25.5.20

Bořivoj Brdička: Mýtus meritokracie podle Education Elements

Příspěvek na základě materiálů americké poradenské agentury Education Elements vysvětluje, jak je důležité při zavádění technologiemi podporované personalizace věnovat pozornost zajištění nejen rovného, ale též spravedlivého vzdělávacího prostředí.

Minule, když jsme mluvili o personalizaci podle EdTechTeacher, jsme narazili na pojem „mýtus meritokracie“. Jedná se o problém, kterým je třeba se v souvislosti se zaváděním technologií do škol blíže zabývat. Pomoci nám může americká poradenská agentura Education Elements, která pomáhá školám implementovat personalizované kombinované formy vzdělávání.

Za hlavní, na webu této agentury volně dostupný materiál, lze považovat Průvodce personalizovaným vzděláváním, jehož cílem je problematiku vysvětlit a přesvědčit školy (v USA díky existenci středního článku řízení spíše celé školské obvody), proč tuto inovativní metodu plošně aplikovat. Najdete zde přehled existujících definic, důvody k zavádění, jak na to (nastavit kurikulum, obsah, nástroje, technologie), jak měřit výsledky, a hlavně pár příkladů dobré praxe, kde se podařilo posunout školy kýženým směrem. Většinu z toho jsme si řekli již v minulosti (personalizace). Jak to dělá agentura Education Elements, blíže popisuje např. článek Janice Vargo Six Examples of What Personalized Learning Looks Like. [1]

Tentokrát se zaměříme na hlavní problém personalizace, na mýtus meritokracie. O meritokracii jsme dosud mluvili jen pozitivně, protože je to princip fungování společnosti, v němž se zásluhy měří na základě skutečných schopností. Základní podmínkou je co nejsnadnější šíření informací. Opakem je topokracie, v níž jsou zásluhy ovlivněny pozicí v rámci sítě – viz Meritokracie a topokracie v propojeném světě. Důsledkem meritokratického přístupu je vnímání postavení každého jedince čistě jen jako důsledku jeho osobních schopností. Ve školství se pak jedná o snahu zajistit všem rovný přístup ke vzdělání (např. k materiálům a kurzům prostřednictvím technologií). Pokud se přesto někdo neučí, je to jen jeho problém.

Je chybou si myslet, že rovný přístup všech žáků k učení prostřednictvím technologií (všichni mají stejné možnosti nebo přímo dělají totéž) je zároveň spravedlivý. Podstatu vyjadřuje následující obrázek. (Překlad slov equality i equity je stejný, a sice rovnost. Jenže v tom prvním případě je myšleno doslova „všem stejně“, v druhém jde o spravedlnost.)

Celý článek na spomocnik.rvp.cz.

Obrázek: MPCA Photos

2 komentáře:

Silvie A. řekl(a)...

O meritokracii (...) je to princip fungování společnosti, v němž se zásluhy měří na základě skutečných schopností.

Tak předně, meritokracie není princip fungování společnosti, v němž se zásluhy měří na základě skutečných schopností.

Text založený na nesmyslné terminologii těžko může dávat smysl, a text založený na lžích může ve finále tvrdit cokoli. Bez vztahu k realitě.

S potěšením sleduji, kterak rovnostářům z toho jejich rovnostářství hrabe.

Nicka Pytlik řekl(a)...

kterak rovnostářům z toho jejich rovnostářství hrabe

Tak hlavně, aby jim hrabalo tak nějak stejně.

Okomentovat