24.11.19

Zuzana Hronová: „Peďák“ byl nouzovka pro méně úspěšné, která nenaučila učit. To se ale pomalu mění

Pedagogická fakulta je pro část uchazečů místem, kde sice studovat nechtějí, ale nejsnadněji se tam dostanou. Podle toho pak často vypadá i jejich motivace. Ještě větší problém je ale u samotných škol – ty se zaměřují hlavně na obsah předmětů, ale už ne na to, jak je správně učit. To se však postupně mění – iniciativa ke změně dokonce vzešla od samotných studentů.


Z článku na webu Chytré Česko vybíráme:

„Nebylo to tak, že by Otevřeno přišlo v momentě, kdy se žádné pokusy o změny v přípravě učitelů neobjevily. Naopak se snažíme podporovat inovace tam, kde vznikají, a následně na ně ukazovat jako na dobrou praxi,“ vysvětluje Daniel Pražák, místopředseda iniciativy Otevřeno, absolvent pražské Pedagogické fakulty UK, učitel biologie, zeměpisu a angličtiny na pražské ZŠ Strossmayerovo náměstí a také doktorand na Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK. „My neobjevujeme Ameriku, fakulty o svých nedostatcích vědí a inovace se tam dějí,“ dodává.

Těmto aktivním studentům se spolu s akademiky nicméně podařilo přispět k určitým změnám. Třeba k proměňování nových akreditací v Praze a Českých Budějovicích, k prohloubení psychologické přípravy na brněnské pedagogické fakultě, k proměně státní zkoušky na magisterském studiu – už se zde nevyžaduje učivo obou oborů s tak silnou převahou jako v bakalářském stupni, ale student si vylosuje otázku a připraví si, jak by danou problematiku pojal didakticky a jak by vystavěl hodinu.

„Když člověk opouští vzdělávací instituci, měl by mít v ruce nějaké potvrzení, že může nastoupit do práce ve třídě. Takovým výstupem ale není to, že se naučím zpaměti odpovědi na nějaké otázky. To mě nevybavuje patřičnými dovednostmi, abych si mohl říct: tak teď už to konečně umím, teď můžu do třídy,“ vysvětloval před časem na Aktuálně.cz tuto změnu v pojetí státnic děkan pražské pedagogické fakulty Michal Nedělka.

3 komentáře:

Eva Adamová řekl(a)...

Největším průšvihem studia pedagogických oborů, ať už na pajdácích či přírodovědách nebo fildách, bylo jeho rozdělení na bakalářský a navazující magisterský stupeň. Protože bc. titul sám o sobě nepostačuje k tomu, aby absolvent mohl vyučovat, proměnilo se toto studium tak, že se vynechal pedagogicko-psychologicko-didaktický základ a posílilo se odborné studium, aby absolvent mohl eventuálně pokračovat ve studiu odborného navazujícího studia. No a za v podstatě jen tři semestry navazujícího mgr. studia učitelství se toho z "učitelského" základu nedá tolik stihnout.

Jinak nesouhlasím s tím, že pajdák je pro méně úspěšné. Když se podíváte na počty přihlášených na učitelství 1. stupně a na počty přijatých, zjistíte, že ona to není zase až taková brnkačka se na tato studia dostat.

E.Kocourek řekl(a)...

Na NIDV běžel dvousemestrální (1 den výuky týdně) kurz na doplnění pedagogicko-psychologicko-didaktického základu pro absolventy úplně jiných (nežli učitelských) oborů, a já měl dojem, že to vrchovatě stačí. A vy tedy soudíte, že 3 semestry je málo? ////

Eva Adamová řekl(a)...

Vzhledem k tomu, že by se kromě teoretického základu a další výuky odborných předmětů, měla stihnout i rozsáhlejší praxe, tak ano, tři semestry je málo. No a protože tři semestry je málo, není ta praxe zdaleka tak rozsáhlá a systematická, jako bývala, když se dříve studovalo učitelství pět let bez bc. mezistupně. A navíc bc. mezistupeň obnáší mj. i to, že se jeden semestr věnuje sepsání bakalářky a složení bc. státnic.

Okomentovat