15.4.20

Lucie Fialová: Online vyučování nás nezaskočilo

Když v březnu školy musely téměř ze dne na den začít učit na dálku, pro mnohé z nich to znamenalo velký problém. Výjimky ale existují. Na základní škole ve Stehelčevsi u Kladna ovládají potřebné technologie všichni učitelé, od druhé třídy se žáci učí informatiku a v posledních dvou týdnech už se proškolili i prvňáčci. „Byli jsme na tuhle situaci připraveni, aniž bychom věděli, že přijde. Měla jsem vždycky jasný pocit, že škola musí být digitalizovaná. Dnešní děti už se rodí do digitální doby a my jako učitelé to přece nemůžeme odmítat,“ říká ředitelka školy Šárka Holečková.


Z rozhovoru v deníku Lidové noviny vybíráme:

LN Jak tedy u vás nyní vypadá školní den?

Tak jako ve škole začínáme ranním kruhem, jen o hodinu později – v devět hodin. Povídáme si, jak se kdo cítí nebo co dělal. Potom máme dvě vyučovací hodiny v prostředí Google Meet, kde navazujeme na to, co jsme dělali ještě ve škole, a pracujeme s různými nástroji, které jsou propojené s počítačem. Na elektronickou tabuli Jamboard můžu psát, nasdílím dětem plochu, učebnice, texty nebo aktivity, které mohou společně vidět. V těch dvou hodinách se snažíme udělat to, k čemu je nezbytná přítomnost učitele.

Dále dětem zadáváme samostatnou práci přibližně na půl hodiny. Jde obvykle o nějaké procvičování v systémech, které poskytují zpětnou vazbu, například Umimeto.org, kde je řada programů pro češtinu, matematiku, vědu, angličtinu i programování. Už jsme tam měli děti zaregistrované, takže to znají. Je to dobré v tom, že dokud neodpoví určité množství odpovědí správně, nepustí je to dál. Dále používáme servery Matika.in a Grammar.in a na druhém stupni ještě další podpůrné aplikace, jako je Classroomscreens nebo Slido, která je dobrá na brainstorming či na případné sdílení okamžitých postřehů. Hodí se i Kahoot, to jsou zábavné kvízy, nebo Quizlet na učení jazyků. Hodně pracujeme také s videi a jedna kolegyně používá ještě Geogebru, to je program pro interaktivní geometrii.

U všeho ale platí, že děti už to znají a vědí, jak plnit úkoly, takže se teď nemusí nic nového učit. Někdy také vytvoříme pracovní list a přes Google Classroom ho nasdílíme žákům tak, aby měl každý svoji kopii, do které může psát a jediným kliknutím nám úkol zase odevzdat. Nemusí nic tisknout, fotit, posílat.

LN Dokážou takové úkoly splnit všechny děti, mají na to vybavení?

Všechny ne. Ale my jako škola vybaveni jsme, a tak jsme těm, kdo to potřebovali, tablety nebo chromebooky půjčili. Některým jsem vezla vybavení až domů. Kdy jindy se to má využít než teď. Jelikož ušetříme hodně peněz tím, že je škola zavřená – za vodu nebo elektřinu, tak jsem dokonce něco dokupovala, třeba sluchátka, abych je mohla dětem, ale i některým kolegům, půjčit.

Musím říct, že velmi dobře spolupracují rodiče: mnozí také něco dokupovali nebo posilovali wifi. Teď jsme jim rozesílali dotazník, jak jsou spokojeni se způsobem výuky, a z osmdesáti rodin jen pět zmiňovalo nějaké technické problémy, většinou s rychlostí internetu.

LN Zdá se, že vás situace vůbec nezaskočila. Jak je to možné?

Byli jsme na ni dobře připraveni, samozřejmě aniž bychom věděli, že přijde. Můžu za to já. Začala jsem učit v roce 1995, a jelikož jsem byla ve sboru nejmladší, kolegové mi řekli, budeš učit informatiku. V té době jsem se bála počítače dotknout, nejsem ajťák, mám vystudované učitelství prvního stupně, takže to znamenalo obrovskou cestu sebeučení. Ale podařilo se a technologie se staly mým koníčkem. Zjistila jsem, že mi jako učiteli nesmírně ulehčují práci. Že si můžu snadno vyrábět vlastní výukové materiály, které vypadají hezky a můžu je bez problémů průběžně proměňovat a vylepšovat. Jenže když jsem se v roce 2000 stala ředitelkou ve Stehelčevsi, v kanceláři tam na mě čekal psací stroj. O tři roky později jsme z projektu Internet do škol získali první vybavení, ve výtvarné výchově jsme tehdy začali používat jednoduchý grafický program Zoner Callisto. To se nám líbilo, a tak jsme se hlásili do různých projektů, abychom školu dovybavili. Potom jsme se zapojili i do projektu Výuka informatiky na prvním stupni, tvořili jsme metodickou příručku a sami teď učíme informatiku už od druhého ročníku.

Žádné komentáře:

Okomentovat