27.6.20

Jiří Mach: Učitelé zareagovali skvěle, říká Plaga o pandemii

Ministr školství Robert Plaga (ANO) v rozhovoru pro Právo zhodnotil stav školství po karanténě, kterou podle něho učitelé zvládli skvěle, dále úspěšnost u státních přijímaček na střední školy a u státních maturit. Popsal i plány resortu.

Z rozhovoru na Novinky.cz vybíráme:

Často kritizujete, že vzdělání je u nás úzce expertní, příliš specializované. Ale právě otázka na homofon apod. se může stát součástí výuky na druhém stupni ZŠ, přestože to RVP nevyžadují.
Všichni ředitelé vám řeknou, že ovlivňujeme na jejich školách výuku tak, aby částečně připravovali děti na to, co bude testováno, a ne aby naplňovali to, co si myslí, že je správné, což je rozvoj schopností, kompetencí podle daného vzdělávacího programu ve škole.

Co mě ale rovněž trápí, je fakt, že rodiče v chrtích závodech za omezenými místy na některých gymnáziích připlácejí dětem kurzy mimo školu jenom proto, aby uspěly v přijímačkovém testu. Optimální varianta by přece měla být ta, že to, co učí školy, je dostatečné k tomu, aby pak v rámci přijímacího řízení školy vybraly nejlepší.

Sám jste uznal, že přijímačkové testy je třeba změnit, protože neodpovídají výuce na moderní škole. Ta by měla vypadat jak?
Nechtěl bych paušalizovat. Všechny typy úloh nejsou odtažité od reality. Ale myslím si, že by tam měly být úlohy hodně aplikační, praktické, o používání jazyka.

Příklad s homofonem je ukázkou toho, co podle mě není zásadní věc, která určuje, že člověk jazyku rozumí, umí ho používat. Stejně to vidím i v matematice.

Klíčové úlohy, které ukazují aplikaci matematiky, nejsou ty, které se našrotíte, ale aplikační, slovní, které mají nějaké zadání. To je směr, kterým bychom se podle mého názoru měli víc ubírat. Říkám to i s vědomím toho, že právě u těchto typů úloh děti nejvíce selhávají.(...)

Co vám krize dala?
Jsem velmi překvapen tím, jak skvěle zareagoval terén. Jasně, byla spousta nedorazů, ale to se týká všech zemí. Lidé popisovali technologický skok kantorů jako úplně neuvěřitelný, jako ve Finsku, ke kterému všichni vzhlíží. Totéž se událo u nás.

Objevila se tu vzájemnost, se kterou si učitelé mezi sebou pomáhali, aby nastavili jakoukoliv formu vzdálené komunikace v té naprosto nestandardní chvíli. To je asi nejvíc „aha“ moment.

Ten „aha“ moment nastal i v mnoha rodinách, kdy si rodiče říkali, proč se mají učit děti Křesomysla a ostatní knížata, když měsíc po písemce už je nedokážou vyjmenovat.
Ano, i to byl silný moment. Když jsme se před 11. březnem bavili o redukci učiva a třeba expertní tým profesora Veselého ve Strategii 2030+ říkal, že se učivo musí redukovat o 50 procent, tak následovala strašná masáž, že jsme se všichni zbláznili, že chceme, aby děti byly hloupější. Není to pravda.






4 komentáře:

Josef Soukal řekl(a)...

Neuvěřitelné. Novinář-diletant, opírající se o nesmyslné tvrzení jiného češtinářského diletanta O. Botlíka (který si neumí pořádně přečíst text), třikrát drze cosi tvrdí o "pochybném zadání", a ministr ho není schopen odkázat do patřičných mezí, třeba otázkou, u které respektované bohemistické instituce si pravdivost Botlíkova tvrzení ověřil.
Horšího ministra školství jsme skutečně neměli.

Knut Klapka řekl(a)...

"Horšího ministra školství jsme skutečně neměli."

Pravda. Vůbec však nepochybuji o tom, že mít budeme. Zdroje jsou.

mirek vaněk řekl(a)...

Ale měli. Pilip byl výživnější. Ale tento ho začíná dohánět.

Zen řekl(a)...

@Knut Klapka
Mane mne napada Walter Bartos ci jakykoli expert z eduinu ... :-(
Ale nejsem si jist, zda by se nase skolstvi z neceho takoveho dokazalo vzpamatovat

Okomentovat