9.7.20

Radek Sárközi: Začíná nová válka o maturity

V okamžiku, kdy parlament zrušil povinnou maturitu z matematiky, se rozhořela bitva o její další podobu. Obě strany sporu by si však měly hlavně v klidu sednout a najít kompromis. Ve světě se nabízejí různé možnosti.


Z komentáře v MF DNES vybíráme:

Intenzivní kampaň lobbistické neziskovky EDUin proti povinné maturitě z matematiky byla úspěšná. Její rétoriku bohužel nekriticky převzala řada novinářů a většina politiků tak nakonec nabyla mylného dojmu, že zrušení povinné maturity z ní bude pozitivní změnou. Řada profesních organizací, třeba Jednota českých matematiků a fyziků, se přitom vyjádřila proti příslušné novele školského zákona. Bohužel jejich odborná stanoviska byla ignorována. Možná proto, že jsou příliš věcná.

Dle mého názoru je diskuse o maturitách příliš polarizovaná. Na jedné straně stojí zastánci povinné maturity z matematiky, na opačném pólu její odpůrci. Pomohlo by, kdyby zástupci obou skupin zasedli ke stolu a začali hledat přijatelný kompromis. Ministr školství Robert Plaga přislíbil, že před podáním novely školského zákona zorganizuje odbornou diskusi. Bohužel to nedodržel. Rovnou vše kvapně poslal na vládu, když zjistil, že podobnou novelu podávají Piráti. Odborníci se ke slovu nedostali, protože debata byla čistě politická a uskutečnila se jen na půdě parlamentu. Ale ani tam vlastně ne, protože přišel nouzový stav a politici řešili především koronavirus.

Jak by mohlo vypadat kompromisní řešení změn v maturitách? Navrhuji, aby studenti museli absolvovat testy z češtiny, matematiky i cizího jazyka, ale pro úspěšné složení společné části maturity by stačilo, aby uspěli pouze u dvou ze tří zkoušek. V některých státech se výsledky ze všech testů zprůměrují, což znamená, že žák může méně bodů z matematiky vykompenzovat více body z angličtiny. Smůlu má jen ten, kdo neumí nic.(...)

Maturita je jedním z mála přechodových rituálů, který nezanikl. Dříve se jmenovala zkouška dospělosti. Není jen zkouškou certifikační a kvalifikační, ale zároveň iniciační. Jestli má nadále plnit tuto úlohu, musí být náročná. Pokud žák díky svému úsilí překoná všechny nástrahy a překážky, uspěje a maturitu získá. Proto doufám, že ji politici nezlikvidují.

Důsledkem neustálých ústupků z náročnosti středoškolského studia je vysoká neúspěšnost studentů na vysokých školách. Polovina přijatých nezíská ani bakalářský titul, protože si nedokáže osvojit větší objem učiva ke zkouškám. Pokud nechceme být montovnou, ale prosperujícím státem, měla by se stát vzdělanost naší hlavní společnou hodnotou.

Příčiny neúspěchu u maturit hledejme v přístupu studentů k učení.

14 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

pro úspěšné složení společné části maturity by stačilo, aby uspěli pouze u dvou ze tří zkoušek

Pytlici se odváží předpokládat, že v takovém případě by se výrazně zvýšila četnost maturantů, kteří by byli nakonec rádi, kdyby uspěli alespoň u jedné zkoušky a nemuseli opakovat maturitu celou.
Čas od času připomínají pytlici svým žákům, že i v případě pro postup postačující remízy, musejí hrát na vitězství. Kdo hraje na remízu zpravidla prohrává.
A také jim říkají, aby se pečlivě naučili i ty otázky, o kterých si myslí, že na ně vždycky něco řeknou. Ulehčit si práci podceněním nebezpečí, není právě dobrá taktika.
Pytlici opakují zas a znova... dva volitelné předměty z nabídky tří možných.

mirek vaněk řekl(a)...

Věcný článek.

Maturita chtěla úpravu.Dnes už ji nikdo neudělá. Lenost politiků zvítězí. Buďto ponechají nebo zruší.

Silvie A. řekl(a)...

Pan Sárközi k rozumným věcem přidá nějaký nesmysl, že to pak vypadá buď že tomu nerozumí nebo že to nemyslí vážně.

Pomohlo by, kdyby zástupci obou skupin zasedli ke stolu a začali hledat přijatelný kompromis.

Proboha, jaký kompromis chcete hledat mezi "ano" a "ne" ?
Kompromis je sprosté slovo, se kterým by slušní lidé vůbec neměli zacházet.

Pokud nechceme být montovnou, ale prosperujícím státem,

Nejvýznamnějším faktorem pro prosperující stát je režim (společenské zřízení). Podívejte se na Singapur. V tomto ohledu jsme jako bruselský protektorát totálně v hajzlu, a vzdělání nebo dokonce MZ z matematiky to nezmění ani o čárku.

Eva Adamová řekl(a)...

Povinná zkouška z maturity by možná prošla, kdyby byla skutečně zavedena na oborech, kde je potřeba. Jenže ono se nikomu v té šílené soustavě oborů téměř bez ladu a skladu nikomu nechtělo hrabat a řeklo se např. ekonomické obory - povinná maturita ano, aniž by někoho zajímalo, že do této části oborů spadají i takové, které se zaměřují na právo a veřejnou správu, no a podle toho to pak dopadlo.

Radek Sárközi řekl(a)...

Ve svém komentáři rovnou jeden kompromis navrhuji - společná část maturity tvořená češtinou, matematiku a cizím jazykem, kdy se výsledky ze všech tří testů sečtou a zprůměrují.

Nicka Pytlik řekl(a)...

se výsledky ze všech tří testů sečtou a zprůměrují

A proč oba úkony?
By stačilo buď sečíst a stanovit procentní úspěšnost, a nebo spočítat nevážený průměr.
V druhém případě by pytliky zajímal i rozptyl.

Jiri Janecek řekl(a)...

Obávám se, že pokud se tři testy sečtou a zprůměrují, tak testy furt budou deformovat výuku, obsahovat vadné úlohy a hlavně nebudeme znát adresy a telefonní čísla autorů úloh.

Veronika Valíková řekl(a)...

Já navrhuji testy ze tří předmětů: čjl, cizí jazyk, matematika/dějepis.

Kdo nechce maturovat z matematiky, nechť se nadrtí dějepisná data. Znalost historie chybí "humanitně orientovaným vzdělancům" jako sůl.

Vím, že matematika je jedinečná, ale historie je "učitelkou lidstva". Kdo jí trochu rozumí, hůře propadá různým ismům. Historie dostala v posledních letech zabrat, nepočítalo se s ní jako s "maturitním předmětem", redukovala se i literární historie ... a je to znát.



Radek Sárközi řekl(a)...

Obávám se, že test z dějepisu by nedopadl dobře - skončilo by to u biflování letopočtů... Naopak matematika se nabiflovat nedá.

Eva Adamová řekl(a)...

"Já navrhuji testy ze tří předmětů: čjl, cizí jazyk, matematika/dějepis."

A tím se kruh uzavře a vrátíme se do výchozího bodu, tedy k tomu jak se maturovalo na přírodovědných a humanitních větvích gymnázia před třiceti lety.

A zamýšleli jste se vůbec někdo nad tím, že kdyby byla na některých oborech státní maturita z matematiky a tím i cizího jazyka povinná, že studenti těchto oborů by maturovali státně ze tří předmětů, kdežto ti ostatní jen za dvou? Už, když se povinná maturita zaváděla, tak jsem psala, že v tom případě by těm ostatním oborům měla být místo matematiky zavedena maturita ze společensko-vědního základu, aby to mělo trochu štábní kulturu, a ten by byl asi místo dějepisu vhodnější i dnes.

Radek Sárközi řekl(a)...

Vybírat si žáci mohou v rámci školní části maturit. Omezil bych i cizí jazyk ve společné části pouze na angličtinu.

Jiri Janecek řekl(a)...

No, mě přijde logické, proč ČJ, CJ a Ma, protože za těch 12 let je děcka mají plus minus těch 40 hodin týdně... Samozřejmě bez nějakého "buď a nebo". To totiž jakoukoli ověřovací zkoušku mění v totální šaškárnu.


A nebo lépe - jak poukazuje paní Adamová - ať jeden z nich nahradí to, co bylo nejdotovanější ty 4 roky. Klidně ať je státní maturita z Technologie včelaření... V tom případě snad nebude problém udělat 12 různých verzí SM z matiky (ČJ, CJ) podle 12 nebo kolika středoškolských RVP...

Jiri Janecek řekl(a)...

"Pomohlo by, kdyby zástupci obou skupin zasedli ke stolu a začali hledat přijatelný kompromis."

No, paní Sylvie má pravdu... Ale kdyby tam byly erární chlebíčky, klidně bych si k tomu stolu taky sednul...

Pomohlo by, kdyby PK měla jasně nadefinovány hranice toho případného kompromisu. I když uznávám, že ať bude SM jakýmkoli kompromisem mezi Eduinem a PK (resp. předsedou PK) bude stát za ještě větší hovno než teď...

Radek Sárközi řekl(a)...

Nezkrácenou verzi mého článku, kterou jsem doplnil o tři zajímavé grafy, naleznete zde...

"Povinná matematika vyřazena. Boj proti zrušení maturit začíná...":

https://sarkozi.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=754271

Okomentovat