14.4.20

Ondřej Šteffl: Proč se vlastně mají školy otevřít? Vážně, PROČ?

Z komentáře Ondřeje Šteffla na sociální síti Facebook vybíráme: "Spíše než plošné otevření škol, je proto třeba hledat schůdná, epidemiologicky a hygienicky přijatelná řešení jednotlivých problémů: otevření škol v režimu podle místních podmínek, nejspíš dobrovolně pro děti i rodiče a za rozumných pravidel stanovených hygieniky."

Čím dál víc mi to vrtá hlavou. Proč máme školy otevřít? Vidím takové čtyři možné důvody (neřeším školky):

  1. Rodiče potřebují hlídat děti, když jsou v práci. To se ovšem zdá, že je marginální. Zatím si žádný podnik nestěžuje, že mu chybí lidi. Dětí je cca 100 000 v ročníku, tedy hlídat děti 6 až 11 let, je cca 500 000 dětí. Jenže se ukazuje, že žádostí o ošetřovné je zatím jen 11 000 (k 4/4/2020), pravda bez OSVČ. Možná to bude tím, že třetina lidí nechodí do práce, což je 1,7 M lidí. A tak by šlo hlídání řešit třeba jen otevřeném celodenních družin tam, kde k tomu mají podmínky. Z druhé strany, bez stravování dětí to pro rodiče nemá smysl. A stravování je jistě hygienický problém.
  2. Zkoušení, selekce, certifikace. Konkrétně maturity a přijímací zkoušky, a také klasifikaci. A potřebujeme to? Klasifikaci určitě ne. Mnoho škol neznámkuje už teď. Na Slovensku klasifikaci i známkování do září zrušili. Maturitu asi taky nepotřebujeme, když i MŠMT počítá s tím, že letos nemusí být. Jediné, co je potřeba, jsou přijímací zkoušky. Ale opravdu jen tam, kde je velký převis poptávky. Střední školy, kde se na 30 míst hlásí 35 dětí, mohou přijmout všechny, nejspíš stejně všichni nenastoupí. Nezbytné jsou jen tam, kde je převis vysoký. A i přijímací zkoušky jde realizovat online - v zahraniční je několik modelů, které přesně kontrolují situaci a opisovat nebo si nechat radit je prakticky nemožné, např. v Singapuru tak dělají přijímací zkoušky. A zemí, kde to využijí, určitě přibude. Proč by to nešlo u nás? A kromě toho maturitu i přijímačky jde jistě realizovat i bez plošného otevření škol. Třeba (z důvodu 2) otevřít školy jen pro maturanty a dobrovolně pro deváté třídy.
  3. Sociální izolace dětí. A rodinná ponorka. Problém rychle narůstá. Pro malé děti nestačí se potkávat online. Potřebují fyzický kontakt jak mezi sebou tak s jinými dospělými než s rodiči, navíc ne všechny děti tu možnost mají. A jak píše jedna matka: "jsem už čtyři týdny doma se všemi svými dětmi (jo, miluju je, ale k tomu s nimi nemusím být 24 hodin denně)." Problémy to může vyvolat velmi různé až po hluboké trvalé psychické postižení dětí či rozvrat rodin. Takže to bychom řešit měli. Ale ani tady není plošné otevření škol nutné. Dětem by úplně stačily dva dny v týdnu dvě hodiny, a samozřejmě ani to nemusí být ve škole, ale jen za dobrého počasí venku. Ovšem jediný, kdo takovou možnost může nabídnout všem dětem, je právě škola. Třeba (z důvodu 3) otevřít školy jen omezeně na pár dnů první stupeň pro děti dobrovolně.
  4. Aby se děti učily. To je ovšem problém velmi diferencovaný. Na FB se píše např. "Já bych brala třídu do školy nebo do parku na dvě krátká dopoledne týdně. A už navždy. Ukázalo se, že trčet tam od pondělí do pátku je neefektivní." nebo "ze deti nechodi do skoly neznamena, ze se neuci. Jejich samovzdelavani bezi bez ohledu na ministerstvo skolstvi ;) Takze pedagogicka ujma minimalni." Některé školy si s online výukou poradily skvěle, jiné se snaží a učí se. Ale jsou i školy, které se nesnaží, věří na návrat minulosti a odnášejí to děti. A samozřejmě různé jsou i možnosti a dovednosti dětí. Mnoho dětí prokázalo nečekaně skvělou učební autonomii a samozřejmě se ukazuje, že výhodu měly ty, kde jsou děti k samostatnosti a učební autonomii ve škole vedeny. Ale na druhé straně jsou děti, které k samostatnosti škola nevedla anebo dokonce teď vůbec neměly možnost se se školou spojit, nemají doma podporu rodičů. Nejčastěji půjde o děti ze slabého sociálně ekonomického prostředí. To je třeba samozřejmě řešit. Ale ani tady není plošné otevření škol na místě. To by naopak často vedlo k dalšímu zvětšování nerovností. Když se škola otevře pro všechny, mám obavu, že učitelé nesoustředí mnoho své pozornosti na online-problematické děti, na ty, co nic nedělaly, nepřipojily se, neřešily, nespolupracovaly, třeba protože nemohly, ale budou se věnovat těm, se kterými byli v kontaktu. Ostatně, jak by to asi ty děti, co celou doby spolupracovaly, nesly?Třeba (z důvodu 4) pro děti, které online nespolupracují návštěva školy povinně, alespoň dvakrát týdně.

* * *

Spíše než plošné otevření škol, je proto třeba hledat schůdná, epidemiologicky a hygienicky přijatelná řešení jednotlivých problémů: otevření škol v režimu podle místních podmínek, nejspíš dobrovolně pro děti i rodiče a za rozumných pravidel stanovených hygieniky.

Nějaké nápady jsou zde: www.facebook.com/osteffl/posts/3087861801275008 a zde:
www.facebook.com/osteffl/posts/3093956723998849.

Konkrétnější návrh opatření zde www.pedagogicke.info/2020/04/prohlaseni-koronerv-20-o-otevreni-skol.html.

A myslet je třeba také na to, co bude v září a třeba v září 2021. Co z toho, co teď v krizové situaci uděláme a tedy vyzkoušíme, se nám může osvědčit. Je to nevídaná příležitost změnit fungování škol. K LEPŠÍMU.

Žádné komentáře:

Okomentovat