13.8.20

Kristína Paulenková: Rovnost mužů a žen prosazoval u nás už Masaryk. „Asi neexistuje člověk, který by někdy neslyšel klišé, že holky nemají na matematiku buňky,“ říká psycholožka a pedagožka Irena Smetáčková

Přestože český vzdělávací systém je zdánlivě spravedlivý pro všechny, výsledky zkoušek či volby povolání se mezi pohlavími liší. Dívky dopadají hůř u maturit, letos si ve srovnání s chlapci rekordně pohoršily, nestudují technické obory. Chlapci mají horší známky, pracovat do školství nebo zdravotnictví se nehrnou. Podle psycholožky Ireny Smetáčkové z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy je školství zatíženo stereotypy, kvůli kterým mnohdy řadíme děti do škatulek podle jejich pohlaví, a ne na základě jejich individuálních vlastností.


Z rozhovoru v deníku MF DNES vybíráme:

Co může být příkladem takového klasického genderového stereotypu ve škole?

Třeba že muži jsou silnější než ženy. Tento přístup aplikujeme i na prvním stupni základní školy, kdy paní učitelka potřebuje odnést stoh knih a řekne, že by potřebovala nějakého silného kluka, aby jí s tím pomohl. Takto mluví ale k devítiletým dětem, kdy jsou díky vývojovým zákonitostem dívky většinou o půl hlavy větší než chlapci. Přitom učitel nebo učitelka tu otázku mohou položit jinak. Například že potřebuje někoho, kdo má sílu. Je dost pravděpodobné, že se přihlásí kluci, ale dává tím příležitost i dívkám. A právě o to jde – umožnit, aby se zapojilo každé dítě podle své jedinečné výbavy, a ne podle škatulek, které diktují, jací máme být.

Mohou být genderové stereotypy k něčemu prospěšné?

Z psychologického hlediska jsou stereotypy výhodné, protože nám odnímají povinnost v úplně každé situaci přemýšlet o detailech a jednotlivostech. Ale jsou zároveň i nebezpečné, protože nás vedou k přehlížení jedinečných charakteristik. Rizikem jsou zvláště v povolání, kde pracujeme s lidmi a zejména s dětmi, kterým ovlivňujeme jejich budoucí život. Je naší profesionální povinnost snažit se aktivně proti stereotypům bojovat. Je důležité přistupovat k dětem na základě jejich individuálních charakteristik. I když to bývá ve škole náročné.

Dívky každoročně dopadají u maturit hůř než kluci a letos se ten rozdíl ještě prohloubil, čím myslíte, že to je?

Pokud mají dívky horší výsledky u maturity, neznamená to nutně, že mají celkově méně znalostí. Řada výzkumů ukazuje, že se dívky v situacích, které jsou hodně výkonově orientované, setkávají častěji s vnitřními obavami ze selhání. Ty psychologicky způsobí to, že dosahují nižších výsledků v dané situaci. To platí zvláště o oblastech, které jsou vnímány jako mužská doména, tedy matematika či technické předměty. Na vysvědčení napříč ročníky naopak dosahují dívky často lepších výsledků, ale ty přitom nejsou v souladu s tím, jaké mají sebevědomí. Říkají si: mám sice jedničku z matematiky, ale asi nejsem tak dobrá jako kluci, kteří mají jedničku nebo dvojku. U řady z nich to pak vede k tomu, že se snaží vycouvat z úkolů, o kterých si myslí, že nejsou jejich parketa, nebo je plní jen povrchně.(...)

Je tedy školství z pohledu genderu diskriminační? Protože holky nechtějí na techniku, kluci zase do školství nebo zdravotnictví. Holkám se říká, že jim nejde matematika, kluci ale mívají horší známky.

Ve školství bezesporu existují genderové stereotypy, a ty se dotýkají obou skupin. Říkají, co se hodí pro dívky a co se hodí pro chlapce. A každý stereotyp vede k přehlížení individuálních charakteristik lidí. Dívkám a chlapcům, kteří se v těch stereotypech nebudou nacházet, to bude nepříjemné a bude je to omezovat. My jsme zatím hodně mluvili o matematice, ale uvedu i opačný příklad. Říká se, že dívky jsou lepší na vztahy a povídání a logicky to může vést u chlapců k tomu, že se v těchto doménách nebudou chtít tolik profilovat. Pak se kluk, který chce jít třeba na střední pedagogickou školu nebo zdravotnickou školu, kdy by rád pracoval u lůžka, setkává s různým zpochybňováním své volby. Čtrnáctiletý adolescent si musí takové rozhodnutí před spolužáky, vyučujícími i rodinou obhájit, a to vyžaduje velkou sílu a zralost.

2 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

neexistuje člověk, který by někdy neslyšel klišé

Kdyby se v tom psychologové pořád nevrtali, možná by si nikdo ani nevšimnul, jak až strašně škodlivé jsou ty pohlavní stereotypy. Pytlici například strádají tím, že je už leta nikdo nepotěšil kytičkou polního kvítí.
Někdy jsou ty stereotypy dokonce i život ohrožující. Například ten, že člověk v uniformě musí být nutně hrdina. Před nějakými čtyřiceti lety jeli pytlici v autobuse oblečení ve vojenském stejnokroji. Když do autobusu vlétla sršeň obecná, cestující na pytliky naléhali, aby ten nebezpečný hmyz zabili snad i holýma rukama. Prý je to jejich povinnost, kterou prý odpřísahli, či co!
V každém případě jediný džendrový stereotyp, na kterém pytlici bazírují, je ten, že při provozování párového společenského tance vede muž. Což je mimochodem pěkná dřina.

Ygrain řekl(a)...

"Přestože český vzdělávací systém je zdánlivě spravedlivý pro všechny"

Ale samozřejmě že je spravedlivý pro všechny, nebo snad máme různé hodnotící stupnice pro chlapce a pro děvčata? Koneckonců, vidíme to i u novinařiny - nesmysly pindají všichni, bez ohledu na gender.

Okomentovat