7.7.20

Zdeněk Sotolář: Objektivní není totéž co stejný

Tak prý najednou hrozí jakési snížení kvality přijímaček a maturit. A přijímačkový pohovor prý by nebyl objektivní.

Kateřina Valachová: Já jsem vám to říkala. Bohužel.

Kdo poslouchá pečlivě či jen jedním uchem, co říkají politici, ten je přesvědčen o tom, že podmínky pro předškolní výchovu dětí se u nás musí jen zlepšovat. Pravdou ale je, že se 1. září tohoto roku podmínky pro MŠ naopak zhorší.

Hana Filipová: Martin Roman: Maturita dnes nemá žádnou hodnotu

Všechny školy v Česku zavřela vláda v rámci opatření proti šíření koronaviru zhruba v půlce března a děti ze dne na den zůstaly doma. V mnoha případech museli učitele začít suplovat rodiče a školy se snažily o distanční vzdělávání on-line. „Krize ukázala obrovské rozdíly mezi školami, ale hlavně mezi jednotlivými učiteli,“ říká Martin Roman, předseda správní rady soukromé základní školy a gymnázia PORG či autor projektu Čtení pomáhá.

Anna Brzybohatá: Není chyba se od dítěte něco naučit, i to ukázala pandemie, říká učitelka

První rok za katedrou jako učitelka na plný úvazek. S čerstvou absolventkou pedagogické fakulty Terezou Minářovou jsme mluvili před začátkem školního roku, teď i po něm. Většina obav zůstala nenaplněná, ale jako jedna z mála zažila během své premiéry situaci, která se dosud nestala - zavřené školy. „Učitelé by měli být napřed a ne pozadu, potřebujeme více školení,“ říká Minářová.

6.7.20

Společnost učitelů ČJL: Děkujeme za návrat slohu a ústního zkoušení zpět do škol

Společnost učitelů českého jazyka a literatury vítá, že Parlamentem ČR prošel a prezidentem byl podepsán vládní návrh novely, která vrací maturitní slohové práce a ústní zkoušku z českého jazyka a literatury zpět do kompetence škol a státu ponechá jen didaktické testy.

Václav Janoušek: Nadané dĕti – zahodíme naše národní bohatství?

V poslední dobĕ se v médiích i na internetu vyrojilo velké množství velmi znepokojivých úvah týkajících se dalšího osudu vzdĕlávacího systému v naší zemi. Hovoří se o tom, že objem učiva je příliš velký, nebo náročný, že by bylo třeba jej seškrtat na polovinu. Byla odložena na neurčito povinná maturita z matematiky pro studenty gymnázií, průmyslováky a lyceisty. Objevují se úvahy o rušení víceletých gymnázií. A v neposlední řadĕ se hovoří i o tom, že učit budou moci i absolventi škol bez odpovídajícího pedagogického vzdĕlání.

5.7.20

Eva Šelepová: Mateřské školy řeší, jak od září zaplatit chůvy pro dvouleté děti. Ministerstvo chce financování zrušit

Učitele a učitelky mateřských škol čeká v září překvapení, koho vlastně budou učit. Protože zápisy letos kvůli koronaviru probíhaly na dálku, děti se s učiteli zatím vůbec nepotkaly. Mnoho školek také neví, jak zaplatí chůvy pro dvouleté děti. Ministerstvo školství totiž chce oproti plánům jejich financování zrušit. Jenže ještě při zápisu školky s dotacemi na chůvy počítaly a malé děti přijímaly. Teď však neví, jak si s péčí o ně poradí.

Karolína Salvetto: Plaga dostal od učitelů pětku. Ztratil důvěru, řekl Sárközi z Pedagogické komory

Učitelům se sice začátkem roku zvýšil plat, ale ti, kteří školství kvůli nízkým příjmům opustili, se do oboru nevracejí. I po letošním nárůstu totiž pedagogové berou jen 64 procent průměrné odměny vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Podle Radka Sárköziho z Pedagogické komory hrozí stávka.


Kateřina Valachová: Právo na předškolní vzdělávání

Diskuse ze série podcastů Kateřiny Valachové, tentokrát s Vilmou Valentovou z Bohumína a s Alenou Gajduškovou o tom, co můžeme udělat pro lepší předškolní vzdělávání.

Zuzana Hronová: U školáků se může rozjet spirála demotivace a rezignace, varují ekonomové

Miroslava Federičová a Václav Korbel z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) ve studii o vlivu pandemie covid-19 upozorňují, že uzavření škol kvůli koronaviru a přechod k výuce na dálku mohou ještě více prohloubit již tak značné nerovnosti ve vzdělávání. Ty přitom už nyní v Česku jsou jedny z největších v Evropě.

4.7.20

Polední publicistika s Tomášem Pavlíčkem: Změní se přijímací testy?

Josef Soukal z Asociace češtinářů a Hana Vacková ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury diskutují o jednotných přijímacích zkouškách a společné části maturit z českého jazyka a literatury.

Asociace češtinářů: Prohlášení k maturitní zkoušce a k přijímacímu řízení na střední školy

Asociace češtinářů je znepokojena způsobem, jakým jsou v současné době navrhovány a přijímány změny v maturitní zkoušce, a také tím, jak probíhá diskuse o ověřování a hodnocení výsledků vzdělávání v uzlových bodech (přijímání na střední školu a ukončování středoškolského studia).

Lukáš Masopust: Nezachraňujte neschopné, vaši snahu stejně nezhodnotí a otrávíte nadané studenty

Tento titulek zní asi dost drsně a možná nekorektně v dnešní době. Dovolím si to více rozvést. V každé třídě máme asi tak 5-6 skvělých žáků, kteří se většinu času na hodinách nudí. Dá se říci, že asi ⅔ třídy jsou ti, do kterých má smysl investovat učitelovu energii a tvořivost. U ostatních je to jinak. Buď na to nemají, či je na ně obsah učiva prozatím příliš abstraktní. Také jsou mezi nimi takoví, kteří studovat nechtějí a jejich přítomnost na škole možná ani není z jejich vůle. Nevadí. Jak už jsem několikrát psal, není nic špatného na tom, že si žák zkusí rok studia na nějaké střední škole, a pak jde jinam.

Josef Mačí: Škola z jiného vesmíru na konci světa. Tady se učí šest let dálkově

Školy letos zažily šok. Jak učit najednou dálkově? V malé obci Březová na Uherskobrodsku ale byla celá škola připravena. Každodenní distanční výuku tady totiž žákům nabízí už šest let.

3.7.20

Tomáš Vodvářka: O co jde v „romských“ školách?

Díky své profesi se setkávám s lidmi různého povolání a je-li čas, rád poslouchám jejich životní zkušenosti, jež jsou nepřenosné a pro mne zdrojem nesmírně zajímavých informací.

2.7.20

A2LARM: Učitelů a učitelek je čím dál méně, vzdělávacímu systému hrozí kolaps

Ředitelé škol mají čím dál větší problém sehnat pedagogy. Na vině je nedostatek absolventů pedagogických fakult a podfinancované školství.

Karel Lippmann: K čemu to vede?

Na školských webech (a patrně nejen tam) se vzájemně téměř nesmiřitelně sváří dvé skupiny pedagogů a přátel školy. Kdo nepatří ani do jedné, zaručeně ho jedna z nich (někdy i obě) zavrhnou. Je to jako v současné politice: jsme buď pro M. Zemana či A. Babiše, nebo fandíme Milionu chvilek a tzv. pražské kavárně. Vklínit se někam mezi je pro mnohé přesvědčené členy některé z těchto skupin zcela nepřijatelné. „Je proti nám, kdo není s námi.“ Věcný, nepředpojatý a argumentující dialog se vede jen sporadicky, nesrovnatelně častěji se oponent stává nepřítelem, kterému je nutno podsunout to, co by ho nikdy ani ve snu nenapadlo, nebo ho rovnou nějak znectít. Varianta s něčím souhlasit, s něčím ne a k tomu přidat nezávislý názor je hodna okamžitého zavržení. Máme na to mistry.

Laďka Ortová: Proč nám to singapurští školáci vždycky natřou?

Zaujaly mě setrvale výtečné výsledky singapurských školáků v mezinárodním testování PISA. Pátrala jsem tedy v různých zdrojích po možných příčinách tohoto úspěchu.

DVTV: Dobrý učitel? V životě máte vyhráno, jinak je zaděláno na velký problém, tvrdí expert

Víceletá gymnázia jsou jednou z příčin vysokých závislostí vzdělávacích výsledků na rodinném původu, nejsem jejich likvidátor, ale nemůžeme se tvářit, že ten problém neexistuje, tvrdí sociolog a vedoucí expertního týmu Arnošt Veselý v rozhovoru s Danielou Drtinovou v DVTV. Za nezbytné považuje zvýšit žákům na druhém stupni základní školy motivaci tak, aby je škola více bavila.

Ladislav Šustr: Omezit víceletá gymnázia je špatně. Je jich ale velké množství, říká Růžička

Původní myšlenka brát nadané děti na osmiletá gymnázia devalvovala, přesto by nemělo docházet k jejich omezování. Myslí si to Jiří Růžička, který je místopředsedou Senátu a dlouholetým pedagogem a ředitelem pražského Gymnázia Jana Keplera. Reaguje tak na záměr ministra školství Roberta Plagy omezit do roku 2030 víceletá gymnázia a naopak spíše zkvalitnit výuku na druhém stupni základních škol.

Jan Jícha: Proč české děti nesnášejí češtinu aneb na prahu druhého obrození

Čeština je krásná řeč, mnohotvárná a dynamická, dá se v ní provolávat „Já se tam vrátím“ i s rapovými hvězdičkami zvracet všechny hnusy světa. Trpělivě snáší bulvární i youtuberkulózní banalizaci a myslí si své – takových už bylo, kdo z ní chtěli to či ono odkrájet, zapomenout či nahradit cizojazyčnem, a hle, je tu pořád stejně čilá jako v době kralické, pohrává si s novotvary, ale žádný nenechá rozbujet do zhoubné mohutnosti.

Neformální vzdělávání v době koronavirové epidemie: rychlý přechod do online prostoru, časově náročné přípravy i změny v organizačních strukturách

Restrikce spojené s koronavirovou epidemií se dotkly všech odvětví, vzdělávání nevyjímaje. Uzavřeny byly školy, svůj provoz musely pozastavit i veškeré volnočasové organizace, mateřská centra, střediska volného času apod. Podle mini ankety realizované Asociací neformálního vzdělávání 43 % těchto subjektů spustilo online vzdělávání, téměř tři čtvrtiny z nich dokonce začalo s touto formou komunikace již v březnu, krátce po vyhlášení nouzového stavu. Jak ukázaly další výsledky mini ankety, příprava on-line aktivit je pro pracovníky s mládeží, sociální pracovníky a školitele, velmi náročná a zabírá jim dokonce až dvakrát tolik času než příprava na klasickou práci naživo. Nejen organizace nabízející neformální vzdělávání tak musely pozměnit organizační struktury a přijmout změny ve fungování spolupráce (70 % respondentů).

MŠMT: Provoz škol a školských zařízení o prázdninách v roce 2020

Manuály pro fungování škol, které ministerstvo školství vydalo v průběhu dubna, měly platnost pouze do konce školního roku, tedy do 30. června 2020. Od 1. července 2020 se totiž již neuplatňuje mimořádné opatření určené výhradně pro školství, které obsahovalo omezení a zákazy specificky pro školy a školská zařízení jako např. omezení počtu účastníků na 15 osob nebo povinnost předložit zvláštní čestné prohlášení. Ministerstvo školství tedy zpracovalo materiál k provozu škol a školských zařízení o prázdninách.

Daniel Pražák: Čau lidi! Robert školství nakopne

Daniel Pražák popisuje na sociální síti Facebook svůj sen o premiérovi: "V některých regionech máme fakt problém a naše Strategie má plán, jak ho vyřešit. Zavolal jsem Schillerové a ona okamžitě našla sto bambiliónů, které použijeme pro strukturální změny."

Nová webová hra Interland od Googlu učí děti bezpečně používat internet

google beinternetawesome ALERT
Bezplatná výuková online hra Interland od firmy Google je nově dostupná českým dětem. Hra, která má malým hráčům zábavnou formou vštípit základy bezpečného chování na internetu, je teď kompletně v českém jazyce. Google se tak snaží šířit mezi školáky povědomí o digitální bezpečnosti v době, kdy objem využívání internetu u dětí v důsledku koronavirové pandemie vzrostl. Vzhledem k narůstajícímu počtu kybernetických incidentů novou výukovou hru vítá také policie.

Kulatý stůl v PSP: Situace v českých mateřských školách je vážnější, než si veřejnost myslí

Jakkoliv poskytují české mateřské školy dětem velmi kvalitní péči a vzdělávání, děje se to navzdory stále ještě nedostatečným podmínkám pro jejich fungování, zejména u dětí mladších tří let či u dětí s odlišným mateřským jazykem nebo specifickými vzdělávacími potřebami. To je hlavní závěr kulatého stolu, který se ve středu pod záštitou předsedkyně Stálé komise pro Ústavu a místopředsedkyně školského výboru Poslanecké sněmovny Kateřiny Valachové, uskutečnil v prostorách PSP. Akci podpořil také předseda podvýboru pro regionální školství a místopředseda školského výboru Lukáš Bartoň a další poslanci a poslankyně.

1.7.20

Robert Plaga: Školství si prošlo tvrdou zkouškou

Ministr školství Robert Plaga v poslední školní den rozdal vysvědčení prvňáčkům na základní škole Petra Strozziho v pražském Karlíně. "Vážené dámy, vážení pánové, velmi Vám všem děkuji za Vaši práci v tomto školním roce a zejména pak v posledním pololetí. Ředitelkám, ředitelům, učitelkám a učitelům přeji zasloužené dovolené, stejně tak chci popřát krásné prázdniny žákům a studentům a jejich rodinám. Více než kdy dřív Vám chci říct, že být v této zemi, která je plná skvělých pedagogů, ministrem školství je pro mne obrovská čest," píše ministr ve svém vzkazu, který je určen nejen školám, ale všem, kteří se v posledních měsících jakkoliv podíleli na výuce.

Václav Láska: Návod proti šmejdům

Znáte takový ten druh „telefonních“ šmejdů? Zavolají vám a vnucují vám svoje služby. Všechno zdarma, všechno super. A i když je odmítnete, za pár dní vám přijde faktura, že jste během toho telefonního hovoru uzavřeli nějakou smlouvu. Protože jste si fakt nic neobjednali a žádnou smlouvu neuzavřeli, tak nezaplatíte.

Vladimír Kroc, Alžběta Švarcová: Máme zastaralé a předimenzované učivo, přiznává ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal

Na řadě základních a středních škol se v pátek rozdávala vysvědčení. „Letošní vysvědčení by se měla zaměřit na komplexnější výpověď o tom, jak žák ke vzdělávání přistupoval, a to zejména v období, kdy byla výuka ve školách přerušena,“ říká v rozhovoru pro pořad Dvacet minut Radiožurnálu s Vladimírem Krocem Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor.

30.6.20

Miriam Sedláčková: Končí nám školní rok. Všichni víme. Víme i to, že byl jiný. O hodně jiný.

Ke konci patří i nějaké bilancování. Přidávám odkaz na to, jak pro mě vypadal konec školního roku 1996 na malé soukromé škole. Učila jsem tehdy čtvrtý rok. Dneska je to součást škol Trivis a mezitím se vypracovala z 90 žáků za mě na pěkných 500.

Martina Lisová: Otevřený dopis vládě ČR od jedné bezvýznamné starostky jedné bezvýznamné obce

Z otevřeného dopisu vybíráme: "Za mého působení jsem absolvovala mnoho malých bitev za to, aby si stát na malé obce vzpomněl. Zachraňovali jsme matriky, upozorňovali na obrovskou zátěž „spádových“ obcí školami a školkami, zachraňovali lékařskou péči i dopravní dostupnost, nechali jsme se vydírat a vzali si na bedra Poštu Partner…"

Ve ScioŠkole si vysvědčení psaly děti samy

S koncem koronavirové karantény jsme ve ScioŠkolách přemýšleli, jaké příležitosti nám tato doba přináší. Jednou z ní byla oblast hodnocení. „V době, kdy jsme děti mnoho týdnů neviděli, měly nejvíce informací o svém vzdělávání a rozvoji hlavně ony. Rozhodli jsme se proto, že letos zkusíme napsat vysvědčení společně s dětmi tak, aby jeho podstatná část tvořila sebehodnocení dítěte v první osobě,” vysvětluje průběh letošního hodnocení konce roku Jiří Hokeš, ředitel ScioŠkoly na pražském Chodově. „Mohli jsme tak zúročit naše pětileté úsilí směřující k rozvoji kompetencí, do kterých schopnost reflektovat a popsat vlastní učení patří. Vysvědčení založené na sebehodnocení v dětech posiluje odpovědnost za svoje vlastní učení,” dodává.

David Klimeš: Začínají prázdniny. A také operace "Zachraňme školství"

Pokud nezreformujeme vzdělávání, druhé stupně základek zemřou a  některé kraje definitivně vypadnou ze systému. Následky poneseme všichni.

Kamil Kopecký: Metodik prevence nemůže být jediným, na kom bude ve školách stát prevence rizikového chování. Je třeba zapojit všechny učitele.

Prevence rizikového chování v prostředí školy je velmi náročná a obvykle stojí na bedrech školních metodiků prevence. Ti by pak měli spolupracovat s výchovnými poradci, případně školními psychology a řediteli (stejně jako jednotlivými učiteli), kteří by měli metodika prevence v jeho práci podpořit a aktivně s ním spolupracovat. To se však velmi často neděje. Smutnou realitou je pak to, že metodik prevence nemá sníženou přímou výukovou zátěž a učí ve stejném rozsahu jako jeho kolegové. Jeho práce navíc je pak oceněna specializačním příplatkem. Stejně tak je důležité připomenout, že velká část školních metodiků prevence nemá v této oblasti žádné vzdělání a do funkce metodika byli vhozeni, aby se sami naučili plavat.

Martina Mašková, Michael Erhart: Snaží se nás zlikvidovat, ale hlavní problém je nekvalita základních škol, míní ředitel víceletého gymnázia

Předáním vysvědčení končí letošní netradiční školní rok. Zkušenosti z koronavirové krize ovšem možná ovlivní i budoucí výuku – je čas přistoupit k redukci učiva a zlepšit provázanost předmětů?

Lenka Weichetová: Proč jsou některé domácnosti bez internetu?

V Česku máme dobré internetové pokrytí. Ale ve srovnání s EU více našich domácností bez internetu nemá o připojení zájem. V roce 2019 uvedlo 81 % českých domácností, že mají doma internet. Většina má pevné připojení, jako je například internet přes kabelovou televizi nebo přes rozvody pevné telefonní sítě. Patří sem také domácnosti připojené k páteřní síti vzduchem prostřednictvím vysílačů signálu wi-fi, které převažují ve venkovských oblastech. Domácnosti, jež pevný internet nemají, se připojují přes mobilní telefon. Celkem 19 % domácností v Česku zůstává zcela bez internetu. Podíl takových domácností ovšem každým rokem klesá.

29.6.20

Jan Fiala: Budoucnost školství? Plaga by rušil gymnázia, jejich zástupci se bouří

Koronavirová krize, v jejímž důsledku se letošní školní rok zakončoval poměrně netradičně, se pravděpodobně projeví i ve vzdělávání. Nepůjde jenom o potenciální prohloubení vzdálené výuky, nýbrž i přehodnocení dosud populárních víceletých gymnázií, která se možná v dohledné době zruší.

Jiří Vaníček: Zásadní změny ve výuce předmětu informatika jsou přede dveřmi

Jak naprogramovat robota? Jak sestavit a zapsat postup řešení problému, aby jej mohl někdo jiný automaticky bezmyšlenkovitě vykonat? Jak odlišit podstatné od nepodstatných údajů při řešení daného problému? To jsou otázky, které řeší obor informatika a které se na našich školách systematicky nevyučují.

EDUin: Jak pomáhat dětem k efektivnímu učení? Seznamte se s 10 vybranými principy formativního hodnocení

Začít formativně hodnotit znamená zamyslet se nad tím, jakou zpětnou vazbu dostává žák od učitele a učitel od žáka.

28.6.20

Zuzana Zavadilová: Na 22 míst je 600 uchazečů. Rodiče řeší, kam s dětmi, kterým nevyšly přijímačky

Stovky rodičů v Praze, ale nejen v hlavním městě, řeší v těchto dnech, na jakou školu dát své děti. Zájem o střední školy s maturitou byl velký a řada z dětí se nikam nedostala. „Převis uchazečů je obrovský, zejména v hlavním městě na čtyřletém studiu,“ uvedla předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Scheibalová. Situace je podle ní způsobená tím, že je v letošním ročníku víc dětí.

Tomáš Barták, Karel Gargulák: Problematika hodnocení žáků během distančního vzdělávání: Příležitost pro vzdělávací politiku a vzdělávací systém?

Otázka hodnocení žáků v době výuky na dálku byla silně rezonujícím tématem po celou dobu uzavření škol. Nyní se problematika opět objevuje v souvislosti s uzavřením klasifikace a závěrečným vysvědčením za 2. pololetí, které po většinu času probíhalo distančně. Opakovaně bylo řečeno, že školy a učitelé byli i s ohledem na mimořádnost situace ze dne na den „vhozeni“ do vod vzdělávání na dálku, přičemž legislativní úprava a metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) k tomu jak žáky hodnotit, byly školám doručeny 6 týdnů po jejich plošném uzavření. Cílem tohoto analytického vstupu je stručně zmapovat přístupy k hodnocení žáků před a po vydání této metodiky. Datovými zdroji budou stručně shrnuté výpovědi ředitelů v rámci šetření České školní inspekce (ČŠI), které jsou dále doplněny kontextovým sběrem dat a příkladů přístupů k hodnocení, který byl realizován studenty předmětu Vzdělávací politika vyučovaného na Katedře veřejné a sociální politiky Institutu sociologických studií FSV UK. Závěr tohoto otevřeného materiálu přinese krátkou úvahu nad tím, jak se popsané přístupy k hodnocení mohly či nemohly projevit v aktuální závěrečné klasifikaci či jaký dopad mohou mít na budoucí opatření vzdělávací politiky v ČR v dané oblasti.

Josef Mačí: Konec víceletých gymnázií? Ministr už ví, kdy je začne osekávat

Ve své nové strategii ministerstvo upozorňuje na rizika předčasné selekce dětí. Velká část z nich totiž v průběhu povinné školní docházky odchází na víceletá gymnázia. Jejich kapacity by se ale mohly snižovat už od roku 2027.

Události ČT: V Česku chybí šest tisíc učitelů a může být hůř. Novela má do škol dostat odborníky

Školní rok končí, právě nyní ale ředitelé nejvíc shání učitele. Chybí jich tisíce a situace se podle prognóz bude zhoršovat. Inspekce navíc zatím neví, kolik kantorů kvůli koronavirové krizi odejde do penze dříve, než zamýšleli. Pomoci má novela zákona, která chce usnadnit zaměstnávání nepedagogických vysokoškoláků.

Události, komentáře ČT24: Děti se ve školách často učí příliš, míní expert. Omezení gymnázií podle něj pomůže zmenšit nerovnosti

Zlepšení kvality výuky na druhém stupni základních škol nebo budoucí možné omezení kapacity víceletých gymnázií – i s tím počítá nová strategie vzdělávání do roku 2030. Autor této strategie, Arnošt Veselý, vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV Univerzity Karlovy, byl hostem pořadu Události, komentáře. Podle něj je potřeba redukovat množství učiva na školách, a to až na polovinu.

21.-23.8.: Letní škola digitální gramotnosti LešDig 2020

Letní škola digitální gramotnosti LešDig 2020 bude zaměřena na informatické myšlení, digitální gramotnost a IT projekty. Je určena primárně učitelům a lektorům technických klubů, kteří by se rádi připravili na výuku digitální gramotnosti a nové informatiky podle očekávaných aktualizací RVP.

Nouzový stav ve vzdělávání - řešení a příležitosti v ČR a SR (pohled ministrů školství a SKAV)

Šestá debata ze série Nouzový stav ve vzdělávání/řešení a příležitosti v ČR a SR uzavřela rekapitulaci toho, co se na Slovensku a v Česku dělo v časech distančního vzdělávání. V závěrečné debatě jsme se ptali českého i slovenského ministra školství, jaké problémy ve svém resortu aktuálně řeší, a především, které zkušenosti s koronakrizí ovlivní podobu vzdělávání. Zástupkyně střešních organizací asociací/aktérů ve vzdělávání jsme požádali, aby opatření ministrů komentovaly a objasnily svoje priority. Debata proběhla 15. června. Organizátorem debat byl český a slovenský SKAV.


27.6.20

Jiří Mach: Učitelé zareagovali skvěle, říká Plaga o pandemii

Ministr školství Robert Plaga (ANO) v rozhovoru pro Právo zhodnotil stav školství po karanténě, kterou podle něho učitelé zvládli skvěle, dále úspěšnost u státních přijímaček na střední školy a u státních maturit. Popsal i plány resortu.

Kateřina Perknerová: Rodí se Bible pro učitele. Jde o to, aby ji vzali za svou

Vláda by měla v září schválit Strategii 2030+. V příštích dvou týdnech se k ní může vyjádřit odborná i laická veřejnost.

Tomáš Feřtek: Přijímačky pro odstřelovače

Způsob, jakým přijímáme žáky na střední školy, se míjí s reálnou schopností rozeznat jejich talenty a zájmy: „… a byly tam takový přísný paní učitelky a učitelé… a u tý matiky jsme si to měli vypočítat na papír a až pak jsme si to směli napsat do toho testu… byl tam kluk, kterej se přihlásil, že už to má spočítaný a jestli si to to teda už může přepsat… a ta učitelka mu řekla: no to, chlapče, už těžko stihneš… a jemu se spustila krev z nosu.“

Ondřej Vaculík: Dějepis nás učí

Někdy v roce 1920 psali učitelé tehdejšímu ministru školství Gustavu Habrmanovi: „Pane ministře, chceme vás ujistiti, že na nás, učitele, se můžete spolehnouti. Víme, co máme učiti, velkých reforem netřeba, pouze nutno zajistiti dosažitelnost vzdělání i pro dítka z chudých rodin.“

Tomáš Feřtek: O čem všem Cermat raději mlčí aneb Chceme-li přijímačky a maturity, které neškodí, je nutné, aby podrobná data z nich byla veřejně dostupná

Cermat (Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání) zveřejnil analýzu letošních maturit. Šedesát sedm stran textů a tabulek. Z nich ale do mediálního prostoru pronikne pravděpodobně jen to, že se žáci zhoršili, protože kvůli koronakrizi mohli k maturitě všichni. I ti, které by tam jinak škola nepustila, aby si neudělala ostudu.

Jan Boček: Rekordní počet neúspěšných maturantů? ‚Data o testech stát tají, srovnání nic neříká,‘ tvrdí experti

Výsledky první části letošních maturit – didaktických testů – ukazují, že neuspělo rekordní množství prvomaturantů: 18 procent. Odborníci na psychometriku, která se testováním zabývá, upozorňují na řadu nejasností ohledně návrhu maturit. Srovnávání výsledků podle nich není korektní. Dopady na studenty jsou ale reálné.

MŠMT: Školský zákon ve znění účinném od 11. 7. 2020

Tento zákon upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních, stanoví podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství.