15.1.20

Laďka Ortová: Rozhodněte: Měkká nebo tvrdá škola?

Právě teď se rozhoduje o tom, zda děti budou moci ve škole získat znalosti a dovednosti, anebo je budeme cepovat v postojích, asertivitě a prezentačních schopnostech.


Měkká škola je místem, kam prý čím dál více rodičů chce dát své dítě. Děti se tu učí v první řadě měkkým dovednostem, jako je například komunikativnost, řešení konfliktů a vyjednávání, předvídavost, asertivní jednání, empatie, samostatnost, tvořivost, strategické myšlení, sebereflexe ad. Rodiče jsou ujišťováni, že nic důležitějšího než měkké dovednosti ve vzdělávání pro 21. století není. Pokud totiž děti budou komunikativní a empatické, snadno si potřebné znalosti z jakéhokoliv oboru doplní, až je budou potřebovat. V tu chvíli totiž budou motivované se ty tvrdé znalosti naučit, takže to půjde úplně krásně samo, prakticky bez námahy a navíc v rekordním čase.

Dětem v měkké škole nikdo nepředepisuje, co se a kdy mají učit, protože to měkké děti vědí přirozeně samy. Měkká škola pochopitelně má také měkké učitele, kterým se říká průvodci. Děti se v měkké škole dosud učí i tvrdým znalostem a dovednostem, ale protože je toho moc, rozhodli se měkcí poradci, že učivo redukují, osekají „minimálně až o polovinu“. Takže dnešní deváťák bude za pár let na úrovni dnešního páťáka. Maturant na úrovni deváťáka. Pro měkké rodiče je nejdůležitější, aby se dětem ve škole líbilo, chodily do ní rády, nestresovaly se a učily se hlavně ty měkké dovednosti. A pak taky postoje, protože postoje jsou přesně tím, co nám pomůže v konkurenceschopnosti. S tím souvisí samozřejmě odmítání zkoušení i známkování, neboť oboje sítě stresuje, frustruje, demotivuje, vysiluje. Měkké dovednosti a postoje se koneckonců těžko testují a když už kdovíproč musíme dítě hodnotit, pak zásadně slovně, motivačně, na přátelském dýchánku, kterého se účastní rodiče, dítě a jeden či více průvodců.

A pak je tu tvrdá škola. Tvrdá proto, že vyžaduje po dětech tvrdé znalosti a dovednosti a taky tvrdou práci. Tvrdé děti mají rozvrh členěný na předměty a tvrdý učitel je tím, kdo dětem nastavuje cíle, kterých je dobré v daném předmětu a ročníku dosáhnout. Tvrdý učitel také zkouší, zda a jak děti látku zvládají a průběžně dává známky. Tvrdé děti komunikují mezi sebou i s učiteli, učí se tedy přirozeně sociálním dovednostem. Dělají domácí úkoly a maně tak pojmou plánování a samostatnost. Hrají vybíjenou, při níž kooperují. Zpracovávají projekty samostatně i ve dvojicích, takže si rozvíjejí tvořivost i vyjednávání. Zároveň s nabýváním tvrdých znalostí rozvíjejí i měkké dovednosti. Stejně jako kdysi jejich rodiče a prarodiče.

Stojíme na křižovatce - doposud máme v ČR většinou tvrdé školy a právě nyní MŠMT ve strategickém dokumentu rozhoduje naše tvrdé školy změnit na měkké. Než dokument vláda v červnu schválí, můžeme si vybrat, zda nás bude léčit tvrdý nebo měkký doktor, zda mosty bude navrhovat tvrdý či měkký architekt a bude je stavět tvrdý či měkký zedník, zda naše děti bude vozit tvrdý či měkký řidič.

Rozhodujeme právě teď. A na ministerstvu školství čekají na naše připomínky.
















9 komentářů:

Vít Tomis řekl(a)...

Pokud totiž děti budou komunikativní a empatické, snadno si potřebné znalosti z jakéhokoliv oboru doplní, až je budou potřebovat.

Ano, jedna z nejlepších ukázek, jak pitomý je tento přístup.

Nicka Pytlik řekl(a)...

V té dnešní překotně se měnící době nemusí člověk znát téměř vůbec nic.
Podstatné je, aby to uměl náležitě asertivně vykomunikovat.
Vítejte v trdloistánu!

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici si nejsou úplně jisti, jetli to rozdělení 'tvrdá' versus 'měkká' je patřičné beze zbytku a jestli je až tak striktně se neprolínající.
V každém případě to pytlikům připomíná vztah masožroutů a zelinářů, ostatně jako mnohé, co je považováno za překonané a co za to správné. Masožrout se nacpe prejtu, zapije to pivkem a je v dobrém rozmaru spokojen. Zelinář zchroupe mrkev zapije ji podmáslím a má nezvladatelnou potřebu k tomu nějak přimět i toho masoužrouta. A když to nejde po dobrém, tak mu nechá zdražit vepřové a vylije to pivo.

Laďka Ortová řekl(a)...

Pytlíku, vystihl jste to dokonale. Díky.

Unknown řekl(a)...

Socialni dovednosti z "tvrde skoly" zpravidla vyzaduji umet drzet hubu a krok. To je vse. Super pokud budujete monarchii nebo socialismus, jinak az tak ne. Co se tyce vylivani piva a zdrazovani veproveho - pokud vim tak skolstvi je stale jeste centralizovana instituce s povinnou ucasti takze to vylivani a zdrazovani dela ten kdo to vede, a zatim to jsou porad spis zastanci te "tvrdosti" at uz si pod tim v detailech predstavuji cokoliv, podstatou je ze se to nasilim vynuti. Coz asi autorce clanku nevadi pokud je to v souladu s jejim konzervativnim poledem na podobu skoly. A desi pokud by se to melo odchylit. "Zelinari" pana pytlika jen chteji aby jim nikdo nenutil too pivo a veprove. Je to vazne takovy problem? Proc se tim vubec "pivari" citi ohrozeni? Pokud je to slepa cesta budou jejich deti ve vyhode kvalitniho vzdelani oproti zastupu softskills pracovniku u pasu. Nebo to tak neni? Tipuju ze zastancu tvrdeho pristupu k detem je v CR stale jeste vetsina a nejakou dobu i bude.

Laďka Ortová řekl(a)...

Pane Unknown,
pokud by se povinná školní docházka ustanovila dejme tomu na 5 - 6 ročnících základní školy, velká část žáků, rodičů i učitelů by si oddechla, mě nevyjímaje.
Nevím, zda je zástupců tvrdých škol většina nebo menšina, vnímám jen, že měkký přístup má větší prostor k prezentaci v médiích a je prezentován jako ten lepší, správnější, kultivovanější. Vizte třeba už jen Vaše formulace "umět držet hubu a krok", "monarchie a socialismus" atd.

Velmi oceňuji, že si dosud může každý vybrat, co pro své dítě preferuje, nabídka škol různého typu je bohatá. Nevyhovuje mi ale, když si MŠMT ve svém strategickém materiálu vytkne jako jeden ze dvou hlavních cílů "zaměřit vzdělávání více na získání kompetencí". Bez jakéhokoliv výzkumu, bez vize, kam chceme, aby nás to dovedlo a bez odůvodnění, proč si myslíme, že nás to tam taky dovede.

Tvrdé školy tu jsou a nezdá se, že se neosvědčily. Máme-li je měnit na školy měkké, chtěla bych slyšet, proč je to lepší.

L.snirch řekl(a)...

"Nevyhovuje mi ale, když si MŠMT ve svém strategickém materiálu vytkne jako jeden ze dvou hlavních cílů "zaměřit vzdělávání více na získání kompetencí". Bez jakéhokoliv výzkumu, bez vize, kam chceme, aby nás to dovedlo a bez odůvodnění, proč si myslíme, že nás to tam taky dovede."
Když se podíváte na výběrová řízení do firem, málokterá úspěšná vybírá podle znalosti. Stejně podle průzkumu mezi podnikateli preferuji na vyšší pozice dovednosti (jsou i takové, zejména ve státních formách, které podléhají nadále kultu diplomu). Klíčové jsou dovednosti, hodnoty a postoje člověka. Znalosti získáte za večer či za měsíc, dovednosti (které se budují pomocí znalosti, ale cílem nejsou ty znalosti, ale hlavně schopnost aplikovat) jsou klíčové.
Tvrdou školou jsem prošel za socialismu - budovaly hlavně poslušnost na datech zčásti nepravdivých, zčásti neúplných. Což je to nejhorší, co lze ve škole budovat.
Kdo chce tvrdou školu, ať ji má.
Já bych si svobodně vybral zcela jinou (ne ovšem z vaši fiktivní černobílé nabídky) - viděl jsem to, když jsem dělal DPS. Půlku byla s praktiky, půlku profesoři z PedF - to první bylo velmi poučné a použitelné, to druhé děs běs - takovou teoretickou nudu jsem dlouho nezažil.




Nicka Pytlik řekl(a)...

Znalosti získáte za večer či za měsíc

Když si snirchové do svých komentářů zabudují i pojmy, jako například sebereflexe, autonomie, respekt a podobně, do toho eduínu je vezmou z fleku.
Kmenti tam jsou už dávno.

Josef Soukal řekl(a)...

Paní Ortová,

avizované poznámky k vašemu textu zašlu později, omlouvám se.

Okomentovat