21.4.20

Jana Kunšteková: „Chřipečkáři“ si myslí, že hlavní funkci škol je hlídání dětí, nikoli výuka

Kolem viru COVID-19 panuje mnoho nejasností. Srovnáním různých opatření, které proti šíření epidemie vyhlásily různé vlády s počty nakažených a mrtvých v konkrétní zemi však lze s vysokou mírou pravděpodobnosti prohlásit, že to, co funguje, je karanténa. Nyní se však ve veřejném prostoru rozjíždí boj o formy jejího rozvolňování. „Chybějící české mrtvoly“ dodávají kuráže stoupencům co nejrychlejšího zrušeních ochranných opatření.

Pro vyhodnocení stavu pandemie Covidu 19 jsou důležitá tři čísla:

Za prvé – počet hospitalizovaných, zejména na intenzivních lůžkách.

Za druhé – počet nově infikovaných.

Za třetí – replikační faktor, někdy popisovaný jako počet lidí, které nakazí jeden pozitivní nositel, se ideálně blíží jedné nebo pod ní klesá.

Tato tři čísla se musí vyhodnotit společně a pak zvážit uvolnění restrikcí a jejich pořadí. Pokud ve svém součtu stoupají a jsou nepříznivá, je třeba znovu otočit kormidlem ve směru zpřísnění.

Tak to hodnotí v Rakousku. U nás se jede intenzivní mediální kampaň proti vládním opatřením, bez ohledu na lidský faktor.

Na sociálních sítích se šíří odpor proti nošení roušek na veřejnosti jakožto symbol odporu proti totalitě. Osobnosti z řad politiků, novinářů a dalších se předhánějí v prohlášeních, jak je nošení roušek neúčinné, v podstatě škodlivé a jaký symbol útlaku to je.

Když se podíváte, na profily těch, kteří tuto „touhu po svobodě“ šíří, tak jsou to jednak chroničtí libertariáni, kteří si nechtějí nechat vzít právo kohokoli nakazit, i když sami příznaky nemají, a za druhé odpůrci vlády Andreje Babiše. Ti si vedou dál svou „hybridní válku“ proti této vládě novými prostředky. Letná nepřichází v úvahu, tak se bojuje proti „náhubkům“.

Samozřejmě je málo takových – i když jsou – kteří si otevřeně připustí, že obětovat nějakých 10 procent populace, především „důchodců“, aby oni se mohli bavit jako dřív, je morálně ospravedlnitelné. Tak si prostě řeknou, že žádná pandemie není a všechno se nafukuje, aby vlády, toužící po totalitě, mohly utiskovat své občany. Zákazy shromažďování, zákazy cestování, zavřené obchody – to nejsou karanténní opatření, ale pouhá zlovůle a represe. A jejím symbolem je vláda. Přestože nedělá nic dramaticky jinak než vlády okolních zemí, včetně Rakouska a Německa.

Nastoupili jsme cestu poměrně tvrdých karanténních opatření v situaci, kdy jsme měli velmi málo nemocných. Rakušané nastoupili stejnou cestu o tři dny později v situaci, kdy měli, díky sousedství s Itálií, prudký nárůst onemocnění na covid 19. Jim se podařilo čísla snížit, což v neděli potvrdil rakouský kancléř Kurz v rozhovoru pro CNN.

Německo přistoupilo na restrikce ještě později, po různých strkanicích mezi spolkovými zeměmi, ale v podstatě mají stejná opatření. Naopak země, které dlouho váhaly a váhají dodnes, typicky Belgie, která je podle některých statistik dokonce první na světě v počtu úmrtí na počet obyvatel, o Velké Británii a USA, kde mají počet mrtvých na počet obyvatel v jiných řádech než my, nemluvě. A to je snad právě ten problém – neprošli jsme si tím.

Sorta lidí, zvaných „chřipečkáři“, má dnes a denně po ruce statistiky, že loni umíralo v Itálii touto dobou více lidí než letos. A to navzdory záběrům na vojenská auta s rakvemi u Bergama, navzdory videím s lékaři a sestrami na pokraji vyčerpání. A v New Yorku jsou prý hromadné hroby normální záležitost, márnice na ulicích zřejmě také. Neprošli jsme si zkušeností, která je nepřenosná, a jsme zpupní.

Vrcholem jsou pak videa od veřejně známých osobností, kde tyto teorie veřejně obhajují. Martin Veselovský ve svém videu nezmínil, že k těm počtům mrtvých, které cituje coby souhrnná úmrtí v daném období, by musel přičíst ty „koronavirové“, včetně chronicky nemocných, kteří se díky přísným opatřením nenakazili a tudíž neumřeli. Přestože je to stejně čeká. Jak se mě zeptala na fcb známá novinářka, které jsem oponovala ohledně podle ní zbytečných roušek: „Myslíte si snad, že jste nesmrtelná?“. Ne, nejsem, ale ještě se mi nechce...

Otázka ochrany starších a nemocných už se moc nezmiňuje. Mluví se především o ekonomických škodách a „svobodě“. S uvolněními, která přicházejí, se zvyšuje tlak na úplnou „normalizaci“ života. Včetně otevření škol.

Zatím vláda počítá s otevřením prvního stupně na konci května, dokonce bez povinných roušek, na dobrovolné bázi a za předpokladu, že starší a chronicky nemocní učitelé by i nadále učili distančně, stejně jako učitelé druhého stupně a středních škol. Pouze mají v červnu proběhnout maturity, bez písemné části.

Velký otazník panuje kolem přijímacích zkoušek na střední školy, kdy ministr školství Robert Plaga (ANO) trvá na jednotných zkouškách Cermatu a odmítá myšlenku, že ve výjimečné situaci by o přijetí žáků mohli rozhodnout ředitelé škol, jak navrhuje spolek Pedagogická komora. Takže se v blízké době mohou nahrnout do škol stovky dětí. Bez roušek, které ministerstvo nebude schopno zajistit.

Mezitím roste nevůle části veřejnosti k učitelům, kteří učí distančně. Podle mnohých se doma válíme, podle jiných děti přetěžujeme. A hlavně nehlídáme. To je totiž zjevně hlavní funkce školy – hlídání dětí, aby rodiče mohli do práce. Jestliže je do distančního vzdělání podle statistik České školní inspekce zapojeno 80 procent dětí, pak si troufnu říct, že je to víc než ve škole, kde mnozí jen poctivě sedí.

Poslanec Vít Rakušan (STAN) v nedělní Partii na TV Prima řekl, že se mu nelíbí, že učitelé si mohou vybrat, zda půjdou do školy nebo budou učit distančně. Prodavačky si prý také nemohou vybírat. Kromě kouzelného spojení profese učitelky a prodavačky, tak častého u nás, kdykoli se mluví o platech pedagogů, poslanec Rakušan veřejně přiznal, že nejde o to někoho chránit a kdo nemusí, nechť se vyhýbá kontaktu.

Jde o to, nahnat co nejvíc lidí zpátky do práce. Vzhledem k obecně vyššímu věku učitelů, o dalších rizikových faktorech nemluvě, je to ruská ruleta. Ale kvůli „chřipce“ se doma nikdo válet nebude, i když má třeba nemocné dítě, sám je chronicky nemocný nebo pečuje o staré rodiče. Tlak na úplné otevření škol bude narůstat. Spousta kolegů přesto do školy nepůjde. Možná je to může stát i místo. Nebo nastoupí a onemocní. Na podzim pak mohou nastoupit na jejich místa avizovaní odborníci bez předepsaného vzdělání či přímo maturanti. Ekonomika first!

Psáno pro Literární noviny.

15 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...

Kdepak. Nejdůležitější číslo je kolik onemocněných má neznámý původ nemoci. Kolik virů zde pobíhá nekontrolovaně.


Uvědomte si, že úmrtnost v zemích bez opatření je hodně víc jak 10%. A zatím máte u zemí kde je to rozjeté nemocných tak 1 až 2 z tisíce. To nejhorší teprve přijde, pokud se tomu neudělá rychle přítrž. Masy nemocných budou pro ekonomiku větší rána než domácí vězení 2 měsíce.

Tekže přestat dělat z lidí blbce. Když hlídat, nazvat to pravým jménem a zorganizovat to s co nejmenším rizikem. Taktéž závěrečné zkouěky a maturity zorganizovat opatrně. No bože. Tak budou jen školní po malých skupinkách. Svět se nezboří. Příliš velká nenažranost vede ke katastrofě.


Knut Klapka řekl(a)...

Ono jim to všem nakonec dojde, jenže to už bude pozdě. Mimo jiné bude pozdě i pro mnoho učitelů, kteří se nedožijí podzimu. Tady i jinde zaznělo mnoho správných a přesvědčivých argumentů, proč na tom budou učitelé po nezodpovědném otevření škol vedle zdravotníků zdaleka nejhůř. Správných, přesvědčivých, ale naprosto zbytečných. Hlupce přesvědčit nelze, ty nahoře ani ty dole. Oni přece "chtějí zpátky své životy", chtějí, aby to bylo všechno jako dřív. Aby už bubák zmizel. Jako malé děti.
Dostali nás do situace, ze které není přijatelné východisko. Buď poslušný nástup do škol, riziko nákazy a zejména pro starší a nemocnější z nás vysoká pravděpodobnost předčasné a zbytečné smrti. Nebo odchod ze školství, dobrovolně, či vyhazovem, a následné živoření, kdy nebude na slušné jídlo, na léky, na nájem; opět pro ty starší, nemocnější, nezaměstnatelné i v dobách předkrizových.
Máme měsíc na to, abychom si vybrali.

Vít Tomis řekl(a)...

hlavní funkci škol je hlídání dětí, nikoli výuka
Tohle přece platí už mnoho let.

Jana Karvaiová řekl(a)...

...hlavní funkci škol je hlídání dětí, nikoli výuka
Tohle přece platí už mnoho let.....

Nemáte pravdu, neplatí to. Je tvrdá snaha,aby to platilo. Zatím se urputně bráníme. A je to znát třeba teď. Kdybychom jen hlídali, tak te´d nikdo neučí .

Silvie A. řekl(a)...

Zatím se urputně bráníme.

Sice se bráníme, ale už jsme prohráli. Co jiného než hlídání je dobrovolná docházka dětí?

Unknown řekl(a)...

Koronavirová zdravotní krize uspíšila očekávanou krizi ekonomickou. Sklady se všemožným spotřebním zbožím byly nabouchány k prasknutí již v druhé půlce roku 2019. A lidé pomalu přestali nakupovat. Chřipečkáři by tedy měli jít rychle příkladem. Třeba koupě nového auta vyrobeného v ČR, spotřebičů z ČR (podpora statisíců pracovních míst českých dělníků v automobilovém, hutním, strojírenském, zpracovatelském průmyslu , o dividendách se raději nebavme)....Dovolená letos jen v ČR (podpora domácího cestovního ruchu), nakupování především zemědělských produktů z ČR (podpora českých malých podnikatelů).

Paní Karvayová - navrhovaná vize 2030+, obrovská redukce učiva v RVP a další nám brzo řekne, že už není co bránit. Je to smutné, ale učitelů nebude třeba, tu práci pak už zvládne robot nebo cvičená....

Jana Karvaiová řekl(a)...

Ještě stále snad máme stavovskou čest a musíme se bránit všem pitomostem, které někdo navrhuje a protlačuje.

Unknown řekl(a)...

S distanční výukou a prací učitelů je vcelku srozuměno a spokojeno 91% rodičů. Dejme tomu, že někteří se nevyjádřili a zbývá nám tady několik % tzv. ultraliberálů a aktivistů všeho druhu, kteří jsou ve veřejném prostoru snad 25 hodin denně. Sdělovací prostředky jim věnují až abnormální prostor. Ptám se, proč?

mirek vaněk řekl(a)...

Ptejte se komu patří sdělovací prostředky. Kdo má zájem?

Silvie A. řekl(a)...

Nechce se mi věřit, že blbečkové v mediích vlastněných Babišem vyjadřují Babišovy názory. Jinak Bakalovy HN jsou jasné, Respekt je jasný a ČT patří vánočním rebelům (nechápu, že s tím ŽÁDNÁ vláda nic neudělala). Komickou vložku představuje Barrandov pomateného Soukupa.

Jana Karvaiová řekl(a)...

... Ptám se, proč?...

Peníze a moc?

mirek vaněk řekl(a)...

Na počátku 90. let patřilo české školství ke světové špičce.
Proč se děje to co se děje?
Můžeme jen domýšlet. Vytvářet teorie a hypotézy.
Od oblíbené, že blbí voliči se lépe ovládají.
Přes blbý konzument více zbaští a nakoupí německé či jiné zboží.
Přes já jsem elita a moje děti budou mít lepší pozici, když ostatní zůstanou blbí.
Nebo já jsem blbý, nevím o tom, ale jsem rozhodnut spasit svět a tak přebírám každou blbost o které si myslím že to je dobrý nápad.
Až po podnikám ve školství, zakládám soukromé školy a tak potřebuji zlikvidovat konkurenci.
Můžete si vybrat. Nebo vymyslet další. Já myslím že tyhle stačí. Každá z nich má nárok méně či více být reálná.
A teď si položte otázku proč zachovat kvalitu českého školství a ještě ji zlepšovat?

Nicka Pytlik řekl(a)...

si položte otázku proč zachovat kvalitu českého školství a ještě ji zlepšovat?

Tak třeba pytlikům se mezi pitomci a trdly nedobře žije.
Neradi by na stará kolena od svého samotářského způsobu života přecházeli k životu vyloženě poustevnickému.

Silvie A. řekl(a)...

Všechny vámi uváděné motivy, pane Vaněk, opravdu jsou reálné. Uvedl jste 5. Blbí ovladatelní voliči by mohli být zájmem "státu", ale ty další ne.
Jenže pokud stát připustí, aby takovéto motivy rozhodovaly o směřování školství, znamená to krach toho státu. Krach demokratického režimu.

Petr Portwyn řekl(a)...

Ptám se proč?

Já si nemyslím, že jde prvotně o peníze a moc.
Je to mnohem horší - oni jsou přesvědčení. Fanatik neschopný komunikace je mnohem nebezpečnější, než člověk úplatný, protože ten nebudělá víc, než musí. Ideologicky zaslepený škodí rád a z vlastní vůle. A neví, že škodí. Když se kácí les, padají třísky, pryč se starou veteší.
1950 i 2020, sdělení je pořád stejné.

Kromě toho si myslím, že u novinářů a aktivistů hraje roli zastydlá puberta. U tátů parťáků a biomatek to bije do očí.
Kolik puberťáků se zodpovědně zamyslí nad důsledky?

Okomentovat