14.2.20

EDUin: Řešením není za současné situace plošné zvyšování náročnosti jednotné části maturitní zkoušky, shodli se panelisté na Kulatém stole SKAV a EDUin

Řada poslanců by u jednotné části maturit ráda zvýšila laťku a udělala z ní síto prověřující zájemce o vysoké školy. Panelisté včerejšího Kulatého stolu SKAV a EDUin s nimi ale nesouhlasí. Státní maturita má podle nich ověřovat dosažení středoškolského minima.

Když odpovídali na otázku, komu a čemu vlastně státní maturita slouží, konceptu zkoušky, která garantuje vysokým školám kvalitu uchazeče, přikládali relativně malou důležitost. „To je zbytečné, to bych vypustil. Ať si vysoké školy vyberou, koho chtějí,“ dodal Zdeněk Bergman.

Jeho kolega ze Střední odborné školy energetické a stavební, OA a střední zdravotnické školy v Chomutově navíc připomněl, že maturitní vysvědčení dnes není zdaleka jen vstupenkou na vysokou školu, ale také nutnou podmínkou pro vstup do celé řady profesí. „Hasičem se bez maturity nestanete, když se podíváte na veřejný sektor, systém je nastavený tak, že maturitu potřebujete,“ řekl ředitel chomutovské SOŠ Jan Mareš.

Zanechali by také marného hledání takové podoby maturitních testů, které by byly dostatečně náročné pro gymnazisty, a přitom by nedecimovaly žáky řady odborných středoškolských oborů.

„Podle školského zákona by maturita měla ověřit, zda žák splnil cíle vzdělávání podle rámcového vzdělávacího programu. Zda to dělá, to je opravdu třaskavé téma,“ myslí si například Helena Úlovcová, vedoucí oddělení vzdělávání Hospodářské komory ČR.

Trápí ji určitá devalvace odborného vzdělávání, která jde ruku v ruce s vysokou neúspěšností absolventů středních odborných škol ve všeobecných předmětech. „Tváříme se, jako by příprava pro profesi nebyla přípravou pro život. Přitom nejsme jako společnost připraveni na zvyšující se podíl neúspěšných maturantů, kteří v tomto legislativním rámci nemají víc než základní vzdělání. Že se nezohledňuje úspěch v profilové části maturity, není pro zaměstnavatele komfortní,“ řekla Helena Úlovcová.

Jak by podle panelistů měla maturita vypadat? Řešením podle nich není za současné situace plošné zvyšování náročnosti jednotné části zkoušky. Stát by se měl zaměřit na ověření minima, zbytek by měl nechat na škole. „Kdyby státní část maturity byla jen ověřením nepodkročitelného minima, které by se hodnotilo uspěl/neuspěl, nechť je školní část základ maturity, kde si laťku nastaví škola a nechá žáka, aby se předvedl,“ myslí si Zdeněk Bergman, ředitel Gymnázia Teplice.

Diskuse o tom, co je součástí tohoto nepodkročitelného minima, s nímž mají ze škol odcházet všichni absolventi maturitních oborů, a také jak dosáhnout toho, aby s ním skutečně ze škol odcházeli, by šla k podstatě problému s vysokou neúspěšností u maturit. Zavádět bez ní maturitu ze tří předmětů je podle EDUin hazard s budoucností mladých lidí.

Přehled panelistů Kulatého stolu ze dne 13. 2. :

  • Petr Bannert, ředitel odboru středního a vyššího odborného vzdělávání a institucionální výchovy, MŠMT
  • Zdeněk Bergman, ředitel, Gymnázium Teplice
  • Michaela Kleňhová, ředitelka, CERMAT
  • Jan Mareš, ředitel, SOŠ energetická a stavební, OA a Střední zdravotnická škola, Chomutov
  • Šárka Šandová, ředitelka, Hořické gymnázium, Hořice
  • Helena Úlovcová, vedoucí oddělení vzdělávání, Hospodářská komora ČR

Záznam z debaty na kulatém stole uveřejníme v následujícím týdnu.

8 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Nepodkročitelné minimum bylo vždycky hodnocení "prospěl", s klasifikací "dostatečně".
Nebo to je jinak? V té dnešní překotně měnící se době digitálně technologických inteligencí?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

Nepodkročitelným minimem je násobilka, bez ní bych nikomu, kdo maturuje z matematiky, maturitu nedal. Naštěstí se z matiky maturovat nemusí, tak ji mohou mít i tací...

Lenka Pokorná řekl(a)...

"Státní maturita má podle nich ověřovat dosažení středoškolského minima."

A proč tomu tedy všemi silami brání? Protože současná státní maturita se právě o toto snaží.

Veronika Valíková řekl(a)...

Současná maturita z češtiny je kolos, který se nesnaží ověřovat minimum. Zaměstnává učitele, vede studenty k formalismu, mnohým zprotiví literaturu na mnoho let. Něco podobného dělali komunisti.

Minimum jsou testy. A proti nim nikdo z panelistů nic neměl, neb ty češtinské se zlepšily. Kritizoval je z pléna pouze pan Botlík a jistá paní učitelka, která také kritizovala učitele na gymnáziu. Těch se ovšem zastali panelisté i lidé z publika.

Samostatná kapitola je matemetika. K té se, jako češtinářka, vyjadřovat nebudu.

Unknown řekl(a)...

Paní Valíková, jak státní maturita může studentům zprotivit četbu? Vždyť výběr děl a autorů, která s dětmi učitel probírá, závisí na něm! A jestli si myslíte, že současná novela zákona něco změní? Učitelé budou muset vyrobit svá kritéria hodnocení, připravit dostatek zadání, práce opravit (takhle vše dostali od Cermatu). Gymnazisté budou opět hodnoceni přísně, kdežto spousta lidí, kteří pomalu neumí sestavit smysluplný větný celek, dostanou za 2. Fakt myslíte, že je to spravedlivé, když existuje jedno maturitní vysvědčení?

Lenka Pokorná řekl(a)...

"...zprotiví literaturu na mnoho let..."

Paní Valíková, mohu Vás ujistit, že naprosté většině maturantů na technických oborech a učebních oborech s maturitou ve skutečnosti není co zprotivit, protože skoro vůbec nečtou. Takže, jestli nečtou vůbec nebo jestli byli maturitou přinuceni přečíst pár knih, vyjde vcelku nastejno.

Veronika Valíková řekl(a)...

Píšu už to popadesáté, ale nešť.

v roce 2010 mi studenti u maturity odevzdávali pětistránkové seznamy četby. I v rámci chronologických otázek, které jsem nesnášela, bylo možné ptát se na kteroukoli knihu ze seznamu. Tak jsme často došli ze středověku k Tolkienovi, od Fausta k moderním faustovským variacím, Od Bible ke Dostojevskému, Kazantzakisovi, Bulgakovovi a kristovským paralelám, Od Oresteiy k Hamletovi a rodinným dramatům v moderní literatuře. Vznikl tak můj tematický seminář i tematické otázky k maturitě.

Věděli, že čím více budou číst, tím více budou mít šanci mluvit o knihách, které znají.

Dnes mají rozbory dvaceti knih.Ty rozbory mají 25 položek, některé smíte vynechat. Jsou velmi formální. Učitel se často studenta neptá na knihy, které četl, ale hledá s ním v textu metafory a metonymie. Děti se šprtají rozbory z internetu, fráze ze sešitu, protože je to bezpečnější než říkat vlastní názor.

Ano, je věc učitele, jak si s tím poradí. Já jsem posledních pět let maturovat nesměla, pouze jsem sedala u svých bývalých oblíbených studentů v publiku a pozorovala cvrkot. Také mi maturovala dcera, která díky systému SM a rozborům, které robili od kvinty, téměř přestala číst českou literaturu, ač jinak přečetla kdeco. Viděla jsem neobyčejně sečtělou studentku, která znala Mistra a Markétku zpaměti, jak v textu loví jakési jazykové prostředky (v překladu !!!) a tiše soptí. ten systém vede k formalismu a dělá z literatury strašáka, nikoli předmět, který musíme milovat. Bez lásky nikdo číst nebude!

Je mnoho způsobů, jak děti rozečíst. Cermat zvolil ten nejblbější. Tady máte školní četbu, vyberte si a rozeberte jednu (20) knih podle šablony. Odborným školám to stačí, gymply to táhne dolů. Už dnes gymnazisté znají mnohem méně autorů než před deseti lety, protože mj. ztrácí čas těmi rozbory a nemají bič, který by je nutil číst více.

Pěkný den.





Josef Soukal řekl(a)...

"Učitel se často studenta neptá na knihy, které četl, ale hledá s ním v textu metafory a metonymie. Děti se šprtají rozbory z internetu, fráze ze sešitu, protože je to bezpečnější než říkat vlastní názor."

Když si to učitel takhle nastaví, je problém v něm, nikoli v systému.

Okomentovat