3.12.19

ČŠI: Zjištění z mezinárodního šetření PISA 2018 (vybraná zjištění za ČR)

Projekt PISA (Program mezinárodního hodnocení žáků) je vždy po třech letech se opakující šetření patnáctiletých žáků, které zjišťuje, do jaké míry získali klíčové dovednosti a znalosti nezbytné pro plnohodnotné zapojení do společnosti. Šetření se zaměřuje na funkční gramotnosti v oblasti čtení, matematiky, přírodních věd a na zjišťování individuální spokojenosti žáků.

Znalosti a dovednosti žáků – čtenářská gramotnost

  • Ve čtenářské gramotnosti dosáhlo 79 % žáků v České republice alespoň druhé gramotnostní úrovně. Tito žáci rozpoznají hlavní myšlenku středně dlouhého textu, naleznou informaci na základě jasně daných, i když někdy složitějších, pokynů a s podporou dovedou posoudit celkový záměr středně dlouhého textu.
  • Přibližně 8 % žáků dosahuje ve čtení vynikajících výsledků, což znamená, že v testu čtenářské gramotnosti tito žáci dosáhli úrovně 5 a 6. Na těchto úrovních jsou žáci schopni porozumět dlouhým textům, pracovat s pojmy, které jsou abstraktní a náročné na porozumění, a rozlišovat mezi fakty a názory na základě nepřímých náznaků týkajících se obsahu nebo zdroje informací. Ve 20 vzdělávacích systémech, z nichž 15 je v zemích OECD, dosáhlo více než 10 % patnáctiletých žáků vynikajících výsledků.

Znalosti a dovednosti žáků - matematická gramotnost

  • V České republice dosáhlo 80 % žáků druhé a vyšší matematické gramotnostní úrovně. Tito žáci dokážou interpretovat a posoudit, jak lze (jednoduchý) problém vyjádřit matematicky, a to i bez jasného zadání (např. porovnat celkovou vzdálenost dvou alternativních tras nebo převést ceny na jinou měnu). Podíl patnáctiletých žáků, kteří v matematice dosáhli alespoň minimální gramotnostní úrovně (úroveň 2 nebo nižší), se v jednotlivých zemích značně liší – dosahuje od 98 % ve vybraných provinciích Číny po pouhá 2 % v Zambii, která se zúčastnila programu PISA for Development v roce 2017. V zemích OECD dosáhlo alespoň druhé matematické gramotnostní úrovně v průměrně 76 % žáků.
  • Přibližně 13 % žáků dosáhlo páté a vyšší matematické gramotnostní úrovně. Nejvyšší podíly žáků dosahujících těchto úrovní byly zjištěny v těchto šesti asijských zemích nebo ekonomických regionech: vybrané provincie Číny (vice než 44 %), Singapur (téměř 37 %), Hong Kong (Čína) (29 %), Macao (téměř 28 %), Tchajwan (více než 23 %) a Korea (vice než 21 %). Tito žáci dovedou matematicky popsat složité jevy a umí vybrat, porovnat a vyhodnotit vhodné způsoby jejich řešení.

Výsledky Znalosti a dovednosti žáků - přírodovědná gramotnost

  • Přibližně 81 % žáků dosáhlo druhé a vyšší přírodovědné gramotnostní úrovně. Tito žáci dokážou správně vysvětlit známé přírodní jevy a v jednoduchých případech dovedou své znalosti použít k vytvoření závěru vyvozeného z dostupných dat.
  • Přibližně 8 % žáků dosahuje v oblasti přírodovědy vynikajících výsledků, což znamená, že jejich dovednosti jsou na 5. a 6. gramotnostní úrovni. Tito žáci jsou schopní tvořivě a samostatně používat své přírodovědné znalosti v nejrůznějších situacích, dokonce i v těch neznámých.

Jaké je školní klima v České republice?

  • V odpovědích 30 % českých žáků uvedlo, že je vystaveno nevhodnému chování ze strany spolužáků nejméně několikrát měsíčně, průměr v zemích OECD je 23 %. Přesto 89 % českých žáků (a 88 % žáků v zemích OECD) souhlasilo nebo rozhodně souhlasilo s tím, že je dobré pomáhat žákům, kteří se nemohou bránit.
  • Přibližně 29 % českých žáků (průměr OECD je 26 %) uvedlo, že v každé hodině nebo ve většině hodin českého jazyka a literatury musí jejich učitel čekat dlouho, než se žáci uklidní. V České republice žáci, kteří uvedli, že v každé hodině nebo ve většině hodin musí učitel čekat dlouhou dobu, než se žáci uklidní, dosáhli o 18 bodů nižšího skóre ve čtenářské gramotnosti (po zohlednění socioekonomického vlivu) než žáci, kteří uvedli, že se to nikdy nestává nebo se stane pouze v některých hodinách.
  • Průměrně ve všech zemích OECD ve dvou předcházejících týdnech před testováním PISA bylo celý den za školou 21 % žáků a 48 % žáků přišlo do školy pozdě. V České republice bylo celý den za školou 10 % žáků a 54 % žáků během tohoto období přišlo do školy pozdě. Ve většině zemí a ekonomických regionech chodili šikanovaní žáci častěji za školu, zatímco žáci, kteří mají rádi školu, zažívali lepší kázeň v hodinách, měli lepší výsledky ve čtenářském testu a dostávalo se jim větší emoční podpory od rodičů, chodili za školu s menší pravděpodobností.
  • Asi 55 % žáků v České republice (průměr OECD je 74 %) souhlasilo nebo rozhodně souhlasilo s tím, že na jejich učiteli bylo vidět, že má z výuky radost. Ve většině zemí a ekonomických regionů, včetně České republiky, dosáhli žáci vyššího skóre ve čtenářské gramotnosti, když vnímali nadšení svého učitele. 
  • V České republice uvedlo 52 % žáků, že jejich spolužáci navzájem spolupracují (průměr OECD je 62 %), a 28 % uvedlo, že si navzájem konkurují (průměr OECD je 50 %). 
  • Asi 19 % českých žáků (průměr OECD je 16 %) souhlasilo nebo rozhodně souhlasilo s tím, že se ve škole cítí osamělí.

19 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...

Ta gramotnost, schopnost formulovat tak, aby to nebylo k smíchu a k pláči... Aneb ze závěrů ČŠI k výsledkům českých žáků v PISA 2018:

"Rozdíly mezi dívkami a chlapci ve čtenářské gramotnosti ukazují, že je především třeba podporovat zájem o čtení všech typů textů a rozvíjet čtenářskou gramotnost všemi možnými prostředky právě u chlapců. Lze využít například populárně-naučné texty nebo dobrodružnou literaturu, které jsou chlapcům bližší než krásná literatura."

Josef Soukal řekl(a)...

"Ve většině zemí a ekonomických regionech chodili šikanovaní žáci častěji za školu, zatímco žáci, kteří mají rádi školu, zažívali lepší kázeň v hodinách, měli lepší výsledky ve čtenářském testu a dostávalo se jim větší emoční podpory od rodičů, chodili za školu s menší pravděpodobností."

ČŠI užívá formulace, které češtináře přímo vybízejí, aby je zařadili do výuku jako problémový úkol pro žáky: Posuďte jazykovou správnost a funkčnost uvedeného textu a v případě potřeby navrhněte jeho úpravy.

Robert Čapek řekl(a)...

Tedy, předsedo Soukale, na vašich hodinách musí být zábava! Žáci si užijí srandy kopec a ještě se toho naučí! Hlavně o etice :-) A také znáte "problémové úkoly". Bravo :-D

Nicka Pytlik řekl(a)...

No vida!
Už i čapci prozřeli. A pak že to jsou laciní čapkoidi... kdežpak!

Jiří Klabal řekl(a)...

Polovina šesťáků běžné základní školy nikdy nepřečetla knihu a značná část z nich to ani nemá v plánu. Vůbec jen samotná schopnost číst psaný text je u žáků základních škol strašidelná. Takže takovéto líbivé a prázdné fráze jsou jako výstup spíše k pousmání.
Ale předpokládám, že za to mohou učitelé... tak jako za globální oteplování, migrační krizi a válku na Ukrajině.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Děkujeme rytíři moderní didaktiky za vskutku hluboký a fundovaný příspěvek, to se hned pozná dvojitý doktor věd pedagogických a psycholog k tomu. Zařazujeme jej spolu s Péťou na terapeutickou listinu - rádi pomáháme potřebným nalézt duševní rovnováhu.

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

Nevím o žádném seriózním výzkumu, který by se zabýval efektivitou metod elementárního čtení, ale s přibývajícím věkem narůstá moje negativní zkušenost a podezření, že v pozadí "nečtenářství" (ale i obtíží s psaním - přibývá dětí, které ještě na druhém stupni spontánně píší jen velkými tiskacími písmeny) a snad i rozvoje dyslexie a dysgrafie je mimo jiné opouštění analyticko-syntetické metody a její nahrazování alternativními postupy, jejichž rizika nebyla dostatečně prozkoumána a uvážena.

Josef Soukal řekl(a)...

Vícero diskutujících na jiných fórech už konstatovalo pomalejší vývoj chlapců, ke srovnávání dochází až po dvacítce (četl jsem dokonce i vážně míněné návrhy na částečně oddělené vzdělávání na 1. stupni). Bylo tomu tak už za mých studijních let, nejde o jev související s proměnami posledních desetiletí. Nedíval jsem se na podrobné výsledky, podle mých zkušeností jsou rozdíly v práci s textem a zájmu o četbu na osmiletém gymnáziu menší, což by se dalo připsat tomu, že jde obecně o děti s velkým zájmem o studium prakticky čehokoli.
I v téhle oblasti je zapotřebí dalších výzkumů jako soli. Psát jakoukoli strategii za situace, kdy o řadě jevů ve vzdělávání víme málo nebo nic, je nesmysl. Obzvlášť když existuje nepsané zadání, že některé problémy "nevidíme" a některá "řešení" jsou předem daná.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Vzhledem k trvalému úspěchu korejských, japonských a čínských žáků stále čekám, kdy si z nich vezmeme vzor.

mirek vaněk řekl(a)...

Srovnávat děvčata a chlapce v období puberty a bouřlivého vývoje není zrovna dobrý nápad.

Pokud se průměr pohybuje kolem 500 bodů a nejlepší se liší cca o 30 bodů, je to 6 procent. Má smysl z takového měření dělat závěry? Co si může technik o takovém měření myslet.

Jak už řekli jiní a po čem volám spoustu let. Pořádný pedagogický výzkum chybí. Odpolitizovat ČŠI a zajistit ať opravdu řádně zkoumá a monitoruje. A zřídit výzkumný ústav, který bude opravdu zjišťovat a navrhovat řešení. Netvořit stovky stran blábolů, ale jasné a vyzkumem podložené zprávy.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Odpolizovat ČŠI?

Raději zrušit.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Nemyslím si, že volba metody čtení vede , problémům.Spíš de o to ,že by bylo potřeba volit i více metod v rámci jedné třídy.I já třeba učila dítě,kdy už jsem si zoufala a náhodou jsem zjistila, že mu vyhovuje genetická. Tak se prostě od té doby učil formou genetiky. Nečtenářství plyne z:
-doma se obecně málo čte a nepředčítá
-místo rozvoje kognitivních dovedností formou her jsou děti zahlceny miliony podnětů pro ně zcela nepřínosných a nic nerozvíjejících( tedy blikačka tabletu nebo mobilu či PC)
-rozvoj kognitivních dovedností souvisí s rozvojem CNS a motoriky. Všimněte si úplně blbých kočárků a nucení malinkých dětí sedět, chodit v rámci soutěživosti matek - kdo dřív a lépe.
-nevěnování se dětem jak celku, tedy nepodnětné prostředí, které se týká i velmi bohatých rodičů
-přemrštěné soustředění školy na gramatiku, nahuhlaná gramatika do prvního stupně, aby se na druhém zjistilo, že polovina dětí umí prd a musí se začít od začátku. Nesmyslnost větných rozborů na druhém stupni místo zaměření se na tvůrčí psaní a čtenářství a taky rozvoj porozumnění textu a práce s ním

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

rozvoj porozumnění textu a práce s ním

To není píseček jen pro češtináře.

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

Paní Karvaiová, napsal jsem "mimo jiné." Volba metody podle mé zkušenosti (netvrdím, že to má obecnou platnost) vliv má, znám větší počet konkrétních nečtenářů nebo dětí s rozvinutou poruchou učení, které se učily číst genetickou nebo globální metodou či sfumatem aj., oproti dětem s obdobnými problémy, které se učily číst a/s metodou. Obdobně je tomu v posledních letech se psaním, nárůst problémů zaznamenávám u dětí, které se učily comenia sript. Ale jak opakovaně říkám, nezobecňuji, jen bych uvítal pořádný výzkum, toť vše. A zdravím vás do vaší provincie :)

Josef Soukal řekl(a)...

přemrštěné soustředění školy na gramatiku... Nesmyslnost větných rozborů

Redukovat lze, ale nikoli zásadně. Problém bývá ve způsobu, jakým se mluvnice (a nejen mluvnice) učí.
A kromě toho dnešní děti samozřejmě podléhají tomu, o čem jste psala a o čem píší mnozí další.

Eva Adamová řekl(a)...

"Ale jak opakovaně říkám, nezobecňuji, jen bych uvítal pořádný výzkum, toť vše"

Přesně. Ono se totiž hodně věcí zavádí na pas blind. Comenia script je naprosto neověřený koncept a hejný se dá považovat za propracovaný pro 1. stupeň, ale jeho zavádění na druhém stupni je hraní si s ohněm, protože se jaksi zapomíná na to, že matematika má mj. vybudovat i potřebný aparát pro fyziku a chemii, což hejný nedělá.

A pokud se týká čtenářské gramotnosti, je ve výsledcích jasně patrné, že sever Evropy je čtenářský a že na jihu se čtenářství neuchytilo. Mezi zeměmi na špici najdeme z Evropy v podstatě jen země na sever od nás a vyspělé západoevropské státy. Jih je ve čtenářské gramotnosti pod námi. A to je asi věc, která vyplývá z kultury národů, která vyplývá zase z jiných věcí, a mám obavy že s tím bohužel ve školách mnoho nenaděláme.

Ygrain řekl(a)...

"přemrštěné soustředění školy na gramatiku, nahuhlaná gramatika do prvního stupně, aby se na druhém zjistilo, že polovina dětí umí prd a musí se začít od začátku."

Souhlas. Zvlášť když analytické a abstraktní myšlení se rozvíjí až později.

Nicka Pytlik řekl(a)...

když analytické a abstraktní myšlení se rozvíjí až později

Jenže ve čtyřiceti je už na gramatiku ale fakt dost pozdě.

Ygrain řekl(a)...

Co se nerozvinulo do čtyřiceti, už tam asi nikdy nebude :D

Měla jsem na mysli druhý stupeň.

Okomentovat