28.4.20

Václav Hořejší: COVID-19: Chiméra kolektivní imunity

Před několika dny jsem se účastnil televizní debaty o biomedicínských aspektech choroby covid-19. V diskusi bylo všemi účastníky správně zdůrazňováno, že tato nemoc vážně ohrožuje především staré lidi, kteří trpí jinými chronickými chorobami, a že právě tyto rizikové skupiny je potřeba chránit před nákazou. Byl jsem ale nemile překvapen, když se prof. Prymula, ale i oba další členové diskusního panelu poněkud překvapivě opakovaně hlásili k myšlence, že se současnou epidemií se definitivně vypořádáme teprve tehdy, až chorobu prodělá více než 60 procent populace, a bude tak dosaženo kýženého stavu „kolektivní imunity“. Virus se pak přestane šířit proto, že pro něj zásadně klesne příležitost nakazit další jedince. Já se naopak (ve shodě s míněním většiny světových odborníků) domnívám, že tento názor je nesprávný a potenciálně škodlivý.

Z článku na Aktuálně.cz vybíráme:

Závěrem – přestaňme prosím koketovat s tím vysoce problematickým konceptem kolektivní imunity, snažme se o maximální eliminaci koronaviru především pomocí „chytrých“ epidemiologických opatření. Věřme, že v několika příštích měsících se dočkáme i účinných léků – řada se jich již testuje. Na vakcínu bych příliš nespoléhal – bude to trvat dlouho a její účinnost nemusí být valná (kéž bych se mýlil…).

Není samozřejmě možné žít ještě mnoho měsíců, či snad dokonce několik let v podmínkách dosavadních striktních karanténních opatření. Musím ale říci, že mě nepříjemně překvapilo čtvrteční vládní oznámení, že koncem května už budou zrušena prakticky všechna stávající omezení. Zdá se tedy, že se vláda rozhodla opustit původní rozumný plán na postupné uvolňování méně důležitých opatření a vydat se na hazardní cestu „promořování“ (dokonce by se dalo říci vědomého, záměrného „zamořování“) společnosti, a to i bez znalosti výsledků započatého širokého testování populace. Obávám se, že za tento ústupek podnikatelským organizacím draze zaplatíme životy tisíců starších a nemocných lidí, právě tak, jak to vidíme v New Yorku, Belgii či Velké Británii.
Přece jen tedy zřejmě vítězí nahlas nevyřčená teze, že tyhle životy (ostatně přece ekonomicky většinou již neproduktivní, že?) jsou přiměřenou cenou za prosperitu hospod, divadel a cestovních kanceláří. Jedinou nadějí by snad mohlo být důsledné nasazení té „chytré karantény“; mám však obavu, že tady zase zvítězí ti, kdo tvrdí, že její technické principy (sledování pohybu a kontaktů nakažených osob) jsou neslučitelné s osobní svobodou a ochranou osobních údajů. Vidím to dost pesimisticky a obávám se, že ty velmi dobré dosavadní výsledky budou brzy promarněny. Škoda…


Autor je molekulární imunolog.



1 komentář:

Unknown řekl(a)...

A ještě je třeba dodat, že po prodělání všech možných typů koronavirů funguje imunita jen velmi omezenou dobu. Jednou to člověk chytí na jaře, podruhé třeba na podzim (ty plíce ale dostanou pěkný záhul). SARS-CoV-2 je koronavir, nejsou to spalničky, neštovice, zarděnky, příušnice,...na které vzniká doživotní imunita. Myslím, že už si to začíná uvědomovat spousta lidí. Podle současného prověřování budeme rádi, když se dostaneme k 1% promoření. V Rakousku to před 14 dny bylo 0,5%.

Okomentovat