3.12.19

Lucie Fialová: Když stát vsadí na vzdělání

Finsko prostě jede! napsal v říjnu na svůj Facebook senátor a ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička. Takové dojmy si odvezl ze senátní návštěvy, při níž byl v hledáčku především finský vzdělávací systém, který je považovaný za nejlepší na světě.


Z rozhovoru v deníku Lidové noviny vybíráme:

LN Co vás ve Finsku zaujalo úplně nejvíc?

Asi to, že finská společnost se před desítkami let rozhodla udělat ze zaostalé země moderní a konkurenceschopný stát, a to tím, že vsadí na vzdělávání. Drží vizi bez ohledu na to, kdo vládne – ministerstvo školství bdí jen nad legislativou a financemi, ale koncepci toho, co se ve školách děje, udržuje na rovné cestě nezávislá vzdělávací agentura. To mě zaujalo, protože to je to, co nejvíc postrádám u nás. V českém systému neexistuje jasná vize, na níž by byla shoda. Každý ministr přijde s něčím úplně jiným, a když místo něj nastoupí další, vyčerpá polovinu své energie na to, aby odstranil nesmysly, které zavedl jeho předchůdce.(...)

LN Proč je ve Finsku o studium pedagogiky takový zájem, zatímco u nás to bývá až škola několikáté volby?

Myslím, že to nesouvisí jen s penězi. Učitelé jsou tam placeni jako ve většině vyspělých zemí, to znamená slušně. Ale podle mě hraje roli i dobrá pověst Finska a finského vzdělávání, být učitelem je prestiž. U nás 60 procent absolventů ani nezačne učit – a já se vlastně nedivím. Teď nemyslím kvůli penězům nebo malé prestiži. Absolventi pedagogických fakult dostanou dobrý základ v několika oborech, znají základy didaktiky, metodiky, komunikaci, jsou použitelní v lecjaké oblasti, a tak jdou tam, kde dostanou lepší ocenění – nejen finanční, ale i společenské. Rozhodně nesdílím představu, že na „peďáky“chodí jen loseři, kteří se jinam nedostanou. Spíš je otázka, jestli na místa učitelů nenastupují ti horší absolventi.

LN Setkal jste se ve Finsku s něčím, co by se u nás dalo hned aplikovat?

Ředitelé to asi neradi uslyší, ale já si myslím, že se dá spousta věcí inovovat už teď. Víceúrovňová výuka matematiky, jazyků nebo mezinárodní jazykové certifikáty místo maturity… Spoustu věcí lze zlepšit, ale nedělají se. Je to často věc konzervativního přístupu ředitelů i učitelů, ale také toho, že nemají čas zkoušet a hledat. Pomohlo by, kdybychom ze škol sňali to, čemu se říká administrativa, ale není to úplně přesné: prostě spoustu takových těch mimovyučovacích aktivit, které leží na bedrech ředitelů i učitelů. Posílit nepedagogické zázemí na školách, aby se učitelé i ředitel mohli věnovat pedagogickému rozvoji své školy.

1 komentář:

Miloš Halúzka řekl(a)...

Víte, jak se od roku 2006,kdy bylo Finsko nejlepší v testech PISA v oblasti science, jeho výsledky změnily?

Okomentovat