11.3.20

Bořivoj Brdička: Dokáže koronavirus zavést technologie do výuky skokem?

Přehled prvních zkušeností škol nucených z důvodů uzavření přejít na online výuku. Zatím jen z výběrových mezinárodních škol. Jistě jsou mimořádně zajímavé i pro nás.

Jak už to tak bývá, „všechno zlé je k něčemu dobré“. Množí se zprávy o tom, jak školy zavřené díky epidemii houfně zavádějí místo prezenční výuky výuku distanční. Zatím se dlouhodobé zavírání odehrává hlavně v Asii – v Číně, Jižní Koreji, Japonsku, Singapuru, Vietnamu, … [1]. Je ale zřejmé, že se to asi bude v blízké budoucnosti týkat i nás. Detaily jsou docela zajímavé.

Přechod na online výuku je věc dost komplikovaná, a má-li se navíc uskutečnit skokem, vyžaduje mimořádné nasazení ze strany učitelů. Ti nutně potřebují vhodnou pomoc. Trvá to sice zatím jen krátkou dobu, ale již teď je patrný obrovský nápor technologicky orientovaných firem snažících se využít příležitost a uchytit se na velice perspektivním trhu s nabídkou komplexních služeb. Typicky je součástí personalizovaný online systém výuky.

Výhodu mají ty firmy, které již mají s online výukou zkušenosti a disponují dostatečnou nabídkou vhodných digitálních materiálů či celých kurzů (např. americká K12). Největší podíl na trhu placených služeb nakonec získá ten, kdo bude schopen poskytnout jednotný systém integrující jak výukový obsah, tak nástroje pro spolupráci, disponující analýzou výukových výsledků schopnou s využitím umělé inteligence personalizovat činnost žáků. V té souvislosti mě zaujala nabídka anglické společnosti Century, která nabízí svůj systém díky koronaviru na přechodnou dobu školám zadarmo [2]. Demo najdete zde: How CENTURY works.

Spomocník se personalizací výuky zabývá již dlouho. Dovolím si shrnout podstatné. Takový online systém je vynikajícím pomocníkem učitele. Dovoluje žákovi, má-li zájem o poznávání, samostatně postupovat při osvojování znalostí, dejme tomu na prvních několika příčkách Bloomovy taxonomie. Bez vhodných podnětů a podpory učitele se však k vyšším formám myšlení (tvorba, řešení problémů apod.) nedostane. Proto je důležité i při přechodu na čistě online výuku zachovat přímé kontakty a budovat komunitu třídního kolektivu.

Mnoho škol se o pedagogicky hodnotný přechod na online výuku vyvolaný koronavirem pokouší i přesto, že na placenou podporu nemají finance. Jak se jim to daří, sleduje např. EdSurge [3]. První zkušenosti naznačují, že ty školy, které s online výukou nemají žádné zkušenosti, mají tendenci zpočátku věc podceňovat.

Typickým příkladem může být čínská Dalian American International School. Na počátku měla škola představu, že pro spojení s žáky i rodiči vystačí s e-mailem [1]. Učitelé dostali za úkol sedět u počítače a podle stávajícího rozvrhu zadávat žákům práci a přijímat vypracované úkoly. Brzy se ukázalo, že (díky příliš vysoké transakční vzdálenosti) nebude takto organizovaná výuka fungovat. Že bude nezbytně třeba využívat celou řadu různých online nástrojů, jinak hrozí nebezpečí, že učitel bude pracovat 18 hodin denně bez potřebných výsledků.

V první řadě se nabízí školám již běžně dostupné cloudové kancelářské aplikace (Dalian používá Microsoft 365), které dovolují sdílet dokumenty, realizovat videokonference, chatovat v reálném čase ad. Učitelům nezbylo než se urychleně začít učit s těmito nástroji pracovat. Většina z nich dnes již organizuje online výuku mnohem efektivněji. Základem je videokonferenční setkání (klidně podle rozvrhu) určené ke konzultacím a zadání úkolů. Následuje buď samostatná práce (např. formou převrácené třídy), nebo práce skupinová, při níž žáci spolupracují online na splnění nějakého úkolu. Přitom samozřejmě musí komunikovat, což pro ty, kteří stejným způsobem hrají online hry, není žádný problém.

Vývoj můžeme nejlépe sledovat na dobře organizovaných mezinárodních školách, které jsou všude na světě. Třeba služba, kterou používají anglicky vyučující školy, International Schools Services (ISS), poskytuje pro přechod k online výuce přehlednou podporu – Online Learning: A Strategic Approach for K-12 Schools, kde lze nalézt množství důležitých rad. Dozvíte se zde, jak začít (komunikovat, definovat očekávání, připravit prostředí, nastavit pravidla, průběžně řešit problémy), jaké nástroje jsou nejvhodnější (nejčastěji jsou zmiňovány: Google classroom, Seesaw), kde hledat nejvhodnější zdroje výukových materiálů pro různé předměty (např. Khanova škola, Dalian Online Library).

Organizací specializovanou čistě jen na podporu online vzdělávání je Global Online Academy (GOA). Ta doporučuje svým školám 15 zásad online pedagogiky [4]:
  1. Ověřte technologické vybavení svých žákůJe důležité nejen vědět, jaké přístroje má žák doma k dispozici, ale též, jak je připojen k internetu, zda nemá některé funkce (protokoly) či aplikace zablokované apod. (Je zajímavé, že v případě mezinárodních škol již nikdo neřeší, zda žák vůbec nějaké digitální technologie má.)
  2. Nastavte vhodné vzdělávací prostředíIdeální je, má-li škola již k dispozici nějaký systém řízení výuky (LMS) a každá třída tam má svůj prostor, jako doplněk může posloužit vlastní web, blog či hyperdoc (nástupce webquestu) – viz Třídní učitel 2.0 – díl 7.: třídní web.
  3. Komunikujte často, jasně a konzistentněPokud využíváte nějaké prostředky ke komunikaci s žáky dlouhodobě, držte se jich a používejte je i při přechodu na online výuku (Třídní učitel 2.0 – díl 6.: třídní intranet). Jen intenzita je samozřejmě vyšší. Stanovte pravidla, která budete dodržovat.
  4. Dělejte pravidelná synchronní online setkáníJe-li to možné snažte se udržet přímé spojení s žáky i na dálku. Není-li časový rozdíl příliš velký, je vhodné organizovat online videokonference, nejlépe každý den. Volně dostupných nástrojů je několik (Skype, Hangouts), GOA doporučuje Zoom.
  5. Vytvořte podmínky pro asynchronní setkáváníSoučástí online výuky je typicky zadávání úkolů (např. studia materiálů), k nimž je vedena asynchronní diskuze. Je vhodné pro ni vyčlenit určité časové rozpětí. Nástrojů je velmi mnoho, jsou součástí každého LMS. GOA doporučuje Flipgrid, Padlet či Slack.
  6. Nezahlcujte žáky učivemChovejte se jako kurátor předkládající obsah žákům tak, aby ho dokázali zpracovat. Nezvyšujte nadměrně jejich kognitivní zátěž (viz Mikroučení – model personalizovaného vzdělávání). V souladu s pravidly pro metodiku převrácené třídy (Převrácená třída podle Dr. Lodge) se snažte vyložit látku osobně, nejlépe pomocí videotutoriálů. GOA navrhuje pro záznam používat Loom.
  7. Podporujte spojení mezi žákyVětšina mladých lidí v současnosti používá ke spojení a sebevyjádření sociální sítě. Nedělají rozdíl mezi osobním a online setkáním. Je vhodné za účelem zachování třídní komunity tyto aktivity podporovat.
  8. Hodnoťte výsledky strategicky a s rozmyslemHodnocení je asi největším problémem. V online prostředí nelze dohlížet na to, zda žák při dělání tradičního testu nepodvádí. Hodnocení proto musí vypadat docela jinak. Nejvhodnější je zavést asynchronní formativní hodnocení (např. komentování práce během aktivit). Hodnotit lze též sumativně, tj. po odevzdání výsledků. Při týmové práci je většinou nutné hodnotit skupinu jako celek.
  9. Připravte časový harmonogram všech aktivitJedná se o program (rozvrh), který může mít podobu tabulky. Typicky je součástí každého LMS. Je důležité zachovat přehlednost, riziko ztráty orientace se online zvyšuje.
  10. Žádejte od žáků zpětnou vazbuJe velmi nesnadné hlídat na dálku to, zda žák něco dělá. Pomoci může kvalitní komunikace, tj. soustavné spojení a okamžité řešení vznikajících problémů. Dobré je, jsou-li žáci vedeni k tomu diskutovat o své práci se spolužáky tak, aby učitel mohl tuto diskuzi sledovat. Další cestou je využití sdílených dokumentů při tvorbě.
  11. Vytvářejte příležitosti pro personalizaciTechnologie samy o sobě dovolují každému pracovat svým vlastním tempem, skutečná personalizace pak dokonce umožňuje nastavovat též individuální cíle. Při přechodu na online výuku lze vytvořit prostředí, v němž každý žák realizuje aktivity přizpůsobené jeho osobním preferencím. Na počátku stojí možnost volby činnosti, prostředkem je vlastní tvorba (např. hodina géniů).
  12. Uvědomte si potřebu podpory pro žákyZavření školy může být pro žáky traumatizující událostí. Práce online klade vyšší nároky na potřebu podpory. Je vhodné vytvořit ve škole specializovaný tým, který sleduje online činnost žáků (např. přítomnost v LMS školy) a vytipovaným jedincům, jejichž aktivita neodpovídá předpokladům, poskytuje zvláštní podporu. Důležitý je soustavný kontakt se všemi žáky.
  13. Informujte rodičeZachovejte stávající systém informování rodičů (e-mail, newsletter, přístup do LMS) a snažte se poskytovat rodičům i další podporu, aby mohli pomáhat žákům pracovat na online aktivitách.
  14. Přehodnoťte svou roli jako učiteleOnline výuka je příležitostí změnit svůj přístup k výuce, posunout se od poskytovatele vědomostí k mentorovi, jehož hlavní náplní je provázet žáka na cestě za poznáváním. Snažte se vyvolávat u žáků zájem, pocit smysluplnosti a umožnit jim v maximální míře autonomii. Cílem je posilovat vnitřní motivaci k učení.
  15. Sdílejte své poznatky s kolegyI když je předávání informací důležité (twitter, blog, portály), nejde jen o něj. Jde o vzájemnou podporu. Ideálním prostředkem je synchronní online setkání učitelů (např. webinář), kde dochází k výměně zkušeností.
GOA provozuje též specializovanou stránku na podporu opatření souvisejících s koronavirem – COVID-19, na níž najdete shrnující hlavní zásady, které je třeba při přechodu na online vzdělávání respektovat:
  • Podstatou online výuky je spojení mezi účastníky poznávacího procesu (konektivismus). Komunikace je mimořádně důležitá, aby nevznikal u žáků pocit odloučení.
  • Pravděpodobně se vám nepodaří naplnit osnovy beze zbytku (projít celý předepsaný obsah). Brzy zjistíte, že výuka online není prostým převedením prezenčních aktivit do online prostředí. Otevírá nové možnosti a nové cíle (Technologická transformace vzdělávání podle Prenského).
  • Je nutné udržovat rovnováhu mezi synchronními a asynchronními aktivitami, má-li vaše online komunita zůstat funkční.
Závěr je možná dosti nepříjemný:
  1. S technologiemi se učí jinak.
  2. Náhlý přechod k online výuce vyvolaný uzavřením škol znamená pro učitele výrazné navýšení práce.
Citace:

[1] - NOONOO, Stephen. ‘Students Are Lonely:’ What Happens When Coronavirus Forces Schools Online. 2020. [cit. 2020-3-10]. Dostupný z WWW: [https://www.edsurge.com/news/2020-03-02-students-a...].
[2] - SCHAFFHAUSER, Dian. Students Continue Learning Through Coronavirus School Closures with AI-Based Tech. 2020. [cit. 2020-3-10]. Dostupný z WWW: [https://thejournal.com/articles/2020/02/24/student...].
[3] - YOUNG, Jeffrey R.; NOONOO, Stephen. Education World Reacts to Coronavirus: The Latest Developments. 2020. [cit. 2020-3-10]. Dostupný z WWW: [https://www.edsurge.com/news/2020-03-05-education-...].
[4] - 15 Strategies for Online Learning When School is Closed. 2020. [cit. 2020-3-10]. Dostupný z WWW: [https://globalonlineacademy.org/insights/articles/...].

Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese spomocnik.rvp.cz.

Převzato z RVP.cz pod licencí Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 Česká republika (CC BY-NC-ND 3.0 CZ).

BRDIČKA, Bořivoj. Dokáže koronavirus zavést technologie do výuky skokem?. Metodický portál: Články [online]. 11. 03. 2020, [cit. 2020-03-11]. Dostupný z WWW: https://spomocnik.rvp.cz/clanek/22436/DOKAZE-KORONAVIRUS-ZAVEST-TECHNOLOGIE-DO-VYUKY-SKOKEM.html. ISSN 1802-4785.


8 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...

Vzkazuji všem učitelům, hlavně neblázněte s nějakým překotným zaváděním ICT do domácí výuky, pokud na vužívání ICT nebyli z vašich hodin zvyklí a nebudou tušit, co a jak. Představím-li si totiž situaci, že např. na 2. stupni základní školy si všichni učitelé - bude jich minimálně deset - hlavních a naukových předmětů usmyslí využívat něco, co žáci neznají, a navíc každý učitel nějaký jiný systém, tak se z toho děcka i jejich rodiče zblázní. Držme se všichni toho základního, co jsme ve výuce pravidelně využívali a s čím děti pracovat umí. Zachovejme hlavně klid a jednoduchost, přehlednost a kontrolovatelnost zadávaného.

Brdičkové a Kmentové, kteří v životě nestáli před dětmi na základce, vůbec netuší o čem hovoří.

mirek vaněk řekl(a)...

Teorii kvalitativního skoku propagoval Lenin. Nouze naučila Dalibora housti. Ale použití technologií učiteli brání jednak přepracování učitelů, nespolehlivost techniky a neochota většiny žáků se namáhat, když si mohou hrát a bavit se.
Pokud bude trvat situace dostatečně dlouho, dávám technologiím šanci. Aspoň u schopnějších žáků. Akce zdarma používání učebnic a testů Frause, Techambitionu je dobrý marketingový tah a možná technologie zpropaguje.

Jen kdyby bylo ministerstvo co k čemu, tak je na podobnou akci připraveno a má zajištěnu metodickou a technickou podporu školám.

Silvie A. řekl(a)...

Jen kdyby bylo ministerstvo co k čemu, tak je na podobnou akci připraveno a má zajištěnu metodickou a technickou podporu školám.

Co si pod tou metodickou a technickou podporu představujete? Jako že diletanti z Ministerstva budou školám radit, JAK to mají dělat? Děsivá představa!

Každá škola by potřebovala profesionálního správce sítě na plný úvazek. Zaplatí ho Ministerstvo? Ani náhodou!

Silvie A. řekl(a)...

Zachovejme hlavně klid a jednoduchost, přehlednost a kontrolovatelnost zadávaného.
Brdičkové a Kmentové, kteří v životě nestáli před dětmi na základce, vůbec netuší o čem hovoří.


Zlatá slova!

Silvie A. řekl(a)...

Dokáže koronavirus zavést technologie do výuky skokem?

Koronavirus by to zmáknul, ale v českém prostředí má zdatné nepřátele, kteří mu to zesabotují. Zákonodárce, Ministerstvo, ČŠI, rovnostáře rozlezlé všude ...

Původní záměr byl rozebrat článek pana Brdičky a vypíchnout jednotlivé zádrhele, ale lépe než paní Adamová (jedinou větou) to ohodnotit nedokážu.

Osobní zkušenost mi říká, že e-mail má KAŽDÝ student, a že pro některé předměty to může stačit. Vylepšil by to přístup na web, ale tam nemám tu potřebnou stoprocentní vybavenost ověřenou (i když mi připadá vysoce pravděpodobná).

No a pak jsou předměty, kde e-mail a web nestačí. Chtělo by to pár programů na studentově zařízení. Například kvalitní textový editor (a další potřebný SW vás napadne). Někteří studenti to vybavení mají a někteří nemají. Co dělat? Rozjet výuku s těmi, kteří potřebné vybavení mají a pro ostatní vymýšlet náhradní činnost? Nebo se držet při zemi a vázat se na toho nejméně vybaveného studenta?
Příští týden se to rozhodne ...

Jana Karvaiová řekl(a)...

Paní Sylvie-vybavenost ,přístup na net nemá celkem dost žáků. zapomíná se na sociálně slabé,ale i na dnes poměrně hojné alternativní rodiče, kteří doma nemají ze zásady PC.
Pak tu máme sortu žáků hraničních nebo mentálně postižených. Tam je to ještě horší.
Jako nejproblematičtější se jeví SW. Já je učím v microsofťáckých programech, oni mají open office ale taky nic. Umí sdílené dokumenty na google,ale to jsem jim musela ve škole zavést účty. Dále mějte na paměti žáky s těžkých sluchovým a zrakovým postižením, kteří musí mít vybavení v řádech desítek tisíc. A když je ta inkluze tak netuším, jestli podobné vybavení mají i učitelé běžných škol, kteří je mají inkludované. Asi moc ne. Ti možná ani nemají pichtův psací stroj.

Silvie A. řekl(a)...

Paní Karvaiová, na naší škole (odborná střední v Praze) to asi není tak katastrofální jako jinde. Stopro přístup na net mám ověřený, všichni mí studenti mi píší e-maily.

Jako nejproblematičtější se jeví SW.

Naprostý souhlas.

Já je učím v microsofťáckých programech, oni mají open office ale taky nic. (...) ale to jsem jim musela ve škole zavést účty.

Ano, to nás také čeká a bude to dřina. Naštěstí nikoli moje starost.
No a jaký je váš závěr? Nerozjíždět výuku (více-méně) online kvůli těm nevybaveným?

Jana Karvaiová řekl(a)...

Nevím. Opravdu. Myslím, že u nás se to nerozjede. Stejně je to vlastně o dobrovolnosti těch žáků. A je pravda, že nejméně týden budu dohánět resty, které odkládám půl roku ( úklidy prostor, stěhování a vybalování krabic). Taky inventář apod. A vymyslím si spoustu nových věcí a v klidu.

Okomentovat