31.1.20

Zuzana Hronová: Nic neumí, tak učí. A mají spoustu volna, říkají lidé o učitelích. Přesto je uznávají

Každoroční výzkum ukazuje, jak prestižně vnímají Češi učitelské povolání. Pravidelně se umisťuje na špičce hned za lékařem a vědcem. Jenže pro mnoho rodičů žáků a studentů je učitel někdo, kdo pár hodin denně něco vypráví u tabule, má spoustu volna, a učí proto, že nic jiného neumí. Tyto falešné stereotypy, nízký plat a představa "uštvaných učitelek" mohou za jejich nízký sociální status.

Zdeněk Sotolář: Ta naše maturita česká, ta je tak hezká… Nebo ne?

V nekonečné diskusi o maturitě zaznělo od jedné diskutující, že maturita je zkouška, která funguje století. Jasně. Není nad tradici, není nad c. a k. nostalgii. Bylo to za Rakouska (rozuměj ještě Uherska), tož musí to být stále.

Lukáš Kubala: Google pomáhá kontrolovat aktivity dětí pomocí služby Family Link

Nevhodný obsah, příliš mnoho času stráveného u telefonu či tabletu nebo nečekaně vysoký účet za mobilní aplikace. Neomezený přístup na internet představuje pro děti i pro jejich rodiče množství rizik, kterým se společnost Google snaží zamezit pomocí služby Google Family Link.

Radek Sárközi: Školská finanční perestrojka

Ministerstvo školství spustilo od ledna zásadní změnu financování, která měla ukončit dotování škol striktně podle počtu dětí. Po měsíci je zjevné, že boj o žáka pokračuje, přibylo jen zmatků a nespravedlnosti.

Jana Karvaiová: Máme ve školství opravdu tolik problémů?

Máme ve školství opravdu tak obrovské problémy, jak se v mnoha médiích píše? Jednou jsou špatní učitelé, protože neumí motivovat žáky, podruhé špatně známkují, potřetí by měli více času věnovat nauce o zdravé výživě, po padesáté...

Jitka Slezáková: Osmnáctiletí kluci přicházejí s výzvou: Pomozte nám zatočit se šikanou na školách

Podle studentů Filipa Špinky a Štěpána Hartla se šikana na školách neřeší, problémy se zametají pod koberec. Dobrá pověst školy je přednější, než vztahy dětí ve třídě. Kdo by si vybral ke studiu školu s nálepkou šikana? A tak vedení od řešení složitých situací v mnoha případech ustupuje.


Petr Kamberský: Elita si brání své. Gymply jsou problém, leč nikoli ten hlavní

Reálné gymnázium, to bývávalo, panečku, něco! Takové akademické gymnázium v Praze, odtamtud vycházeli nějací učenci! Nebo Kolej Jiřího z Poděbrad, kde studoval Václav Havel, Miloš Forman či bratři Mašínové! Netřeba se vůbec divit, že po pádu bolševika chtěli ti nejpodnikavější mezi kantory obnovit slávu českého školství právě skrze obnovené „reálky“. Ostatně tak vzniklo i První obnovené reálné gymnázium (PORG) v pražské Libni, které zcela naplňovalo požadavky na moderní, přátelské a přitom zatraceně náročné vzdělávání. Jenže to se psalo 1. září 1990…

Iveta Křížová, Tomáš Tománek: Stát chce zlepšit úroveň druhých stupňů ZŠ. Gymnázia přitahují nadané děti

Druhý stupeň českých základních škol trpí. Na vině je pošramocená pověst, odliv žáků na víceletá gymnázia i neodbornost učitelů. Česká školní inspekce na to upozorňovala již před léty, situace se ale zatím nezlepšila. Viníkem útlumu druhého stupně základních škol není pouze existence víceletých gymnázií, jak někteří uvádějí. Svoji odpovědnost nesou i ředitelé „základek“, kteří zaměstnávají – mnohdy kvůli nedostatku kvalitnějších lidí – nekvalifikované a neodborné učitele. Vyučující spolu navíc dostatečně nespolupracují.

30.1.20

Lukáš Bartoň: Definitivní konec nadějí na vznik Národního programu vzdělávání

Místopředseda školského výboru Sněmovny Lukáš Bartoň komentuje na sociální síti Facebook interpelaci premiéra: "Definitivní konec nadějí na vznik Národního programu vzdělávání tedy koncepční „ústavy“, která by říkala co, kdy, jak a v jakých vztazích je v našem vzdělávacím systému třeba nastavit. Premiér Babiš osobně slíbil jeho vypracování do konce roku 2019, nestalo se, nyní navrhuje jeho vypuštění ze zákona. Nejvyšší strategický dokument tak nikdy nevznikne. Zůstává jen další slib, který premiér dal a nesplnil."




Zdeněk Sotolář: Školit – přeškolit – uškolit. Další metla českého školství.

Každou chvíli se někdo přihlásí s tím, co prý učitelé neumí. Univerzálním lékem ve školství je školení, pod krycím názvem další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP). Cílem je školit, někdy přeškolit, a snad i úplně uškolit.

Edhance.cz: Informatika I aneb Šmejdi stále útočí

V říjnu jsme kriticky hodnotili první lekce produktu společnosti Edhance Informatika I. Nyní přichází další vlna nabídek "kompletního kurzu", která odstranila pár zoufalých částí, ale stále jde o diletantsky připravenou online aplikaci s řadou závažných věcných a didaktických chyb, která je pro výuku naprosto nevhodná. V nové verzi jsou i technické chyby aplikace, kdy nefungují přetahovací testy...

Daniel Münich: Mé argumenty pro ❌NE státní maturitě z matematiky

Včera mě pozvali studenti Gymnázia Český Brod na jejich akci "filmová noc", v rámci které se vedly diskuse o českém školství. Děkuji moc za pozvání! Studenty zajímaly i názory na povinnou maturitu z matematiky. Zde jsou v kostce mé argumenty pro NE.

28. 3.: PirateCon Inovace ve vzdělávání

Znáte současné trendy ve vzdělávání? Víte, co se nového děje v českém školství? A co zajímavého ve školách v zahraničí? Přijďte o tom debatovat na pirátský Con k Inovacím ve vzdělávání - kdy jindy, než na Den učitelů!

EDUin: Propojování generací i souvislostí současného světa. Známe vítěze ceny EDUína 2019

Již posedmé se udělovaly ceny EDUína oceňující projekty, které přinášejí inovace do formálního i neformálního vzdělávání. U porotců letos zabodovaly projekty zaměřující se na mediální výchovu, orientaci v současném světě a propojování generací. Oceněni byli také novináři systematicky informující o problematice vzdělávání.

Leila Chadalíková: Mezi českými dětmi se lavinově šíří sebepoškozování. Tabu, které musíme otevřít, říká vedoucí Linky bezpečí

Dnešním hostem v Prostoru X je vedoucí Linky bezpečí Kateřina Lišková. Každý den je pro pracovníky na Lince bezpečí plný příběhů. Příběhů, o kterých se často už nikdy nedozví, jak končí. Je to náročná práce. Nejčastější témata, se kterými se děti a mladiství na Linku důvěry obraceli, byly sebevražedné tendence a sebepoškozování. A právě sebepoškozování, jako řešení psychických problémů, mezi dětmi narůstá.


90’ ČT24: Povinná, nebo dobrovolná maturita z matematiky?

Hosty pořadu České televize byli Renata Schejbalová, ředitelka Gymnázia Nad Štolou, Lukáš Bertoň (Piráti), místopředseda výboru pro vědu a vzdělání, Ivo Vondrák (ANO), člen výboru pro vědu a vzdělání Poslanecké sněmovny a David Souček, Kalibro, spoluautor projektu Matematika s chutí.


29.1.20

Zdeněk Sotolář: Na Kutnohorsko udeří eduvirus. Zdrojem nákazy jsou neziskovky.

Kutnohorsko si totiž vybral nadační fond Eduzměna, aby tu provětral 200 milionů korun, ke kterým se slétl hned celý roj neziskovek. Naplánovaná je už dokonce celá první pětiletka. To má tradici.

Veronika Valíková: A pak že se nikdo nestará o školství

Nářky na vzdělávání českých dětí slyšíme stále. Na jedné straně jsou citovány výsledky různých mezinárodních šetření v matematické, čtenářské a jiných gramotnostech, na straně druhé je pranýřováno prakticky vše, co k fungování škol patří.

Martin Bajtler: Novým bytům chybí školy. Kapacity škol nestačí chystané výstavbě

Na pražských brownfieldech čeká na výstavbu sedmdesát tisíc bytů. Poté, co začnou vznikat velké čtvrti jako Smíchov City, Parková čtvrť na Nákladovém nádraží Žižkov nebo třeba Westpoint na místě velkého skladového areálu v Praze 6, má v metropoli postupně přibýt bydlení pro tisíce lidí. Ti ale budou potřebovat i dostatečnou infrastrukturu. Vedle dopravy a služeb je to také školství.

MŠMT: Normativy církevních škol na rok 2020

MŠMT stanovilo v souladu s ustanovením § 162 odst. 1 a 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů „Normativy neinvestičních výdajů regionálního školství na rok 2020 pro účely poskytování dotací církevnímu školství".

MŠMT: Normativy soukromých škol na rok 2020

MŠMT stanovilo v souladu se zákonem č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů „Normativy neinvestičních výdajů regionálního školství na rok 2020 pro účely poskytování dotací soukromému školství", čj. MSMT-1338/2020.

Petr Bouška: Hodnotit výkresy dětí ve škole je chyba, každý se umí vyjádřit uměním. Jak funguje arteterapie?

„Máme potřebu zanechat stopy, tvořit, vtiskávat tvar a zkoumat hmotu. Podívejte se, co jsou malé děti schopny provést s krupicovou kaší posypanou kakaem,“ myslí si psychoterapeutka a lektorka Karin Emily. Arteterapie je léčba uměním. Vystavovat se umění a aktivně tvořit má pozitivní účinky, není pravda, že musíme mít výtvarné vzdělání. Právě naopak, výtvarně nevzdělaní se často vyjadřují spontánněji, nestylizují. Nemají představy o tom, jak by dílo mělo vypadat.


28.1.20

Veronika Ruppert: Diskriminace je drahá a neefektivní, řešme nerovnost v přístupu ke vzdělání, říká sociolog Dan Prokop

Chudoba a exekuce, nerovné vzdělávání a rostoucí populismus v Česku. Tyto problémy rozebírá v nové knize s názvem Slepé skvrny sociolog Dan Prokop. „Když určité menšině zabraňujete získat dobré vzdělání, zabraňujete jí ve snažení. Diskriminace vede k tomu, že lidé necítí výsledky vlastní snahy,“ říká Dan Prokop. Je přesvědčený, že nerovnost v přístupu ke vzdělání se každé společnosti dlouhodobě prodraží.


Zvýšit kvalitu vzdělávání se Nadační fond Eduzměna rozhodl na Kutnohorsku

Nadační fond Eduzměna spustí pětiletý pilotní projekt zaměřený na zkvalitnění vzdělávání v Kutnohorském regionu. Shodli se na tom zástupci fondu, jeho obsahoví partneři, za jejichž přispění se rodí náplň projektu, i představitelé regionu. Projekt se zaměří na čtyřicítku mateřských, základních a středních škol v regionu Kutnohorska. Jeho cílem je dosáhnout toho, aby děti chodily do školy rády, zlepšily se v základních gramotnostech, dokázaly řešit problémy a ze školy odcházely připravené na budoucnost.

13. 2.: Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma: Nakolik dnešní maturita odpovídá cílům vzdělávání?

Na únor pracovníci SKAV a EDUin připravili Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma Nakolik dnešní maturita odpovídá cílům vzdělávání? Debata proběhne 13. února 2020 od 14 do 16 hodin v Pražském kreativním centru, Staroměstské nám. 4/1, Praha 1.

Na obědy pro děti nemá finance čím dál více rodičů. Díky projektu Obědy pro děti jich dnes obědvá 8382

První polovina školního roku 2019/2020 se chýlí ke konci. Počet dětí, které obědvají díky projektu Obědy pro děti stále roste. Na konci loňského školního roku 2018/2019 obědvalo v projektu obecně prospěšné společnosti WOMEN FOR WOMEN celkem 8119 na celkem 939 školách. Dnes obědvá celkem už 8382 dětí na 955 školách po celé České republice. Nejvíce obědvajících dětí je v Moravskoslezském, Ústeckém a Středočeském kraji. Je to alarmující, čísla totiž stále nejsou konečná!

Neučebnice fyziky: Koronavirus aneb smutný obrázek školství?

Nedá mi to nenapsat pár postřehů o tématu, který hýbe světem, vzhledem ke vzdělání. A to konkrétně k ověřování informací, statistice a biologii.

Pavel Přibyl: Problémy ve škole budou, dokud se rodičům nesáhne na dávky, zní z Bíliny

Vedení i učitele základní školy Za Chlumem v Bílině, která se nachází v takzvané vyloučené lokalitě, trápí narůstající agresivita žáků, ale i jejich zákonných zástupců. Chtějí se proto formou otevřeného dopisu obrátit na ministerstvo školství, předsedu vlády i na poslance.

27.1.20

Tomáš Samek, Lukáš Matoška: Které hodnoty podporuje naše školství?

Vysokoškolské vzdělání posiluje podle některých výzkumů orientaci na druhé lidi a hodnoty jako univerzalismus a benevolenci. Nepřímo tím podporuje společenskou soudržnost. Česká republika je v Evropě jediná, kde tomu tak není – jmenované hodnoty se u našich vysokoškoláků vyskytují méně než ve zbytku populace. Čím je to způsobeno? Odpovídají socioložka Dana Hamplová a sociologové Martin Buchtík a Tomáš Katrňák.

Alžběta Janíčková: Žák čtvrté třídy fyzicky napadl učitelku

Závidíte učitelům, že zase dostali přidáno? Jenomže závidět jim není co, poněvadž učitelský chlebíček se stává čím dál tvrdším. Dokazují to například incidenty na Základní škole JUDr. Mareše ve Znojmě, kde došlo ke dvěma hrubým útokům na pedagogy. K něčemu takovému došlo v historii školy poprvé. Postavili se zde k tomu ale čelem. Nepříjemné události komentuje ředitelka Eva Hubatková zcela nezakrytě.

Zdeněk Sotolář: Začarovaný kruh silového přístupu ke školám aneb na koho nám chybí páky

V posledním komentáři psychologa Václava Mertina v Učitelských novinách jako by rezonovalo jedno opakované klišé. Na školu přitlačíme, rodičům ustoupíme. „Od první třídy by měl být tělocvik fakticky radostnou a lákavou událostí. Zrušil bych tedy u tělocviku známkování. Radost nejde a ani nemá smysl známkovat.“ Kdo by tak líbivá a chytlavá slůvka nepodepsal? Jsou přece součástí hned několika trendů. Jednak za všechno může škola, jednak rodičům (parťákům) je potřeba neustále ustupovat.

Jana Karvaiová: Co je spravedlivé

Dnes jsem přemýšlela o dvou, na první pohled, zcela nesourodých věcech. O důchodech a povinné školní docházce. Je možné, že tyto dvě věci spolu nějak souvisí?

Středoškolský startup roku zachraňuje lidské životy. Aplikaci Daruju krev vytvořil 19letý student z Přerova

Republikové finále programu Soutěž a Podnikej proběhlo 24. ledna 2020 v pražském HubHub Paláci ARA. Deset středoškolských startupů se utkalo o titul vítěze, který si odnesl autor projektu Daruju krev, 19letý David Stančík z Přerova. Jako hlavní cenu získal 10denní cestu do Chicaga. Finále 4. ročníku soutěže ukázalo, že středoškoláci mají velký zájem pomáhat svému okolí a hledat neotřelá řešení převážně environmentálních problémů.

Společnosti učitelů českého jazyka a literatury: Hádky o matematiku maturitní zkoušku z češtiny nevyřeší

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR projednává maturitní novelu, která by měla odložit povinnou maturitu z matematiky od roku 2021 a redukovat maturitní zkoušku pouze na didaktické testy, tedy vrátit slohové práce a ústní zkoušení zpět do kompetence škol.

28. 1.: CinEd: nabídka filmů pro kulturní centra a vzdělávací instituce

Evropský vzdělávací program v oblasti filmové výchovy CinEd, který organizuje akreditované semináře MŠMT v rámci DVPP čeká významné setkání partnerských zemí. Vedle českých odborníků se do Prahy sjedou odborníci filmové výchovy z Bulharska, Finska, Francie, Itálie, Litvy, Portugalska, Rumunska a Španělska. U té příležitosti chystá CinEd představení své činnosti, která spočívá v bezplatném edukativním programu pro školy.

Michal Černý: Vyhledávání informací pro pokročilé I.: kde vyhledávat

Vyhledávání informací patří mezi základní činnosti, které člověk musí v dnešní společnosti dělat. Zdálo by se, že s příchodem Google jako by bylo snadné nalézt libovolnou informaci. Jako by dovednosti vyhledávat a užívat nějaké pokročilejší techniky ztratily své místo ve světě. V článku si ukážeme, že to zdaleka nemusí být tak snadné, jak se na první pohled zdá, a představíme řadu netradičních vyhledávačů.

Karel Gargulák: Plošná státní maturita ze tří předmětů žáky z obchodky, zemědělky, strojky či jiné odborné střední školy lépe matematiku nenaučí. Ani lidi z nástaveb se nanaučí lépe anglicky!

Ať se nad odhadem dopadů zavedené plošné státní maturity ze tří předmětů zamyslíte jakkoliv optimistiky (samotný Cermat říká, že třeba povinnou matiku nedá 25-30 % žáků na první pokus), tj. jde počítat s tím, že se žáci více nadrtí na test (u kterého ani nikdo přesně neví co a hlavně jak, bude ověřovat), využijí opravné pokusy atd., tak pořád musíte počítat s tisíci novými mladými lidmi, kteří skončí jen se základním vzděláním.

EDUin: Diskusí o krácení dávek na bydlení ztrácíme čas. Ministerstva by měla začít spolupracovat

Tento měsíc přišlo Ministerstvo práce a sociálních věcí s návrhem na krácení dávky na bydlení rodičům záškoláků. Ministerstvo školství k němu poslalo své připomínky. Velmi dobře v nich pojmenovalo, proč krácení sociálních dávek samo o sobě, tak jako řada jiných nápadů, které si kladou za cíl rázně vyřešit komplikovaný sociální problém, nemůže fungovat. Víceméně doporučilo, aby MPSV tento nápad vzalo zpět.

EDUin: Reforma financování může být impulsem k proměně oborové struktury středního odborného školství

Od ledna se zcela změnil způsob, jakým ministerstvo školství školám rozděluje a doručuje peníze určené zejména na platy zaměstnanců škol. V pátek ministerstvo zveřejnilo rozpisy finančních prostředků pro jednotlivé školy. Své obavy z nového výpočtu projevovaly již v průběhu roku 2019 zejména střední odborná učiliště a střední odborné školy. Obávaly se toho, že po lednu 2020 budou dostávat méně peněz než dříve na platy svých nepedagogických zaměstnanců, které potřebují pro zajištění praktické výuky. Podle prvních reakcí na ministerstvem zveřejněné údaje došlo v některých případech i ke snížení objemu prostředků na pedagogické pracovníky.

Cena za literaturu pro děti a mládež „Suk – čteme všichni“ za rok 2019 na podporu čtenářské gramotnosti

Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského vyhlašuje 27. ročník Ceny za literaturu pro děti a mládež „Suk – čteme všichni“ na podporu čtenářské gramotnosti. Cílem Ceny je ocenit hodnotná literární díla, vydaná v roce 2019 pro děti a mládež, a mimořádné počiny školních knihoven. Cena upozorňuje pedagogickou a ostatní veřejnost na nové tituly v této oblasti literatury a zároveň odráží čtenářské preference dětí.

Josef Mačí: Tři romské děti ve třídě. Kritické číslo, aby školy nezačaly upadat

V Česku existují desítky segregovaných romských škol. Jenže vzdělávací systém je tak decentralizovaný, že Ministerstvo školství nemá sílu problém řešit. Všechna tíha tak leží na obcích.

Bořivoj Brdička: Papírový mobil jako digitální detox v režii Googlu

Zpráva o aplikaci podporující snahu některých uživatelů mobilních zařízení obejít se po určitý čas bez jejich fyzické přítomnosti.

Lukáš Masopust: Vážený pane premiére

Vážený pane premiére, když čtu některé výroky Vašich ministrů, tak vidím v jakém že žijeme Absurdistánu. To byl takový film o zemi budoucnosti plné lidí nižších mentálních kvalit, prostě taková kolonie mentálně malomocných.

26.1.20

Vladimír Barák: Zlobivým dětem vstup do školy zakázán!

Vyrušování, šikana, agresivní chování ohrožující žáky i učitele. Stát hledá recept, jak řešit problém se zvyšujícím se počtem dětí s vážnými výchovnými problémy. Ministr školství Robert Plaga (ANO) jim plánuje zakázat školní docházku. Vrátit se budou moci až poté, co je doma „zpacifikují“ rodiče.

Lukáš Bůžek: O Berlínských zdech v českém školství, aneb proč je třeba zrušit víceletá gymnázia.

Minulý rok jsme si připomněli 30 let od pádu Berlínské zdi, který nastartoval vlnu revolucí v zemích tehdejšího Sovětského bloku. Méně se ale hovořilo o jiném výročí: 30. listopadu uplynulo 40 let od vydání legendárního alba Pink Floyd The Wall. Album líčí příběh člověka jménem Pink Floyd, který – oběť i viník zároveň – svůj život obehnal zdí lhostejnosti, arogance a ignorance. Tato dvojí událost jakoby symbolizuje porevoluční osud českého školství: fyzické zdi mohou padnout, ale naše vnitřní nesvobody, pokřivené představy a nevědomost, ty jsou mnohem odolnější. Jejich hlavním dítětem jsou nové pomyslné i skutečné zdi, pomocí kterých rok co rok segregujeme naše žáky a které nesou jméno Víceletá gymnázia.

DVTV: Hollan: Maláčová je asociální osoba, horší než Drábek, reforma dávek bude katastrofa

Je strašné, kdo na ministerstvu sedí a kdo za tímhle návrhem stojí. Ministryně chce dupat po těch, kteří jsou na tom nejhůře, reforma dopadne na stovky tisíc lidí, tvrdí šéf Asociace nestátních organizací Matěj Hollan. Na svém Facebooku popsal setkání s Janou Maláčovou, na kterém údajně prohlásila, že potřebuje být tvrdá na chudé. Z toho rozhovoru jsem byl naprosto opařený, líčí Hollan. Moderoval Martin Veselovský.

DVTV: Spor o bolavé dějiny Lidic: Historii nemůžeme ignorovat, říká končící šéfka památníku

Naším úkolem je připomínat lidickou tragédii v celé její šíři, nedovedu si představit, že něco říkat budeme a něco ne, tvrdí Martina Lehmannová, která rezignovala na post ředitelky po sporu s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem. Podle něj neprojevovala dostatek empatie s přeživšími, kteří pak s památníkem ukončili spolupráci. Empatie mi nechybí, do funkce bych se ráda vrátila, vysvětluje.


Jiří Pilař: Kdo nejde jasně s námi, jde proti nám!

Teď jsem se dozvěděl, že moji chystanou přednášku o společném vzdělávání pro pedagogy části Prahy 12 v rámci Místního školského akčního plánu (tzv. MAP) tamní radnice zrušila. Důvodem je, že můj názor na společné vzdělávání a inkluzi je poněkud jiný, než má tamní radnice. Tedy pokud člověk není fanatický proinkluzionista, ale má v této oblasti pochybnosti o kvalitě a smysluplnosti způsobu naplňování této jinak jistě dobré myšlenky (ale jen pro ty, kteří své začlenění do běžné školní třídy, byť s podporou školy zvládnou), musí z kola ven.

Události ČT: Miliardy pro základní a střední školy

Základní a střední školy dostanou letos od státu 148 miliard korun, na platy zaměstnanců z této částky půjde 88 miliard. Ministerstvo školství peníze od letoška rozděluje podle nového systému. Už nerozhoduje počet žáků, ale počet odučených hodin. Podle resortu má tento systém přispět ke snížení rozdílů mezi jednotlivými kraji a zvýšit kvalitu vzdělávání.

Události ČT: Platy ve školství aneb Návrh na navázání platů učitelů na průměrnou mzdu

Kolik peněz si zaslouží učitelé – jde o jedno z hlavních politických témat posledních let. Naposledy kvůli nízkým výdělkům pedagogové stávkovali před necelými třemi měsíci. Z dat statistiků vyplývá, že v oboru vzdělávání pracuje v Česku skoro 300 tisíc lidí. Stanovit platy učitelů zákonem a tak, aby se odvíjely od průměrné mzdy – návrh, který chtějí ve sněmovně prosadit Piráti. Ministr školství Robert Plaga je proti.


25.1.20

Zdeněk Sotolář: Ví vůbec novináři, o čem mluví, když píší o školství?

Na webu Flowee.cz najdeme článek Známkování je kontraproduktivní, vychází z rozhovoru s Radko Sáblíkem, spoluautorem nové vzdělávací strategie. Autorkou článku je Tereza Hermochová. Vypadá mladě, mluvím o ní tedy jako o slečně.

24.1.20

Netransparentní odvolání ředitelky ZŠ Plamínkové ohrožuje setrvání Pirátů v koalici s Praha 7 Sobě

Piráti v sedmém pražském obvodu mají vážné pochybnosti o důvodech vyhlášení konkurzu a odvolání ředitelky Mgr. Jarmily Macečkové, jež vede ZŠ s rozšířenou výukou jazyků Fr. Plamínkové. Piráti se zcela ztotožňují s postojem převážné části rodičů a pedagogického sboru, ale i žáků samotných. Ti požadují zrušení konkurzu a zneplatnění odvolání ředitelky Českou školní inspekcí nejlépe hodnocené základky na Praze 7.

Čestmír Strakatý: České děti nenávidí školu, známky je ničí, říká učitel, který to málem vzdal a jel prodávat brokát do Konga

Co všechno brzdí české děti ve vzdělávání? Ředitel Střední Scioškoly Filip Dobrovolný učil mnoho let na víceletém gymnáziu a tvrdí, že problém je ve třídách, 45minutových hodinách a známkování. Chybu dělají ale taky rodiče, protože většině tento systém nevadí. Systém teď nepřipravuje děti na budoucnost.

ČT24: Novela zákona o dětských skupinách a jejich financování

Reportáž pořadu Týden v politice o semináři v Senátu, kde se debatovalo o financování dětských skupin


MŠMT: Finanční prostředky stanovené ministerstvem pro školy a pedagogickou práci školních družin, které jsou zřízené krajem, obcí, nebo dobrovolným svazkem obcí v roce 2020

V návaznosti na materiál "Principy rozpisu rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2020", č.j. MSMT-168/2020, zveřejňuje ministerstvo podrobný rozpis rozpočtu pro školy a pedagogickou práci ve školních družinách, které jsou zřízené krajem, obcí, nebo dobrovolným svazkem obcí pro rok 2020.