17.6.20

Josef Mačí: Přijímačky na střední byly letos těžší než maturita, říká češtinář

Cermat letos po deváťácích vyžadoval v testu z češtiny více detailních znalostí gramatiky a pravopisu než po maturantech. Vychází to ze srovnání pěti vybraných úloh, které vypracoval zkušený češtinář Jarmil Vepřek.

Z článku na SeznamZprávy.cz vybíráme:

Češtinář Jarmil Vepřek, který se už pátým rokem věnuje přípravě žáků na přijímací zkoušky ve společnosti Amos Brno, totiž přichází s názorem, že tentokrát byly přijímací zkoušky na střední obtížnější než didaktický test pro maturanty.

„Obtížnost didaktických testů z češtiny pro deváťáky a maturanty by podle mě mohla být klidně podobná, protože v rámci maturity musíte absolvovat i další části zkoušky. Ať na to ale koukám, jak chci, vidím test pro deváťáky jako obtížnější,“ říká odborník, který se mimo školní praxi věnuje také psaní učebnic.

A pedagog s doktorátem z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně to nejen říká, ale dokládá v pěti příkladech na srovnání úloh z češtiny pro maturanty a pro deváťáky mířící na střední školy,

„Očekával bych v obou testech průměrně obtížné úlohy a občas nějaké náročnější. Pokud se však podíváme na celý maturitní test, nic z náročnější látky v něm nenajdeme, zatímco u deváťáků se značná část úloh týká těžší látky, včetně teoretické. Zvlášť je to vidět u gramatiky,“ vysvětluje Jarmil Vepřek, který popularizuje češtinu také na svém účtu na sociální síti Twitter nebo Instagramu.


28 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...

Nikoli přijímačky jako celek, ale některé úkoly. A je to - bohužel - vysvětlitelné: U přijímačkových testů žádné cut off score není, u většiny žáků se výsledky ani nesledují. Pokud by se braly v potaz, nemalá část by se ke studiu vůbec nedostala.

Eva Adamová řekl(a)...

Taky bych na základě pěti úloh nehodnotila obtížnost celého testu.

A jen tak pro informaci, zkoumala jsem, jak zvládli přijímačky na maturitních oborech okolních škol dálkaři. Průměrný výsledek z češtiny 18,3 a z matematiky 6,9 (pro neznalé věci - oboje z 50 bodů) a všichni byli přijati. Až budeme příště přemýšlet, kde se berou oni nezmaturovaní, tak si vzpoměňme. A jen na doplnění. Tito dálkaři tvoří na těchto školách čtvrtinu studentů.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Paní Adamová,

je to marný, je to marný... je to marný.

Dnes prostě musí být přijat na jakoukoli SŠ každý - řekněme korektně - kandidát; jinak je to diskriminace.

A jen čekám, kdy budeme my učitelé zaklekávat na ulicích v posvátné hrůze a s poníženou omluvou před adepty, kteří nerozeznají ani v 6. třídě ZŠ sloveso od podstatného jména. (Leč proč by taky měli, že!? K čemu jim to jednou v životě bude??)

Karel Lippmann řekl(a)...

Pánové z ASČ, žijeme v době, která uctívá hlavně měřitelný (hlavně penězi) "úspěch". ve filosofické rovině je to zcela logický důsledek pozitivistické redukce myšlení, které je na měření skutečnosti založeno. Vrcholem této redukce je pak standardizace, zejména testování vědomostí a třídění lidí na základě této krajní redukce. Vy jste její zanícení stoupenci. Je poněkud zvláštní, že se podivujete důsledkům, jsou totiž naprosto logické. Ve skutečnosti na nich máte svůj velký podíl. Redukované myšlení se ve skutečnosti významně podílí i na tom, že v krajním případě žáci "nerozeznají ani v 6. třídě ZŠ sloveso od podstatného jména" a že jste nucen zakleknout "v posvátné hrůze" a především "omluvit se adeptům". Protože do krajnosti vyhrocený a meze své užitečné působnosti daleko překračující pozitivismus učí sice, jak se věci mají, ale minimalizuje přemýšlení o tom, proč se tak mají, proč jsou pro člověka důležité a jaký mají vlastně pro život člověka smysl. Synergie výše zmíněné "dobové kultury" a tohoto na kost zredukovaného pojetí vzdělávání je zásadní příčinou toho, co jinak oprávněně mnozí (i Vy) kritizují. Jen si nejsou ochotni připustit svůj vlastní podíl na tomto stavu a tvrdošíjně jej chtějí léčit prostředky, které na jeho vzniku a prohlubování mají lví podíl.

Upozorňuji předem, že na obvyklé osobní ataky nebudu reagovat. Na příkladu posledních "diskusních" příspěvků např. Silvie A. či P. Vršeckého jsem pochopil, proč se mnou chcete diskutovat jen na PI (to není namířeno proti panu Wagnerovi, respektuji jeho způsob administrace webu).

Eva Adamová řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Nicka Pytlik řekl(a)...

Přijímačky na střední byly letos těžší než maturita

Že je ta maturita z češtiny slabota, vědí pytlici od té třičtvrtě hodinky, co si ji někdy předloni zkusili zaskládat jen tak večer při televizi a bez jakékoli přípravy.
Ale že to půjde dolů ještě víc, to si tedy doopravdy nemysleli...

Josef Soukal řekl(a)...

Takže testy se podílejí na redukování myšlení a neznalosti. A kupodivu právě ony jsou nyní poslední hrází před tím, aby se redukce myšlení a neznalost mohly zcela volně rozlézt ve vzdělávání, protože tuto redukci a neznalost pravdivě ukazují. Proto proti nim bojují ti, kteří redukci myšlení a neznalost nechtějí.
Tahle logika mne přesahuje.
Jako doplněk něco z FB:


Daniel Černý
8 hod
Lidi, na co přesně potřebujete všechny ty rozbory? Já na netu našel vše co jsem potřeboval a nemusel jsem čekat X h na odpověď. 🤔
(...)
Daniel Černý Pavlína Třeštíková Fuha. Tak hodně štěstí, já si vytáhl malého prince a zandal jsem hodně o autorovi a ptali se mě na věci typu, jak se mi třeba líbily obrázky, tak jsem se vykecával, že se mi líbily a to jsem tu knížku ani neviděl. Hodně záleží na učitelech mno.
1
Skrýt nebo nahlásit
To se mi líbí
· 8 h · Upraveno
Pavlína Třeštíková
Pavlína Třeštíková Daniel Černý Prej je ta kniha ilustrovana z tech jeho kreseb z mladi... vaude tam jsou pry kresby toho hroznyse tusim😏
Skrýt nebo nahlásit
To se mi líbí
· 8 h
Daniel Černý
Daniel Černý Pavlína Třeštíková To ani nevím, já řekl, že se mi líbily a když se ptali jaká byla hezká např, tak jsem řekl, že si nevzpomenu, tak se ze zeptali co říkám na beránka a jediný co jsem řekl, že Beránek byl taky pěknej 😄

- - -
Jak asi učitelé ověřovali práci s textem? Proč se ptali tak naivně? Kdo je k něčemu takovému vedl? Bylo by možné, aby někdo takovýmto způsobem "ošulil" test nebo písemnou práci, tedy práce hodnocené centrálně?
Doufám, že se panu Lippmannovi tahle realita líbí. Intenzivně pomáhá tomu, aby se mohla rozlézt všude, viz výše.

Karel Lippmann řekl(a)...

Mně se především nelíbí to, co deformuje myšlení lidí. A ve světě vágního jazyka jsou to testy a standardizace. Opět jste nereagoval na to, co jsem napsal, pane Soukale. Vždy se tomu vyhnete. Porozumět textu vyžaduje optimalizaci vnitřní vágnosti a tato optimalizace zase nutně vyžaduje zdůvodnění, nejlépe v dialogu. Vy se ovšem zdráháte k bytostné povaze přirozeného jazyka vyjádřit. Proto se ptám znova: Je přirozený jazyk vágní, nebo exaktní. Pokud je vágní, co z toho pro porozumění textu vyplývá? Pokud podle Vás ne, jak to dokážete? Např. srovnáním s exaktním jazykem matematiky. A doložte, že testy neredukují myšlení. Vy to jen tvrdíte. Nic víc. To mohu stejně tak tvrdit, že v noci svítí slunce.
Pozitivistická věda navíc jistě mnohému naučí, ale v řadě životně důležitých případů není schopna motivovat k činnosti a podstupování námahy. Nenaučí rozlišovat, kdy námaha stojí zato, a kdy je naopak více či méně zbytečná, sisyfovská. A v tom je největší negativum testů. Hrubě ignorují podstatu jazyka se všemi důsledky, které jsem v předchozím vstupu uvedl a Vy jako obvykle "přehlédl". Problém neřeší, ale prohlubují. Jejich autoři se nezabývají únosnou mezí jejich využití. Mluví o jednoznačnosti tam, kde je z principu nemožná. Aby zakryli tuto skutečnost, redukují "porozumění textu" na z kontextu vytržené výpovědi. O text ale nejde, jen o jeho segment. Když si k tomu žák přečte text celý, významně si komplikuje práci. A tahle realita a její důsledky se mi nelíbí.

Pokud neodpovíte na naprosto podstatné otázky, které opakovaně kladu a bez jejichž řešení nelze o problematice "našeho" oboru racionálně diskutovat, nevidím žádný důvod v debatě pokračovat. Skončilo by to jako vždy. To, co jste opětovně předvedl, je nediskutovatelné, bez jediného argumentu vztahujícímu se k tomu, co jsem napsal.

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

"tak jsem se vykecával, že se mi líbily a to jsem tu knížku ani neviděl"

To je přece běžná a letitá praxe, milí češtináři, nic si nenalhávejte.

Josef Soukal řekl(a)...

"A v tom je největší negativum testů. Hrubě ignorují podstatu jazyka se všemi důsledky, které jsem v předchozím vstupu uvedl a Vy jako obvykle "přehlédl"."
Klidně to tvrďte. A já konstatuji, že testy dobře ukazují prostou schopnost přemýšlet, najít si v textu informaci, kterou k odpovědi potřebuji, posoudit, co je domněnkou a co je faktem, atd. vysvětlete mi, proč by tyto věci měly být výrazem "hrubého ignorování podstaty jazyka".
"Problém neřeší, ale prohlubují."
Čím? Tím co jsem uvedl výše? Tím, že naopak výše uvedené schopnosti zdůrazňují a upřednostňují?
"Jejich autoři se nezabývají únosnou mezí jejich využití."
Autoři testů pracují s tím, že test je jen dílčí součástí zkoušky a využívají testy k tomu, aby ukázaly, co ukázat mohou.
"Mluví o jednoznačnosti tam, kde je z principu nemožná. Aby zakryli tuto skutečnost, redukují "porozumění textu" na z kontextu vytržené výpovědi. O text ale nejde, jen o jeho segment. Když si k tomu žák přečte text celý, významně si komplikuje práci. A tahle realita a její důsledky se mi nelíbí."
Co je nejednoznačné na vyvození konkrétní informace? Opravdu si k zodpovězení všech otázek postačí přečíst jen segment textu? A nespočívá podstat odpovědi někdy v tom, že se žák musí nejprve dobrat toho, které segmenty textu má k odpovědi využít?

Pane Lippmanne, opět konstatuji, že vaše tvrzení stojí jen na vašem přesvědčení, resp. na vodě. To, že jsou testové otázky často hodně jednoduché a že se zaměřují na to, co mohou bezpečně zjistit, neznamená, že se podílejí na "redukci myšlení". To se projevuje až tehdy, když selhávají další části zkoušky, ověřující žákovu schopnost pracovat s textem jako s podkladem pro vlastní vyjádření a schopnost text vytvářet. Netvrdím, že odbourání centrálních prvků maturitní zkoušku úplně rozloží, její úroveň a výpovědní hodnotu však sníží určitě.

mirek vaněk řekl(a)...

Každý kantor ví, jak probíhá maturita na jeho škole. I důvody, proč tomu tak je. Není to jen o češtině. Není to jen o kantorech.

Jen politici to vědět oficiálně nechtějí, protože jejich cílem je dav spokojených občanů. Zda budou blbí a nepoužitelní, či otroci, to jim nevadí. Jak říká kolegyně češtinářka. To je ten rozdíl mezi politikem a státníkem. Politiků máme, že je vidlemi můžeme přehazovat. Státníka žádného. Státník má vizi a je schopen říkat a zdůvodnit i nepopulární věci a ty i prosazovat s vědomím lepší budoucnosti pro stát a obyvatelstvo, které hájí.
Školství je třetiřadý resort a malí lidé nevytvoří velké školství.
Zvlášť když vládnou tvůrci lejster, kteří významovou plytkost skrývají pod nánosem složitosti formy vyjadřování. O demagozích nemluvě.

Unknown řekl(a)...

Úloha ověřující porozumění textu (otevřená úloha).
Výchozí text: poslední příspěvek pana Soukala.
"Argument (lat. argumentum od arguo, objasňuji, vyvracím, obviňuji) je důkaz, důvod nebo doklad, že nějaké tvrzení je pravdivé nebo naopak nepravdivé, že platí nebo neplatí."

Najděte ve výchozím textu argument.

Unknown řekl(a)...

Pane Bělecký, nechci paušalizovat, nemám pro to důkazy. Ale troufnu si tvrdit, že současná maturita k tomu, co píšte, svádí. V době před jejím zavedením byl problém v tom, že zakořeněný pozitivistický přístup k jazyku a literatuře vedl k povrchnosti, k tomu, že zejména literatura jako předmět výuky měla tradičně podobu hlavně sumy literárněhistorických údajů bez interpretace jejich významu. Protože jazyk a literatura nejsou "pozitivistické vědy" (z pozitivismu jen dílčím způsobem čerpají), proměnila se jejich "pozitivistická vědeckost" v pokleslý "kvazipozitivismus", zatěžující především paměť (učitelé se s tím přirozeně vypořádávali různě). Pak přišla "nová" maturita, která se z tohoto kvazipozitivismu snažila udělat pozitivistickou vědu. Dokladem toho je katalog požadavků, testy a předepsaná struktura ústní zkoušky. Jenže ani jazyk, ani literatura se tím nestaly přírodními vědami a matematikou. Zůstaly z podstaty vágní, vyžadují myšlení konvrgentní i divergentní, vyžadují interpretaci v kontextech, mohou vyústit v názor, ne v exaktní fakt. A tento zásadní omyl v pojetí ústí v to, co jste podle mne příliš zevšeobecnil.
Literatura je nezastupitelným vyjádřením kultury v nejširším slova smyslu. Je spojena nerozlučně s jejím vývojem a s jejím filosofickým uchopením. Tohle vše nám sděluje na základě lidské zkušenosti a výkladu obyčejných i něčím výjimečných lidí. Činí tak prostřednictvím jazyka a všech jeho prostředků. Těmi obraznými vstupuje pod povrch řečeného, tyto prostředku spoluutvářejí význam, smysl. Nepominutelná jsou témata, bez nich žádný smysl nemůže vzniknout. Nestačí najít v textu např. metaforu či zařadit dílo do pozitivisticky vymezeného uměleckého směru. Kvůli tomu přece nemá cenu číst. A řada knih není zase povrchně zábavných, a je takto vnímáme, můžeme se mýlit. Někdy i v těch, které čteme jen pro zábavu, lze najít hlubší význam. Jen je třeba učit se jej hledat.
Problém představuje konkretizace literárního vzdělávání. Nemůžeme čekat, že žáci všechno, co je důležité, přečtou. Proto je zapotřebí literární historii pojímat, jak už jsem řekl, tematicky a logicky zvoleným tématům přizpůsobit výběr četby v kombinaci s dílčími ukázkami. Abychom žákům ukázali smysl literatury, její nezastupitelnost ve vzdělání a její aktuálnost.

Nedělám to rád, ale protože právě včera jsem maturoval se svými posledními dvěma třídami, (odcházím totiž do penze), dovolím si ryze osobní poznámku. To, co popisuji, jsem též v praxi také dělal. S výsledkem úplně opačným, než se mně i čtenářům snaží účelově a bez jakéhokoliv důkazu vnutit pan Soukal (podle něho prý dokonce poškozuji i svou pověst). Lze si ověřit u maturity přítomných svědků: kolegů, předsedů maturitních komisí a v neposlední řadě i všech maturantů. Tohle píšu výhradně kvůli pomluvám, s nimiž se na školských webech setkávám.

Josef Soukal řekl(a)...

Porozumění textu:
"To, co popisuji, jsem též v praxi také dělal. S výsledkem úplně opačným, než se mně i čtenářům snaží účelově a bez jakéhokoliv důkazu vnutit pan Soukal (..."

Otázka: Co konkrétně se údajně snaží čtenářům vnutit pan Soukal ohledně výuky K. Lippmanna a jeho vedení zkoušky?

Argumentace:
"Argument (lat. argumentum od arguo, objasňuji, vyvracím, obviňuji) je důkaz, důvod nebo doklad, že nějaké tvrzení je pravdivé nebo naopak nepravdivé, že platí nebo neplatí."
"Proto je zapotřebí literární historii pojímat, jak už jsem řekl, tematicky a logicky zvoleným tématům přizpůsobit výběr četby v kombinaci s dílčími ukázkami."

Otázka: Kde je v komentáři p. Lippmanna nějaký argument, který by podpořil jeho tvrzení, že při jím zvoleném pojetí literární historie a zkoušky nebude možné vést výuku a zkoušku stejně vadným způsobem, jak to ukazuje citace z FB.

K argumentaci obecně: Jako argument pro svá tvrzení o testu bych mohl uvádět postupně jednotlivé úlohy. Jsou dostupné. Je na K. Lippmannovi, aby KONKRÉTNĚ ukázal, který z mnou uváděných prvků jako celek nenaplňují.

Karel Lippmann řekl(a)...

"Otázka: Kde je v komentáři p. Lippmanna nějaký argument, který by podpořil jeho tvrzení, že při jím zvoleném pojetí literární historie a zkoušky nebude možné vést výuku a zkoušku stejně vadným způsobem, jak to ukazuje citace z FB."

Pane Soukale, zdá se být neuvěřitelné, čeho jste vědomě schopen. Tohle si troufá tvrdit někdo, kdo sám nepředvedl konkrétně vůbec nic. Znáte všechny moje články v ČjL a na ČŠ, znáte mou učebnici. Všude je tím nejkonkrétnějším možným způsobem ukázáno, o čem i zde hovořím.
A o řady testech jsem přirozeně konkrétně hovořil také. Velmi konkrétně. Třeba před několika dny na ČŠ. A není těžké se přesvědčit, že testové úlohy jsou mj. "každý pes, jiná ves. Z toho žádný smysluplný celek neslepíte, i kdyby jste se rozkrájel.

A úplně na závěr zbytečné "diskuse": "Otázka: Co konkrétně se údajně snaží čtenářům vnutit pan Soukal ohledně výuky K. Lippmanna a jeho vedení zkoušky?"

Odpověď, kterou si dal sám pan Soukal: "Kde je v komentáři p. Lippmanna nějaký argument, který by podpořil jeho tvrzení, že při jím zvoleném pojetí literární historie a zkoušky nebude možné vést výuku a zkoušku stejně vadným způsobem, jak to ukazuje citace z FB."
Vím, že teď odpovíte, že jste nemyslel mne. Tak se můžeme dohadovat do nekonečna. Tuto trapnost opět nehodlám prodlužovat.
Je jazyk vágní nebo exaktní?

Karel Lippmann řekl(a)...

kdybyste

Tajný Učitel řekl(a)...

Pane Lippmanne, užijte si zasloužené penze, pište knihy, blogy, komentáře, přednášejte. Kéž by bylo víc učitelů jako Vy. Vaším žákům budete jistě velmi chybět. Vaše myšlenky jsou nám inspirací. Trpaslíků, kteří Vám z nepochopení okopávají kotníky, si nevšímejte. Učitelé hlouběji přemýšlející o své práci Vám rozumí a pokusům o dehonestaci Vaší osoby nenaletí.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Helemese! Zdravíčko!!! Tady se s nepohodlnými názory nikdo nemaže...

Tajný Učitel řekl... 18. června 2020 14:55
dt je vlastně takový napůl zachumlaný iq testík...
platné je dril testů nanečisto, rychlost, objem močáku a schopnost odolávat stresu.


A komárci smazali taktéž tamtéž...
Schopnost aplikovat dosavadní vědomosti na částečně neznámá zadání se u uchazeče o přijetí do vyššího stupně školy jistě vítá. Pracovitost tkví právě v těch dosavadních vědomostech. Čistá inteligence se uplatní právě a jen u čistých testů inteligence, které by měly být, pokud se pytlici nemýlí, na těch dosavadních vědomostech spíše nezávislé.
I když i takové testy se dají 'naučit'. Mozek si vytvoří nové struktury. Pytlici mohou doložit z praxe nakládání s funkcí IF. Záleží právě na míře té pracovitosti. Někdo tomu říká dril. To už záleží na okolnostech a míře motivace vnitřní a vnější.
Problémem případného úniku moči by se pytlici zabývali až u uchazečů za hranicí seniorského věku.
S tou rychlostí je to velmi zajímavé. Především, jestli uchazeč řekněme za osm hodin vymyslí něco, co neví ani dost málo. To by pak ten objem měchýře byl na pořadu dne!
Ovšem stres problém je. Kolik už nesporných talentů se k vůli němu nedostalo v superstár ani z prvního kola. Uchazečům o studium by se měla měřit tepová frekvence a vlhkost kůže a podle naměřených hodnot přímo úměrně harmonizovat výsledky jejich zkoušky.

Karel Lippmann řekl(a)...

Děkuji, pane Tajný Učiteli.

P. Vršecký řekl(a)...

Takže testy se podílejí na redukování myšlení a neznalosti. A kupodivu právě ony jsou nyní poslední hrází před tím, aby se redukce myšlení a neznalost mohly zcela volně rozlézt ve vzdělávání, protože tuto redukci a neznalost pravdivě ukazují. Proto proti nim bojují ti, kteří redukci myšlení a neznalost nechtějí.
Tahle logika mne přesahuje.

Lépe bych to nenapsal. Odpověď jako obvykle bez obsahu. Já se přidávám k panu Sotolářovi. Pane Lippmanne, Vy fakt nevidíte, jak jste mimo? Tomu může tleskat jen podobný "blátivý myslitel".

Jiří Kostečka řekl(a)...

Pane Lippmanne,
v tom vašem příspěvku by toho chtělo opravit víc než jen to "kdyby jste", že? Například "A o řady testech jsem přirozeně konkrétně hovořil také".

On je ten český jazyk velmi nevágní, ba přesný - ovšem když s ním umíme zacházet.

Té penze si užijte při plném zdraví co nejdéle, v tom vám přeji opravdu upřímně jen to nejlepší. Jinak jste ale v oboru český jazyk v posledních letech silně nevágně polepil, co se dalo i nedalo. Vědomě a pouze jen místy - snad - i nevědomě.

Karel Lippmann řekl(a)...

Základní dělení jazyků je na formální a neformální. Formální jazyky jsou umělé jazyky (matematika, formální logiky, počítačové jazyky), které se vyznačují tím, že interpretace jejich jazykových konstruktů má nulovou vnitřní (vnitropsychickou) vágnost (neurčitost, mlhavost, rozmazanost), tedy, že je exaktní. Jinými slovy, každý vědoucí člověk naprosto přesně, bez jakýchkoli pochyb ví, co znamenají, tedy jaký mají význam. Jinak řečeno, znamená to, že v rámci dané vědecké komunity je sémantický diferenciál jejich významu nulový. (Russel, Osgood, Suci Tannenbaum)

Neformální jazyky (přirozené živé i neživé, umělé např. esperanto, vnitropsychické, nebo umělecké jako malba, kresba, skulptura atp.) jsou jazyky s inherentní vágností interpretace svých jazykových konstruktů (slov, vět, tahů štětcem apod.). Tato interpretace je vágní, subjektivní a emocionální, měnící se od člověka k člověku, a u každého z nich v čase. Říkáme jí konotace. Sémantický diferenciál konotace je vždy nenulový. (Křemen)

Poznání reálného světa je základní přírodní výbavou člověka, umožňující mu přežití v něm. Reálný svět je nedozírně rozsáhlý a hluboký, avšak získané poznatky (vnitropsychický kognitivní model dané části reálného světa) musí obsahovat pouze konečné množství informace. Musí tedy existovat filtr poznání, provádějící selekci a tak redukci množství informace. Příroda obdařila člověka filtrem poznání, jímž je vágnost. Veškeré informace (znalosti) získané přirozeným lidským poznáním nemohou být tedy jiné než vágní. O vágních znalostech nelze vypovídat jinak než vágně. Vágnost vnesená do znalostí přirozeným filtrem poznání je vnitropsychická, říkáme jí vnitřní vágnost, a pro druhého člověka je utajená, může jí jen odhadovat. (Russel)

On je ten český jazyk velmi nevágní, ba přesný - ovšem když s ním umíme zacházet. (J. Kostečka, exaktní jazykovědec a literární vědec s nulovým sémantickým diferenciálem, jinými slovy sémanticky vždy dokonalý).

Josef Soukal řekl(a)...

Pane Lippmanne,

znovu vidím, že z vašich odpovědí žádný smysluplný celek prostě slepit nelze. Přiznávám, že jsem tím zcela odzbrojen.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Pane Lippmanne,

způsob, jakým se dokážete vždy ztrapnit citováním milionů autorit, aniž byste se odvážil vlastního názoru, je méně než obdivuhodný.

Víte co? O dělení jazyků nebo třeba o Chomského generativní gramatice, a věřte nevěřte, dokonce i o Tannenbaumovi jsem – řečeno mým oblíbeným nevágním jazykem – zapomněl víc, než vy jste kdy věděl. Natožpak o konotacích. Kdybych byl takový narcis jako vy, okamžitě bych se zde odkázal na „svoji učebnici“, kde o konotacích hovořím.

No nic. Přispěl jste silnou měrou k tomu, že v téhle zemi zvítězili v punktu maturit Eduíni. Užijte si to. Ale taky si to vezměte na svědomí.

Moji studenti (a že jich je dnes po Oxbridgi, Ivy League a London College, FFUK a kde jinde – a tím absolutně neshazuju další české středoškoláky, kteří poctivě odmaturovali v rámci státní maturity na SOŠ a SOU!!) vždycky oceňovali, že jejich maturitu hodnotil z centra někdo jiný než já: a když osvědčil moje hodnocení, jen jsme si klepli rukou. Když ne, v klidu jsme to s dotyčným maturantem či maturantkou prošli, a jak jsem taky již vícekrát psal, v 99 % jsme uznali, že hodnotitel zvenku viděl víc. Ovšem když podle mého názoru výjimečně neviděl, odvolal jsem se. A protože ústní zkouška se při IB nahrává, měl jsem se SAKRA o co opřít.

Zatímco to, co jste pomohl prosadit vy, je příšerný a nekontrolovatelný paskvil. Paní Valíková vám ovšem jistě zatleská, O. Botlík to celé radostně posvětí. Jak pravím: užijte si to.

P. S.
Nedokážete se, pane Lippmanne, vážně alespoň jednou v životě vyjádřit za sebe, namísto toho věčného schovávání se za autority, od starořeckých myslitelů po až kamsi?

Karel Lippmann řekl(a)...

"Přirozené jazyky jsou svou podstatou vágní, otevřené a nejednoznačné." (Svoboda, Peregrin: Od jazyka k logice...)
"Význam nějakého slova je způsob jeho použití v řeči." (Wittgenstein: Filosofická zkoumání)

Těmito citacemi se vyjadřuji i za sebe (mnohokrát jsem to konkrétně, na rozdíl pánů z ASČ i předvedl). Zdaleka ne na všechno jsem ale přišel sám (oni zajisté ano, jsou zcela výjimeční), o mnohém jsem se poučil a kriticky to zvážil (to zmínění pánové nemají vzhledem ke své stoprocentní originalitě ovšem zapotřebí, kam se na ně hrabe Jára Cimrman). Za nikoho se ale neschovávám. To jen oni už nevědí, jak mě "dostat". Já si to ale užívám, pane Kostečko. Oceňuji, že jste tak přející. Patrně jste navíc nepochopil, že mě vůbec nevadí hodnotitel "zvenku". Mně vadí hodnotitel, který nechápe (a ani to nemůže, protože nechce, přiznat), jaké podstaty je jazyk a tvrdí naprostý nesmysl, totiž že český jazyk je přesný (ba).

A na závěr argument nejpádnější: SAKRA!

Veronika Valíková řekl(a)...

:)

Josef Soukal řekl(a)...

"To jen oni už nevědí, jak mě "dostat"."

To jen on neví, že ho nikdo nepotřebuje a nesnaží se ho "dostat". Pokud o nějaké "dostat se" jde, tak ve významu dostat se ze záplavy úmorných autorových ataků.

Tajný Učitel řekl(a)...

"Helemese! Zdravíčko!!! Tady se s nepohodlnými názory nikdo nemaže..."
To tedy ne, tady se maže jináč...
Jinak, p. Pytlík, "kolik nesporných talentů se nedostalo kvůli stresu do superstar" a "škola není talentová soutěž". Stejný autor, uhodnete?

Okomentovat