7.6.20

Jana Valdrová: Kvalita maturitních testů má vliv na osudy mladých lidí

Známky z maturit spolurozhodují o kariéře mladých lidí. Mezi nimi maturitní didaktický test z českého jazyka. Autor: Cermat.

Didaktický test z českého jazyka by měl ověřit a potvrdit, co se maturující na střední škole naučili: v češtině by to měla být schopnost formulovat myšlenky, psát, vystupovat, debatovat, argumentovat, v literatuře pěstovat vztah ke knize. Na didaktický test z češtiny odkazuje Tomáš Feřtek (Respekt) ve svém článku Případ Neruda. Co přece zná a musí znát každý.

Po rozkliknutí odkazu se objeví test Cermatu. Na výchozí texty navazují cvičení. Nechybí evergreen – texty s uměle implantovanými chybami. K nejohyzdnějším řadím větu „Svatby se konají také v opatské kaply“. Připomíná to Oprásky s českí historje, z nichž vás ale nikdo nenutí maturovat, poněvadž byste to hnali k soudu. S uměle vykonstruovanými chybami se pracuje v textech 1 a 25, ve cvičeních 2, 5, 10, 18, 23, 28. Jako by Cermat zamýšlel vychovávat budoucí učitelky a učitele češtiny.

Ve výchozích textech upoutají pozornost vyhvězdičkovaná místa, do nichž mají maturující doplnit správné slovo. Ale proč? Cvičili to na hodinách češtiny? Rekonstruovali staré tisky s rozmazanými slovy? Na jiných místech jsou slova tučně zdůrazněna, podtržena nebo psána HŮLKOVÝM PÍSMEM. Aha, klíčová slova, řeknete si, znáte to z práce s inteligentními texty. Omyl! Máte opravovat mluvnické chyby, hledat synonyma, zvažovat, zda jde o přímou řeč či co jiného, a nadto projevit schopnost porozumění textu a vyhledávání informací. Grafickou úpravou výchozích textů ale Cermat podstatně ztížil jejich čitelnost.

Zlomek maturujících (půjde-li studovat češtinu) uplatní schopnost určování přísudku se sponou (6.1) a feminin ve funkci podmětu (6.2), definování smyslu vět odbornou terminologií (22), vyhledávání kolektiv, pluralií tantum a jiných „špeků“ (29).

V jedné úloze má maturant/ka seřadit rozházené odstavce do souvislého textu. Vsadím se, že něco takového vidí leckdo v životě poprvé. Ledaže má doma sourozence v předškolním věku, vytrhávající a rozstříhávající stránky z románů (zde: Loukotkové Spartakus), a nebohá starší sestra či bratr je musejí sestavovat.

Jakožto osvojení si literatury zkouší Cermat znalost jmen klasických autorů (7) konče Nerudou. Čte se na hodinách češtiny Homér, Goethe, Ezop, Sofokles? Čte se Neruda, u něhož Tomáš Feřtek zaznamenal Cermatem nepřesně uvedený titul povídky? A co současná literatura? Mimochodem, kde zůstaly autorky? Nebyly? Nestály za zmínku? A vůbec, co vlastně obnášela výuka literatury? Hledala se anafora a epifora (úloha 30) a počítaly slabiky ve verších (32)? Ostatně troufám si říci, že pro život po maturitě je důležitější znát, že Sofoklovo drama dalo vzniknout termínu „oidipovský komplex“ a alespoň zhruba vědět, čeho se týká, než kdo ono drama o thébském králi napsal.

Ani pěkný výchozí materiál (8) kupodivu nevede ke smysluplné práci. Maturující má zjistit, ve kterých dvou z celkem osmnácti vět se slovo „těžký“ jeví antonymem slova „snadný“:

1. Dělal si z toho těžkou hlavu. 2. Byl těžký kuřák. 3. Nesl těžké zavazadlo. 4. Podporoval rozvoj těžkého průmyslu. 5. Utrpěl těžké popáleniny. 6. Pomohl jí pověsit těžké závěsy. 7. Byl zápasníkem v těžké váze. 8. Vyřešil těžkou hádanku. 9. Nesnášel těžkou vůni jejího parfému. 10. V jídelně byl těžký vzduch. 11. Způsobil nehodu s těžkými následky. 12. Vybral si těžký studijní obor. 13. Měl těžkou alergii na ořechy. 14. Po lahvi vína měl těžký jazyk. 15. Přednášel o škodlivosti těžkých kovů. 16. Těžké větve jabloní se náhle zlomily. 17. Měl víčka těžká únavou. 18. Kvůli závodům omezil těžkou stravu.

Je škoda času pečlivě zvažovat smysl a význam slovních spojení typu „snadná hlava“ a „snadné zavazadlo“. Abych však nebyla jen negativní, nabídnu ke stejnému textu číslo 8 úkol podle svých představ, poté co vyřadím větu číslo 18 s méně běžnou kolokací „těžká strava“. Nové zadání bude znít:

Najděte a označte odpovídajícím písmenem věty, kde výraz „těžký“ vyjadřuje

A. Hmotnost
B. Obtížnost, komplikovanost, závažnost
C. Pocit
D. Termín

(U věty 9 lze uznat C i D.)

Didaktika je, stručně řečeno, věda o formách a metodách výuky. Úlohy v didaktickém testu CJMZD20C0T01 měly zjišťovat, čím se maturující na hodinách češtiny zabývali, jak pracovali a jak dovedou aplikovat získané vědomosti. Měly respektovat požadavky na cílové kompetence absolventky či absolventa a opírat se o práci vyučujících.

Šest listů cermatího testu podle mého názoru nenaplnilo řádným způsobem ani jedno, ani druhé. Cermat se tak značnou měrou podílí na případných neúspěších u maturit z českého jazyka a na následcích neúspěchu v životě maturanta či maturantky.

P.S.: Dávno je doba, kdy instituce rozhodovaly o tom, které slovo používat a které nikoli. Každé slovo má právo na existenci, je-li a) srozumitelné a výstižné, b) utvořeno podle principů slovotvorby. Výraz „vyhvězdičkované místo“ je analogií „vytečkovaného“, neboť Cermat v testu používá hvězdičky. Výraz "cermatí" jsem převzala z textu Tomáše Feřteka (nebo Feřtka, obojí možné).

Převzato z blogu autorky na Aktuálně.cz.


18 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...

Jak autorka píše, jde o její názor. Neinformovaný, vyrůstající z vadných myšlenkových konstrukcí.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Na osud nejen mladého člověka má nemalý vliv mimo jiné i jeho vztah k práci.

Tomáš Barták řekl(a)...

Nejen k práci, ale i k lidem, k sobě. Tím chci říct, že zásadní je pocit zodpovědnosti.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Je to tak.
Práce ve svojí smysluplnosti výrazně zahrnuje složku vztahově mezilidskou.
A odpovědnost, jak pravíte, pane Bartáku, je toho základem!

Jirka řekl(a)...

Kvalita rodičů, jejich výchovy a prostředí, ve kterém vyrůstají, má zásadní vliv na osudy mladých lidí.
Martin Kabát s Káčou prošli i peklem!

Jiří Kostečka řekl(a)...

Dovolím si konkretizovat krátké vyjádření J. Soukala:

Část 1

1) Mezi cíle výuky češtiny na střední škole (a to na všech maturitních oborech všech typů SŠ) patří i seznámit žáky (samozřejmě na různých typech SŠ v různém rozsahu a hloubce poučení) i s jazykovým systémem češtiny: to totiž velmi pomáhá nebilingvním dětem ve studiu cizích jazyků a rozvíjí to abstraktní myšlení. Rozčilování angličtinářů nad tím, že řada středoškoláků není s to pochopit odlišná pravidla tvoření vedlejších vět příslovečných, protože je tento druh vět nenaučili češtináři, tak bude pokračovat – navzdory pitomcům, kteří už drahnou dobu žádají, aby češtináři vyhnali vedlejší věty, a to nejen příslovečné, z výuky české syntaxe.
2) Doplnit vyhvězdičkované místo náležitým výrazem (náležitým ať už lexikálně, mluvnicky či kontextově) patří mezi běžné testové úlohy a může se klidně učit i v hodinách jazyka. Sám jsem vytvořil řadu cvičení, v nichž žáci hledají co nejvhodnější spojovací výraz na vytečkované místo v souvětí (nečeštináři by se divili, jak hrozné problémy má i řada gymnazistů s rozlišením spojek „protože“ a „přestože“ či s neschopností doplnit na vyhvězdičkované místo běžný spojovací výraz odporovací „naopak“, i když souvětí po něm doslova volá).
Minimálním cílem výuky českého jazyka na střední škole je rozvíjet žákovu slovní zásobu a znalost stavby české věty – samozřejmě s ohledem na navazující cíle úžeji komunikativní. To první navzdory pitomcům, kteří by rádi vyhnali z učiva jazyka vše, co není „použitelné v praktickém životě“. (Z matematiky by tak patrně rádi vyhnali v zájmu 99 % středoškoláků vše kromě čtyř základních početních operací, zlomků, procent a trojčlenky.)
3) Pokud autorka článku považuje za špeky znalost základní terminologie oboru či podstatných jmen hromadných a pomnožných, měla by se vrátit někam do 6. třídy základní školy. A jen mimochodem, oboje úzce souvisí s počitatelností a nepočitatelností substantiv v angličtině.
Učitelé z praxe, kteří nerozumíte pitomým inovativcům, divte se. Akorát vám to v dnešní atmosféře, rozpoutané "experty na školství", bude houby platné.
4) Seřadit rozházené části textu do správného pořadí je operační dovednost, která dokazuje, že žák ví něco o kompozici textu a prostředcích jeho koherence. Expertní pitomci to samozřejmě opět považují za dovednost, jež k životu potřebná není. Pak se ovšem centrální hodnotitelé slohových prací nestačí divit, jaké kompoziční bláboly je nejméně polovina maturantů schopna vytvořit. Nicméně především proto, aby tyto a další bláboly nejitřily rodičovskou veřejnost, vrátili dva zbabělí ministři školství, pitomě už dvakrát hodnocení maturitních slohů na školy.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Část 2

5) Autorka článku: „Měly /totiž úlohy v DT 2020/ respektovat požadavky na cílové kompetence absolventky či absolventa a opírat se o práci vyučujících.“
– Hm. A ony nereagují?? Viz Rámcový vzdělávací program pro G, cílové vzdělávací oblasti jazyk a jazyková komunikace: „/.../ vnímání a užívání jazyka českého i cizího jako mnohotvárného prostředku ke zpracování a následnému předávání informací, vědomostí a prožitků získaných z interakce se světem a se sebou samým, k vyjádření vlastních potřeb a k prezentaci názorů i samostatného řešení problémů a jako prostředku pro další samostatné celoživotní vzdělávání /.../.“
– Tedy tu jde i o VĚDOMOSTI (!) a SAMOSTATNÉ ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ (!) Za více než 35 let výuky na SŠ jsem nezažil žáka, který by dokázal plnit ostatní zmíněné kompetence bez získání potřebných vědomostí=znalostí, včetně znalostí terminologie oboru a struktury předmětu zkoumání, tedy jazyka. Maximálně takoví žáci dokázali zadaný problém okecat.
RVP ČJ SOŠ: „Výuka by měla doplňovat dosavadní znalosti a měla by být zaměřena na využívání vědomostí a dovedností v praktickém životě.“
– Tohle snad tváří v tváří diskutovanému článků nepotřebuje komentáře. Cituji jen jediné slovo: "znalosti".

CERMAT, s nímž – mimochodem – již přes čtyři roky naprosto nijak nespolupracuji, se podle mého názoru snaží dlouhodobě přispět k udržení úrovně výuky oboru český jazyk a literatura. Ovšem kdo chce CERMAT a centrální maturitu bít, hůl si najde.
Jenže školská hůl v rukou amatérů, nekompetentních bloggerů a nekompetentních zaujatých novinářů nebo (ještě hůř) fanatických češtinářů je metla školství. Ne-li celé společnosti.

Ygrain řekl(a)...

"Ve výchozích textech upoutají pozornost vyhvězdičkovaná místa, do nichž mají maturující doplnit správné slovo. Ale proč?"
"texty s uměle implantovanými chybami... Připomíná to Oprásky s českí historje"
"V jedné úloze má maturant/ka seřadit rozházené odstavce do souvislého textu. Vsadím se, že něco takového vidí leckdo v životě poprvé"
"Je škoda času pečlivě zvažovat smysl a význam slovních spojení typu „snadná hlava“ a „snadné zavazadlo“."

A tohle pronesla osoba, která údajně vystudovala DVA jazykové obory? To se tedy příliš nedivím, že namísto jazykem se zabývá raději genderem, a že hodnotí maturitní test i z hlediska genderové vyváženosti.

Nowak řekl(a)...

Nemyslím, že osud tolik závisí na tom, zda někdo odmatruruje z ČJ za 1 a jiný za 3. Tím nechci říct, že mat. test funguje tak nepřesně.

Pepouš řekl(a)...

V jedné úloze má maturant/ka seřadit rozházené odstavce do souvislého textu. Vsadím se, že něco takového vidí leckdo v životě poprvé.

V čem je problém? V matematice ses žáky věnuji nějakému tématu z několika pohledů, vyzkoušíme možné postupy a snažíme se v tématu zorientovat a pochopit o čem to je. A pak do písemky dám úkol, který jsme v hodinách spolu nedělali. Protože potom se ukáže, jak moc tématu rozumí. Nejde použít nacvičený postup, ale je potřeba se zamyslet. Takže i kdyby maturant v životě neskládal rozházený text, tak si myslím, že měl dost a dost možností číst, o textu se bavit, přemýšlet o něm, aby nakonec u maturity takovýto úkol zvládl.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Opravím interpunkci ve svém příspěvku; k chybě došlo klasicky v důsledku mazání a přehazování částí textu.

Neotravoval bych zde s tím, ale jde o chybu instruktivní: V souvětí "Nicméně především proto, aby tyto a další bláboly nejitřily rodičovskou veřejnost, vrátili dva zbabělí ministři školství, pitomě už dvakrát hodnocení maturitních slohů na školy" stojí zcela chybně čárka před "pitomě". Já tam totiž měl původně i jména těch dvou ministrů školství, takže jsem daný volný přístavek uzavřel čárkou i zprava, ovšem po vymazaní oněch jmen (učiněném v zájmu jazykové a politické korektnosti) jsem tu čárku opomněl vymazat taky.

Mea culpa a dodávám tedy ta vymazaná jména ministrů mezi "ministři školství" a "pitomě": Fiala a Plaga.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Máte pravdu, Pepouši, u tohoto typu cvičení jde o to, umět si poradit s tzv. konektory, chápat text v jeho celistvosti a provázanosti. Obdobné úkoly jsou mimochodem běžné v testech ČŠI. Mám navíc tu zkušenost, že naprostá většina maturantů si s podobnými úkoly poradí velmi dobře.

Valikova řekl(a)...

Obávám se, pane Kostečko, že současní stínoví ministři většiny parlamentních stran by jednali podobně jako pan Fiala a Plaga (včetně VK juniora). Buď musíte dostat socdem zase alespoň na 25% a uvítat v křesle ministryni Valachovou, kterou tedy nepovažuji za zbabělou, pouze poněkud nevědomou, nebo... K testu jsem se už vyjádřila, rozhodně si nemyslím, že byl z nejhorších. Sofokla, Homéra, Nerudu i Orwella čtu se studenty přímo v hodinách hojně. Pěkný večer.

Ygrain řekl(a)...

@Pepouš Poprvé to maturant rozhodně nevidí, poskládat text nebo vřadit věty do textu jsou naprosto běžné úkoly na textovou návaznost v učebnicích cizích jazyků, a dost bych se divila, kdyby se nevyskytovaly i v učebnicích češtiny už na základce. Proto mě tak udivuje, že dvojnásobná lingivstka je takovouto úlohou překvapena a nemá páru, co testuje.

Nicka Pytlik řekl(a)...

V jedné úloze má maturant/ka seřadit rozházené odstavce do souvislého textu.
Vsadím se, že něco takového vidí leckdo v životě poprvé.


Vzhledem k tomu, že drtivá většina textů je čtenářům předkládána k přečtení ve spráném pořadí, nelze takový typ úlohy do testu zařadit, pokud není doloženo, že jej žáci náležitě procvičovali alespoň dva měsíce. A musí to být prokazatelně obecně i pro maturanty známý text! Ne něco na způsob 'skákal pes, přes oves' nebo státní hymny...

Jiří Kostečka řekl(a)...

Paní Valíková,

pan VK jun. v r. 2012 jedním dechem kritizoval centrální opravování maturitních testů, ale zároveň ve stejné době činil první poslední, aby dostal svůj Nový PORG mezi IB školy, kde je centrální hodnocení všeho naprosto klíčové. A taky se mu to s podařilo. Lepší příklad názorové schizofrenie abyste pohledala.

Proboha, vyjadřujte se již jednou k tomu, o čem aspoň něco víte. Už jste se toho v našem oboru napáchala - včetně plakání do televize -, že by to bohatě stačilo i na vámi oblíbenou tolkienovskou ságu.

Veronika Valíková řekl(a)...

:)
Pane KOstečko, zapomínáte, že jsme byli s paralelkou 2012 druzí, hned za Porgem, protože náš ředitel a naše šéfka chtěli, aby šli studenti povinně do VÚ. Tři se vzbouřili, já jsem jim to rozhodně nevymlouvala (a že jsem si za to něco vyslechla) Stejně jsme byli druzí, protože nás bylo ve VÚ asi 97%. :)

Takže toho vím možná víc, než si myslíte. O ctižádostivých ředitelích, kteří věděli to, na co prosté češtinářky nemohly ani pomyslet. :) Pěkný večer.

Jiří Kostečka řekl(a)...

No, paní Valíková,

divila byste se, jaké literární dovednosti vyžaduje IB maturita, podle níž jsem navrhoval, a částečně před časem prosadil i její modifikovaný český model. Zkuste si ji už jednou konečně seriózně prostudovat namísto svých výkřiků do blogů.
Co z toho modelu pak udělal nejprve Fiala a teď Plaga, to si raději nechám pro sebe, abych se nenechal tahat po soudech. Zmíním se jen o jejich zrušení dvou úrovní MZ, což bylo – vzhledem k existenci hned tří rozdílných druhů SŠ v České republice – naprosté zvěrstvo. A tenhle výrok si obhájím třeba i u Ústavního soudu ČR, bude-li třeba.

Vás opravdu baví komentáře nedostudovaných češtinářů alias elektromechaniků, kteří mají tu moc vlézt (a lezou bez možnosti se bránit) do všech našich médií, ačkoli výuce oboru český jazyk a literatura rozumějí ještě hůř než ta pověstná koza v petrželi?

Natož aby měli aspoň pětiletou praxi přímo v oboru. Tedy aby chápali zevnitř ty, jejichž právy tak směšně házejí v médií, aniž by se zmínili i o jejich povinnostech. Ty, které my, praktici, setsakramentsky dobře známe. Se všemi jejich klady i zápory.

A že takoví Feřtekové a Botlíkové lezou do médií jen což. A že je hanba za jejich neznalost učitelské praxe nefackuje, tomu už nerozumím vůbec. No jo, tohle je česká země…

Upřímně: Asi bych se i po letech do médií taky dokázal dostat. Kašlu už na to. S takovými novináři, jako je namachrovaná nula V. Moravec, či s médii, jako je Respekt, už nechci mít nic společného. Stačilo mně jednou.

Ale zpět k vašemu příspěvku: Co jste byli s paralelkou, je mně srdečně ukradené. Já jsem se celý svůj profesní život snažil, aby se naše zem dokázala v oblasti středoškolského vzdělávání v oboru jazyka a literatury aspoň přiblížit skutečně vyspělým zemím – jako je dnes třeba Singapur. Ale tohle vykládat vám je celkem na nic. Vy si se svým omezeným obzorem české kotlinky vystačíte nanejvýš s ničením -ismů a básníka S. K. Neumanna, ačkoli jeho zcela nekomunistické (namátkou) Apostrofy hrdé a vášnivé a Kniha lesů vod a strání vám zřejmě nic neříkají.
A navíc: Ona vám totiž nic neříká ani výuka mateřského jazyka, protože jste přesně ten typ češtinářů, kteří šli studovat obor jen kvůli literatuře, zatímco jazyk vám byl šumák. Z vašich příspěvků to jen čiší. Ovšem k mému úžasu svými příspěvky ničíte i historii české literatury.

Běžte do háje a pěkný den.

Okomentovat