26.11.19

Martina Fojtů: Odborníci varují před stárnutím a klesající pracovní schopností učitelů

Na řadu problémů českého středního školství upozorňují ve svém výzkumu odborníci z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty MU.

Největší počet učitelů tuzemských středních škol se nachází ve věkovém rozmezí 51 až 60 let. U starších učitelů je mnohem těžší udržet jejich pracovní schopnost a je také nutné předcházet syndromu vyhoření, který u této věkové kategorie pedagogů hrozí častěji. S nástroji, které by měly učitelům pomoct, nyní přichází odborníci z MUNI ve spolupráci s neziskovou organizací Age Management.

Oba subjekty spolu v rámci projektu podpořeného Technologickou agenturou ČR provedly výzkum takzvané pracovní schopnosti u středoškolských učitelů a okolností, které její úroveň ovlivňují. Výsledkem je zjištění, že syndromem vyhoření je ohroženo, nebo jím už trpí téměř 25 procent z 533 zúčastněných učitelů Jihomoravského kraje.

„Alarmující je už jen toto zjištění. Jako konkrétní překážky, které omezují výkon profese, učitelé uváděli nejen vysokou psychickou náročnost povolání spojenou s dlouhodobým stresem, ale také velké zatížení administrativou a dalšími výukovými i nevýukovými povinnostmi, což se nepříznivě promítá v množství a kvalitě odpočinku,“ přiblížil výsledky výzkumu jeho hlavní řešitel Petr Hlaďo.
Právě měření pracovní schopnosti je klíčem k plánu, jak problém řešit. Odborníci pracovní schopnost definují jako rovnováhu mezi všemi nároky dané práce a možnostmi jednotlivce je uskutečnit v podmínkách daného pracoviště. „Mladý učitel je plný energie, u něj je pracovní schopnost vysoká. Časem ale roste míra opotřebení a pocit profesního vyhoření v kombinaci se zdravotními problémy, což vede k snižování pracovní schopnosti, dřívějšímu odchodu z práce, nebo podle některých studií dokonce k předčasnému úmrtí,“ sdělil Hlaďo.

Měření pracovní schopnosti se na území Jihomoravského kraje prováděla podle finského vzoru, kde koncept vznikl, a tamější experti vyvinuli i nástroje, které mají zaměstnancům pomoct jejich schopnost zvýšit. „Naše pracovní skupina složená z odborníků z oblasti vzdělávání, psychologie či pracovního lékařství teď na základě zjištěných poznatků inovuje finský vzdělávací program. Ten by měl ohroženým učitelům ukázat cestu, jak na sobě mohou dále pracovat,“ uvedla Ilona Štorová, předsedkyně spolku Age Management. V příštím roce chce skupina upravený vzdělávací program nabídnout českým učitelům a u prvních absolventů ověřit jeho dopady.

V Brně byla jednou ze sledovaných škol Střední zdravotnická školy Brno v Jaselské ulici, kam v srpnu loňského roku nastoupila nová ředitelka Zuzana Číková. „Nastoupila jsem s vědomím, že ve škole jsou velmi narušeny mezilidské vztahy, což potvrdila nejen atmosféra ve škole, ale i šetření školní inspekce. Ozdravení vztahů jako zlepšení celkového klimatu bylo jednou z mých priorit, proto jsem přivítala možnost se výzkumu zúčastnit,“ sdělila Číková.

Převzato z EM.MUNI.cz pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko (CC-BY).

15 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...

PŘESTAŇTE BLBĚ PSÁT A ŽVANIT A ZAČNĚTE NĚCO PRO UČITELE DĚLAT!!!!!

Kolik lidí musí umřít, zbláznit se, vyhořet nebo něco dalšího, aby někdo něco začal pro učitele dělat????????

E.Kocourek řekl(a)...

Paní Karvaiová, ti "odborníci" jsou přesvědčeni, že "něco dělat pro učitele" je právě to, co vám (a mně rovněž) připadá jako psaní blbostí a žvanění. ////

Kdyby český stát OPRAVDU chtěl udělat něco přínosného pro učitele a pro kvalitu výuky, mohl by například:
- najmout černé šerify na dozor o přestávkách,
- pořádně zaplatit učitele, aby si z těch peněz (bez škudlení) mohli v pohodě platit SVÉHO vlastního asistenta, který by dělal to, co by mu zadal učitel (a ne ředitel, ne Ministerstvo),
- zrušit inkluzi a její podporovatele postavit na pranýř,
- zavést ve škole tělesné tresty (distribuoval by je některý z těch černých šerifů),
- financovat školy ne podle počtu přihlášených lemplů, ale podle počtu úspěšných absolventů. ////

Ve vládě a na MŠMT nejsou zas takoví kreténi, aby nechápali, že vedení války proti učitelům působí právě opačným směrem. ////

Eva Adamová řekl(a)...

Ten "výzkum", který má evidentně posloužit k tomu, aby nahnal zmíněné organizaci zákazníky, snad nemá ani cenu komentovat. Jen k tomu dodám, že vzhledem k tomu, že ženy, kterých je ve školství převaha, odcházely před několika desetiletími do důchodu mezi 52 a 55 rokem a nyní odchází do důchodu o deset let později, se ani nedá očekávat, že nebude výkonnost učitelů klesat a že kantorka toho nebude mít výhledově až v 65 po 40 letech ve školství plné zuby. Jenom, aby nám po školách za pár let neběhalo obrovské množství sedmdesátiletých málo výkonných matikářů, fyzikářů a učitelů odborných technických předmětů, protože ti se budou vysoce výkonnými mladými občankáři či rodinkáři nahrazovat jen těžce.

Více mne zaujalo Kocourkovo:

"financovat školy ne podle počtu přihlášených lemplů, ale podle počtu úspěšných absolventů"

To jste tedy pane Kocourku udeřil hlavičkou o hřebíček. U středních a vysokých škol bych to šupem zavedla. Já osobně to považuji za myšlenku roku.

Nicka Pytlik řekl(a)...

financovat školy ne podle počtu přihlášených lemplů, ale podle počtu úspěšných absolventů

Tedy pokud se pytlici nemýlí, školy se nefinancují podle počtu přihlášených uchazečů, jedno jestli lemplů, ale podle přijatých uchazečů, opět jedno jestli lemplů.
Každý absolvent s certifikátem je úspěšný. V takovém případě by absolvovali ale úplně všichni. A chudáci žáci, kteří by utrpěli nedostatkem skrzevá svoje starší lemplovité spolužáky.
Nebo se těmi úspěšnými myslí ti úspěšní v životě? Kteří to jsou?
Ti co si vydělají více peněz, nebo mají vyšší funkci, byli víckrát na zahraniční dovolené nebo mají více blogů a jsou častěji vidět ve sdělovacích prostředcích?

E.Kocourek řekl(a)...

V takovém případě by absolvovali ale úplně všichni

Nevím jak pytlíci, ale já nedokážu prostrkat skrz státní maturitu sto procent mých studentů. U některých neúspěšných mě to i mrzí. U jiných naopak jejich učitelé DÁVNO předem věděli, že to bude marná práce. ////

Pytlíci znají nějaké (relevantní) tajemství? ////

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Tohle se povedlo: "...teď na základě zjištěných poznatků inovuje finský vzdělávací program. Ten by měl ohroženým učitelům ukázat cestu, jak na sobě mohou dále pracovat...“ Jsi utahaný, vyhořelý z práce, přetížený? Pracuj víc! Jako v tom vtipu: "Šéfe, dělám pro Vás už 10 let, často o víkendech, svátcích... Tak Vám na rovinu říkám, že bych chtěl přidat." "Výborně, přidejte!"
Jistě, člověk na sobě musí vždy "pracovat", nikdo to za něj neudělá, ale nemohli zvolit lepší formulaci? Třeba že nabízejí pomocnou ruku, ukazují, jak SV předcházet, jak mu čelit atp.? Po učitelích se neustále chce, aby byli chápaví, taktní, profesionálové - ale jedná se s nimi způsobem opačným.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Teoreticky lze pořešit leccos.
V případě potřeby jde jen o průmět do praxe.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlíci znají nějaké (relevantní) tajemství?

Viz pytlici v 19:22
Stanzelové se určitě nechtě, leč přesto vetřeli v Zátopkově duchu:
'Když nemůžeš, přidej!'

Ygrain řekl(a)...

"Jistě, člověk na sobě musí vždy "pracovat", nikdo to za něj neudělá, ale nemohli zvolit lepší formulaci? Třeba že nabízejí pomocnou ruku, ukazují, jak SV předcházet, jak mu čelit atp.? Po učitelích se neustále chce, aby byli chápaví, taktní, profesionálové - ale jedná se s nimi způsobem opačným"

Vy jste neslyšel o tom chlápkovi v Antarktidě, který coby jediný doktor na základně si sám odoperoval slepé střevo? Toť náš vzor a cíl!

Nicka Pytlik řekl(a)...

Tedy pytlici se necítí být kompetentními komukoli radit, ale pytlikům velmi prospělo, když byli ředitelstvím školy vytěsněni z kolektivu a uvrženi do tarifního příjmu holého úvazku. Silně osvobozující pocit...

Charlie řekl(a)...

Přijde učitel za ředitelem a říká: "Pane řediteli, jestli chcete, abych učil i nadále, musím mít nutně vyšší plat. Už se mi ozvaly tři velké firmy."
"Ano, a jaké?" ptá se ředitel.
"Vodárna, teplárna a elektrárna" odpoví učitel.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

V Zátopkově duchu nás vedl i náš gymnaziální tělocvikář, jen heslo poněkud inovoval - Když nemůžeš, ještě sedmkrát můžeš.

O tom chlapákovi z Antarktidy jsem vskutku neslyšel, ale podobný příběh má František Nepil v Pěti báječných srýčcích. Je to hezký cíl :-)

Nicka Pytlik řekl(a)...

Odborníci varují před stárnutím a klesající pracovní schopností učitelů

Toť!
I učitelé stárnou, a se stářím přicházejí choroby a častá pracovní nechopnost.
Ještě, že na to ti odborníci přišli včas! Pytlici jsou za to tuze rádi...

Ygrain řekl(a)...

"Když nemůžeš, ještě sedmkrát můžeš"

Doufám, že myslel dřepy a ne běh, protože v tom případě dodávám, "pokud nemáš astma" :D

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Byla to jeho univerzální formule, klidně i při běhu na tři kilometry. Nicméně astma i zdravotní problémy obecně brával potaz (s výjimkou letitého tělocvikářského vtipu o výronu).

Okomentovat