indické jeptišce a Novém Brunšvíku se tam dočtete hodně. Pak si můžete vygůglit historii poběžovické školy a současnost páně bývalého ředitele. To zvládnete.např. ...Jen dva autentické příklady: „Mentální postižení je spíše sociální konstrukt, jehož výskyt se mění v závislosti na diagnostických postupech.“ (autor: analytik ČOSIV Mgr. Jan Klusáček), „Tento krok velmi vítám. Domnívám se, že tuto skupinu dětí je skutečně možné vzdělávat podle běžného rámcového vzdělávacího programu, samozřejmě s individuálním vzdělávacím plánem a s individuálně nastavenými očekávanými výstupy v jednotlivých předmětech.“ (předsedkyně ČOSIV na dotaz, zda jsou děti s LMP schopné učit se podle běžných rámcových vzdělávacích programů).......

-toto bylo vypuštěno do éteru před pár lety:.... Transformace škol pro žáky s lehkým mentálním postižením na běžné školy je jedním z nástrojů, jak proti segregační praxi postupovat. Nejedná se zcela o jediné a postačující opatření, ale o opatření naprosto nutné, na které bude muset navázat další kroky směřující ke kvalitnímu vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na běžných školách v ČR.“...
Mělo být něco napraveno zrušení praktických škol a dále zrušením jejich vzdělávacího programu. po 5 letech je VŠEM JASNÉ, že zlepšení se nekonalo ani omylem a musejí se v současnosti vymýšlet další "viníci" , které je třeba zničit. ano, na řadě jsou víceleté gymplyodkat si hledejte na stránkách Agentury pro sociální začleňování)
-

-

Jana Karvaiová řekl(a)...

A naprosto netuším, kde se bere informace, že některé děti nemají dostatečné vzdělání když:
V Praze dne 30. 12. 2015
Č. j.: MSMT- 47047/2015-2
Počet stran: 2
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 – Malá
Strana (dále také jako „ministerstvo“ anebo „povinný subjekt“), jako věcně příslušný
orgán a povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), rozhodlo dle § 15 odst. 1
a § 2 odst. 4 InfZ o žádosti Mgr. Martina Odehnala, nar. dne 28. března 1953, bytem Janského
2235/49, 155 00 Praha 5 (dále jen „žadatel“), doručené dne 16. prosince 2015, o poskytnutí
informací:
„1. Kolik romských žáků studovalo, a kolik z nich úspěšně dokončilo v posledních pěti letech
studium na gymnáziích a středních odborných školách (tedy kolik získalo maturitu).
2. Kolik romských žáků plnilo v posledních pěti letech povinnou školní docházku na běžných
základních školách, a kolik z nich ukončilo povinnou školní docházku, aniž by získali základní
vzdělání. U druhé skupiny uveďte, který ročník dokončili úspěšně.
3. Kolik romských studentů navštěvovalo (navštěvuje) v posledních pěti letech vysoké školy a kolik
z nich získalo vysokoškolský titul (uveďte zvláště bakaláře a magistry)“,
takto:
Žádost se odmítá.
Odůvodnění:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nemůže žádosti o informace vyhovět, neboť
požadované informace nemá k dispozici. Povinný subjekt shromažďuje mimo základních údajů již
jen údaje o státním občanství žáků plnících povinnou školní docházku a studujících střední školy,
resp. vysoké školy. Údaje o etnickém ani národnostním původu nejsou povinným subjektem
shromažďovány a není tedy možné žadateli poskytnout požadované informace.

Jana Karvaiová řekl(a)...

A zde zápis ze schůze mšmt ,aby bylo jasno, kdo se podílel na tvorbě vzdělávací strategie pro SVP žáky. A když si dáte práci, zjistíte, že speciální pedagog je tam jeden, dva. :
ZÁPIS Z 6. JEDNÁNÍ EXPERTNÍHO TÝMU PRO SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
Termín: 9. 3. 2017, 11:00 hod.
Místo: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 8, Praha 1, C 081
Přítomni za Expertní tým:
PhDr. Ondřej Andrys; Mgr. Veronika Doležilová; PaedDr. Stanislav Drbout; Mgr. Vladimír Foist; Mgr. Václav Chmelíř; Mgr. Radmila Jedličková; doc. PhDr. et PhDr. Martin Kaleja; Ph.D, Mgr. Bohumil Kartous, Ph.D.; Mgr. Pavla Katzová; Mgr. Václav Krása; Mgr. Klára Laurenčíková; PhDr. Petra Novotná; PaedDr. Petr Petráš; JUDr. Hana Poláková; PaedDr. Josef Rydlo; Mgr. Bc. Světlana Sojková; Mgr. Hana Stýblová; Mgr. Libuše Třískalová; Mgr. Petr Vysuček; PhDr. Jana Zapletalová; Mgr. Tomáš Zatloukal; tlumočnice do českého znakového jazyka.
Přítomni za MŠMT:
doc. PaedDr. Pavel Doulík, Ph.D. – předseda Expertního týmu;
Mgr. Václav Pícl, náměstek pro řízení sekce vzdělávání, MŠMT;
prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc. – náměstek člena vlády, MŠMT;
Ing. Václav Jelen, ředitel odboru školské statistiky, analýz a informační strategie, MŠMT;
Mgr. Svatopluk Pohořelý, vedoucí oddělení základního vzdělávání, MŠMT;
Ing. Hana Pluskalová, vedoucí oddělení normativního financování a financování přímo řízených organizací, MŠMT;
Mgr. Tomáš Kyselica, oddělení legislativy sportu, mládeže a průřezových agend, MŠMT;
Mgr. Vít Krčál, vedoucí oddělení péče o pedagogické pracovníky, MŠMT;
Mgr. Jana Horáčková, oddělení speciálního vzdělávání, MŠMT;
Mgr. Anna Pechová, oddělení základního vzdělávání, MŠMT;
Mgr. Iveta Šmejcová DiS., oddělení základního vzdělávání, MŠMT

Paní z odboru speciálního vzdělávání nemá se speciální pedagogikou nic společného. Byl to záměr po odejití pana Pilaře z tohoto postu.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Pane Bůžku
bohužel, školství je víc politika, než jste si ochoten připustit. podle toho tak pak i vypadá. Smůla. na nějaké psychologické a sociologické výzkumy se kašle.

Eva Adamová řekl(a)...

A já mám poslední dobou spíš pocit, že "rovný přístup" ke vzdělávání dnes ani tak není odvislý od typu školy jako je spíš odvislý od kvality vyučujících, na které kdo narazí. Oba synové pobývali svého času na osmiletém gymnáziu, takže by si člověk řekl, že ke vzdělávání měli skvělé možnosti. Jenže ouha, první z nich měl první dva roky tak otřesnou češtinářku, že všichni ze třídy všechno, co se na prvním stupni naučili, pozapomínali, a když jim dala češtinářka, která je přebrala, diktát, minimum chyb bylo deset a čtyřicet chyb nebyla výjimka. Druhý syn zase za osm let zažil šest angličtinářek, z nich čtyři stály za kvedlajznu.
Když jsem sama několik let učila matematiku a fyziku na čtyřletém gymnáziu, kam přicházely děti z osmi okolních základek, lezly mi oči z důlků. Ze dvou základek přicházely děti v dost otřesném stavu, protože se na nich těžce podepsala neaprobovanost výuky fyziky a bohužel i matematiky. Naše školství prostě má spoustu závažnějších problémů než je existence osmiletých gymnázií. Třeba ten, že jsme nesmyslnou individuální integrací dětí s poruchami chování, autistů a LMP žáků do běžných tříd vytvořili na základkách takové podmínky k výuce, které naprosto učitelům neumožňují se nadanějším žákům pořádně věnovat. No a těch 10 % hodin matematiky vyučovaných na základkách neaprobovaně také není bůhvíjaká hitparáda.

Lukáš Bůžek řekl(a)...

Jana Karvaiová:

Děkuji za konkrétnější odpověď.

"masírování si dohledejte na webu Eduin".

S touto společností nemám nic společného, ideově se s nimi zcela rozcházím.

„Mentální postižení je spíše sociální konstrukt, jehož výskyt se mění v závislosti na diagnostických postupech.“

Nerozumím, co má mentální postižení společného s víceletými gymnázii a výběrovými třídami na zš. Samozřejmě se bavíme o dětech v rámci normálního spektra. Děti s mentálním postižením vyžadují specializovanou péči, kterou jim běžné základní školy nemohou poskytnout.

L.B.

Unknown řekl(a)...

Testy IQ jsou pravidelně vytvářeny velkými specializovanými společnostmi, které, dříve než test prodají, provedou zkušební kalibrační testy na velkých vzorcích obyvatel.

Je vidět, že jste neviděl ani jedinou příručku k inteligenčnímu testu. Normy jsou zpravidla zahraniční (anglické, americké, německé) a standardizační vzorek se většinou kolem 500 - 700 respondentů. Takové testy inteligence si laskavě můžete vetknout za klobouk.
A mimochodem to je asi ta nejpitomější diskuse o inteligenci, kterou je možné sledovat.

Unknown řekl(a)...

Příklad
Woodcock-Johnson® Mezinárodní Edice II Mary Ruef ● Anton Furman
Údaje vztahující se k anglické verzi WJ IE II COG vycházení z reprezentativního souboru osob z USA, který tvořilo celkem 7855 osob ve věku od 5 do 90 let včetně 1165 studentů vysokých škol. České normy vycházejí ze studie reprezentativního souboru 509 osob vybraných na základě věku a socioekonomických ukazatelů z 38 sídel pokrývajících celé území České republiky.

Lukáš Bůžek řekl(a)...

Unknown:

Dovolte mi nejprve malé doplnění:

Testy IQ jsou pravidelně vytvářeny velkými specializovanými společnostmi, které, dříve než test prodají, provedou zkušební kalibrační testy na velkých vzorcích obyvatel.

Ritchie 2015, str. 21

Nepolemizujete se mnou, ale s Ritchiem. Osobně ve Vašem příspěvku nevidím jediné slovo, které by cokoliv z uvedené věty vyvracelo.

"Takové testy inteligence si laskavě můžete vetknout za klobouk."

????????????????????????????????????????

"A mimochodem to je asi ta nejpitomější diskuse o inteligenci, kterou je možné sledovat."

Po tom, co jste zveřejnil(a) své dva poslední příspěvky, Vám musím dát za pravdu.

L.B.


Lukáš Bůžek řekl(a)...

Silvie A.:

"Takovým lidem se od jaktěživa říkalo

Odsud to vypadá, že pan Lukáš Bůžek intenzivně usiluje o zařazení."

Chápu to správně, že naznačujete, že jsem lhář?

Vidím dvě možnosti:

- Buď mi vysvětlíte, že se mýlím.

- V opačném případě jste překročila meze. Došla mi s Vámi trpělivost. Na Vaše příspěvky již nebudu reagovat a Vás žádám, abyste pod mé články již nepřispívala.

L.B.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Add L. Bůžek:
Můj příspěvek o LMP byl o tom, jak si politická garnitura dokáže najít zdůvodnění pro změnu. Je to prostě o tom, jaké jsou "zájmy" lidí nahoře, kdo je ovlivňuje a co si dokáží prolobovat.
Tedy, když si dokázali prolobovat zrušení vzdělávacího programu pro LMP, dokáží leccos. Jen je problém v tom, co to pomůže těm dětem. Se společností Eduin nechcete mít nic sppolečného, jenže tato společnost má právě ten obrovský vliv na další školskou politiku v tomto státě. A na ní "nabalené" organizace a osoby.
V zásadě tu nejde o nejlepší zájem dítěte, který je i deklarován školským zákonem, ale o nejlepší zájem a přisátí se na penězovody. Já vím, teď mi napíšete - dodejte zdroje. Nedodám, protože si je můžete najít sám. Jelikož je to snad až do očí bijící a snadné. Mně naprosto stačila inkluze po česku - tisíce školení za nehorázné peníze na úplné kulové. Předražené knihy,vnucované a kupované školami. Střediska "inkluzivní" péče, jejich náplň jsem dodnes nepochopila, protože mi několikrát ani neuměla odpovědět na otázku okolo práce s SVP. Projekty KIPR a další, ze kterých lezou zprávy typu vámi uváděné - přeci nebudou psát, že to bylo na h...o! Tzv. analýzy společného vzdělávání, kdy si po přečtení pár stránek máte chuť dát panáka, protože je jasné, že v terénu nikdo nebyl a jen čerpá z tabulek a pár vybraných (velmi pečlivě) škol.

A když jsme u IQ - to se týká celého spektra lidí, víte. právě i těch mentálně postižených. Představte si situace, že máte jako učitel ve třídě pracovat s mentálně postiženým, aspergerem, těžkým dysfatikem, dvěma dyslektiky, dvěma celkem nadanými dětmi a zbytkem průměrných dětí. V počtu 28 - to byla jedna naše letošní už vycházející třída. A na ně jeden učitel v hodině a jeden asistent, který není vystudovaný speciální pedagog. Dokud vše bude fungovat takto, pak je dobré mít školy pro ty postižené i pro ty nadané.
Ve škole se totiž potýkáme s žáky v ohromě širokém inteligenčním spektru a to je velice náročné. zatím mi přijde jako nejlepší dělit ty děti do skupin dle pomyslné inteligence s možností spadnout nebo postoupit do nižšího nebo vyššího levlu podle snahy a možností. Ve skupinách máte větší možnost individuálně pracovat, výuku přizpůsobovat. Tak, jako se tomu děje na 8G a speckách. Jenže dnes je považováno za segregační i dělání skupin ve škole. A to mi přijde přes čáru. Mám zkušenost, že i individuální doučování se 4 žáky je velice náročné, pokud chcete každému z nich věnovat dostatek času na jeho potřebu /dělám 6 let).

vracím se na začátek - predispozice je nutné podporovat od raného věku a na tom si trvám. Jestliže děti ze sociálně zanedbaných rodin se 7 let nerozvíjejí, je velice těžké s nimi potom pracovat skoro od nuly. Vidím diametrální rozdíl v rodině, která v podpoře dítěte a jeho vzdělání to až přehání (moje osobní zkušenost s vietnamskými dětmi, které po příchodu do ČR neuměly ani slovo česky a do dvou let nepoznáte, že tomu tak bylo) a rodinou sociálně zanedbanou, kdy při stejné intenznitě péče jako s Vietnamci máte pocit marnosti. Pořád hovořím o vlastní zkušenosti, žádné fikce. Jak z toho ven? Kde jsou nějaké možnosti, abyste donutil? A když nedonutíte, čelíte neustálým obviněním, že škola neumí....

Silvie A. řekl(a)...

Vás žádám, abyste pod mé články již nepřispívala.

To vám ochotně splním, jakmile přestanete umísťovat vaše články na weby, které čtu.

Chápu to správně, že naznačujete, že jsem lhář?

Stoprocentně správně ne, ale jste velmi blízko.
Budu na okamžik předpokládat, že vaši nechápavost pouze nepředstíráte, a pokusím se vám vysvětlit, oč jde:
Vy zde chcete zavést jakousi novodobou scholastiku - situaci, že pravda je výhradně to, co se píše v jakýchsi odkazovaných textech. Někteří komentátoři na vaši hru přistoupili, jiní se vám více či méně zaobaleně snaží dát najevo
a) na některá tvrzení ty vaše odkazované texty nenajdete,
b) pravdivost či nepravdivost některých tvrzení lze ověřit bez použití odkazovaných textů,
c) některé odkazované texty obsahují nepravdivé informace.
Avšak vy, místo abyste reagoval (např. změnou vašeho chování) na tato sdělení, stále trváte na té vaší scholastice.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Tedy paní Karvaiová, Vás musejí mít ve velké oblibě všichni ti odborníci na vzdělání, konzultanti, auditoří, analytici, čapci i komárci v té dnešní překotně se měnící zavirované době. S Vámi se obtížně debatuje, když máte všechno z první ruky. Až je pytlikům těch bodrých hochů a přenáramných děvčat upřímně líto.

Nicka Pytlik řekl(a)...

stále trváte na té vaší scholastice

Geneze:
- žádám, abyste pod mé články již nepřispívala,
- důrazně žádám, abyste pod mé články již nepřispívala,
- zakazuji, abyste pod mé články přispívala...
Tady přece nejde o nějaké testy inteligence. Na ty štěká školníkovic pes.
Tady jde o to, že doloží-li bůžci patřičně svoji odbornou a komunikační zdatnost, získá váhu kdejaké jejich tvrzení. V tomto případě pak předevěím to o nezbytnosti zrušení nebo přinejmenším omezení jakékoli státně školní jinakosti. U speciálních škol se to už podařilo a teď je na pořadu dne i ta opačná čast zkompetentňovacího spektra, aby se vytvořil prostor pro školní byznys štefflů, kaniů a jim podobných.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Ano Pytlíku, u některých jsem persona non gratta. Což je mi u zádi. Některé pamflety na mě sepsané jsou za hranou zákonnosti. Někteří se naopak obracejí pro spolupráci. Normálka.

Nicka Pytlik řekl(a)...

A když už tu pytlici nakousli tu odbornou zdatnost, zeptají se bůžků i tady...

by měly děti znalosti a dovednosti více procvičovat a méně se je biflovat

1. Vysvětlí pytlikům rozdíl mezi 'procvičovat' a 'biflovat'?
2. Jak se bifluje dovednost a procvičuje znalost?

Lukáš Bůžek řekl(a)...

Dobrý den paní Karvaiová,

děkuji Vám za obsáhlý příspěvek.

Ad k mému opakovanému domáhání se zdrojů:

Požadavek, aby každé tvrzení bylo podepřeno důkazy, stojí v základu jakékoliv věcné diskuze. Z toho prostě nelze slevit.

Říkáte: "Projekty KIPR a další, ze kterých lezou zprávy typu vámi uváděné..."

Musím se Vás proto zeptat, které zprávy mnou uváděné máte na mysli. Bez této znalosti nemuhu nijak reagovat, ani Vaše tvrzení pochopit.

Ad inkluze:

Můj článek je o IQ a selektivních školách. Inkluze je jiná problematika. Můžeme se samozřejmě bavit o tom, jestli žáci s LMP či jiní žáci se SVP patří do základních škol, ale problematiky v mém článku se to přímo netýká. Směšování diskuze o víceletých gymnáziích, která je především o reprodukci sociální nerovnosti, a diskuze o inkluzi je podle mého názoru chybou.

Jinak v ostatním s Vámi mohu souhlasit:

"Se společností Eduin nechcete mít nic sppolečného, jenže tato společnost má právě ten obrovský vliv na další školskou politiku v tomto státě. A na ní "nabalené" organizace a osoby.
V zásadě tu nejde o nejlepší zájem dítěte, který je i deklarován školským zákonem, ale o nejlepší zájem a přisátí se na penězovody."

Ano, velmi hezky jste myslím vyjádřila smutnou realitu našeho školství.

"zatím mi přijde jako nejlepší dělit ty děti do skupin dle pomyslné inteligence s možností spadnout nebo postoupit do nižšího nebo vyššího levlu podle snahy a možností. Ve skupinách máte větší možnost individuálně pracovat, výuku přizpůsobovat."

Hovoříte o tzv. "ability grouping", které je běžné v Británii i v jiných zemích. Pokud vím, tak výzkumy neprokázaly, že by ability grouping přispívalo ke zvýšení efektivity vzdělávání (odkážu se zde na monografie Strakové a Matějů). Nicméně se pokud vím se jedná o otevřenou otázku.

"Jestliže děti ze sociálně zanedbaných rodin se 7 let nerozvíjejí, je velice těžké s nimi potom pracovat skoro od nuly."

Ano, naprosto souhlasím. Zde hrají zásadní roli mateřské školy.

"Jak z toho ven? Kde jsou nějaké možnosti, abyste donutil? A když nedonutíte, čelíte neustálým obviněním, že škola neumí...."

Zde se odvolám na předchozí příspěvek Evy Adamové. Naprosto s ní souhlasím: rozhodující je skutečně kvalita vyučujících.

Avšak dříve, než budeme bít do vlastních řad, měli bychom nutit politiky, aby ten svinčík v podobě víceletých gymnázií, nefunkčních RVP a ŠVP a jiné uklidili.


Přátelsky,
L.B.



Nicka Pytlik řekl(a)...

článek je o IQ a selektivních školách. Inkluze je jiná problematika.

Není.

Nicka Pytlik řekl(a)...

rozhodující je skutečně kvalita vyučujících

A co kvalita ředitelů?

Jana Karvaiová řekl(a)...

Přesně tak Pytlíku - není.
jestliže chceme po školách inkluzi a vzdělávání všech dětí, pak je to problém jak brno a navzájem souvisí. Protože školy podmínky nemají.
Protože:
- vzdělávání pedagogů v oborech speciální pedagogika je šílené
-pedagogové již v současnosti pracující s tím nemají zkušenost a museli by absolvovat každý nejméně 2-3 leté studium, krátké školeníčko je na nic
- o nadaných a jejich zvláštnostech až prazvláštnostech se neučí vůbec. Školení jak šafránu. nadaného je přeci radost učit - největší omyl pedagogické veřejnosti.
-personální zabezpečení škol je trapné
-neexistuje systémovost v péči o sociálně vyloučené. kdo bude tvrdit opak ,je nesmírný lhář
-neexistuje systémovost ve vzdělávání SVP žáků. To,co v roce 2016 vzniklo je nejhorší možná varianta. která navíc ještě byla během tří let osekána na penězích )viz v současnosti nefinancování ničeho pod 500,-)
-nespolupráce s terénem
- minimální praxe těch, co jednou půjdou učit
-rozvrácený systém vzdělávání na vysokých školách
-politikum už na místní úrovni, kdy zřizovatel klade větší důraz na to,aby škola dělala šaškárny pro ves nebo město, místo aby se učilo
-poddimenzovaná PPP a SPC

Odkazy potřeba jsou,ale mám taky jen dokumenty. na ty sem odkaz dát nemůžu. Stáhla jsem si je a už ani nevím odkud.

PS
Mé děti absolvovaly 8G a jsou max. spokojené.

Silvie A. řekl(a)...

Požadavek, aby každé tvrzení bylo podepřeno důkazy, stojí v základu jakékoliv věcné diskuze. Z toho prostě nelze slevit.

A tím vaším důkazem má být odkaz na jakýsi článek?
Prosím, dodejte ještě "A myslím to vážně."

Nicka Pytlik řekl(a)...

důkazem má být odkaz na jakýsi článek

Nejlépe na svůj vlastní článek... to je pak důkaz na kvadrát!!!

Lukáš Bůžek řekl(a)...

Jana Karvaiová:

Moc děkuji za další obsáhlou odpověď. Velice si toho vážím.

Se vším od "Protože..." až po "...SPC", mohu jen souhlasit.

hovoříte o:

- špatné pedagogické přípravě, ať již v oblasti speciální nebo oborové pedagogiky.
- špatném personálním zabezpečení škol, PPP a SPC.
- podfinancovanosti institucí
- tlaku na ředitele, aby se věnovali jiným věcem, než kvalitě výuky
- nesystémovost

To vše jsou skutečně závažné problémy.

Nerozumím jenom, jak se výčet těchto faktů váže ke zrušení nebo zachování víceletých gymnázií a výběrových tříd. Všechna tato fakta se například týkají také prvního stupně základních škol, kdy ještě selekce neproběhla.

"Odkazy potřeba jsou,ale mám taky jen dokumenty. na ty sem odkaz dát nemůžu. Stáhla jsem si je a už ani nevím odkud."

Jsem rád, že se na tomhle shodneme. Klidně mi stačí autor a název, případně rok vydání. Zbytek si dohledám sám.



Vážená paní Karvaiová,
moc Vám děkuji za inspirativní výměnu názorů. Těším se na příští diskuzi.

S přáním všeho dobrého,
Lukáš Bůžek

Nicka Pytlik řekl(a)...

týkají také prvního stupně základních škol, kdy ještě selekce neproběhla

Ale rodí se!
Na výběr a volbu je mnohdy zaděláno ještě před příchodem dítěte do školky.
Tvrdošíjné lpění na pojmu 'selekce' má navozovat představu něčeno nuceného a tedy i nepřirozeného, totiž. Je k od něj zvukomalebně blízko k pojmu 'segregace'. Něco jako selekce selat či telat. Tu na chov, tu na porážku.
No, fůůůj!
Ta chabě skrývaná potřeba někým manipulovat z obdobných textů, ať už bůžků, či jiných inženýrů nové doby, vyloženě čiší. Až se zruší státní alternativy, bude rozhodně více prostoru pro průvodcovské byznysy.
A vo vo votom, to je ee...

Eva Adamová řekl(a)...

"článek je o IQ a selektivních školách. Inkluze je jiná problematika"


Taky si myslím, že to není jiná problematika. Všechno je to totiž propojeno jako spojené nádoby. Jestliže budeme v rámci inkluze dělat z některých tříd běžných základních škol, ve kterých uvíznou díky individuální integraci autisté či LMP žáci spolu s těžkými dyslektiky, třídy, kde je vzdělávání nasměrováno úplně jinak než k práci s lepšími a nadanými žáky, budou mít snahu na gymnázia stále více odcházet už i průměrní žáci. A zrušení osmiletých gymnázií je prostě za stávající inkluzivní situace politicky naprosto neprůchozí. Toto prostě žádné články o tom, že geny nejsou svinstvo nic nezvrátí.

Já opravdu nevím, koho v tomto státě napadlo upřednostnit individuální integraci před skupinovou, koho vlastně napadlo, že je lepší vzdělávat autistu či LMP žáka prostřednictvím polovzdělaného asistenta v běžné třídě až se třiceti žáky, namísto toho, aby byl vzděláván ve speciální třídě o max. deseti žácích speciálním pedagogem. Už jen na naší malé základce s 200 žáky máme šest žáků, kteří mají dohromady přiznané asistenty na dva a půl úvazku. Všem šesti by jednoznačně prospěl pobyt ve speciální třídě a o nahrazení bezradných pedagogů a asistetů speciálním pedagogem ani nemluvím. Ve Finsku a třeba i ve Francii takovéto třídy na běžných školách fungují, s ostatními dětmi tyto děti chodí na výchovné předměty. Fakt nechápu, proč to nejde u nás. Na co si to proboha hrajeme.

Jinak o tom, že slušné IQ je jen jedním z předpokladů ke školní úspěšnosti, jsme se učili už za totáče v pedagogicko-psychologické části studia. Dalšími předpoklady je schopnost soustředit se a píle, tedy ty části osobnosti, které jsou více či méně dány geneticky. Píle se možná dá výchovou ovlivnit, u schopnosti soustředění už o tom docela pochybuji. Poruchy jako ADHD a ADD se se výchovou přervat nedají. Stejně tak jsme se učili, že obrovský vliv na budoucí školní úspěšnost dítěle má to, co se děje v rodině po výchovné stránce do šesti let věku. A představa, že my ve školách vše zachráníme, je poměrně naivní. Pokud se výchova v rodině i v pozdějším věku vyvíjí nežadoucím směrem, jsme naprosto bezmocní. A můžeme si o rovnosti ve vvzdělávání pindat kolik chceme.

Unknown řekl(a)...

Pan Bůžek

"Směšování diskuze o víceletých gymnáziích, která je především o reprodukci sociální nerovnosti, a diskuze o inkluzi je podle mého názoru chybou."

Jsou to evidentně propojené nádoby. Kdo ze současných vládních i opozičních politiků, bohatých občanů nemá dítě na víceletém gymnáziu, jako by nebyl. Je to věc prestiže. Inkluze po česku evidentně zvýšila zájem o víceletá gymnázia a soukromé školy. Nemůžete svůj náhled izolovat jen na záležitosti ohledně IQ. Je to krátkozraký pohled.

Unknown řekl(a)...

Všechno souvisí se vším podle zásad dialektického materialismu a snad i marxismu-leninismu.

Jana Karvaiová řekl(a)...

....Nerozumím jenom, jak se výčet těchto faktů váže ke zrušení nebo zachování víceletých gymnázií a výběrových tříd. Všechna tato fakta se například týkají také prvního stupně základních škol, kdy ještě selekce neproběhla....
Představte si situaci , kdy jsou gymnázia zrušena a-
Vysvětlím:
1/ špatné pedagogické přípravě, ať již v oblasti speciální nebo oborové pedagogiky.
Učitel základky musí zvládnout práci se všemi žáky ve všech spektrech IQ. není na to připraven odborně. je připraven především po stránce své ho předmětu (skvělý matematik, skvělý dějepisář...). O dysfatikovi kdysi něco zaslechl. O nadaných má představu, že je to stále se hlásící žáček se samými jedničkami. Vše je špatně.
-2/špatném personálním zabezpečení škol, PPP a SPC.
Na školách je v současnosti přesně 574 přepočítaných celých úvazků speciálních pedagogů. Psychology hledejte s lupou v ruce. Kdo má těm dětem správně popmáhat, když na škole nikdo není?
3/ podfinancovanosti institucí
O tom už ani nemá cenu psát. Za málo peněz hodně muziky. Už to psal i pan Munich, že vlastně produktivita práce našich učitelů je ohromná.
4/ tlaku na ředitele, aby se věnovali jiným věcem, než kvalitě výuky
Ano, takže zahazujeme talenty a nemáme čas na sociálně vyčleněné. není čas skoro na nic. Hodina má x minut a s tolika dětmi to nedáte. kdo to píše, že to zvládá, tak kecá. nedá se to.
5/ nesystémovost
Když 4 roky řešíte dítě, která má psychické problémy. opravdu řešíte, ale pořád se nic neděje, jen jsou sepsány stohy papíru a prosezené stovky minut na nic (a za psychicky nemocné si dosaďte třeba to sociálně slabé) a po 4 letech to dítě odvezou do psychiatrické léčebny, protože doma mělo půl roku mrtvou kočku v tašce - co si myslíte? Když vám sociálka chce nacpat alkoholické matce další 2 děti, i když nezvládá své tři? když dítě má 280 zameškaných hodin a nic jiného než případové konference se neděje?
Kdy mají učitelé pracovat s celou třídou dobře?
proto je výskyt dnešních 8G žádoucí u mnoha rodičů, protože tam se podobnými věcmi nezabývají tak velečasto, jako základky.
Proto to souvisí. Protože na 8G je na nadanější více času. Sejde se tam třicet dětí na skoro stejné úrovni a to je prostě jiná práce. Možná, že byste si to měl zkusit- jít si odučit měsíc na gympl a potom měsíc na základku a pak něco porovnat a viděl byste.

Lukáš Bůžek řekl(a)...

Jana Karvaiová:

"Možná, že byste si to měl zkusit- jít si odučit měsíc na gympl a potom měsíc na základku a pak něco porovnat a viděl byste."

Myslel jsem, že už více psát nebudu, nicméně asi je potřeba rozptýlit nedorozumění: Učím 20 let, z toho 11 let na víceletých gymnáziích a 9 let na základních školách. Vše na plný úvazek.

Více informací o mně na mém blogu (odkaz naleznete pod článkem).

Hezký zbytek dne,

Lukáš Bůžek

Nicka Pytlik řekl(a)...

už více psát nebudu

Aha!
Takže ty svoje dotazy na rozdíl mezi procvičováním a biflováním nebo
o biflování dovednosti a procvičování znalosti si pytlici mohou vetknout za klobouk.
To tak bývá, když studovaný odborník hodí do placu někde pochycenou floskuli, aniž by kdy domyslel, co že to vyslovil vlastněěě. Viz
'by měly děti znalosti a dovednosti více procvičovat a méně se je biflovat'.

To je skoro, jako když žák v tom distančním zkompetentňování zahlásil, že práci neodevzdá, protože tomu nerozumí. Pytlici věděli, že když žáka požádají, aby jim sdělil, čemu konkrétně nerozumí, že tím jakoukoli komunikaci ukončí nadobro.
Pytlici děkují, hezký den.

Unknown řekl(a)...

Nejhorší je "upjatost" kantora na nějaký problém. To pak musí být děsně nudná výuka. Brrr!

Silvie A. řekl(a)...

To pak musí být děsně nudná výuka.

Výuka možná nudná, ale ta historie by mohla být zábavná.
Dle jeho vlastních slov, pan Bůžek učil na 8G a už tam neučí. Copak se přihodilo mezi ním a 8G, že dnes vede proti 8G takovou vendettu?

Petr řekl(a)...

Pane Bůžku,
děkuji, ukazujete prakticky, jak by mohla vypadat zcela věcná diskuze o problémech, jejímž smyslem by nebylo zakopávání v předem vymezených ideologických zákopech, ale poctivé hledání odpovědí na složité otázky. Že o nic takového spousta aktérů vůbec nestojí, je zjevné. Je samozřejmě mnohem pohodlnější zobecňovat epizodickou evidenci, odvádět diskuzi mimo téma, útočit na osobu, která dává na stůl nepříjemné argumenty, nebo se prostě jen donekonečna pitvořit. Díky, že Vy to vidíte jinak.

Nicka Pytlik řekl(a)...

"upjatost" kantora na nějaký problém

Kdoví, jestli to nebylo spíš na ty pytliky.
Upnutí se k problému mají v povaze. Vysloví otázku a pak na ní lpí.
Kdysi si na pytliky stěžovali žáci, že je pytlici ponižují tím, že žákům ti pytlici položí otázku a pak nepřiměřeně dlouho mlčí.

To je jako s tím inteligenčním kvocientem...
Když se pytlici se svými žáky věnují možnostem člověka a stroje, to jest počítače, přijde vždycky řeč i na inteligenci, popřípadě umělou inteligenci, samozřejmě. A obdobně jako u paměti se mluví o tom, co to je, k čemu to slouží, je-li to měřitelné a tak nějak podobně. Přijde tedy řeč i na íkvé a jeho testování. Pytlici při tom prvním přiblížení pro jednoduchost používají model fyzicky desetiletého dítěte, které pořeší úlohy mentálně desetiletého dítěte, nebo dokonce i dvanáctiletého, a nebo jen osmiletého. Jakože na gymnáziu poměrně uchopitelná záležitost.
A pak to přijde...
Pytlici řeknou, a teď se ptejte. Ticho. Tak se ptejte, zopakují pytlici. Ticho. Měli byste se zeptat, naléhají pytlici. A na co, zeptají se konečně žáci. A pytlici opáčí, to je právě ta otázka, na co...
Do konce hodiny se ještě několikrát zeptají ti pytlici, jestli už žáci vědí, na co by se měli zeptat. A pak to zkusí ještě příští hodinu, a pak ještě přespříští a pak už se neptají. A ani žáci ne. Tak pytlici počkají na příští rok na další várku žáků. Už asi tak pět, šest let v řadě se nikdo nezeptal. Až konečně letos! Jedna dívenka ze sekundy udělala pytlikům radost a zeptala se správně. Jako detektiv Del Spooner ve filmu Já, robot. Pytliky by docela zajímalo, kam až to ta Julinka dotáhne.
A snad drobná perlička na závěr. Shodou okolností také letos vyšlo najevo, že si to pytliků pídění se někteří žáci pamatují. Na maturitním večírku se skupina čerstvích absolventů čtyřletého gymnázia pytliků zeptala, na co že se to měli na samém začátku prvního ročníku zeptat.
Vzhledem k tomu, že to byli informační seminaristé, kteří vesměs směřují na matfyz a podobně, je docela pravdě podobné, že na to jednoho dne kápnou. Jako ta děvenka ze sekundy...

Nicka Pytlik řekl(a)...

nebo se prostě jen donekonečna pitvořit

To sedí na pytliky zcela.
Oni nastavují to legendární zrcadlo z vesničky jejich, střediskové.
Většinou se v něm lidé vidí hodnověrně jako z kulového blesku.
A tak ještě pytlici ocitují v rámci tématu sami sebe:
"Umělá inteligence nikdy nedosáhne až takové úrovně,
aby dokázala napodobit... chování pitomce."

Josef Soukal řekl(a)...

Předesílám, že jsem s L. Bůžkem působil několik let v jednom sboru. Ovšem netuším, co v jeho textu a textech kohokoli vede k tomu, aby za jeho závěry viděl nikoli velmi poctivé hledání odpovědi na vzdělávací otázky, ale nějakou primitivní motivaci typickou pro dnes vítězící lobby. Dokážeme snad odlišit fundovaný text od výplodů, jejichž myšlenkovým vrcholem je "za všechno můžou osmiletá gymnázia, centrální zkoušky, známkování a segregační choutky učitelů".
Je pravda, že kritické poznámky uvádějící kritiku osmiletých gymnázií do L. Bůžkem "odzávorkovaných" souvislostí jsou namístě. Pochybuji ovšem, že by jeho text chtěl někdo z výše uvedených gymnazibijců využít - vždyť současně podrývá to, čemu by rádi pomáhali na svět. A kromě toho vyžaduje opravdu pozorné čtení.

Silvie A. řekl(a)...

jsem s L. Bůžkem působil několik let v jednom sboru

A to bylo na 8G nebo na ZŠ?

netuším, co v jeho textu a textech kohokoli vede k tomu, aby za jeho závěry viděl nikoli velmi poctivé hledání odpovědi na vzdělávací otázky

Ať už si vymyslí jakoukoli "vzdělávací otázku", odpověď je vždy stejná: "proti existenci jakékoliv rané selekce ve školství, ať již v podobě víceletých gymnázií"

To o té berlínské zdi jste četl, pane Soukal? A vám to jako posedlost nepřipadá?

Jana Karvaiová řekl(a)...

Pane Soukale
já se také snažím hodně poctivě přijít na to, jestli 8g mít nebo nemít.
Vadí mi ale zkratky. Tedy nápady typu - zrušíme xy a něco se zlepší. Zatím zkratky nevyšly, máme na to důkazy: zrušení program pro LMP, snaha o zrušení specek a jejich redukce, zavedení povinné předškolní docházky, která není povinná.
Všechna tato JEDNODUCHÁ řešení přišla vniveč. Vzdělání versus sociální statut je příliš složitá otázka,aby mohla být řešena jednoduše. Pokud někoho napadne KOMPLEXNÍ řešení, kde bude zakotveno i zrušení 8G, pak budu spokojená. Pokud někdo navrhne zrušit 8G a nic víc a bude vyčkávat 5 let,aby se ukázalo, že je to čím dál víc stejné, pak jsem na 1000% proti. Důvody jsem vypsala výše.
Čekám reakce - ale nějak se začít musí. ano, to jsem slýchala a četla i v roce 2016. Nikoho v tu chvíli nezajímají osudy těch, kteří slouží jako "povolené ztráty". Já s těmi "ztrátami" pracuji a je mi jich líto. Ukázalo se, že experiment si s nimi zahrál nehezky a jejich chuť ke vzdělávání ještě více zničil (jako příklad uvedu povinný druhý cizí jazyk pro dys poruchové žáky a v některých oblastech i i pro žáky s mentálním postižením). V současnosti sice probíhá tajná revize, kdy už je pokyn,aby byli osvobozováni, ale potrvá ještě několik let, než se to zruší úplně. A máme tu nejméně 10 let,kdy ztráty probíhají a ještě probíhat budou.
Když se zahledím do Strategie 2030+, kterou jsem si poctivě pročetla, vidím snůšku nádherných proklamací. nevidím jediný bod ve stylu - rovnost ve vzdělání budeme řešit tak a tak. A TO JE KARDINÁLNÍ CHYBA!!! Takový dokument se stává jen snůškou keců na nic. V roce 2030 nejspíš urobíme Strategii 2040, kde bude to samé.
Kdy konečně někdo přijde s něčím opravdu účinným? Vždyť ani nemáme pořádný pedagogický výzkum. Do fcí na ministerstvo jsou nyní vypsána výběrová řízení, kde podmínkou není mít praxi ve škole! (2) Dále šéfa/šéfku nově vzniklého odboru vzdělávací politiky: https://www.msmt.cz/ministerstvo/volne-misto-vrchni-ministersky-rada-reditel-ka-odboru-2-1.

3) A šéfa/šéfku (zatím maličkého) oddělení realizace vzdělávací politiky: https://www.msmt.cz/ministerstvo/vrchni-ministersky-rada-vedouci-oddeleni-realizace.)

Lukáš Bůžek řekl(a)...

Josef Soukal:

Ahoj Josefe,
děkuji za příspěvek. Vzhledem k Tvé přítomnosti v diskuzi se ještě přidám.

Začnu odzadu:

1) "A kromě toho vyžaduje opravdu pozorné čtení."

Myslím, že základní povinností slušného diskutéra, kromě samozřejmého dodržování pravidel slušného chování a osobního neútočení, je článek, pod který chce přispívat, poctivě od začátku až do konce přečíst a snažit se pochopit argumenty v něm prezentované - když už pro nic jiného tak proto, aby se vyhnul trapnému podsouvání a opakovanému dožadování se vysvětlení něčeho, co autor nikdy nevyslovil.
Každý má právo text z jakéhokoliv důvodu nečíst a nevěnovat se mu. Avšak přispívat pod článek při absenci snahy o pochopení jeho obsahu - absenci mnohdy zcela otevřeně deklarované - je podle mého vrchol neúcty k autorovi.

Budu-li mluvit s trochou nadsázky, zavedl bych jakýsi "přijímací test" do diskuze, jehož splnění by bylo podmínkou účasti. Mohl by se objevit v podobě kontrolních otázek pod textem. V případě tohoto článku by vypadal asi takto:

- Vysvětli, co je to heritabilita, jaké změny vykazuje a proč.
- Vysvětli, jak podle autora tyto variace v heritabilitě IQ zakládají argument pro rovné podmínky ve vzdělávání.

Autor vložil do vybudování argumentu jisté množství práce. Jesli diskutující není ochoten jej následovat, nechť diskutuje jinde.

2) "Je pravda, že kritické poznámky uvádějící kritiku osmiletých gymnázií do L. Bůžkem "odzávorkovaných" souvislostí jsou namístě."

Chápu tuto tvoji poněkud abstraktní větu správně tak, že, podobně jako někteří jiní diskutující, nesouhlasíš s mým tvrzením, že problematika víceletých gymnázií by neměla být směšována s problematikou inkluze?

Pokud ano, dovol mi několik obecných poznámek, protože na detailní rozbor není prostor.

Za prvé jsem neřekl, že tyto dvě problematiky spolu nesouvisí. Ono asi opravdu všechno souvisí se vším (člověk jako já, který intelektuálně vyrostl na Georgu Simmelovi a jeho Wesenzusammengehörigkeit, je první, který to bude tvrdit). Nicméně jestliže analyticky neodlišíme jednu problematiku od druhé (tedy ji, jak říkáš, "neuzávorkujeme"), potom se budeme bavit o všem a o ničem (což je ale smutná realita většiny diskuzí, které pod články, nejen svými, sleduji).

Souvislost mezi těmito dvěma problematikami, kterou většina diskutujících zmiňuje, ostatně není těžké pochopit. Dá se vyjádřit jednou větou:

"Když nám dali do třídy všechny ty blbečky (zavedením inkluze), jak potom máme zvládat všechny ty chytré děti (po případném zrušení víceletých gymnázií)?"

a ještě dodat:

"Vždyť nemáme peníze, čas, podporu ani dovednosti."

Nechci tento argument snižovat. Nechci tvrdit, že zrušení víceletých gymnázií je lehký krok, který lze udělat bez jiných systémových opatření. Pouze upozorňuji na toto: argumenty ve prospěch zrušení víceletých gymnázií tady jsou. Je jich celá řada a mají podporu ve vědecky prokázaných faktech (na rozdíl od argumentů opačných). Je pouze potřeba, aby se dostaly do veřejné diskuze.

Výše jsem zmínil, že víceletá gymnázia jsou sociální experiment, který nemá v civilizovaném světě obdoby. Jsem si samozřejmě vědom toho, že se jedná o jisté zjednodušení (viz. raná selektivita v Německu a na Slovensku). Jsou systémy, které selektují, a které ne.
Považme však toto: mezi málo výkonnými vzdělávacími systémy se objevují oba typy - selektivní i neselektivní. Nejvýkonnější vzdělávací systémy jsou však VÝHRADNĚ neselektivní.

Jsou snad učitelé v těchto zemích schopnější či chytřejší než my, že to zvládnou?

To se mi nechce věřit.

Přátelsky,
L.B.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Tak třeba ve Finsku na to šli chytře. Základní školství je opravdu neselektivní. Pak již nastává docela slušná selektivnost. nevadí. Ptejme se - máme zde stejné podmínky pro práci jako ve Finsku? Jak tam postupovali:
-udělali nejdříve celkovou přípravu, která trvala deset let a byla připravována s pedagogickou VEŘEJNOSTÍ, ne vybraným úzkým profilem pedagogů.
-změnili systém vzdělávání pedagogů - zpřísnili požadavky na přijímané studenty, hodně praxe
-dali dostatek financí, aby do škol mohli přijít další pracovní síly, které zabezpečí práci s problémovými dětmi
-dali velkou autonomii školám a snížili jejich zátěž už třeba jen tím, že tam nejsou dozory a za dítě odpovídají hlavně po pedagogické stránce
-nejsou odvislí od politické garnitury města a ministerstva )u nás každý ministr a úředník potřebuje vejít do dějin čímkoli, i kdyby měl zbourat ,co funguje)

Ptám se: děje se proces zlepšování školství a vzdělávání vůbec takto???
NE.


Kontrolní otázka: které školství je výhradně neselektivní?

Silvie A. řekl(a)...

je podle mého vrchol neúcty k autorovi

Úcty se holoubkovi zachtělo? Smůla!
Nemám žádnou úctu k omílači jediné floskule - zrušit 8G!

Silvie A. řekl(a)...

Jsou snad učitelé v těchto zemích schopnější či chytřejší než my, že to zvládnou?

Jenže oni "to" nezvládají. Inkluze po česku je jev unikátní pro Česko. Nikde jinde takovouto blbost nemají. Částečně rozumné země, kde se o jakousi inkluzi pokouší, řeší inkluzi na úrovni ŠKOLY, ale nikoli na úrovni třídy.

To je tak, když někdo čerpá svoje moudra z článků.

Silvie A. řekl(a)...

mají podporu ve vědecky prokázaných faktech (na rozdíl od argumentů opačných)

Když si někdo něco PŘEJE, mně to jako argument stačí.
Pro pana Bůžka by se musel uspořádat vědecký výzkum, který by nad jakoukoli pochybnost dokázal, že si rodiče OPRAVDU přejí umístit svoje potomky do 8G?

Silvie A. řekl(a)...

Kontrolní otázka: které školství je výhradně neselektivní?

IMO už jenom přijetím jejich terminologie (selekce) přistupujete na hru všech těch konzultantů, auditorů a analytiků, paní Jano.

Jenže v případě přechodu žáka na 8G nejde o selekci. Jde o binární (ano-ne) rozhodnutí rodičů žáka.

Jirka řekl(a)...

Avšak přispívat pod článek při absenci snahy o pochopení jeho obsahu - absenci mnohdy zcela otevřeně deklarované - je podle mého vrchol neúcty k autorovi.

Pane Bůžku, myslím, že paní Karvaiová svými posledními příspěvky bezpochyby dokázala, že si Vás velmi váží. Zkuste jí oplatit stejnou mincí. Netestujte nás před vstupem do diskuze, ale zkuste se nám přiblížit. Když denně pracujete s dětmi, které jednoduchá řešení připravila o šanci získat takové vzdělání, které jim umožní být co nejvíce nezávislí na cizí pomoci, pak už nemáte na "salónní" diskuze sílu. My nevedeme teoretickou diskuzi. Za našimi příspěvky jsou konkrétní lidé a lidská bída, která je ubíjí. Znám diskutéry, kteří odkáží na zdroje svého přesvědčení, ale vzápětí velmi jednoduše vysvětlí svůj názor a podpoří jej snadno pochopitelnými argumenty. Udělejte to pro nás. A chválu pana Petra – děkuji, ukazujete prakticky, jak by mohla vypadat zcela věcná diskuze o problémech, jejímž smyslem by nebylo zakopávání v předem vymezených ideologických zákopech, ale poctivé hledání odpovědí na složité otázky. – neberte moc vážně.

Paní Karvaiová nabízí i řešení situace, ale jeho uskutečnění je na voličích a politicích, kteří v současné situaci nedovolí zrušení 8G. Mnozí Vám vysvětlili proč. Já bych přál speciální školství dětem se všemi hendikepy. Tím myslím i veliké nadání. Naše současné materiální bohatství nám dovolí plýtvat. Finsko muselo řešit postsovětskou bídu. Vyvraťte mi, prosím, mou utkvělou představu, že k výběru žáků pro různé profesní dráhy dochází velmi brzy i v Německu, Rakousku a Švýcarsku.

Jirka řekl(a)...

Pan Bůžek

Promiňte, reagoval jsem na příspěvky výše a nedočetl celý Váš.
(viz. raná selektivita v Německu a na Slovensku)

Nejvýkonnější vzdělávací systémy jsou však VÝHRADNĚ neselektivní.

Mohl byste dodat, které to jsou, a jak vyplývá výkonnost z jejich neselektivnosti?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Tak snad ještě k té tolik žádané korektnosti diskuse...
Tvrzení: Selekce probíhá.
Korekce: Selekce neprobíhá.
Děti se 'selektují' samy v souladu se svými oprávněnými vzdělávacími potřebami, nebo jsou 'selektovány' svými rodiči. Pytlici předpokládají, že ve vzájemném souladu.

Jestliže vzdělaný odborník tvrdošíjně používá nevábně zabarvený výraz selekce místo slov volba nebo výběr, nemají pytlici o jeho pohnutkách sebemenší pochyby. Což platí i o tom donekonečna omílaném biflování nazpaměť. Ve vazbě na dovednosti je to docela na pováženou. U studovaného člověka s bohatou praxí bažícího po věcné diskusi pak především.

Lukáš Bůžek řekl(a)...

Jirka:

dobrý den,
děkuji za Váš příspěvek a otázky.

"paní Karvaiová svými posledními příspěvky bezpochyby dokázala, že si Vás velmi váží. Zkuste jí oplatit stejnou mincí."

Také si paní Karvaiové velmi vážím a doufám, že moje diskuze s ní to dokazuje.

"Znám diskutéry, kteří odkáží na zdroje svého přesvědčení, ale vzápětí velmi jednoduše vysvětlí svůj názor a podpoří jej snadno pochopitelnými argumenty. Udělejte to pro nás."

Mám obavu, že tématiku víceletých gymnázií, rané selekce a reprodukce vzdělanostních nerovností nelze podpořit snadno pochopitelnými argumenty. Přesto se o to pokusím.

Jedna z nejobtížnějších myšlenek, kterou je třeba pochopit, je tato:

Jak to, že když dám 11letým dětem přijímací test, tak nevybírám je, ale rodinu, ze které pocházejí? (Jedná se o změřený fakt, daný vysokou korelací socioekonomického statusu a typu školy. Na víceletých gymnáziích se vzdělávají hlavně děti se sociálně zvýhodněného prostředí.)

Odpověď, kterou naleznete v tomto článku, zní:

Wilsonův efekt, tedy fakt, že se heritabilita IQ zvyšuje s věkem, nám ukazuje, že v 11 letech je IQ (tedy kognitivní schopnosti, které jsou rozhodující pro přijetí na víceletá gymnázia) z valné části určeno rozdíly v prostředí a nikoliv genetickým nadáním. Poměr se převrací v rané adolescenci a vrcholí v dospělosti.

Chceme-li měřit skutečné nadání dětí, musíme počkat do věku, kdy toto nadání nabyde v kognitivních schopnostech převahu.

"Mohl byste dodat, které to jsou"

Uvedu příklady Polska a Estonska - vedoucí země OECD v testování PISA.

"a jak vyplývá výkonnost z jejich neselektivnosti?"

Především bych rád zdůraznil, že předmětem naší debaty jsou VÍCELETÁ gymnázia, nikoliv gymnázia obecně. Předpona VÍCE označuje časové období, které se kryje se základním vzděláváním. Právě tak se bavíme o RANÉ selekci - tedy selekci během základního vzdělávání, nikoliv selekci obecně.

Dále bych rád řekl, že neselektivnost je nutnou, nikoliv však dostačující podmínkou výkonnosti. Jak jsem již uvedl, existují neselektivní systémy, které nejsou výkonné. Dalšími podmínkami jsou (nejen) dle mého názoru především obsahově zaměřené kurikulum a kvalita výuky (oběma jsem se věnoval v článcích na svém blogu a na pedagogicke.info).

Proč jsou např. Polsko nebo Estonsko tak úspěšné a jakým způsobem a jakou měrou k tomu přispívá neselektivnost jejich vzdělávacího systému, musí být předmětem specializovaného rozboru, který nemám k dispozici.

Pokud mohu odkázat na svůj článek, potom by odpověď byla tato:

Neselektivita a rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání na úrovni základního vzdělávání přispívá k přirozenému rozvoji skutečného nadání a kognitivnímu rozvoji dětí všech sociálních skupin. Celková úroveň vzdělání je vyšší.

S pozdravem,
L.B.



Silvie A. řekl(a)...

jakým způsobem a jakou měrou k tomu přispívá neselektivnost jejich vzdělávacího systému, musí být předmětem specializovaného rozboru, který nemám k dispozici.

Přeloženo do lidské řeči: vůbec to nesouvisí. K ničemu užitečnému to nepřispívá.

Neselektivita a rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání na úrovni základního vzdělávání přispívá k přirozenému rozvoji skutečného nadání a kognitivnímu rozvoji dětí všech sociálních skupin. Celková úroveň vzdělání je vyšší.

"Neselektivita" znamená, že v rámci inkluze po česku mi do třídy naženou nejrůznější blbečky. Celková úroveň vzdělání není vyšší. Pan Bůžek je lhář.

Nicka Pytlik řekl(a)...

se bavíme o RANÉ selekci - tedy selekci během základního vzdělávání

Snad by bylo přípanější se bavit o raných bramborách nebo o resekci osoby pověřené výkonnou mocí.
A co třeba taková selekce dítěte do školy waldorfského typu s prvky montessori podle daltonského plánu ještě před zahájením školní docházky?

Jana Karvaiová řekl(a)...

pane Bůžku, pojďme se bavit o hypotetické možnosti. Zrušili jsme 8G. Co ve školství nastane?
Nic to se vsadím, jako že se nesázím ani omylem.
Před 8G zde také byli sociálně slabí a nějaká prudký nárůst jejich lepších vzdělávacích cest jsem nezaznamenala. Vždy to bylo o rodině. Chápete?

Vy totiž zaměnˇujete příčiny. Příčinou nejsou gymnázia nebo jakékoli další školy . Příčinou jsou VZTAHY ke vzdělávání. Jestliže rodina ke vzdělávání vztah nemá, tak se nezmění nic. A na tom se musí tvrdě pracovat. Žáci se totiž do školy často těší, ale zrazuje je rodina. Vidím to celá léta na specce. Viděla jsem to nyní v době koronakrize. Děti mi psaly - naši mě do školy nechtějí pustit, prý ušetříme za autobus.
¨Práce s rodinou a raná péče - to je ZÁKLAD. Tohle je něco, co jsem vypozorovala za více jak třicet let praxe. A škola, která děti přijme se vším, co mají za problémy. A že jsem toho zažila. Jenže školy nemají NIKOHO nebo v malé míře, kdo jim pomůže. U nás jsem to třeba já. Musela jse školit učitele,aby pochopili, co je generalizovaná panická porucha, kterou dítě mělo. Musela jsem je poučit o dítěti s aspergerovým syndromem. Musela jsem vést a vedu povídání o MINd dětech, které mají někdy hodně prapodivné moresy. Kdo poučí ty učitele, kde ve škole nemají speckaře s dlouholetou praxí? Nikdo. A tak nevědomky učí i špatně. Ne, není to jejich vina. Spektrum problematických dětí je tak nesmírně široké, že je třeba ,aby na školách byly speckaři. nejsou. Podívejte se pořádně na systémy škol a zastoupení profesí v zemích, o kterých píšete jako těch, kde se neselektuje.

mezi nám - selekce je něco násilného. a to u nás neexistuje. Jelikož je možnost volby, tak prostě rodiče volí. za to se přeci bojovalo., proč není např. hon na monterssori nebo daltonské školy? Vždyť bychom je v klidu také mohli nazývat selektivními, ha?!

Janek Wagner řekl(a)...

Prosím, zanechte osobních útoků!

Komentáře Silvie A. již překročily hranici, kterou jsem ochoten tolerovat.

Jana Karvaiová řekl(a)...

A ještě mě napadá - byly tu články o tom, jak vlastně 8G jsou v něčem horší. Tak nechápu tu snahu.
Pěkně prosím, pojďme se bavit o tom, proč SKUTEČNĚ není využito IQ některých dětí.
nebaví mě pořád číst něco, co není pravda.
Rodina je nevzdělaná, nemá vztah k učení, dá dítě do školy podle zákona, ale nijak ho v učení nepodporuje. Ani tím, že by ho např. dala na doučko nebo ho donutila dělat úkoly. 99,9% úkolů totiž učitel dává z učiva, které je dostatečně probrané. Dítě se může ve škole přihlásit nebo zajít za učitelem s tím, že něco nechápe. Já třeba na specce neučím matiku nebo češtinu,ale třeba fyziku. A děti mě na začátku hodiny požádají, jestli bych jim nemohla znovu ukázat dělení dvojciferným dělitelem, že to pořád ještě nechápou. tak tomu klidně tu fyziku (výtvarku, dějepis) obětuju. Děti vždy ví, že jim prostě věci vysvětlím. A předpokládám, že většina učitelů to má stejně. Dělám to i na reedukačních hodinách, navíc nacvičujeme i přístup k učení.
Ale co dělat, když dítě zájem NEMÁ. Neptá se, nechodí na doučko? Rodina nespolupracuje? Klidně ať se 8G zruší, posun bude NULOVÝ. na 1000%.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Když se poslední dobou často hovoří o těch vzdělávacích příležitostech, zabývají se pytlici otázkou, jak se takové příležitosti změní, když nějakou třídu někteří žáci opustí. Ať už z jakéhokoli důvodu.
Redukuje se vzdělávací program nebo počet vyučovacích jednotek?
Učitelé začnou lajdat a svoji práci nezodpovědně odbudou? Nebo co nastane?
Pytlici mají zato, že zmenšením počtu žáků ve třídě vznikne větší protor pro individuální péči učitele o jednotlivé děti tak, aby byly uspokojeny jejich oprávněné vzdělávací potřeby, je více času na zpětnou vazbu a formativní hodnocení. Pytlici by řekli, že samá pozitiva.
Když by se k tomu případně přidala i skutečnost, že mezi těmi, kteří odešli jsou ale hodně inteligentní děti nebo děti ale hodně movitých rodičů, které čas od času mívají sklony na běžné děti machrovat a také se jim pošklebovat, pak by například pytlici odchod takových robátek spíše uvítali.

Jana Karvaiová řekl(a)...

No právě Pytlíku, pojďme to domýšlet přímo v konkrétní škole.
Místo 25 dětí budeme mít ve třídě 30(protože jsme spádová škola a slétají se k nám do šestek další školy (5-6) z vesnických malotřídek). Tím se jakýsi individuální přístup ještě zhorší.
Někde dojde k tomu, že vůbec bude problém ty děti někam strčit..
A nyní bude co? Děti budou na základce s pocitem, že nebyl vyselektovány. Budou se o to více snažit? Včera mi mladá slečna řekla, že byla šťastná, že vypadla ze základky, protože ti nadaní byli ostatními dětmi považováni za šprťáky a těm je třeba život trochu znepříjemnit. Zatím nevidím v praxi to tahounství lepších. Většinou se nakonec zabýváme tím, že ti horší se místo učení předvádějí, jsou v chování problematičtí a ti lepší se drží stranou. A to jedeme prevenci jak brno. Metodik a vychovňáci a já nestíháme neustále něco "řešit". je to docela únavné. Mě např. vyhovovala distanční výuka, protože jsem "jenom" učila. nemusela jsem stále mít nějaké schůzky ohledně chování jedinců, kteří si kompenzují své problémy výtržnostmi. Když vím, že jsme v tom sami a nikdo další nám nepomůže (1 pedopsychiatr na okres, 1 klinický dětský psycholog, 1 středisko péče, kde je čekací doba půl roku, odpod, který nemá žádné pravomoci, případové konference, kde dvě hodiny mluvíme, nabízíme řešení, která nebudou respektována rodinou a žáky).
Takže budeme mít všechny na jedné kupičce a to bude asi tak všechno. jako tomu bylo a je u inkluze.

Lukáš Bůžek řekl(a)...

Jana Karvaiová:

dobrý den,
děkuji Vám za Vaše příspěvky a sdílení zkušeností.

Velice rád bych naši debatu shrnul v podobě bodů, na kterých se shodneme - a není jich málo - a bodů, ve kterých se rozcházíme. Bohužel mám ale jiné povinnosti, kterým se musím bezprostředně věnovat.

Dovolte mi proto jenom několik neúplných poznámek:

- Máte naprostou pravdu, že rodina je primárním a rozhodujícím faktorem určujícím vzdělanostní dráhu dítěte (kromě jeho genetického nadání, které se ovšem ve velké míře dědí). Škola v tomhle ohledu plní sekudnární funkci. Pokoušel jsem se v rychlosti nalézt v literatuře přesná data, ale nepodařilo se mi to. Snad příště...

- Pokud dítě nepřijde do školy a jeho rodiče neplní zákonnou povinnost, možnosti školy jsou velmi omezené. Je to záležitost pro OSPOD.

- Škola může hrát svou úlohu jedině tehdy, pokud dítě přijde do školy a je pod přímým vlivem učitelů. Zde je rozhodujícím faktorem kvalita výuky. Wiliam zmiňuje několik velmi kvalitních studií dokazujících, že čím větší efektivita (a tedy kvalita) učitelů, tím více z toho profitují děti se znevýhodněného prostředí a děti s problémy chování. (Wiliam D., Embedded Formative Assessment, Solution Tree, 2018, str. 21)Studie dále ukazují, že kvalitní učitelé naučí své žáky až 4x více než ti nekvalitní (ibid., str. 22). Otázka, v čem spočívá kvalita učitelů, je na jinou debatu.

Myslím, že v těchto bodech mezi námi nebude sporu. Na negativním či nulovém vlivu víceletých gymnázií a výběrových tříd se neshodneme.

Přeji hezký den,
L.B.

p.s. Selektivita a selekce jsou standardní, emočně neutrální sociologické pojmy.

Unknown řekl(a)...

Jana Karvaiová

Jak doba mění společnost.

Při studiu na gymnáziu v sedmdesátých letech jsme na trojkaře a čtyřkaře hleděli s despektem. Celá třída - 34 studentů bojovala o co nejlepší známky s cílem dostat se na VŠ. Když jsem nastoupil v osmdesátých letech na ZŠ, tak ještě nebyly obnoveny víceletá gymnázia. Pořád ale ještě u žáků přetrvával názor, že čtyřkaři a pětkaři jsou "hloupí" a patří na učňák. Stále ještě 75% bojovalo za co nejlepší známky s cílem dostat se na SŠ. A dnes jsou výborní žáci ve škole div ne terorizováni spolužáky za prospěch. Šprti, zmetci,....jsou ještě ta lepší slova. Za 25 let došlo v těchto vztazích skutečně k velké změně. Je to změna celospolečenská. Zrušením víceletých gymnázií situaci dnes již nezlepšíme. "Dvakrát nevstoupíš do téže řeky" je pro české školství nadčasové.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Nevím, jestli jste pane Bůžku zažil žáky poutníky. kteří ,když přijdou, už mají za sebou vzdělávání v několika školách. Te´d máme třeba děti v šestce, co už byly asi na 15 školách v okrese. Chcete naznačit, že tam všude stáli učitelé za starou belu? Neboť ty děti jsou tak na úrovni třetí třídy.
Ospod a řešení: ano, když vám nevadí, že časový limit celkového vyřešení a dořešení problému je cca 4-5 let. někdy možná i víc, ale to už dítě většinou přestane být žákem naší školy.

S kvalitou učitelů: je těžké tu kvalitu hodnotit. Velice těžké. Nemyslím si, že máme nekvalitní učitele. Samozřejmě, že máme i pár učitelů, co nestojí za nic. Bylo by divné, kdybychom byli jediná profese, kde se lemplové nevyskytnou. Jen jich není moc, naštěstí. jenže nemají podmínky, to pořád melu dokola. A noví skoro nenastupují. proč??? Ředitel, i kdyby byl sebe spravedlivější, si často nemůže dovolit vyhodit lempla, protože nikdo jiný prostě není. A nebo ho nahradí nějakým záskokem.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Selektivita a selekce jsou standardní, emočně neutrální sociologické pojmy.

No, baže! Ve skutečně odborných textech pro skutečné odborníky.
Možná, že se i bůžkům doneslo, že pro posunutí obsahu sdělení ne/žádoucím směrem docela dobře fuguje kontext použití jinak běžného výrazu.
Namátkou...
Provádějí ped-psych poradny důsledně selekci dětí, které potřebují speciální péči?
Provedli jsme selekci vhodných uchazečů o předsednictí našeho spolku.
V té naší překotně zavirované době se doporučuje do selekční místnosti vstupovat jenotlivě!
S jakou četností provádí muž v produktivním věku selekci svých sexuálních partnerek?

Nicka Pytlik řekl(a)...

jsme v tom sami a nikdo další nám nepomůže

Ano, paní Karvaiová, jste v tom sami a nikdo(!) vám nepomůže.
Především pak ti pitomci, kteří způsobili.
Nač taky. Vytěžili z toho ve svůj prospěch, co se vytěžit dalo.
Tak kdyby už alespoň neškodili. Nikdo vám nepomůže... a nepoděkuje!

Jana Karvaiová řekl(a)...

Pane Bůžku, mohl byste popsat ideu, která podle vás nastane, po zrušení 8G. V čem bude ten přínos pro celou populaci těch dětí. jak konkrétně by se to mělo projevovat.
Např. - ti lepší budou sami od sebe pomáhat horším...?
Ti horší se nadchnou těmi lepšími a začnou se víc učit....?

Lukáš Bůžek řekl(a)...

Jana Karvaiová:

Dobrý den,
děkuji za otázky.

Ponechme je prosím na jinou debatu.

L.B.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici vám, milé děti, děkují za zvídavé dotazy, ale odpovědi si necháme na jinou hodinu někdy napřesrok...

Jana Karvaiová řekl(a)...

Pané Bůžku,
je mi líto, že utíkáte od vámi rozpoutané debaty. Moje otázky nejsou na jinou debatu. Jsou k věci.
Je sice hezké, když jste popsal problematiku IQ. jenže to, že někdo má potenciál ještě neznamená, že ho využije. A to i ve chvíli, kdy k tomu příležitost má. protože takto jednoduché to totiž není. Třeba v Německu vyšla kniha, která na faktech a statistikách popisuje, že s přílivem emigrantů Německo "hloupne". No jo, samozřejmě, že migranti nejsou sami hlupáci od přírody. Jen prostě nemají potřebu své vlohy rozvinout.
Jak jsem už několikrát napsala. válka proti 8G je umělý konstrukt, který je i podložen několika tzv. expertními pracemi, které tvrdí, že ano, zrušit. Já tu Strakovou četla a nevidím tam jediný opravdový důvod, spíš lidově řečeno okecávačky obecného charakteru. Něco, jak je současná Strategie 2030+. snůška naprosto božích žvástů - výborné myšlenky. A co jako s tím? Víte, kolik takových strategií bych sepsala ,mít čas? Jukněte na Strategii proti sociálnímu vyloučí zrobenou někdy v letech 12-13. Tam jsou dokonce (oproti 2030+) i popisy jak, kdy, za kolik, s kým. Od té doby se situace SPÍŠ ZHORŠILA, ale podařilo se zrušit to naprosto nepodstatné pro sociální začlěňování,což zhoršilo podmínky pro vzdělávání žáků sSVP. Jedna údajná diskriminace nahrazena jinou. Výborné, že? Chcete to taky? Nebo je to na jinou debatu?

Okomentovat