10.4.20

Helena Zitková, Martina Hezká: Není čas to už pochopit? Zamyšlení nad doporučením ministerstva školství

Server Aktuálně.cz vydal zprávu ČTK s názvem: Při on-line výuce neznámkujte, o klasifikaci teď nejde, vyzvalo učitele ministerstvo.

Říká se v ní: Učitelé by v současnosti měli při on-line výuce místo známkování hodnotit děti slovně a dávat jim na výběr z různě obtížných úkolů. "Nevyužívejte hodnocení/klasifikaci v období vzdělávání na dálku jako formu nátlaku. Maximální pozornost věnujte poskytování zpětné vazby žákům, která jim pomůže zlepšovat učení a motivuje je k další práci," nabádá učitele ministerstvo.

"Nezapomeňte, že smyslem výukových aktivit v této době není primárně sběr podkladů pro klasifikaci," píše v doporučení.

Znamená to tedy, že je za běžných okolností v pořádku, aby učitelé využívali klasifikaci jako formu nátlaku, a že smyslem výukových aktivit je primárně sběr podkladů pro klasifikaci?

Z článku na blogu Chytré Česko na Aktuálně.cz vybíráme:

Proč by se tato doporučení měla týkat jen vzdělávání na dálku v období karantény? Nemělo by se i za běžných okolností dbát na poskytování zpětné vazby, která žákům pomůže zlepšovat učení a motivuje je k další práci? Nemělo by smyslem výukových aktivit být to, že se žáci naučí něco nového, že přijdou na způsoby řešení nějakého problému, že budou v cizím jazyce rozumět něčemu, čemu předtím nerozuměli? Nemělo by vzdělávání ve škole také motivovat žáky i učitele k dalšímu vzdělávání a celoživotnímu učení? Není konečně čas to pochopit?

Klasifikační řády škol jsou plná neobjektivních a neměřitelných kritérií, se kterými může učitel naprosto volně manipulovat v žákův prospěch či neprospěch. Kritéria jsou běžně popsána zvlášť pro předměty s převahou teoretického zaměření, mezi které patří například český jazyk, matematika a cizí jazyk (Což je samo o sobě na další úvahu, jestli tyto předměty mají mít teoretickou převahu. Nejsou spíš více praktické? A neměla by většina předmětů ve škole mít převahu praktického zaměření?), s převahou praktického zaměření a s převahou výchovného zaměření.(...)

Mnozí jistě mohou namítnout, že učitelé přeci hodnotit musí. Ano, ale není nikde dáno, že to musí být známkou! Podle obecně závazných legislativních a kurikulárních dokumentů (vyhláška č. 48/2005 Sb. a RVP ZV) má být hodnocení kromě jiného odborně správné a doložitelné a má respektovat individuální vzdělávací potřeby žáků. Také musí být postaveno na plnění konkrétních a splnitelných úkolů, na posuzování individuálních změn žáka a pozitivně laděných hodnotících soudech. Žákům musí být dána možnost zažívat úspěch, nebát se chyby a pracovat s ní. O známkování není řeč. Navíc odborníci v pedagogice již několik desítek let opakují, že pro učení žáka je nejúčinnější formativní typ hodnocení (tzv. průběžná zpětná vazba) a sebehodnocení.

V platných klasifikačních řádech základních škol lze najít i tvrzení, že při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně a nesmí podléhat žádnému subjektivnímu ani vnějšímu vlivu. Jaké je ale objektivní hodnocení? Znamená to, že každý učitel by daný výsledek podle daných kritérií hodnotil úplně stejně? Lze z kritérií pro hodnocení žáků uvedených v klasifikačním řádu vůbec “vyčarovat” známku, která by byla objektivní? Chápou všichni učitelé školy daná kritéria stejně? Jakým způsobem učitelé posuzují míru splnění těchto kritérií? Podle čeho učitelé vlastně opravdu hodnotí? Je potom proces přijímání žáků na střední školy a vysoké školy na základě známek na vysvědčení objektivní?

Dokud bude systém přijímání žáků na vyšší stupeň studia záviset na známkách, mohou učitelé i nadále naprosto libovolně se známkami nakládat a ovlivňovat tak budoucí život dětí. Život dětí by ale měli učitelé ovlivňovat tak, že jim svůj předmět nezprotiví, dají jim příležitost se učit vlastním tempem a podle individuálních potřeb a poskytnou jim k tomu dostatečný prostor a podporu.

8 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Tak už se konečně přišlo na to, že to sortýrovací známkování je učitelem ale naprosto subjektivně zmanipulovatelné. Určitě především k osobnímu prospěchu jednoho každého učitele. I proto jsou tu tlaky od odborníků na vzdělání, konzultantů, auditorů, analytiků a zejména pak psychologů na to, aby ta klasifikace nebyla veřejně posouditelná. Prý aby to vedlo k nezdravé soutěživosti až řevnivosti, byť prý tu o nějaké známky vůbec nejde!
Podobnost s utajováním platu zaměstnanců státní správy je čistě náhodná. Taková osobní hodnocení a odměny jsou ale naprosto objektivní záležitost, přecééé.
Pytlici si vzpomínají, jak kdysi vyšlo najevo, že pololetní klasifikace dítek z prominentní třídy bude nejspíš ne příliš lichotivá. A tak byli pytlici pár týdnů před pololetím tehdejším ředitelem školy vyměnini za kolegu, který z těch čtyřek dokázal nadělat jednušky šmahem. V přímém přenosu a před očima celého pedagogického sboru. Zlaté časy objektivity!
Ale jak říkal jeden pytliků známý duchovní:
Nehledejme spravedlnost na tomto světě... A u Boha už vůbec ne.

A jak je to s tou objektivitou u toho tolik žádaného formativního hodnocení?

Jirka řekl(a)...

Jen čistě formální.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Lze z kritérií pro hodnocení žáků uvedených v klasifikačním řádu vůbec “vyčarovat” známku, která by byla objektivní?

A jak to mají u hezkých ve škole? Čarujíce pořád ještě známkují?
Nebo objektivně evaluují sepisovánín posudků? Jak k tomu získávají objektivní podklady?
A co u zítkovic ve vzdělání pro budoucnost? Už měli v mense konferenci o skutečně objektivním sortýrování dětí a mládeže? Tam jsou na to chytří dost.
Tak hlavně na učitele řádně chlístnout kýbl špíny. To se cení v každé době.
Nejen v té dněšní překotně zavirované. Tudy vede cesta mezi kované odborníky na vzdělání, konzultanty, auditory i anylytiky. Doptejte se u snirchů...

Pepa řekl(a)...

"Nezapomeňte, že smyslem výukových aktivit v této době není primárně sběr podkladů pro klasifikaci," píše v doporučení.

Znamená to tedy, že je za běžných okolností v pořádku, aby učitelé využívali klasifikaci jako formu nátlaku, a že smyslem výukových aktivit je primárně sběr podkladů pro klasifikaci?



Ale kdeže! Zdá se, že dámy nebyly v době svých středoškolských studií hodnoceny ani sumativně ani formativně z výrokové logiky. O smyslu výukových aktivit mimo tuto dobu se přeci nic, ale vůbec nic neříká. Takové podsouvání nevysloveného je drobně nestydaté a manipulativní...

Nicka Pytlik řekl(a)...

je drobně nestydaté a manipulativní

...tr-dlo-id-ní...

krtek řekl(a)...

Já jsem pro - na dva roky zrušit jednotné přijímačky a zavést pouze slovní hodnocení. Gymnázia budou nadšena - číst 500 slovních popisů a provádět vlastní přijímačky. Pak by z jejich strany tlak na média byl tak silný, že bychom se velmi rychle vrátili ke známkování.
Poznámka: Učím na střední škole, takže bych to možná taky musel číst. Ale ne psát.

Pepa řekl(a)...

Slovní hodnocení do přijímaček školy, která nebere všechny přihlášené šmahem - to je přeci tááááková hovadina! Rozhodněte o přijetí jednoho ze dvou žáků, kteří mají napsáno:
1) ... pracuje pečlivě s občasnými chybami, které snadno po upozornění opraví....
2) ... jeho práce je většinou bez chyb, nepřesnosti dokáže při upozornění opravit ...

Dokážete si představit těch námitek proti rozhodnutí o nepřijetí? Vůbec nejde o to, že by bylo hodnocení třeba přečíst, jde o to, že by bylo třeba podle nich rozhodnout.

Už z pudu sebezáchovy by ředitel SŠ okamžitě sáhl k testům SCIO/Kalibro/jiným standardizovaným, které by nacpal do povinné školní části.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Rozhodněte o přijetí jednoho ze dvou žáků, kteří mají napsáno:

Nebo vyloženě formativní:
"Pracuje právě a jen tak, aby splnil zadání beze zbytku."
"Je ochoten problému věnovat mnoho úsilí a času, aniž by jej vyřešil."

Okomentovat