22.5.20

Melanie Krýslová: Trauma z návratu do lavic děti nečeká

Necelou polovinu žáků prvního stupně čekají v pondělí v Masarykově základní škole v Plzni. Připravené už jsou třídy, dezinfikují se i prostory školní družiny.


Z článku v deníku Lidové noviny vybíráme:

Od příštího týdne se někteří žáci prvního stupně vrátí do tříd a připojí se tak k deváťákům, kteří nastoupili nedávno. Ne ale všichni. Z bezpečnostních důvodů budou ve školách utvořené patnáctičlenné skupinky, které se nemají potkávat na chodbách, v šatnách či v jídelně u oběda. Návrat je dobrovolný, někteří rodiče pro své ratolesti vybrali pokračování domácí výuky, jinde se ale kolektivu už nemohou dočkat. „Osmiletou Amálku jsme zapsali. Strašně se těší na paní učitelku a nedala nám prakticky na výběr,“ potvrdil LN otec Martin z Prahy.

Kvůli omezené velikosti skupin však na některé žáky nezbylo místo, a tak musí pokračovat v domácí výuce, aniž by chtěli. Podle psychologů odmítnutí ze strany školy může být pro děti lehce traumatizující. Situace je náročná zejména pro odmítnuté prvňáčky, kteří už počítali s tím, že uvidí kamarády a paní učitelky. „Dneska mi volala maminka s tím, že její dcerka pláče a nechápe, proč nemůže do školy za kamarády,“ popsala LN dětská psycholožka Michaela Veselá z Prahy s tím, že se nejedná o první případ. Rodiče se na ni obracejí o radu, jak potomka uklidnit.

Podle Veselé je důležité přistupovat k dítěti citlivě a vše mu klidně vysvětlit a povzbudit. „Mamince jsem poradila, aby dcerce řekla, že se nic špatného neděje a o nic nepřichází. Musí si na tom najít nějaká pozitiva, například že spolu budou více trávit čas a společně si po úkolech budou například hrát,“ uvedla. Situace podle ní není neobvyklá, byť spousta rodičů očekávala, že děti domácí výuku spíše uvítají kvůli volnějšímu režimu.

1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Trauma z návratu do lavic děti nečeká

Skutečně?
Dovede si někdo představit, co pro nebohé dítko znamená vrátit se po dvou měsících svobody do té biflovací mašinérie?
Dost na tom, že to musí prožívat každý rok v září po letních prázdninách.
A teď už i v květnu! Bylo to nutné? Na tu chvíli...

Okomentovat