30.5.20

Svatopluk Pohořelý: Právní vymezení hodnocení žáků na konci školního roku 2019/2020

Hodnocení v druhém pololetí tohoto školního roku musí vycházet ze skutečnosti, že kvůli mimořádným opatřením vlády a ministerstva zdravotnictví probíhala výuka zcela nestandardním způsobem. Je při něm nutné zohlednit velmi rozdílné podmínky žáků pro vzdělávání na dálku.


Při hodnocení žáků během distančního vzdělávání je nutné brát v potaz velmi rozdílné podmínky dětí. Mám na mysli zejména situaci v rodinách nebo přístup k technologickému vybavení. Nesoulady mohly vznikat také ze strany škol, které používaly nejen různé způsoby vzdělávání na dálku, ale také různé metody vzdělávání.

Uvedená situace se musí zohlednit při vzdělávání žáků, a to jak v postupech hodnocení, tak i v obsahu hodnocení jako takového. Pokud bych měl uvést základní principy pro hodnocení žáků (myslím hodnocení průběžné i hodnocení na vysvědčení), je důležité k němu přistupovat především spravedlivě a zároveň respektovat individuální podmínky žáků pro domácí přípravu i pro vzdělávání na dálku. Dalším principem je soustředit se v průběhu výuky na poskytování zpětné vazby od žáků a na poskytování formativního hodnocení, které se pak na vysvědčení promítne v podobě hodnocení slovního.

Hodnocení na vysvědčení by nemělo být horší než v předchozím pololetí. Jinak tomu může být samozřejmě tehdy, pokud existují jasné a prokazatelné důvody u konkrétního žáka. Dojde-li k určité problematické situaci, měli by učitelé hodnotit vždy ve prospěch žáků.

Způsob hodnocení na vysvědčení upravuje nová vyhláška (č. 211/2020) o hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve druhém pololetí školního roku 2019/2020. Vyhláška stanoví dvě základní věci. Jednak stanoví, z jakých podkladů se vychází při hodnocení žáků na vysvědčení, a jednak řeší případné rozpory mezi pravidly školního řádu a pravidly nově nastavenými vyhláškou (počet nutných známek pro hodnocení na vysvědčení, počet písemných výstupů, počet prací žáků atd.). Pokud by tyto principy byly v rozporu s vyhláškou, tak se tyto principy ve školním řádu neuplatní.

Platí, že vyhláška se používá přednostně, takže není nutné, aby školy kvůli ní měnily školní řády, i když samozřejmě mohou, ale ne nutně (vyhláška má silnější právní účinnost, používá se přednostně).

Při hodnocení žáků na vysvědčení na konci druhého pololetí se zohlední mimořádná opatření. Jde především o to, že nebylo možné zcela naplnit školní vzdělávací program pro tento rok. Dále nebylo možné hodnotit naplnění všech výstupů, které jsou stanovené ve školním vzdělávacím programu. Z povahy omezení nelze hodnotit podle stejných měřítek, podle stejných kritérií jako v prvním pololetí, nebo podle toho, co mají školy nastavené ve školním řádu pro svůj běžný provoz.

Nyní objasním, jaké závazné podklady mohou školy využít pro účely hodnocení na vysvědčení. Vyhláška stanoví tři oblasti, které rozděluji do čtyřech skupin.

Předně jsou to podklady, získané v době, kdy žáci docházeli prezenčně do školy, tedy do 10. března. Uvedené podklady představují základ pro hodnocení žáků, které škola použije.

Rozeznáváme dále podklady, které byly získány při vzdělávání na dálku, pokud žák měl pro takové vzdělávání odpovídající podmínky, což je faktor, který je nutný při hodnocení zohlednit. Podmínky žáků pro vzdělávání, které mají zásadní vliv na výsledky žáků, totiž nebyly stejné.

Škola také může zohlednit podpůrné podklady, které získala v době vzdělávání formou školních skupin. Přítomnost žáků ve školních skupinách je pouze podkladem podpůrného charakteru. Pokud by nebylo možné využít ani tyto podklady, musí škola využít podklady, které škola získala v prvním pololetí tohoto školního roku.

Nová vyhláška tedy souhrnně řečeno dává školám velké možnosti, jak mohou žáky na konci druhého pololetí hodnotit, a umožňuje brát zřetel na všechny vlivy, které mohly v těchto mimořádných situacích nastat.

Pokud se týká hodnocení v období vzdělávání na dálku, metodika, která doprovází tuto vyhlášku, uvádí, co je možné pro účely hodnocení při vzdělávání na dálku zohledňovat. Je to například snaha žáků o pravidelnou práci, odevzdávání úkolů, odevzdávání různých výstupů, jedná se i o vyhodnocení samostatné práce žáků během vzdělávání, výsledky této samostatné práce.

Je také možné hodnotit posilování čtenářské gramotnosti v rámci četby, která souvisela se zadanými úkoly, je možné hodnotit portfolia práce žáků v nejrůznější podobě, ať už v digitální, nebo podle toho, jak se školou žáci komunikovali. Je rovněž možné hodnotit zvládání technologií, pravidel pro práci s technologiemi určenými pro vzdělávání na dálku, což se může projevit v předmětu „informační a komunikační technologie“ a samozřejmě i v jiných předmětech.

Metodika týkající se hodnocení doplňuje vyhlášku tak, aby mohl být dodržen smysl a účel zmíněné vyhlášky. Jasně říká, že hodnocení v průběhu vzdělávání na dálku nebo ve školních skupinách nesmí být tím jediným důvodem pro hodnocení stupněm „nedostatečný“.

Nedostatek podkladů pro hodnocení za období vzdělávání na dálku (od 11. března) nemůže být sám o sobě důvodem k tomu, aby žák z některého předmětu nedostal hodnocení. Důvodem je, že účast žáků ve školních skupinách byla dobrovolná a že podmínky pro vzdělávání na dálku byly velmi různé jak ze strany žáků, tak ze strany škol.

Stále platí základní pravidla pro hodnocení stanovená školským zákonem a vyhláškou č. 48. Je potřeba si uvědomit, že nová vyhláška č. 211 stanoví odchylně pouze to, z čeho škola vychází pří hodnocení (podklady pro hodnocení), a že dovoluje nastavit posuzování, které není ukotveno v příslušném řádu konkrétní školy.

Všechna ostatní pravidla pro hodnocení jinak zůstávají v platnosti (stupně hodnocení, charakteristika slovního hodnocení, stupně pro celkové hodnocení, podmínky pro opakování, podmínky pro opravné zkoušky, podmínky pro přezkoumání výsledků vzdělávání žáků – to vše zůstává stejné), jak je stanoveno ve vyhlášce č. 48 z roku 2005.

Vzhledem k možnostem vyhlášky č. 211 ohledně hodnocení „nedostatečně“ může dojít pouze ve zcela výjimečných a nezpochybnitelných případech, kdy tomuto stupni odpovídá jak hodnocení v období do 11. března, kdy žák byl přítomen během prezenční výuky, tak i podpůrné hodnocení buď v období vzdělávání na dálku, nebo v období prvního pololetí.

Nadále existuje možnost výsledek přezkoumat, pokud by rodiče s hodnocením nesouhlasili (komisionální přezkoušení podle paragrafu 52 odst. 4 školského zákona). V případě, že byl žák nehodnocen, použije se pravidlo stanovení náhradního termínu pro hodnocení, přičemž náhradní hodnocení proběhne buď do konce prázdnin, nebo v jiném dohodnutém termínu.

Vzhledem k možnostem uvedené vyhlášky lze k možnosti nehodnocen přistupovat zcela výjimečně, pokud nelze vycházet z podkladů pro hodnocení z období na dálku. V tomto případě není možné ani využít hodnocení z prvního pololetí z konkrétního předmětu. To jsou ale jen výjimečné případy.

Pravidla pro hodnocení vzdělávání žáků (v kombinaci vyhlášky 48 a nové vyhlášky 211) umožňují hodnotit žáky ve všech předmětech. Často se ptáte, jak hodnotit žáky v předmětech výchovného charakteru. Musíme říci, že období vzdělávání na dálku nesměřovalo cíleně k výběru podkladů pro hodnocení v těchto výchovných předmětech, nicméně vyhláška č. 211 umožňuje hodnotit žáka i v těchto výchovných předmětech také tím, že se využívá i hodnocení za první pololetí.

Je jasné, že mimořádná opatření a složitost vzdělávání na dálku a různost podmínek pro vzdělávání na dálku vyžadují silnější a jasnější zaměření na hlavní cíl hodnocení. Jde především o to hodnotit žáky slovně a motivačním způsobem. Je nutné zdůrazňovat to podstatné, hodnocení by mělo sloužit k podpoře učení žáků.

Účinnou podporu pro učení žáků představuje dobře zvládnuté formativní hodnocení, které při distančním vzdělávání doporučujeme použít. Tímto tématem se budeme zabývat v budoucnosti.

Mgr. Svatopluk Pohořelý – vedoucí Oddělení základního, zájmového a základního uměleckého vzdělávání MŠMT

Převzato z NPIČR.cz.

1 komentář:

Radek Sárközi řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.

Okomentovat