13.1.20

MŠMT: Návrh novely školského zákona k nastavení systému řízení a kontroly školských poradenských zařízení a k racionalizaci systému inkluzívního vzdělávání

Návrh zákona obsahuje především změny týkající se nastavení systému řízení a kontroly školských poradenských zařízení. Dále obsahuje další dílčí změny, upravující principy směřující k racionalizaci systému inkluzívního vzdělávání, snížení administrativní zátěže spojené se vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími potřebamia poskytováním školských poradenských služeb.


PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“ nebo „ministerstvo“) předkládá návrh novely zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem nové právní úpravy je nastavení jednotného modelu řízení školských poradenských zařízení (dále „ŠPZ“) v krajích České republiky, redukce nejednotnosti a krajových rozdílů např. v počtu a druhu doporučovaných podpůrných opatření (dále „PO“) na jednoho žáka. Záměrem předkladatele je řízení přidělování finančních prostředků státního rozpočtu ze strany MŠMT na základě průběžného kontinuálního vyhodnocování doporučování PO.

Návrh vychází z dat a analýzy statistických údajů MŠMT. Vyhodnocení prokázalo i významné mezikrajové rozdíly ve stanovování počtu jednotlivých zdravotních postižení v daném území. Zjištěné rozdíly dokladují aktuální nesystémový přístup k řízení školského poradenského systému, potřebu tento stav bezodkladně řešit a maximálně zajistit rovný přístup při nastavování PO.

Jedná se o legislativní nastavení stavu, kdy podmínkou pro vydání všech, nebo pouze vymezených doporučení podle prováděcího právního předpisu k poskytování PO druhého až pátého stupně je potvrzení návrhu doporučení právnickou osobou zřízenou ministerstvem, která tím byla pověřena. Tato právnická osoba bude vykonávat činnost při školách zřizovaných ministerstvem a bude posuzovat návrhy doporučení z hlediska opodstatněnosti v něm uvedených PO, i s ohledem na podmínky školy nebo školského zařízení, jichž se návrh doporučení týká. V první etapě bude institut „posuzující osoba“ uplatněn při redukci významných rozdílů mezi jednotlivými pracovišti ŠPZ či kraji a udělení souhlasu s poskytnutím finančních prostředků státního rozpočtu se bude týkat pouze ministerstvem určeného okruhu doporučení. Dojde k řešení nejvýraznějších disproporcí a mechanismus předávání informací bude založen na využití stávajících informačních systémů.

Snahou ministerstva je rovněž dále snižovat administrativní zátěž škol a ŠPZ v oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále „SVP“). To je v návrhu novely zákona podpořeno vymezením případů informovaného souhlasu s poskytováním pouze těch PO, které významným způsobem zasahují do podmínek, průběhu nebo výsledků poskytovaného vzdělávání. Bližší specifikace bude definována prováděcím právním předpisem. Dále je odstraněna povinnost ředitele školy rozhodovat o povolení individuálního vzdělávacího plánu (dále „IVP“) jako PO ve správním řízení.

Hlavním přínosem nastavení systému řízení a kontroly doporučení ŠPZ ze strany předkladatele je zejména aktuální řešení hlavních regionálních disparit systému doporučování PO s cílem zajištění rovných podmínek žáků se SVP vzhledem k individuálním potřebám a podmínkám konkrétní školy/třídy. Důležitým přínosem bude sjednocení diagnostických a intervenčních postupů při stanovení druhu zdravotního znevýhodnění a nastavení stupně PO ve vzdělávání, další snížení administrativní zátěže a spolupráce s rezortem sociálních věcí při poskytování odborných služeb a podmínek vzdělávání v souladu s nejlepším zájmem dětí a žáků.







5 komentářů:

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

1) Poradny by měly dětem, rodičům a školám radit, nikoli normovat jejich práci.
2) Větší školy, které mají plně personálně obsazené školní poradenské pracoviště (výchovný poradce, preventista, specped, psycholog, případně sociální pracovník), poradny nepotřebují. Ty by měly zůstat jako podpora menších škol a odborná konzultační střediska.

Martin Herman řekl(a)...

Podpurna opatreni - oblast, kde je treba udelat poradek, zajistit funkcnost a efekt, prave pro potrebu tem, kteri to potrebuji. "Inventura" na zjisteni soucasneho stavu provedena MSMT je priliz schovivava. Prispeji navrhovana opatreni ke zlepseni? Tezko rict! Rozhodne by i "podpurna opatreni" mela byt soucasti Strategie 2030+.

Unknown řekl(a)...

1) Poradny by měly dětem, rodičům a školám radit, nikoli normovat jejich práci.
2) Větší školy, které mají plně personálně obsazené školní poradenské pracoviště (výchovný poradce, preventista, specped, psycholog, případně sociální pracovník), poradny nepotřebují. Ty by měly zůstat jako podpora menších škol a odborná konzultační střediska.

Svatá slova. Není v podstatě co dodat. Takhle by měla vypadat novela školského zákona.

Lenka Pokorná řekl(a)...

Jen další novela v řadě, která ukazuje, jak je naše inkluze po česku zpackaná.

Dagmar K. řekl(a)...

Restriktivní, nekonstruktivní. Neřeší, co školy pálí, nepřispívá ke zkvalitnění spolupráce mezi ŠPZ a školami, směřuje k dalšímu ztížení zařazování žáků podle §16, omezuje přijímání asistentů pedagoga, nezabývá se začleňováním cizinců do vzdělávání, nebere v potaz odlišnosti mezi dětmi, školami a regiony. Snaha ministerstva vše řídit, kontrolovat a ztěžovat, nikoli sloužit při vzdělávání, je zoufalá.

Okomentovat