16.11.19

Josef Mačí: Zkrouhnout učivo na půlku? Nebudeme jen tupě škrtat, slibuje ministr školství

Zatímco učitelé stávkovali za platy na příští rok, ministr školství Robert Plaga plánoval, jak budou vypadat české školy za deset let. Reformy už podle něj nelze dál odkládat – předchozí vlády prý dvacet let jen plánovaly koncepce a žádnou neuvedly do praxe. To má změnit chystaná Strategie vzdělávací politiky do roku 2030. „České školství není špatné, musí se ale proměnit, protože se proměňuje i svět,“ říká ministr Plaga v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Z rozhovoru na Seznam Zprávy vybíráme:

Na konferenci zazněla spousta kritiky, je v něčem tedy naše školství opravdu dobré?

Tady nezazněla spousta kritiky, tady se mluvilo o spoustě věcí, ve kterých se školství může zlepšit. A to je první cestou k nápravě. To, že říkáme, že by se české školství mělo proměnit, není konstatováním, že je špatné, ale že se musí změnit, protože se proměňuje i svět. A ano, v oblasti sociálních nerovností a nerovného přístupu ke vzdělání ukazatele říkají, že je tu část lidí, která má horší přístup ke vzdělání. Já mám ale za to, že je to skrytý potenciál této země. Pokud z těch, kteří mají předpoklady, dokážeme udělat vzdělané lidi uplatnitelné na trhu práce v oblastech s přidanou hodnotou, tak je to ku prospěchu České republiky.

Jaké by české školství v roce 2030 tedy mělo být?

Představoval bych si školství, ve kterém má učitel podporu a volnost v tom, aby žáky prováděl vzdělávacím systémem. Ve kterém učitel neřeší existenční starosti a může se plně věnovat přípravě na výuku a výuce. Představoval bych si, že společnost bude respektovat učitele jako toho, kdo se stará o rozvoj jejich dětí. A představoval bych si ředitele škol, kteří budou mít čas a podporu pro to, aby školu řídili jako pedagogičtí lídři, jako ti, kdo se starají o to, aby škola učila zajímavě, aby učitelé mezi sebou sdíleli příklady dobré praxe, vzájemně se obohacovali a aby se nemuseli tolik zabývat těmi doprovodnými věcmi, které je administrativně zatěžují.

4 komentáře:

Pepa řekl(a)...

Co znamená ukazatele říkají, že je tu část lidí, která má horší přístup ke vzdělání? Jako že jim někdo/něco brání, aby se řádně vzdělávali, pokud chtějí? Já třeba mám horší přístup do Prahy skrzevá její vzdálenost. Společnosti, koukej se postarat, aby se má situace zlepšila!

V. řekl(a)...

Pokud z těch, kteří mají předpoklady, dokážeme udělat vzdělané lidi uplatnitelné na trhu práce v oblastech s přidanou hodnotou, tak je to ku prospěchu České republiky.

A proto se má zrušit povinná maturita z matematiky?
No toto...

Eva Adamová řekl(a)...

"Tohle berte spíš jako vějíř nápadů, který přišel z expertní skupiny." říká ministr ke strategii 2030+

Fuj, to jsem si oddechla, už jsem si začínala myslet, že to s tou redukcí učiva na polovinu je myšleno vážně.

"...napřed se v prvních etapách zaměřme na kompletní zlepšení výuky na druhém stupni základních škol, a pak se teprve bavme o omezování kapacity gymnázií."

Ona je to tak trošku hlava XXII, protože zlepšení výuky na druhém stupni ZŠ se bude bez přesunu alespoň části inteligentních dětí z osmiletých gymnázií realizovat jen velmi těžko, zvláště, když už teď necháváme na základkách děti, které dříve chodily do praktických škol.

"Už v tomto návrhu se dodává, že by se neměly tupě proškrtat rámcové vzdělávací plány"

No, mi přijde tupý už ten nápad a hlavně to navrhnuté procento vyškrtaného učiva.

"Už je to více než 3,5 procenta. Díky tomu nárůstu v letošním roce se přehoupneme přes čtyři procenta hrubého domácího produktu a v dalším roce při předpokládaném růstu HDP půjdeme někam ke 4,5 procentům."

Jen připomínám, že před dvacetipěti lety to bylo 5, 3 %.

"Čeští žáci se propadají v přírodovědné, čtenářské i matematické gramotnosti."

Toto už stokrát novináři omleté tvrzení není pravdivé. V matematické a přírodovědné gramotnosti jsme se drasticky propadli v 90. letech, což bylo zapřičiněno přechodem z desetileté docházky na devítiletou a posunem učiva na základních školách v podstatě o celý rok výše. Teď už se skoro dvacet let nikam nepropadáme. A ve čtenářské gramotnosti jsme na tom nebyli nikdy nic moc. Ale to už Plaga nepamatuje a nic o tom neví, takže na to novináři ani nemůže relevantně odpovědět. Ale evidentně si myslí, že když osekáme učivo na polovinu, že se v žebříčcích PISA a TIMSS posuneme nahoru. Doporučuji všem zájemcům nahlédnout na setver planetavedomosti.iedu.sk, která pochází z Polska. V M, F a Ch není vidět, že by toho probírali méně, ba naopak. Jediný předmět z přírodovědných, kde toho skutečně méně mají, je biologie.

"třeba snížit počet škol s převážně romskými žáky na polovinu"

Nerealizovatelné, protože Romů nám v populaci díky jejich vyšší porodnosti přibývá.

"srovnat počet lidí opouštějících vzdělávací systém jen se základní školou s průměrem OECD"

To bychom se museli vrátit do 80. let a zavést povinnou desetiletou docházku s povinnými dvěma roky na SŠ.

"Snažíme se poučit z nedostatků minulých strategií, které byly dobře napsané, ale selhávala u nich realizační fáze."

Jenom, aby se to poučení nezvrtlo v to, že tato nová nebude ani dobře napsaná.

"ukazatele říkají, že je tu část lidí, která má horší přístup ke vzdělání. Já mám ale za to, že je to skrytý potenciál této země."

Cože???

Nicka Pytlik řekl(a)...

Tohle berte spíš jako vějíř nápadů

Tedy pytlici doopravdy nevěděli, že se snůžce říká vějíř.
Expertí posnášeli nápady, jako ty slepičky kropenaté vajíčka. Křapky i pukavce... vějíř, prostěěě.

Okomentovat