13.4.20

Jana Karvaiová: Pojďte učit, taky se budete moci flákat

Zajisté provokativní titulek, že? Má však své opodstatnění. Pro učitele je totiž dost nepříjemné (slabý eufemismus). Když o sobě čtou věci, které nejsou pravda.

Máme koronavirové prázdniny. Neděláme nic za 100 % platu. Děláme hrozně málo (příliš moc), vyberte si. Nechce se nám zpátky do škol, protože nám to nicnedělání vyhovuje. Tohle čtu denně. Naštěstí čtu taky i něco lepšího a pozitivnějšího.

Co tedy já osobně v současnosti dělám? Tak asi týden mi trvalo dát dohromady FB skupinu mých žáků. Upozorňuji, že jde o žáky se ze speciálních tříd. Poté jsem pomáhala (a dosud pomáhám) i kolegyním, které s IT technikou příliš nekamarádí. Takže vlastně i výuka dospělých. Následuje vytváření domácích úkolů na míru dětem. Poté hledání po netu všech možností, jak by se žáci mohli učit sami online zábavnou formou. Následuje vyhledávání hezkých, jednoduchých a srozumitelných videí. Tvorba vlastních prezentací. Online výuka přes messenger (jiné “naši“ žáci nezvládají a toto mají zažité). Kontrola zaslaných prací a psaní pochval nebo připomínek. Správa FB stránek, abych děti nejen učila,ale také jim dala něco do života a povzbuzovala a motivovala je na dálku. Spolupracuji s rodiči a snažím se i tmelit rodiny společnými aktivitami. Do toho ještě dělám s kolegyněmi celostátní poradnu pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a totéž pro rodiče na naší škole. V současnosti mi začíná i práce „papírová“, kdy spolupracuji se školskými poradenskými zařízeními.

Jasně, že nyní nedělám úplně vše, co bych dělala v běžné škole. Z mé práce mi například ubylo:

Napomínání dětí, aby se stále neoflakovaly (asi nový národní dětský sport nebo co). Ošklivé pohledy směrem k žákům, kteří si navzájem vyměňují třítečková slova (ve škole je to fakt neučíme). Přebíhání z budovy na budovu (máme celkem 4). Dozory na chodbách. Permanentní dozory všude neb jsme za děti odpovědní i ve chvíli, kdy dítko sedí na WC. Rozčilování se nad lajdáctvím některých žáků. Nejméně jednou za čtrnáct dní řešení porušování školního řádu žáků ve formě rozbíjení majetku školy, záškoláctví, drzost apod. na školním poradenském pracovišti. A s tím spojené nepříjemné jednání s rodiči. Tohle mi fakt nechybí .

Zdá se vám toho málo? Pojďte taky dělat do školství. V současnosti chybí cca 5000 učitelů a do důchodů začínají odcházet ročníky, kterých je na školách hodně moc. Budete mít spoustu prázdnin, nebudete muset skoro nic dělat a ještě budete brát velice slušný plat.

Převzato z blogu autorky na iDNES.cz.

3 komentáře:

Ivo Mádr řekl(a)...

Jana Karvaiová

Asi nejde o jednotný názor společnosti na učitele, jde evidentně o minoritu názorů, kterým dávají masmédia až příliš velký prostor. Tyto názory mají několik rovin. Jde často o rodiče (hlavně matky a taťky parťáky), kteří si se svými ratolestmi již doma neví rady. Dále jde o některé aktivisty z našich řad (všemožní školitelé), kteří přicházejí o byznys. Jsou to i subjekty, které jsou přímo odvislé od školních činností (hotely, školy v přírodě, výlety,...). I tito podnikatelé jsou na suchu a křičí na všechny strany. Ekonomické zájmy průmyslu (matky se flákají doma s děckama a nechodí pracovat do firem) jsou více jak postřehnutelné a především aktivismus některých expertů na vzdělávání (dětem chybí sociální kontakt), ... Až tady po tomto nátlaku otevřou školy a nastane hromadné nakažení rodičů a dětí bude lépe? Rozložení epidemie v čase je jediným rozumným řešením současné situace. otázkou taky zůstává případná reaktivita koronaviru nebo jeho výrazná mutace.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Ale samozřejmě, že to není jednotný názor. Vždyť to i píšu. Bohužel, mediální prostor je tím nasycen, na rozdíl od pozitivních ohlasů. A pozor, nejen v současnosti. A napsala jsem to práce když jsem si otevřela x-tý článek, který popisuje )a poté i diskutující), jak se nám do škol NECHCE. Prostě jsem měla nutkání, no...

Jana Karvaiová řekl(a)...

Právě

Okomentovat