29.6.20

Jiří Vaníček: Zásadní změny ve výuce předmětu informatika jsou přede dveřmi

Jak naprogramovat robota? Jak sestavit a zapsat postup řešení problému, aby jej mohl někdo jiný automaticky bezmyšlenkovitě vykonat? Jak odlišit podstatné od nepodstatných údajů při řešení daného problému? To jsou otázky, které řeší obor informatika a které se na našich školách systematicky nevyučují.

V současnosti je informatika (příp. s názvem ICT) vnímána spíše jako pomocný předmět, zahrnující návody a nácvik rutinních činností. Žáci se naučí, jak uživatelsky ovládat počítač, případně z čeho se skládá, ale nikoli, jak vlastně funguje, jak zpracovává digitální data. Zcela stranou zůstávají témata jako algoritmizace, automatizace, kódování a procesy zpracování informací, robotika. Přitom robotů a počítačů je svět kolem nás plný a vděčíme jim za naši životní úroveň.

Aktuální světový trend ve výuce informatiky spočívá v opouštění výuky konzumování technologií směrem k porozumění tomu, jak počítače a informační systémy fungují a jak je vyvíjet, tvořit. Výuka je zaměřována na rozvíjení informatického myšlení žáka (co je informatické myšlení najdete zde). Nové zaměření posouvá informatiku k plnohodnotnému STEM oboru se svým náročným obsahem, který je součástí všeobecného vzdělání člověka 21. století.

Tento trend můžeme pozorovat v řadě zemí: jako příklady uveďme Anglii, v níž je na základních školách předmět Computing s tímto obsahem zaveden již pět let, v Polsku se již pět let děti učí programovat od 1. stupně základní školy a na Slovensku je informatika, zahrnující programování, povinnou součástí výuky na ZŠ již po 13 let. I u nás je celá řada základních škol, které běžně učí programování a používají robotické stavebnice od útlého věku žáka, školní soutěže Bobřík informatiky se účastní na 90 000 žáků od 1. stupně ZŠ po maturitu.

Podíváme-li se na situaci z pohledu vzdělání žáka jako přípravy pro život, je zřejmé, že si nesmíme dovolit tento trend ignorovat, pokud nechceme být zcela závislí na zahraničních technologiích, odbornících a řešeních, prostě pokud nechceme zaostávat. Z pohledu školy ovšem vidíme celou řadu velkých problémů, které je třeba řešit. Máme stanoveno, co se má učit, tedy očekávané výsledky učení? Máme vhodné učebnice? Jaký tento v podstatě nový předmět dostane prostor a kdo jej bude učit?

Informatika bude potřebovat výrazně větší dotaci než je současná jedna hodina v jednom ročníku na 1. a 2. stupni ZŠ. Určitý obrázek si můžeme udělat, podíváme-li se do zahraničí: např. ve zmiňované Anglii je povinná informatika ve všech ročnících školní docházky, na Slovensku pak jedna hodina týdně nepřerušeně od 3. ročníku ZŠ.

Kde vezmeme učitele informatiky? Nelze očekávat, že na školy přijdou zástupy nových učitelů, a to i přesto, že již po dva roky jsou na všech pedagogických fakultách v republice studenti připravováni k výuce programování či práci s roboty, a to včetně budoucích učitelů 1. stupně ZŠ. Školy si budou muset vystačit s těmi učiteli, které mají. Pro ně je ovšem třeba zajistit kvalitní učebnice, metodiky, proškolení a motivovat je.

Aktuálně je před dokončením inovovaný RVP ZV z informatiky. K němu byly vytvořeny modelové školní vzdělávací programy pro informatiku na ZŠ, a to ve třech verzích: pro školy, které se rozhodnou přejít na novou informatiku bez jakýchkoliv nákupů pomůcek, pro školy, které chtějí do změny výuky investovat nákupem robotických stavebnic a hraček, a ve verzi šablony, ze které si aktivní školy svůj ŠVP budou schopny sestavit samy. Tyto materiály mohou pomoci udělat představu o inovovaném obsahu výuky (více zde).

Bylo vytvořeno 14 nových učebnic a vzdělávacích materiálů včetně metodik pro všechny stupně škol. Obsahují všechna nová témata informatiky a rozvíjejí informatické myšlení žáků. Jsou zdarma dostupné ke stažení nebo běží online na webu imysleni.cz, od 30. 6. 2020 ve finální podobě. Tyto učebnice byly během dvou let ověřovány na více než stovce škol.

Po prázdninách proběhne poslední pilotáž vzorového školení pro učitele 1. stupně ZŠ a učitele informatiky, které je vybaví dovedností základů programování a informatiky a také nezbytnou didaktikou, jak předmět učit a využít učebnice. Pak bude školení hromadně nabízeno. Již nyní je možné si zdarma projít dva online kurzy Jak rozvíjet informatické myšlení a Úvod do školní robotiky a kromě certifikátu získat dobrou představu, o co v informatice jde.

Změny, které před námi stojí, jsou razantní, ovšem nemusejí být bolestné. Letošní koronakrize ukázala, že školy jsou schopny se vypořádat s tím, že se kvalitní výuka bez počítačů neobejde a že učitelé preferují dobré vzdělání svých žáků před rutinní tradicí. Musíme k těmto inovacím najít odvahu, protože nám nic jiného nezbývá, protože není cesty zpět.

Doc. PaedDr. Jiří Vaníček, Ph.D., Jihočeská univerzita

Převzato z NPICR.cz.

12 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...

"Musíme k těmto inovacím najít odvahu, protože nám nic jiného nezbývá, protože není cesty zpět."

Zbytečná fráze. Co je cesta zpět? Dovede si ji vůbec někdo představit, natož o ní uvažovat?

Možná ale je víc cest. Je ta s programováním jediná správná? Co se stane, když to děti na ZŠ nebudou zvládat? Pilotní školy jsou s normálními dětmi s učiteli, nebo výběrové? Opravdu ty výsledky byly dobré, nebo to školy napsaly jak to vrchnost očekávala? Co když to nebudou zvládat učitelé. Nebude z toho nová množinová reforma?

Spousta otázek, na které bych čekal odpovědi v článku. Reklamní články jsou dobré do novin, ale ne pro učitele.

Silvie A. řekl(a)...

školení pro učitele 1. stupně ZŠ a učitele informatiky, které je vybaví dovedností základů programování a informatiky

Připomíná mi to někdejší přeškolování ruštinářek na angličtinářky. Co může žáčky naučit z programování a informatiky absolvent rychlokurzu?

Podívejme se na imysleni.cz. Napsat středoškolskou učebnici např. programování použitelnou nejen pro autora není legrace, to je jasné. Osobně považuji za významnou OVĚŘITELNOST výsledků (výstupů činnosti studentů). V programování podobně jako v matice) musí studenti získané poznatky umět nejen odříkat, ale hlavně použít - tedy musí umět něco naprogramovat. Jenže co naprogramovat?
Je možné, že učebnici špatně chápu, ale programování nacházím až v závěrečném projektu (už tohle slovo se mi příčí!) Informačních systémů.

Co se k tomu radí?
V každém okamžiku byste měli vědět, na čem zrovna pracujete, v jaké se nacházíte fázi.
To je velice SPRÁVNÉ! Fígl je v tom, jak tohle ohledně studentů zjistit. Ideální by bylo to ověřovat každou čtvrthodinu, v praxi alespoň každý den. Počítají s tím autoři učebnice?

Další rada:
Vyberte něco, co bude opravdu užitečné.
To může fungovat u celoroční, případně u pololetní práce. Pokud ale chcete, aby studenti programovali každý den každý týden), zjistíte, že to nejde. Učitel by se z hodnocení takových prací zbláznil. Všichni studenti musí dostat buď stejné zadání, nebo zadání s PŘESNĚ dávkovanými individuálními odchylkami.

Netroufnu si odhadnout, jak moc budou čerství, nezkušení učitelé takovouto učebnici potřebovat, a jak moc jim pomůže, než získají vlastní zkušenosti. Každopádně pro ně bude dobrý pocit, že něco takového existuje.
Zkušení učitelé do ní mrknou a usoudí, že takhle to (většinou) nejde dělat.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Tak vezměte si to z praxe:
1/ jsme škola s 500 žáky. Máme k dispozici 50 počítačů ve dvou učebnách. Potom asi 15 noteboků.
2/ někteří učitelé umí většinou jen office programy
Otázky: jak chcete tímto způsobem učit programování?
Jak chcete významněji zapojit IT do běžných hodin?
Za co se budou školy vybavovat technikou a SW? (nyní jsme kvůli těm 15 noťasům dělali dva roky tanečky a sepisovali hory papírů).
Proč jsou školy nuceny naprosto nedůstojným způsobem dělat šablony, které mají naprosto debilní kritéria? Proč si školy nemohou koupit, co přesně potřebují? Proč musí žebrat o IT ve firmách, aby se jim dostalo repasovaných kousků?
Má vůbec někdo na mšmt tohle zmapované? Nebo zase nabyli dojmu, že...

Janek Wagner řekl(a)...

V rámci diskuse na toto téma na různých místech, jsem si dohledával statistiky vybavení škol PC. Podle jedné statistiky OECD patříme ke špičce s 1,6 15letých žáků na jedno PC ve škole. Problém bude zřejmě ve statistikách...

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici budou tyto zásadní změny z povzdálí s nelíčeným zájmem sledovat majíce na paměti nebohé učitelky, které se v osmdesátých letech po odpoleních pilně biflovaly všech pět bitů příznakového registru osmibitového procesoru Intel 8080A a unikátní bejzikovský příkaz goutú honíce pimprle od 'člověče nezlob se' po šachovnicovém dvorku s tím, že bez obdobných a naprosto nezbytných vědomostí a dovedností si v moderní škole prostě už neškrtnou, i kdyby se rozkrájely.
Tak hlavně, že bude zase pár let záminka, kterak fondíky počerpávat hojně.

Silvie A. řekl(a)...

Proč jsou školy nuceny naprosto nedůstojným způsobem dělat šablony, které mají naprosto debilní kritéria? Proč si školy nemohou koupit, co přesně potřebují?

Pamětníci z reálného socíku znají "peníze s mašličkou", za které si příslušná jimi obdařená instituce rozhodně NEMOHLA koupit to, co potřebovala. I domnívali jsme se, že taková krávovina odejde do propadliště dějin s Bilakem a Jakešem.

A hleďme, přišel plyšák a zase odešel a JE TO TADY ZAS! Tentokrát mi připadá celkem zřejmé, že účelem je nikoli pomoci školám, ale pomoci příslušným firmám, ke kterým jsou peníze tak nějak předem nasměrovány.

O ministeriálech ani o zvolených politicích si nemyslím nic pěkného, ale je jisté, že to nejsou takoví blbečkové, aby tohle nechápali. Takže jim to tak vyhovuje.

Jiri Janecek řekl(a)...

"Jak sestavit a zapsat postup řešení problému, aby jej mohl někdo jiný automaticky bezmyšlenkovitě vykonat?"

Prijde mi skoda ucit deti informaticky nebo kriticky myslet a pak je nechat neco automaticky bezmyslenkovite vykonavat...

Ja bezmyslenkovite netridil ani flasky na brigade v sodovkarne...

Zuzka Růžičková řekl(a)...

Největší otazník visí nad otázkou KDO TO BUDE UČIT? Nejsou lidi. Stačí se podívat na zájem studentů o studium ped.větve informatiky. Berou kohokoliv bez přijímaček....stejně jako na matiku, fyziku chemii...Studenti nebudou, tudíž mnoho let ani vystudovaní učitelé. Takže se bude muset hrábnout do stávajících stárnoucích ped.sborů. Většina lidí, kteří užívají dobře IT techniku, jsou pouze dobří uživatelé ( mnoho kolegů není ovšem ani to...). Zvládnou Office ale víc nic. Nové RVP sice vyjít může..ale tím to, bohužel, skončí.

Eva Adamová řekl(a)...

Ještě chápu, že se takto blblo před 35 lety na IQ 151 na středních školách, protože tehdy ještě nikdo úplně do důsledků netušil, jako vono to s těmi krabičkami bude. Ale dnes, kdy víme, že 99 % lidí používá a bude používat počítače a další techniku pouze uživatelsky a že to ani ne 1 % lidí, kteří skutečně rozumí tomu "jak to chodí" či jsou schopni programovat, jsou intelektuálně trošku někde jinde než zbytek populace, budeme s dětmi na základkách, z nichž se dobrá třetina není schopna naučit ani pořádně číst, programovat?

mirek vaněk řekl(a)...

Neskončí. Bude se školit a školit.

Silvie A. řekl(a)...

Paní Evo, nepletete se? Programování (neplést s algoritmizací!) je celkem obyčejné řemeslo, které sice od studentů vyžaduje trochu specifické zájmy, ale IMO nevyžaduje žádný mimořádný intelekt.

Ale to s tím čtením, to je pravda. Soudím, že je to podobné jako s výukou jazyků. Aby to mělo smysl, musí studenti umět fůru dalších věcí kolem - například ovládat počítač. Práce s editorem, práce se soubory, práce s operačním systémem, ... Bez všech těch podpůrných schopností (uplatňovaných víceméně bezmyšlenkovitě) je to jen jakési hraní si na programování.

Zen řekl(a)...

Pane Janecku! Ten "nekdo" ma byt pocitac nebo robot. A od neceho takoveho opravdu v blizke dobe kreativitu pri vykonavani ukolu necekejte. Ani si nejsem jist, zda by to bylo ve vetsine pripadu zadouci ...

Okomentovat