9.4.20

EDUin: Jak budou na Slovensku psát vysvědčení

České ministerstvo stále ještě pracuje na pravidlech pro učitele, jak hodnotit a klasifikovat žáky ve druhém pololetí letošního školního roku. Slovenští učitelé už takový návod mají, a to velmi dobrý. Vybíráme z něj základní zásady, podle nichž se bude letos na Slovensku psát vysvědčení.

Zadáním nového ministra školství Branislava Gröhlinga je dodržení tří základních principů:
  • zajistit spravedlivost hodnocení každého žáka respektováním individuálních podmínek na jeho domácí přípravu a distanční vzdělávání
  • soustředit se na poskytování slovní zpětné vazby
  • akceptovat jedinečnost celkových podmínek žáků na vzdělávání

Výběr ze slovenských pravidel pro hodnocení (ne známkování) v letním pololetí:
  • během přerušeného vyučování se klasifikovat nebude, průběžné hodnocení má mít podobu konstruktivní zpětné vazby, má mít motivační charakter, pojmenovávat chyby a navrhovat postup, jak je odstranit
  • slovenské ministerstvo nedoporučuje během výuky na dálku hodnotit na základě testů a písemných zkoušek
  • ruší také povinnost realizovat předepsané kontrolní práce
  • v průběžném i závěrečném hodnocení doporučuje zohlednit i sebehodnocení žáka
  • po návratu žáků do školy se nebude minimálně tři týdny ústně ani písemně zkoušet

Podle čeho budou slovenští učitelé psát vysvědčení:
  • pokladem pro závěrečnou klasifikaci mají být hlavně portfolia žákovských prací a rozhovory s žáky, případně konzultace s rodiči, klasifikace má přihlížet k individuálním podmínkám žáka, včetně jeho osobnosti nebo domácího zázemí
  • předměty, jejichž cíle nelze při vzdělávání na dálku dosáhnout (především “výchovy”) se na vysvědčení nebudou vůbec klasifikovat, jejich výčet stanoví ředitel školy
  • prvňáčci nedostanou na vysvědčení známky, škola je bude hodnotit jen slovně
  • v ostatních ročnících je možná jakákoli kombinace slovního hodnocení a známek, kterou škola zvolí, ve všech ročnících je možné pouze slovní hodnocení
  • žáci nebudou na vysvědčení hodnoceni jako nedostateční, až na opravdu mimořádné případy při realizaci přezkoušení či komisionálních zkoušek

Karel Gargulák, analytik EDUin: “Na závazných pokynech slovenského ministerstva školství k hodnocení a klasifikaci žáků ve složitém období je dobře vidět, že byly připraveny skutečně komplexně a promyšleně. K tomu patří i zákaz písemně i ústně žáky zkoušet nejméně tři týdny poté, co se žáci vrátí do škol, zejména pokud k tomu dojde ještě před koncem tohoto školního roku. Tento zákaz bude chránit žáky před nedočkavými učiteli, kteří by se ve zbývajících pár dnech před uzavřením klasifikace mohli snažit co nejrychleji - a často nesmyslně - nasbírat chybějící známky, aby mohli klasifikovat, jako by výuka v tomto pololetí probíhala normálně.”

13 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...

Ne že by v ministerském materiálu nebyly dobré věci a snad si dovedu představit, čemu se snažil zabránit, ovšem pokusím se konstruktivně upozornit na problematická místa:

- během přerušeného vyučování se klasifikovat nebude, průběžné hodnocení má mít podobu konstruktivní zpětné vazby, má mít motivační charakter, pojmenovávat chyby a navrhovat postup, jak je odstranit -
Klasifikování - zřejmě se myslí známkami - se může přirozeně propojovat s tím, co je v tomto bodu uvedeno dále.

- slovenské ministerstvo nedoporučuje během výuky na dálku hodnotit na základě testů a písemných zkoušek -
Testy či klasické písemky poskytují zhruba stejně přesné / nepřesné informace jako většina nyní využitelných dalších podkladů pro klasifikaci.

- v průběžném i závěrečném hodnocení doporučuje zohlednit i sebehodnocení žáka -
I toto kritérium je na tom s relevancí stejně jako většina dalších.

- po návratu žáků do školy se nebude minimálně tři týdny ústně ani písemně zkoušet-
Není důvod nepokračovat v hodnocení průběžných aktivit, tak jak byly předtím nastaveny, nebo dovršit předchozí výuku třeba testem (či jakkoli jinak). Škola by pouze zadávat nové práce k předchozímu učivu.

- pokladem pro závěrečnou klasifikaci mají být hlavně portfolia žákovských prací a rozhovory s žáky, případně konzultace s rodiči, klasifikace má přihlížet k individuálním podmínkám žáka, včetně jeho osobnosti nebo domácího zázemí -
Nejsem schopen zjistit a nevím, jak bych přesněji zjišťoval podmínky, za kterých se žák připravoval - jaké je vybavení domácnosti počítači, zda se žák nemusel zapojit do zajišťování financí pro rodinu, zda v rodině nevládne vztahové napětí atd. Část žáků nebo rodin mi určitě informace poskytovat nebude. V řadě případů mohu vliv okolností jen velmi nepřesně odhadovat.

- předměty, jejichž cíle nelze při vzdělávání na dálku dosáhnout (především “výchovy”) se na vysvědčení nebudou vůbec klasifikovat, jejich výčet stanoví ředitel školy -
Nejde o předměty, jde o některé výukové cíle napříč předměty.

- žáci nebudou na vysvědčení hodnoceni jako nedostateční, až na opravdu mimořádné případy při realizaci přezkoušení či komisionálních zkoušek -
Pokud žák neplnil výuková zadání a nepředložil nic, nechť se mu posune termín klasifikace standardním způsobem, tedy např. na konec srpna.

PUR řekl(a)...

Učím na ZŠ. Ve světle posledních údajů o průběhu onemocnění se spíše smiřuji s tím, že žáci nastoupí až v září. Svět se zcela jistě nezboří.
Jak s vysvědčením za druhé pololetí? Slovenský návrh považuju za nedobrý. Učitelé budou sepisovat slovní hodnocení, které bude nepochybně zčásti vyfabulované (jak uvedl kolega Soukal, některé údaje nejsou objektivně zjistitelné).
Navrhuji následující.

- klasifikace za druhé pololetí - do kolonky se uvede nehodnocen
- celkové hodnocení - do kolonky se uvede nehodnocen
- Žák postupuje do dalšího ročníku - až na případy, kdy je žákovi povoleno opakování ročníků na základě oboustranně souhlasného postoje škola - rodič

Bylo by to administrativně asi nejjednodušší. Je to mimořádná situace, nepočítám s tím, že by se to opakovalo každým rokem. Proto by opatření mělo být stručné, jednoduše proveditelné ... vlastně taky "mimořádné".
PUR

Vít Tomis řekl(a)...

Místo "nehodnocen" (tento termín používá současná legislativa a vyplývají z něj určitě důsledky, které by se stejně musely řešit zákonem) navrhuji jiné slovo, třeba "uspěl(a)" nebo "absolvoval(a)". K tomu by stačil zákon o dvou či třech větách.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici se přiklánějí k formulaci:
Schopen postoupit do vyššího ročníku.

Silvie A. řekl(a)...

zákaz písemně i ústně žáky zkoušet nejméně tři týdny poté, co se žáci vrátí do škol

Tři týdny? Není to málo, Antone Pavloviči?

Slovenská opatření jsou snem každého neziskového aktivisty, Open Society a ostatních škůdců školství. Schválně, jak dlouho potrvá, než se školství zruší se vším všudy.

PUR řekl(a)...

ad Vít Tomis
Tak třeba účastnil se ... nebo něco podobně jednoduchého.
A klidně ať je tam někde poznámka, že v období březen - červen probíhala výuka distančním způsobem. Jen proboha ne žádné vyprávěnky na půl A4
PUR

mirek vaněk řekl(a)...

pan Soukal popsal nesmysly v článku.

Co se týče hodnocení, dělá se z toho velká věda. Protože experti se musí zviditelnit a ukázat svou potřebnost. Tak dělají z učitelů blbce.

Aktérem jsou žáci rodiče, učitel a ředitel. Opravdu by museli být všichni debilové, aby nebyli schopni vymyslet rozumné hodnocení.

Nevidím problém, aby rozumný učitel klasifikoval a hodnotil práci žáka doma. Pokud to nedokáže, je tu ředitel, aby zabránil úletům a je tu rodič, který si může stěžovat. Každá škola to může mít jinak. Jen to chce rozum. Známek bude méně. No a co.

Hledání portfolií a jiné nesmysly jsou mimo.
Pokud žák pracuje, nevidím problém. Prostě opravdu zvítězí formativní nad sumativním hodnocením. Bude se hodnotit úsilí žáka a ne jeho výsledky, které budou až sekundární. Jestli známkou nebo románem je jedno.
Jediný problém je, když žák nepracuje a nereaguje i když má možnost. A tam by ministerstvo mělo nastavit jasná pravidla. Třeba komisionální přezkoušení.
Rozumní lidé se domluví. Zákony a předpisy by měly řešit ty nerozumné.

To co je průser, jsou závěrečné zkoušky a maturity. Tam napsat uspěl asi nepůjde.

Eva Adamová řekl(a)...

"Jediný problém je, když žák nepracuje a nereaguje i když má možnost. A tam by ministerstvo mělo nastavit jasná pravidla."

V tom bude problém sice ne jediný ale hlavní. Co třeba s žákem, který má za druhé pololetí z února a části března v žákovské několik čtverek nebo i lepších známek, ale doma na práci ani nesáhl. Nebo, co s žákem, který neulovil nic jiného než koule, ale doma se jakž takž snažil pracovat. Na to skutečně musí být nastavená ministerstvem jednotná pravidla, jinak nás rodiče ugrilují.

Nicka Pytlik řekl(a)...

problém je, když žák nepracuje a nereaguje i když má možnost

To problém není ani dost málo. Takový žák je neklasifikován, prostěěě.
Což není nikterak vyjímečná a neřešitelná situace. Od prodloužení klasifikace až po komisionální zkoušku.
Pytlici mají ke klasifikaci žáků v souladu se školním řádem podkladů dostatek.
Průběžné hodnocení práce žáka má snad víc aspektů, než jen ono známkování testů a zkoušení.
Namátkou... pozorováním, řízeným rozhovorem, sledováním kvality školní práce žáka a dalšími nástroji lze hodnotit ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, samostatnost a tvořivost, aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim; přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu...
A tak nějak podobně.

Pepa řekl(a)...

A jak zjistíte, že žák má/měl možnost? Korektně? Nezávisle? A jak zjistíte, že (i) když nereagoval, tak ne/pracoval? Když tři týdny po návratu do školy nemůžete zkoušet a v té době musíte ohodnotit vysvědčením? Si dělá vrchnost srandu?

Josef Soukal řekl(a)...

Porůznu se teď zuřivě diskutuje o formativním hodnocení.
Ať tak či onak, letos půjde spíš o reformativní, někdy možná o deformativní hodnocení.

mirek vaněk řekl(a)...

Pro Pepy.
Jak zjistím. Jedna možnost je systém, který eviduje přečtení zprávy, 2. možnost telefon a zeptám se, třetí možnost dopis do vlastních rukou s pokyny a může poslat práci zpět - pošta funguje.
Pokud neplní úkoly a nereaguje, není co hodnotit. To je stejné jako se školní docházkou. Když žák nechodí do školy nepředpokládá se, že studuje doma. Svolávají se výchovné komise burcuje se sociálka a jiná administrativní zpestření školství.
Každý žák i rodič má možnost poslat učitele sluně někam nebo požádat o radu či přizpůsobení úkolu. POkud nedělá ani to, pak je tu problém o kterém mluvím.

Přezkoušení by to řešilo, pokud ale ministr nezakáže zkoušení na konci roku.

Pro kolegu Pytlíka.
Neřeším gymnazisty, ale žáky učilišť - většina rodin neúplných, dětské domovy, sociální, zdravotní a mentální problémy, kriminální problémy apod.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jedinečná příležitost zrušit nejen to neustálé klasifikování, ale především ustavičně povinné docházení do školy zůstane patrně nevyužita. Škoda!
Není to tak dávno, co se ta odbornická trdla oháněla těmi svými výzkumy, že děti do školy chodí nerady. Stačí měsíc, a je mnohé jinak?
Ještě je tu naděje, že se jen nerady učí. Ale možná to učení dělá problémy spíš rodičům...

Okomentovat