7.6.20

Tomáš Feřtek: Případ Neruda. Co přece zná a musí znát každý

Je hezké, že nám Cermat každý rok připraví novou příležitost bavit se o smyslu maturitních testů.

Z komentáře v RESPEKT.cz vybíráme:

Samozřejmě, že to jsou všechno pitomé otázky, stejně jako je pitomé zařazení takové úlohy do maturitního testu. Každé jaro na tomhle místě opakujeme, že maturitní test z češtiny je na tom z hlediska smysluplnosti a ověřování toho, co je na konci středoškolského studia důležité, o něco lépe než test z matematiky. Aby se v něm konečně přestaly objevovat podobně nešťastné úlohy, udělejme těchto několik kroků:

* Podívejme se do maturitních dat a ujasněme si, které úlohy ověřují něco důležitého a které jsou ty, jež neověřují prakticky nic, jen na nich vyhodíme maturanty z negymnaziálního studia. Které jsou které, ukazují maturitní data velmi jasně.

* Zařazujme úlohy důležité pro čtenářskou gramotnost a schopnost vyjadřovat se písmem. Takové tu jsou – ověřují pravopis, schopnost poskládat fragmenty textu, porozumět smyslu věty i delšího textu. Ty sem patří, jen je zadávejme tak, ať opravdu ověřujeme schopnost číst s porozuměním, a ne schopnost udržet nervy na uzdě nad naprosto nesrozumitelným zadáním.

* Nezařazujme úlohy z literární teorie a literárního dějepisu. Fakt, že umím přiřadit Sofokla k Thébám a Vorla na Malou Stranu, o mé schopnosti přemýšlet o literatuře neříká nic. Tato témata patří do školní části maturity, protože tam lze o literatuře diskutovat, a ne ji zaškrtávat jako Sazku.

* Přimějme konečně autory úloh, aby vždy vypracovali odůvodnění, co která úloha ověřuje, a přidali věcné zdůvodnění správné odpovědi. Obojí má být zveřejněno ve stejný den a na stejném místě jako testová zadání. Možná pak autorům dojde předem, že některé úlohy neověřují nic, nebo požadují po maturantech nesmysly. Jako úloha 32 v letošním testu, kde zmučeni předchozími sáhodlouhými ukázkami a překomplikovanými otázkami ve finále počítáte slabiky ve verši. Proč? Pokud není smyslem maturity vzbudit nenávist k literatuře u žáků, u nichž se to nepodařilo za třináct let školní docházky, tak sem takové věci opravdu nepatří.



10 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...

Už jsem na různých místech konstatoval, že Feřtekův text je - jak je au autora běžné - nekorektní a postavený na vadných tvrzeních či myšlenkových konstrukcích. Pro případné zájemce z řad nebohemistů některý ze svých kritických komentářů dohledám a překopíruji.

Pavla řekl(a)...

A neměl by pan Feřtek ve stejný den, kdy vydá svůj komentář, napsat současně zdůvodnění, co ho k věčné kritice čehokoliv, co se týká maturitních zkoušek, vede?

Nicka Pytlik řekl(a)...


Mzda!

Radek Sárközi řekl(a)...

Každý si rád přečte názory na Nerudu od elektromechanika :-)

Nicka Pytlik řekl(a)...

A proč by si elektromechanik nemohl poklábosit o velikánech zdejší literatury?
Určitě nadělá méně škody, než když připojí fázi na kostru elektrického stroje.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

I nechť klábosí, jak jest mu libo, jen nechť pak nepožívá statusu experta, protože podobné perly oko i mysl nepotěší: "Fakt, že umím přiřadit Sofokla k Thébám a Vorla na Malou Stranu, o mé schopnosti přemýšlet o literatuře neříká nic." Marně nad souvětím přemýšlím a hledám jeho smysl. Pan Vorel je literární postava žijící na Malé Straně; je tedy pro pana Feřteka Sofokles také literární postavou, žijící ovšem v Thébách (předpokládám, snad ne příliš směle), že pana Vorla - na základě informací obsažených v testu - za spisovatele nepovažuje)? S ohledem na to, že Sofokles je v první řadě brán jako dramatik, jenž je svým životem spjat výhradně s Athénami, a v Thébách se odehrává děj jeho tzv. Thébské trilogie, totiž myšlenková konstrukce souvětí nedává smysl. Spojit autora s místem, kam je situován děj některých jeho děl, a postavu s prostorem, který obývá ve fikčním literárním světě, je prostě důkaz chaotičnosti myšlení nebo neschopnosti adekvátní práce s jazykem (popřípadě obojího). Pan Feřtek má pravdu - podobné spojování (obzvlášť v tak pokleslé podobě, kterou předvedl) jistě o schopnosti žáků přemýšlet (nejen o literatuře) neříká nic. Ono totiž směřuje jinam, k ověření znalostí z ranku literární historie, jež je nedílnou součástí výuky literatury, ne k ověření schopnosti adekvátní interpretace literárního díla.
Jako učitel žákům říkám - neexistuje (abych užil slovník páně Feřtekův) pitomá otázka, každá má smysl, minimálně pro tázajícího se. Zcela zjevně ale existují pitomé články, v nichž to, co by stálo za vedení diskuse, překryje hlušina nesmyslů a povrchní argumentace.

Radek Sárközi řekl(a)...

I elektromechanik si muze přečíst Nerudu v originále. :-)

Jiri Janecek řekl(a)...

On Cermat tvrdi, ze to musi znat kazdy? Nebo teda kazdy maturant? Proc?

Vzdyt prece pokud nezna nebo spravne netipne, tak prijde o nejake dva body... K tomu aby ho cermati masimerie poslala dozivotne na pracak je ale potreba, aby neznal asi 20 jinych veci…

Nicka Pytlik řekl(a)...

prijde o nejake dva body

To jsou právě ty smrtící epizeuxisové body, které nebohé dítko odstřihnou od budoucí profesury na prestižní univerzitě. A pak tedy už jen ten pracák.
Kolik už odborníků na vzdělání, konzultantů, auditorů i analytiků setavovalo v různých diskusích a rozhovorech výčet celebrit světového významu, kteří to dotáhli daleko a vysoko i bez jakéhokoli vyššího vzdělání. Není dobře zapomenout na to, že škola talent ubíjí...

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Z diskuse pod článkem v Respektu:

Josef Švéda:
Otázka, o které se zde mluví, je součástí celé sady otázek, které se pojí k literáněvědnému textu o Povídkách malostranských.
Jak už poznamenal Milan Jirásek, není pravda, že jedinou indicií jsou názvy povídek. Informací je zde daleko více. Úkoly k textu ověřují:

a) znalost základní terminologie (přímá řeč) a její použití
b) porozumění významu textu - 2 otázky
c) funkce textu - na základní rovině
d) intuitivní zvládnutí českého slovosledu a skloňování (bez pojmosloví)
e) otázka na jméno autora
f) otázka na jméno díla

Pouze dvě otázky na kanonické dílo české literatury s důkladnou charakteristikou a také s rokem vydání.

Poznámka ke gymnaziálnímu učiteli v P. S.: Otázka o povídkovém souboru odkazuje k analyzovanému výňatku z odborného textu. Pokud je tam povídka uvedena s jiným slovosledem, nemění to podstatu úkolu.

Shrnuto: text pana Feřteka je (když použiju jeho výraz) pitomý, protože manipuluje. O Hrabalových či Kunderových povídkách by v případné úloze bylo napsáno mnohem více indicií.

Jestli by měly být v maturitním testu otázky na kanonická díla české literatury, je samozřejmě na hlubší diskuzi. Ta se ale vždy musí opírat o fakta. To pan Feřtek bohužel nečiní. Pochybuji také, že se k tomuto komentáři vyjádří.

A vzkaz editorům Respektu: vracejte autorům jejich odfláknuté a intelektuálně nepoctivé texty. Určitě tím prospějete úrovni diskuze o vzdělávání.

Okomentovat