8.12.19

Ivo Vondrák: Jsem pro to, aby se jednoznačně přehodnotil systém státní maturity

Z projevu poslance Iva Vondráka při projednávání vládního návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v prvém čtení podle § 90 odst. 2 na 39. schůzi Poslanecké sněmovny v pátek 6. prosince 2019 vybíráme: "Jak z toho ven. Máme v podstatě tři nástroje, tři stupně volnosti. Ten první nabízí pan ministr, to je to triviální řešení, prostě to zrušíme. Omlouvám se - odložíme na osm let, to se rovná zrušit, to všichni víme. Já si myslím, že to není dobře, protože jsme to ani nevyzkoušeli a tvrdá data, o kterých se tady hovoří, jsou pouze data. Informace v nich skrytá v podstatě hovoří o něčem jiném. Nezaměňujme příčinu za důsledky. To, že máme nízkou úspěšnost u maturity, je důsledek toho, že ta matematika se špatně učí, má se učit delší dobu a má se změnit ta výuka."


Dobré dopoledne, dámy a pánové, vážené kolegyně a kolegové. Asi nelze od bývalého rektora Technické univerzity čekat něco jiného než to, co řeknu, ale přece jen si myslím, že by to mělo mít nějakou racionální úvahu a hlavně bychom měli vyjít i z kontextu, ve kterém se nacházíme. A já bych si dovolil v těch čtyřech bodech, které tady mám, začít citací ze zprávy o náběhu zkoušky z matematiky jako povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky, které Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo v únoru roku 2017. Nebojte se, nebudu to předčítat celé, má to asi 25 stran. Vezmu si tady k té prezentaci pouze poslední odstavec. A ten tvrdí: K výše uvedenému cíli středního vzdělávání přispívá matematické vzdělávání nepopiratelnou měrou. Připravit mladého člověka na život v dnešní společnosti mimo jiné znamená, že musí rozumět matematice, neboť množství problémů a situací z běžného i profesionálního života, pro jejichž pochopení a řešení je nezbytná jistá úroveň matematické znalosti, matematického myšlení a zvládání matematických nástrojů, stále roste. Matematika se stává jedním z klíčových nástrojů, který mladí lidé potřebují, mají-li zvládat výzvy a problémy v osobním, profesním, společenském i vědeckém životě. - Takže to je bod jedna.

Bod dva, co se změnilo k dnešnímu dni 6. 12. 2019? Nic. Matematika se učí pořád stejně, pořád je strašákem a mladí lidé se jí bojí. Limitně ty výsledky, které se v tomto projevily, jsou nulové. A mohu to potvrdit i z osobní empirie, protože učím ještě stále doktorandy a někdy se bojím, že to, co dneska neumí doktorand na vysoké škole, před třiceti lety uměli ti, kteří na vysokou školu nastupovali.

Jak z toho ven. Máme v podstatě tři nástroje, tři stupně volnosti. Ten první nabízí pan ministr, to je to triviální řešení, prostě to zrušíme. Omlouvám se - odložíme na osm let, to se rovná zrušit, to všichni víme. Já si myslím, že to není dobře, protože jsme to ani nevyzkoušeli a tvrdá data, o kterých se tady hovoří, jsou pouze data. Informace v nich skrytá v podstatě hovoří o něčem jiném. Nezaměňujme příčinu za důsledky. To, že máme nízkou úspěšnost u maturity, je důsledek toho, že ta matematika se špatně učí, má se učit delší dobu a má se změnit ta výuka. To je první věc.

Za druhé, jsem pro to, aby se jednoznačně přehodnotil systém státní maturity. Písemku, u které o jeden bod neuspějete a tím pádem neuspějete u maturity, považuji za nešťastnou. Já si myslím - a každý z nás starších si to pamatuje - maturita měla ústní část. A ta ústní část je od toho, abychom prokázali, co z té matematiky umíme. To, že se dopustíme numerické chyby nebo něčeho, co skutečně v tom tlaku té písemky se může stát... Prostě musím mít možnost své nápravy. Změňme to. Hledejme tu cestu. A mimochodem, to už se mělo dávno, dávno dít, a neděje se.

A třetí věc, kterou tady mám, je přehodnotit obory, u kterých matematiku skutečně bychom měli mít. Víte, já jsem ještě absolvent gymnázia, kdy jsme měli tři typy oborů na gymnáziích. Byl to matematicko-fyzikální, přírodovědný a humanitní. Matematicko-fyzikální měl písemku z matematiky a také ústní zkoušku, přírodovědné obory měly jenom tu ústní a humanitní matematiku neměly. A já si myslím, že je třeba se o tom začít bavit a říct si, kde ta matematika své nedílné místo má. A já tvrdím, že těch oborů stále přibývá. Nejde jenom o technické obory, přírodovědné, ale dneska i medicína se bez matematiky neobejde a myslím si, že je tady celá řada dalších oborů, které prostě tu matematiku potřebují. Víte, my máme nové heslo - Czech Republic: The Country For The Future. Prosím vás, umělá inteligence je o matematice, a to velmi náročné. Takže chceme-li matematiku využívat, tak to není o tom, jak jsem slyšel - to zadám do kalkulačky a něco mi vyjde. Já prostě musím rozumět tomu, co ta kalkulačka pro mě počítá.

No a dostávám se k poslednímu bodu a to už je velmi stručné. Já bych chtěl říct, že odložením problému problém nevyřešíme. Děkuji. (Potlesk ze střední a levé části sálu.)

7 komentářů:

krtek řekl(a)...

Kde se pořád bere to, že o bod uteče písemka? O bod neuspěju s jedničkou, se dvojkou, ale rozdíl mezi čtyři a pět už je v tom, že vlastně nevím vůbec nic a nepřišlo se na to, protože jsem něco zvládl, a nevím vůbec nic a přišlo se na to.

Jiri Janecek řekl(a)...

"To, že máme nízkou úspěšnost u maturity, je důsledek toho, že ta matematika se špatně učí, má se učit delší dobu a má se změnit ta výuka."

No, jakou mame neuspesnost na strednich skolach predtim, nez se k nejake zaverecne zkousce dostaneme? Nic moc jsem nevidel, ale pocitam, ze celkove taky tak tech 15 - 20 % stredoskolaku meni skolu behem studia.

Vyuka se zmenit ma, to je jasne… Prostor je ale spis na strane studentu - o polovinu mene absenci, o polovinu mene konopi a neuspesnost je polovicni…

System muze udelat jedinou vec - sjednotit vystupy ze ZS, at se da ucit stredoskolska matika hned od prvniho rocniku… (a taky at se da na strednich odbornych poradne ucit fyzika a spol.)

Nicka Pytlik řekl(a)...

o polovinu mene absenci, o polovinu mene konopi

Pytlici horují pro legalizaci obého!!!

Josef řekl(a)...

Dělám v branži a kolegyně a kolegy, které znám, tak se shodují v tomto: 1. Není jednotný výstup ze všech ZŠ, 2. V prvním ročníku se dohání učivo, které dříve žáci uměli a pak musí dohánět své učivo. Úplně se vytratil přirozený výběr. Doporučení, aby se žák dostal na školu kam chce a v prvním ročníku ukaž jestli to chceš. Pokud neprospěje s, tak bez automaticky do učebního oboru a střední školu si pak do dělej dalkově 😀

E.Kocourek řekl(a)...

To, že máme nízkou úspěšnost u maturity, je důsledek toho, že ta matematika se špatně učí, má se učit delší dobu a má se změnit ta výuka.

Non sequitur. Ten pán neví co blábolí. ////

Jak příznačné pro kafraly do školství. ////

Osobně se domnívám, že změna (prudké zvýšení!) motivace studentů by mohla mít příznivý vliv na studijní výsledky. V mých oborech to rozhodně funguje - představa špatných známek na vysvědčení přiměje většinu studentů ke zvýšení studijního úsilí. Netvrdím, že to funguje na úplně všechny. ////

Jsem pro povinnou maturitní zkoušku z matematiky. Bez možnosti volby. ////

Robert Čapek řekl(a)...

Zajímavé, ale když se řekne "kafral do školství" nenapadne mě rektor univerzity, ale E. Kocourek. A pak se mi to v jeho názoru i potvrdí :-)

Unknown řekl(a)...

To, že máme nízkou úspěšnost u maturity je způsobeno také tím, že maturuje přes 70 % populace. Jen pro zajímavost - ve Finsku je to cca 50 %. Politická reprezentace odmítá zavést do vzdělávání to, že by k ukončení středního vzdělání stačilo úspěšné složení profilové maturity - absolvent by např. nemohl studovat na VŠ, ale o požadovaný kvalifikační předpoklad by nepřišel a mohl by tak bez problémů vykonávat svou profesi, případně pokračovat ve svém oboru na nějaké VOŠ. Třeba by to vedlo k tomu, že zadavatelé by nemuseli napovídat nebo nechávat žáky u zkoušek opisovat, protože státní část by pro některé kosmetičky, sociální pracovnice, nástrojáře a chovatele cizokrajných zvířat nebyla nutným zlem!

Okomentovat