7.6.20

Ludmila Kovaříková: Integrované kurikulum

Ať už si to uvědomujeme, nebo ne, samotnou podstatu vzdělávání, výukové metody a další náležitosti ovlivňují vlny novinek přicházející s vývojem technologií. Jedna z opakujících se otázek poslední doby se proto ptá, jak se můžeme připravit nejen na další vlnu, ale také jak připravit studenty na život ve světě, kde tyto změny budou naprosto běžné.

Konceptuální porozumění

Tatum Omari a Vivian Chen při řešení této otázky obracejí náš pohled do budoucího zaměstnání dětí. [1] Jako zaměstnanci se ocitnou v naprosto nových situacích, v nichž se jim nebudou dostávat všechny informace a dopředu nebude jasné správné řešení tak, jak je tomu obvykle při vzdělávání ve škole. Musí proto hledat inovativní cesty tím, že informace budou analyzovat, hodnotit a kreativně zpracovávat a propojovat se svými asociacemi. To se ostatně děje i bez ohledu na technologie. Žáci by však takovému způsobu myšlení měli být vystavováni už v mateřské škole. Můžeme je totiž naučit velké množství informací/znalostí, ale pokud tohoto nebudou schopni, nerozvinou schopnost hlubšího porozumění ani schopnost přenést znalosti dál a použít je novými způsoby v nových situacích. (Viz také Od stylů učení k mentálním modelům) Vždyť informace přece mohou být předávány různými cestami, roli učitelů mohou klidně převzít roboti, ale kreativita a zkušenost zůstává na nás.

Klíčem je proto zaměřit se na konceptuální porozumění, v němž děti dostávají příležitost své znalosti a dovednosti přenášet do jiných oborů. [1] [2] Přitom zároveň objevují několik různých řešení, není jim prostě předloženo jen jedno z nich. Abychom toho dosáhli, je potřeba vzít naše žáky do světa skutečných profesí a využívat skutečné strategie, nejen prázdné memorování. Důraz je třeba klást na „vlákna“ společná pro více konceptů, základní strukturu informací a vztahy mezi nimi.

Jedním ze způsobů je využít to, o co se žáci zajímají, a nechat je tuto oblast prozkoumávat, podporovat jejich zvědavost jejich vlastními otázkami, společně přemýšlet, co dělají vědci, když vymýšlí nové myšlenky. Jak je testují, co zkoumají a co potřebují vědět. V dějepise například neposkytujeme rovnou fakta, ale necháme žáky objevovat v knihách příčiny událostí a přistupovat k nim jako antropologové. Tak dávají dohromady kousky informací a odkrývají skrytou strukturu příčiny a následku. Tím učíme děti hledat strukturu a přemýšlet jako profesionálové. [1]

Integrované kurikulum

Další z cest je integrovaný studijní plán, který stírá hranice mezi obory a spojuje různé oblasti studia tím, že se prolíná napříč tématy a zdůrazňuje sjednocující koncepty. V integrovaném kurikulu prokazují žáci mnohem vyšší míru získaných znalostí, protože prozkoumávají obsah pozorněji a zabývají se skutečnými problémy. Takové učení je i víc baví, protože výuková lekce, která rozvíjí komunikaci, čtenářské dovednosti i matematiku, je o mnoho zajímavější, než jen prostě poslouchat učivo např. o solárním systému. [3]

Studie i zkušenost učitelů ukazují, že žáci si „látku“ lépe zapamatují, zvyšuje se úroveň gramotností, učitelé řeší méně problémů s chováním a žáci méně chybí. Studenti nejenže propojují své znalosti, ale také nalézají více souvislostí a aktivněji se angažují. Jednou z klíčových výhod integrovaného kurikula je navíc i příležitost pro častější procvičování dovedností. [3] [4]
Teoretikové odlišují tři přístupy k integraci. [4]

Multidisciplinární integrace – Soustředí se zejména na obory, které si stanoví společné téma. I tady existuje několik variant lišících se intenzitou integrace.
  • Intradisciplinární – Integruje subdisciplíny v rámci oboru. Příkladem je čtení, psaní a komunikace v jazyku, nebo dějepis, zeměpis a ekonomie v sociologii. Během této integrace učitelé očekávají, že studenti pochopí souvislosti mezi různými subdisciplínami a jejich vztahem ke skutečnému světu.
  • Fúze – V tomto přístupu učitelé slučují do řádného kurikula dovednosti, znalosti a postoje. V některých školách se například žáci učí respektu k přírodě ve všech předmětech. Jiným příkladem je výuka čtenářské gramotnosti napříč obory. Další ukázkou je výuka na North Park Secondary School v Ontariu, kde na speciálních úkolech rozvíjejících gramotnost zpracovávali ve fyzice stanoviska ke zneškodňování nebezpečného odpadu, nebo v zeměpise k imigrační politice.
  • Učební centra / paralelní disciplíny – Populární způsob integrace, kdy se díváme na téma zorným úhlem pohledu jednotlivých oborů. (modely v matematice, vědě, sociologii…)
  • Tematicky zaměřené lekce – Učitelé spolupracují na společném plánu výuky. Obvykle se spojí tři a více oblastí a výsledkem je závěrečná aktivita pocházející ze všech.
Interdisciplinární integrace – V tomto přístupu učitelé organizují kurikulum okolo společného učení napříč obory. Využívají je a kladou důraz na interdisciplinární dovednosti a koncepty (matematická a čtenářská gramotnost, kritické myšlení, dovednosti týkající se zjišťování informací). Jednotlivé obory jsou identifikovatelné, ale není na ně kladen takový důraz jako v předcházejícím přístupu.
Např. děti na Floridě vyrábějí větrné a dešťové stroje a zároveň se procvičují jazykové dovednosti. Učí se interdisciplinární dovednosti komunikace (myšlení a psaní strukturovaným a koherentním způsobem). Učitel se také zaměřuje na „velké myšlenky“, koncepty odpařování, kondenzace a tepelné energie. Tyto koncepty se přenášejí do jiných lekcí mimo větrné a dešťové stroje; lekce tak rozvíjí vyšší úroveň myšlení, než kdyby se studenti jednoduše zaměřili na samotné stroje. [4]
Jiný příklad interdisciplinární výuky pracuje s tématem Brazílie, která má dobře rozvinuté odvětví zemědělství, těžby, výroby a služeb a rostoucí střední třídu. Brazilská ekonomika převažuje nad ekonomikou všech ostatních jihoamerických zemí a rozšiřuje svou působnost na světových trzích.

Aktivity žáků:
  • Žáci budou analyzovat ekonomická data Brazílie. (čtení)
  • Žáci převedou data do grafu. (matematika)
  • Žáci si prohlédnou videoklip o brazilské ekonomice a porovnají ji s americkou. (technologie, ekonomie)
  • Žáci vytvoří komiks k prezentaci informací. (umění, literatura)
  • Žáci využijí mapu, prozkoumávaj&iiacute; území a pomocí měřítka určí velikost Brazílie. (matematika, zeměpis)
  • Žáci prozkoumají více informací o brazilské kultuře, najdou snadný recept na dezerty a představí třídě. (technologie, matematika) [3]
Transdisciplinární integrace – Učitelé organizují kurikulum kolem otázek a zájmů žáků a studenti rozvíjejí životní dovednosti, protože uplatňují interdisciplinární a disciplinární dovednosti v reálném kontextu.
  • V projektově nastavené výuce se snaží vyřešit místní problém, např. jak zlepšit image města. Po výběru problému učitelé zjistí, co žáci o problému vědí, a nechají děti klást otázky. Pak jen poskytnou zdroje a příležitosti k učení. Po aktivitě žáci sdílí své řešení s ostatními a reflektují projekt. Studie ukazují, že v takto nastavených projektech žáci překračují své možnosti a propojují různé obory, aby zodpověděli otevřené otázky.
  • Vytváření kurikula – Žáci vytvářejí své vlastní kurikulum k tématům, která je zajímají, k nim pak i výukové metody a hodnocení. Příkladem je výuka v Radnoru v Pensylvánii. Jednalo se např. o téma násilí v naší kultuře, lékařské problémy ovlivňující naše životy nebo přežití v cizím prostředí. [4]
Je některá z těchto možností ta nejlepší? Nabízí se, že transdisciplinární přístup jde v intenzitě integrace nejdál a mohl by tak být nejúčinnější. Přesto i předchozí varianty nabízejí další cesty k tomu, abychom se učili důkladněji přemýšlet o tom, jak dětem zprostředkovat souvislosti a napomáhat transferu vědomostí a dovedností.
*
Článek byl finančně podpořen a vytvořen v rámci spolupráce Spomocníka na kampani Gramotnosti.pro život – Učíme v souvislostech, kterou v rámci aktivit NÚV řeší systémový projekt OP VVV Podpora práce učitelů.
Citace a použitá literatura:
[1] - OMARI, Tatum; CHEN, Vivian. What is Conceptual Understanding?. 2016. [cit. 2020-5-18]. Dostupný z WWW: [https://www.gettingsmart.com/2016/08/what-is-conce...].  
[2] - FERLAZZO, Larry. Response: Learning 'Transfer Is Our Collective Goal'. 2017. [cit. 2020-5-18]. Dostupný z WWW: [http://blogs.edweek.org/teachers/classroom_qa_with...].  
[3] - Integrated Curriculum: Definition, Benefits & Examples. [cit. 2020-5-18]. Dostupný z WWW: [https://naturez-vous.com/integrated-curriculum-def...].  
[4] - DRAKE, Susan M; BURNS, Rebecca. Meeting Standards Through Integrated Curriculum. 2004. [cit. 2020-5-18]. Dostupný z WWW: [http://www.ascd.org/publications/books/103011/chap...].  
[5] - MICHAELSEN, Ann S. WHAT IS THE DIFFERENCE BETWEEN INTERDISCIPLINARY AND TRANSDISCIPLINARY EDUCATION?. 2020. [cit. 2020-5-18]. Dostupný z WWW: [https://annmichaelsen.com/2020/01/31/what-is-the-d...].  
[6] - BRDIČKA, Bořivoj. Od stylů učení k mentálním modelům. 2019. [cit. 2020-5-22]. Dostupný z WWW: [https://spomocnik.rvp.cz/clanek/22200/].  

Převzato z RVP.cz pod licencí Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 Česká republika (CC BY-NC-ND 3.0 CZ).

1 komentář:

Mirka S. řekl(a)...

Jinými slovy: žáci si musí osvojit dovednosti, aby mohli zpracovávat informace a získávat tak dovednosti.
Jakkoliv článek používá mraky cizích slov, je tam vidět jasně, co je zapotřebí.
Žáci si přečtou o průmyslu Brazílie. Musí tedy nejen umět číst, ale i rozumět poměrně těžkým slovům.
Žáci data převedou do grafu. Musí znát vhodnou techniku, umět data správně vybrat a musí vědět, která data jsou relevantní. Pojem "průmysl Brazílie" reprezentuje tisíce údajů.
Žáci srovnají...co? Předpokládám, že žáci znají sociodemografický vývoj a populační křivku srovnávaných zemí, jejich historii, nerostné a přírodní bohatství a vzdělanostní křivku všech států, aby mohli objektivně srovnávat?
Brazílie je v Americe. S kým nebo s čím tedy budou srovnávat?
V posledních ročnících ZŠ bych takový způsob výuky uvítala, na SŠ by byl, podle mě, ideální, ale dokud nám budou přicházet žáci, kteří nepřečtou delší text bez pomoci prstu, držela bych se mnohem víc při zemi.

Okomentovat