15.4.20

Vybraná zjištění České školní inspekce k distančnímu vzdělávání

V termínu od 1. dubna do 14. dubna 2020 realizovala Česká školní inspekce řízené telefonické rozhovory s řediteli téměř 5000 základních a středních škol. Cílem těchto telefonických rozhovorů bylo zjistit, jakými formami a způsoby školy distanční vzdělávání pojímají, na co se při vzdělávání zaměřují, jak se daří s žáky komunikovat, s jakými překážkami se setkávají nebo jakou pomoc či podporu potřebují. Vybraná zjištění byla prezentována ve středu 15. dubna 2020 na tiskové konferenci.


Do distančního vzdělávání se zapojuje naprostá většina žáků, liší se samozřejmě rozsah takového zapojení a jeho způsob. Na prvních stupních základních škol se do online komunikace se svými učiteli zapojuje 81 % žáků, na druhých stupních 72 % a na středních školách téměř 80 %.

V přibližně tisícovce škol však třetina žáků s učiteli online nekomunikuje a ve zhruba sto školách není do online distančního vzdělávání vůbec zapojena více než polovina žáků. Hlavní příčinou nekomunikace žáků je buď absence IT vybavení nebo nedostatečné připojení k internetu. Významným faktorem pak je také nízká motivace některých žáků ke vzdělávání nebo nižší podpora ze strany jejich rodičů, kteří samozřejmě musí řešit i řadu jiných pracovních či osobních záležitostí. Nejsložitější situace je v tomto směru v regionech s nízkým socioekonomickým statusem a zejména ve vyloučených lokalitách. Velmi pozitivním faktem však je, že i v těchto územích se školy snaží distanční vzdělávání žáků nějakým způsobem realizovat a hledat cesty, jak jim úkoly předat či zpřístupnit a jak s nimi komunikovat.

Nejčastějšími komunikačními platformami jsou WhatsApp na základních školách a informační systém Bakaláři na školách středních. Velký podíl škol s žáky komunikuje prostřednictvím e-mailu nebo přes sociální sítě.

Zhruba polovina základních a více než 60 % středních škol se během distančního vzdělávání snaží pokračovat ve výuce podle tematických plánů jednotlivých učitelů, v souladu se školním vzdělávacím programem. Jen v malém podílu škol (třetina ZŠ a 16 % SŠ) určilo jejich vedení konkrétní tematické priority, na něž se škola v distančním vzdělávání soustředí. Právě takový postup je však jednoznačně potřeba doporučit. Pozitivním zjištěním je, že prakticky všechny základní a střední školy se soustředí na procvičování a opakování učiva, které bylo již dříve probráno, ovšem více než 80 % základních škol a více než 90 % středních škol se současně snaží distančním způsobem seznamovat žáky s učivem novým. To však může být velmi komplikující pro samotné žáky a zejména pro jejich rodiny. Hlavním cílem distančního vzdělávání by tak mělo být udržet u žáků návyky spojené se školní prací, nikoli snaha probrat distančním způsobem co nejvíce učiva podle školního vzdělávacího programu.

Většina škol svým žákům během distančního vzdělávání poskytuje zpětnou vazbu, a to zpravidla motivačně a formativně orientovanou. Některé školy pak úkoly plněné distančním způsobem standardně známkují. Současně existují nemalé podíly škol, jejichž učitelé žákům úkoly pouze zadávají, aniž by s žáky následně jakýmkoli způsobem komunikovaly o jejich plnění.

Česká školní inspekce školám doporučuje, aby se nesnažily pojímat distanční vzdělávání v příliš velkém rozsahu, ale aby se soustředily na profilové předměty, na takové znalosti a dovednosti, které jsou nezbytné pro další vzdělávání, a zejména aby věnovaly dostatek prostoru procvičování a opakování již probraného učiva. Z pohledu hodnocení žákovské práce během distančního vzdělávání Česká školní inspekce školám doporučuje, aby všem žákům poskytovaly průběžnou zpětnou vazbu a hodnotily zejména jejich snahu a přístup ke vzdělávání na dálku. Známkování úkolů plněných na dálku považuje Česká školní inspekce sice za možné, ovšem nikoli za vhodné. V žádném případě by pak známky udělené za úkoly plněné v období distančního vzdělávání neměly mít vliv na závěrečnou klasifikaci. Ta by měla zohledňovat pouze výsledky žáků během prezenčního vzdělávání, případně s promítnutím zhodnocení jejich snahy o pravidelnou práci během distančního vzdělávání, ovšem s respektem k podmínkám, které pro vzdělávání na dálku tito žáci měli.

Vybraná zjištění jsou k dispozici v přiložené prezentaci z tiskové konference České školní inspekce ze dne 15. 4. 2020. Podrobná tematická zpráva z tohoto zjišťování bude zpracována v horizontu dvou týdnů.

8 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

nikoli snaha probrat distančním způsobem co nejvíce učiva

Tak ono se po více než deseti letech od startu zkompetentňovací kurikulární reformy probírá učivo? Jakože fakt? Tak to tedy pytlici ze zkompetentňování svých žáků nesleví a nesleví! Ani mrť.

V žádném případě by pak známky udělené za úkoly plněné v období distančního vzdělávání neměly mít vliv na závěrečnou klasifikaci.

V žádném případě?
Tak to ať si celá ta slavná školní inspekce trhne nohou, lakskavěěě!
Pytlici nevidí jediný důvod, proč by kvalitní práci žáků, která jde mnohdy i nad rámec zadání, neměli hodnotit výborně a standardním způsobem zahrnout do celkového hodnocení žáka na konci klasifikačního období.
Jim normálně ruplo v kouli! Nebo co... To se tedy pytlici ale doopravdy nasrali.
Až pytlici vychladnou, obrátí na školního ombudsmana. Jestli tedy něco na ten způsob pořád ještě funguje...

Pepouš řekl(a)...

Pozitivním zjištěním je, že prakticky všechny základní a střední školy se soustředí na procvičování a opakování učiva, které bylo již dříve probráno, ovšem více než 80 % základních škol a více než 90 % středních škol se současně snaží distančním způsobem seznamovat žáky s učivem novým.

Takže školy se soustředí na procvičování a opakování, ale nakonec většina z nich jede dál. Aha.

Známkování úkolů plněných na dálku považuje Česká školní inspekce sice za možné, ovšem nikoli za vhodné. V žádném případě by pak známky udělené za úkoly plněné v období distančního vzdělávání neměly mít vliv na závěrečnou klasifikaci. Ta by měla zohledňovat pouze výsledky žáků během prezenčního vzdělávání, případně s promítnutím zhodnocení jejich snahy o pravidelnou práci během distančního vzdělávání, ovšem s respektem k podmínkám, které pro vzdělávání na dálku tito žáci měli.

Naprosto unikátní logická perla! Známkování úkolů možné - nikoli vhodné - v žádném případě vliv na závěrečnou klasifikaci - pouze výsledky prezenčního vzdělávání - promítnutí zhodnocení snahy během distančního vzdělávání - ovšem s respektem! Princ Banejo by měl radost - neříká tak ani tak, ale na jeho slova vždycky dojde!

Pepa řekl(a)...

Připomeňte mi, prosím, kdo tady vždycky a la Cato starší soudil, že ČŠI musí být zničena? Zdá se, že se pomaloučku ničí sama :-). Tak jen houšť a větší kapky!

Nicka Pytlik řekl(a)...

Otázka zní, zrušil někdo školní řády, vyhlášky a zákony?
A nebo... od kdy stojí zapletalové nad platnými právními normami?
Nebo... stav nouze nějak zvyšuje pravomoce školní inspekce? A jestli, tak které?
Pytlici budou i nadále činit to, co považují za potřebné, způsobem, který považují za vhodný. Nemají pocit, že by při tom kdy porušili zákony této země.

Josef Soukal řekl(a)...

Školní - míněno asi klasifikační - řády budou prý "vypnuty". (Snad nějak jako zvonění.) Co je může právně nahradit, to nechť rozhodnou právníci; pochybuji o tom, že by stačila nějaká metodická doporučení či pokyn z MŠMT.

Nicka Pytlik řekl(a)...

řády budou prý "vypnuty"

Tak to už aby se pomalu žačaly scházet školní rady.
Nebo co všechno bude ještě vypnuto v souladu s rozmary směrovačů zdejšího zkopetentňování. Nebo možná lepe... generátorů náhodných nápadů.

Jirka řekl(a)...

Nejvíc mne těší zjištění, že slovutná školní inspekce žije v přesvědčení, že všechny školní předměty sypou známky jak kulomet maxim. Pokud chci také někdy zkompetentňovat, pak je běžné, že někteří žáci nemusí mít za měsíc a půl druhého pololetí známku ani jedinou. Co kdybychom "vypnuli" také vysvědčení. Pravda pan Plague je schopen v rámci jednoho vystoupení slíbit, co slíbil a odvolat, co odvolal. Potvrdit, že vysvědčení bude, ale známkovat (hodnotit) se nesmí. Ještě, že nechodí na tiskovky oblečen jen v síti. Souhlasím s kolegou Pytlikem. Distanční vzdělávání jen potvrdilo, co ze školy známe. Tak proč zase obírat o školně běžnou zpětnou vazbu poctivé pracanty a světe div se nejen je. Většina žáků nám v nezvyklých podmínkách dělá radost i svou schopností improvizovat a samostatně se učit. Proč to zase ničit kvůli těm, kteří na to dlabali i prezenčně. Kdo si řekne o pomoc, ten ji okamžitě má. Podle výzkumů školní inspekce se tři čtvrtiny žáků culí do kamery, tak technické problémy asi velkou roli nehrají. Proč má zase většina doplácet na nepřizpůsobivou menšinu (šrapnel). Vsadil bych se, že nakonec to budeme muset řešit tou věčně módní novinkou zvanou formativní hodnocení. Pak mi nezbude než švejkovat, možná i pytlikovat.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Proč má zase většina doplácet

U pytliků mají všichni žáci přístup k nějaké informační a komunikační technologii a z ní pak přístup k internetu. Programové vybavení používají pytlici zásadně volně dostupné všem bez ohledu na majetkové poměry rodičů, lokalitu bydliště, pohlaví, etnikum, ineligenci i pracovitost.
Pytlici nevidí mnoho důvodů, proč by oni i jejich žáci nemohli pracovat přiměřeně uchopitelným způsobem a už vůbec nevidí jediný důvod, proč by jim do toho měl mluvit kdokoli. Zejména pak ti, kteří se druží nad únosnou mez se všelijakými odborníky na vzdělání, konzultanty, auditory, analytiky a vůbec hochštaplery, kteří se živí tak akorát kydáním špíny na učitele. Zejména pak na ty, kteří nejsou na hlavu padlí, kteří netrpí absencí vlastního úsudku a nepodléhají právě modním výmyslům kdejakého lehkoživky přisátého na erární penězotoky. A to nejen v té dnešní překotně zavirované době. Do pytla už jednou...

Okomentovat