21.1.20

Antonín Jančařík: EDUin vyzval veřejnost, aby se vyjádřila ke čtyřem otázkám, které se týkají maturitní zkoušky z matematiky. Zde je můj pohled

Z odpovědí vybíráme: "Dosažení matematické gramotnosti je ale jen jedním (i když velmi významným) cílem, ke kterému má výuka matematiky směřovat. Proměna vzdělávání je spojená také s cíli v oblasti žákovských emocí, očekávání a hodnotového systému. Jedním z cílů, ke kterým má výuka matematiky na základní škole směřovat, je například rozvoj žákovy důvěry ve vlastní schopnost a dovednosti při řešení úloh. Pokud bych měl jmenovat nějakou oblast, ve které se výuka matematiky míjí cílem, je to právě toto. Mnoho žáků má z matematiky obavy, nevěří svým schopnostem, snaží se matematice vyhnout. To se často projevuje i v případě volby střední školy a přístupu k matematice v rámci středoškolského vzdělávání a třeba obavy z povinné maturity jsou důsledkem tohoto stavu."

Je třeba na tom, jak se vyučuje matematika, něco změnit? Co a proč?


Ano, jsem přesvědčen o tom, že výuka matematiky potřebuje změnu.

Nejprve krátké vysvětlení:

Učitelé matematiky jsou velmi dobří v rozvíjení matematických znalostí a dovedností. Díky tomu dosahují čeští žáci v porovnání s žáky jiných zemí OECD v oblasti matematické gramotnosti nadprůměrných výsledků (PISA 2018). I přes naprosto drastický propad hodin matematiky spojený se zavedením RVP, nedošlo v České republice od roku 2006 v testování PISA patnáctiletých žáků k výraznějšímu propadu, který postihl většina ostatních zemí OECD, v čele s Finskem.

Dosažení matematické gramotnosti je ale jen jedním (i když velmi významným) cílem, ke kterému má výuka matematiky směřovat. Proměna vzdělávání je spojená také s cíli v oblasti žákovských emocí, očekávání a hodnotového systému. Jedním z cílů, ke kterým má výuka matematiky na základní škole směřovat, je například rozvoj žákovy důvěry ve vlastní schopnost a dovednosti při řešení úloh. Pokud bych měl jmenovat nějakou oblast, ve které se výuka matematiky míjí cílem, je to právě toto. Mnoho žáků má z matematiky obavy, nevěří svým schopnostem, snaží se matematice vyhnout. To se často projevuje i v případě volby střední školy a přístupu k matematice v rámci středoškolského vzdělávání a třeba obavy z povinné maturity jsou důsledkem tohoto stavu.

A nyní vlastní odpověď:

Mezi cíle, ke kterým má výuka matematiky na základní škole dle RVP směřovat, patří, kromě již zmíněné důvěry ve vlastní schopnosti (self-efficacy), také rozvoj spolupráce při řešení problémů, argumentace či vyjadřování. Výuka matematiky se musí proměnit tak, aby žák měl možnost rozvíjet tyto dovednosti. To nelze jinak, než že žák dostane prostor v hodinách matematiky (ústně) komunikovat. Jako cestu, která vede k tomuto cíli, vidím zavádění skupinové práce, jako hlavního nástroje pro výuku.

Ve výuce matematiky je často také kladen velký důraz na procvičování základních dovedností, přitom výzkumy jak v oblasti neurologie, tak didaktiky matematiky jasně ukazují, že řešení komplexnějších úloh vede k lepším výsledkům ve SROVNATELNÉM čase. Proto je nutné přesunout důraz od drillu ke komplexním úlohám z běžného života.

V oblasti učiva jsou ve výuce opomíjeny dovednosti jako měření, odhadování, orientace, které jsou velmi důležité pro praktický život.

Testuje maturitní test, co školy učí, nebo školy učí, co maturita testuje?


Jedná se do jisté míry o propojené nádoby. Maturitní test testuje znalost učiva, které je předepsáno RVP. Maturitní zkouška testuje to, co by měli učitelé učit.

Pozitivním dopadem toho je, že učitelé jsou nuceni do výuky zařazovat i látku, kterou by jinak redukovali, či vypouštěli. Tento pozitivní dopad je možné vypozorovat například v oblasti konstrukčních úloh z planimetrie.

Maturitní test je ale sestaven tak, aby byl ověřujícím testem pro všechny typy středních škol s maturitou. Významnou část testu tak tvoří úlohy, které ověřují, zda žáci zvládli základní techniky, které jsou potřebné pro řešení komplexnějších úloh.

Na školách, kde je nižší úroveň matematických znalostí žáků se pak můžeme setkat s přístupem, že se učitel zaměřuje na tyto dovednosti a nikoli na jejich aplikaci. Tím se však výuka matematiky částečně míjí smyslem. Na maturitu lze naučit, ale cílem by nemělo být učit na maturitu.

Testuje maturitní test to, co by si měli žáci odnést do života?


Testuje průvodní znaky toho, co by si žáci měli odnést do života. Jinými slovy, pokud bylo dosaženo cíle, ke kterému měla výuka matematiky směřovat, není složení maturity z matematiky problémem.
Složení maturity nevypovídá o dosažení cílů, nesložení maturity však vydává signál o jejich pravděpodobném nedosažení.

Jste pro nebo proti povinné maturitě z matematiky? Proč?


Jsem pro povinnou maturitu z matematiky, ovšem s legislativními úpravami.

I když vlastní číselný výsledek maturity nelze přeceňovat, poskytuje nám přeci jen nějakou informaci o znalostech žáka a kvalitě vzdělávání, které mu bylo poskytnuto. Nějaké informace jsou lepší než žádné a stát, který vzdělávání financuje, by měl nějakým způsobem ověřovat, zda jsou prostředky vynakládány vhodným způsobem. Proto jsem přesvědčen, že by žáci měli skládat maturitní zkoušku v základních oblastech vzdělávání a výsledky této zkoušky by měly školy povinně zveřejňovat.

Maturitní zkouška by ale neměla komplikovat ukončení středoškolského vzdělání žákům, kteří nemají ambice pokračovat studiem na vysoké školy.

Rozumným kompromisem by bylo například požadovat povinnou jednotnou maturitu z českého jazyka, cizího jazyka a matematiky, kterou student získá, pokud uspěje u DVOU z těchto tří oblastí. Což by řešilo mimo jiné i problémy žáků s jiným rodným jazykem, kteří nastoupili do vzdělávání v průběhu střední školy.

4 komentáře:

E.Kocourek řekl(a)...

Vařejnost by měla vyzvat Eduin, aby jí políbil brusel. ////

Jsem pro povinnou maturitu z matematiky, ovšem (blablabla)
Maturitní zkouška by ale neměla komplikovat ukončení středoškolského vzdělání žákům, kteří nemají ambice (blabla).


Takto se vyjadřuje leda lhář a podvodník. ////

Jiri Janecek řekl(a)...

"Jedním z cílů, ke kterým má výuka matematiky na základní škole směřovat, je například rozvoj žákovy důvěry ve vlastní schopnost a dovednosti při řešení úloh. "

Ono je otazka, co znamena ta "duvera ve vlastni schoponost". Onehdy tu byl clanek o tom, jak ministr Plaga nema neci duveru… Ja treba pana ministra povazuju za blbce a plne mu duveruju.

Je lepsi, kdyz nikdo nebude vedet nic a vsichni si toho budou vedomi, a nebo kdyz treba ctvrtina "vi, ze vi", ctvrtina "vi, ze nevi" a zbytek ty dve dalsi moznosti?

Jiri Janecek řekl(a)...

"Ve výuce matematiky je často také kladen velký důraz na procvičování základních dovedností, přitom výzkumy jak v oblasti neurologie, tak didaktiky matematiky jasně ukazují, že řešení komplexnějších úloh vede k lepším výsledkům ve SROVNATELNÉM čase."

Ty vyzkumy bych rad videl…

Ve fyzikalni chemii se ruznymi metodami daji ziskat vzajemne si odporujici data i pro tak jednoduchy system jako rozhrani polystyrene - voda. A kazda ta experimentalni metoda poskytuje aspon dve moznosti interpretace namerenych dat...

V biochemii je pry pres 60 % vyzkumu nereprodukovatelnych…

Tak mi prosim netvrdte, ze v didaktice neco "jasne ukazuje".

Nicka Pytlik řekl(a)...

Maturitní zkouška by ale neměla komplikovat ukončení středoškolského vzdělání žákům, kteří nemají ambice

A těm, kteří ambice mají, nechť život komplikuje měrou nezřízenou!
To je logika, panečku... To musel vymaslat přinejmenším odborník na vzdělání.
To je asi, jako když se matka žáka střední průmyslové školy dožadovala, benevolence učitelů při hodnocení synkových znalostí a dovedností, protože se tím stejně nikdy živit nebude. Pytlici jí tenkrát dopručili, ať jde chlapec dostudovat třeba na školu zdravotnickou.

Okomentovat