29.10.19

Jak testuje Česká školní inspekce mediální gramotnost? Opravdu tak diletantsky?

O mediální gramotnosti i negramotnosti českých žáků byly napsány už desítky článků. Experti chtěli zavádět mediální výchovu jako nový předmět nebo kritizovali školy za její podceňování. Pondělní článek Radky Hrdinové Mediálně negramotní žáci. V testu kritického myšlení děti propadly odkazuje na necelý rok starou tematickou zprávu ČŠI Mediální výchova na ZŠ a SŠ ve školním roce 2017/2018. Autorka bohužel nezkoumala obsah testů, pokusili jsme se proto pod pokličku ČŠI nahlédnout sami.

Česká školní inspekce veřejně celý test mediální gramotnosti dosud nepublikovala, v tematické zprávě uvádí, že test pro žáky 9. ročníku ZŠ i pro žáky 2. ročníku SŠ zahrnoval shodné otázky a obsahoval celkem 45 úloh dále členěných na 75 otázek. Očekávaná průměrná hodnota úspěšnosti byla stanovena na 60 % (nikde není zdůvodněno, proč ČŠI používá tuto hodnotu u všech svých testů). V systému InspIS je pro tzv. domácí testování k dispozici jako ukázkový test s osmi otázkami.

Již první otázka publikovaného testu, kde žák mohl získat až deset bodů, nás zaujala:

Seřaďte následující média podle toho, jak v čase postupně vznikala.

televizní vysílání telegraf knihtisk periodické tištěné noviny písmo rozhlasové vysílání internet řeč osobní PC chytré telefony, tablety



Pokud opomineme nezvládnuté technické řešení testové úlohy (přesahuje naprosto zbytečně standardní zobrazení), jde o otázku, která podle všeho má s mediální gramotností nebo s pojetím mediální výchovy dle Rámcového vzdělávacího programu jen málo společného. Otázku nelze přiřadit ani k žádnému z tematických okruhů průřezového tématu Mediální výchovy.

I hodnocení této testové úlohy je na pováženou, za umístění každé odpovědi do správného místa časové osy je bod, při prohození dvou je ztráta dvou bodů. Problém je tu ale věcný díky použité terminologii: položme si otázky, co je "osobní počítač" a co je "internet"?

Encyklopedisté udávají jako rok uvedení prvního osobního počítače rok 1974 a za rok vzniku internetu (respektive internetového protokolu i termínu z internetwork) také rok 1974 (shodou okolností obojí v prosinci). Chápeme sice zřejmý záměr autora testové otázky, že od testovaného vyžaduje zařazení roku uvedení osobního počítače IBM kompatibilního v roce 1981, a nejspíše uvedení WWW serveru v roce 1990, ale smysluplnost ani očekávanou správnou odpověď testové otázky to neobhájí.

Jediný důvod, který nás pro zařazení této otázky do testu napadá, je ten, že se snadno testuje, a v systému InspIS je možnost podobného typu úloh.

Prosíme čtenáře, zapojte se do diskuse: Jak hodnotíte další otázky testu?

2. Označte správnou odpověď.
  • Je nějaký rozdíl mezi tím, jak je financováno vysílání České televize a televize Nova? Pokud ano, tak jaký?
  • Není. Česká televize i TV Nova na svůj provoz vybírají koncesionářské poplatky a příjmy mají také z vlastní podnikatelské činnosti.
  • Je. Česká televize je financována ze státního rozpočtu a z prodeje jí vytvořených děl, TV Nova je financována z prodeje reklamy, soukromých prostředků vlastníka a koncesionářských poplatků.
  • Je. Česká televize na svůj provoz vybírá koncesionářské poplatky a příjmy má také z vlastní podnikatelské činnosti. TV Nova je na rozdíl od ní financovaná hlavně z prodeje vysílacího času (reklamy).
  • Je. Česká televize je veřejnoprávní instituce zřízená zákonem, její financování proto zajišťuje vláda ČR ze státního rozpočtu. TV Nova je na rozdíl od ní soukromé médium financované hlavně z reklamy a prodeje vysílacího času.
  • Není. Česká televize získává stejně jako komerční média peníze hlavně od inzerentů, tedy vydělává z příjmů z reklamy a z prodeje vysílacího času.
3. Pozorně si přečtěte následující definice a přiřaďte k nim správně jevy, které popisují.

kybergrooming kyberstalking hacking phishing hate speech

Opakované a stupňované obtěžování, které se v prostředí internetu a digitálních médií projevuje intenzivním zasíláním SMS zpráv, e-mailů, zpráv pomocí instant messengerů, chatu, telefonáty apod.

Nebezpečná manipulace s dítětem či dospívajícím, které se dopouští dospělý uživatel internetu, jejím cílem je přimět dítě či dospívající/ho k osobní schůzce.

4. Přiřaďte k popisům profesí jejich názvy.

režisér editor dramaturg marketingový manažer redaktor zpravodajství

Je zodpovědný za finální výstup (zpravodajská relace v rádiu nebo televizi, výtisk novin) redakce v určitém čase, spolurozhoduje o tom, co se zveřejní a jak se informace zpracují, spoluvede redakční tým.

Jeho úkolem je poskládat informace, které k danému tématu získal z různých na sobě nezávislých zdrojů, do nějakého smysluplného a srozumitelného celku (článku, reportáže atd.). Neměl by se uchylovat k hodnocení nebo vyjadřování vlastního názoru.

5. Označte všechny správné odpovědi.

Které dva z následujících způsobů komunikace mohou nejnadějněji začínajícího politika zapsat do povědomí veřejnosti?
  • účast na odborných či vědeckých panelech a seminářích
  • vyhýbání se mediálním vystoupením ke kontroverzním tématům
  • občasné zveřejňování fotografií z rodinného života na sociálních sítích
  • komunikace prostřednictvím profesionálních tiskových mluvčích
  • co nejčastější prezentace vlastního politického názoru v médiích
6. Označte správnou odpověď.

Označte článek, který lze nejméně pravděpodobně označit za zpravodajství.



7. V následujícím textu některé z podtržených částí vyjadřují názor či hodnocení autora článku. Označte je kliknutím myši.



8. Společný text k úlohám (Novináři)

Každý má právo na svůj názor, ale nikoli na svoje fakta.

Není tomu tak dávno, co se Churchillova busta v Bílém domě stala mediálním tématem. Bylo to vloni v dubnu při Obamově návštěvě Velké Británie, když brexitáři a dnešní britský ministr zahraničí Boris Johnson obvinili tehdejšího amerického prezidenta, že nechal po svém nástupu do úřadu v roce 2008 odstranit z Bílého domu bustu Winstona Churchilla. Ačkoli se později vysvětlilo, že v Bílém domě byly takové busty dvě, že jedna tam už přes padesát let stojí, že ta druhá, kterou přivezl prezidentu Bushovi Tony Blair v roce 2001, nebyla darem, ale zápůjčkou uměleckého díla, jež se vrátilo ambasádě, a že tedy Winstona Churchilla jako personu non grata Obama z Bílého domu nevykázal, přesto z této aféry vyšel prezident před britskou veřejností jako politik, jenž nepřeje britsko-americkému spojenectví a distancuje se od konzervativních tradic hrdého Albionu.

Busta Winstona Churchilla, která v Bílém domě zůstala a kterou dostal kdysi darem prezident Lyndon Johnson, se při nástupu do úřadu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa stala opět mediálním tématem. To když reportér týdeníku Time Zeke Miller, který zpravodajsky pokrývá prezidentský úřad, si v den inaugurace 20. ledna při podpisu prvního prezidentského dekretu všiml, že Churchillovu bustu z chodby východního křídla Bílého domu Trumpovi lidé přestěhovali do oválné pracovny na místo, kde za Obamy stávala busta bojovníka za lidská práva Martina Luthera Kinga. Miller neváhal a přímo z místa činu přes sociální síť Twitter vypustil do světa zprávu, že Donald Trump odstranil Martina Luthera Kinga ze své úřadovny. Jak se ukázalo, nebyla to pravda. Martin Luther King zůstal i nadále součástí vybavení Trumpovy kanceláře, i když na jiném místě.

Omyl se brzy vysvětlil. Miller se vymluvil na to, že bustu Kinga přehlédl, protože před ní stáli pracovníci ochranky, v dalších tweetech uvedl věc na pravou míru a chybnou informaci ze svého účtu vymazal. Jenomže aféra už byla na světě. Tiskový tajemník Bílého domu Sean Spicer den nato na svém prvním brífinku z tohoto omylu učinil jeden z klíčových důkazů nespolehlivosti médií, která následně obvinil ze zkreslování informací o inaugurační slavnosti. Média prý schválně zveřejňovala fotografie poloprázdného prostranství washingtonského parku National Mall, které se kvůli bezpečnostním opatřením zaplňovalo pomaleji než obvykle. A tím tato „nečestná a nepoctivá média“ zkreslila událost, na níž se – podle Spicera – sešlo „největší publikum, které kdy bylo svědkem inaugurace nějaké osoby.“ Na podporu svého tvrzení použil Spicer srovnání některých dat z předchozích Obamových inaugurací – například počet lidí přepravených ten den veřejnou dopravou ve Washingtonu, nebo počet osob shromážděných v parku National Mall. Jak se ukázalo, tato data buď nebyla pravdivá, nebo byla účelově vytržena ze souvislostí. Kromě toho televizní síť Public Broadcasting Service PBS usvědčila Spicera ze lži, když zveřejnila časový snímek pohledu na prostranství parku, na němž ani v době vrcholící inaugurace nebylo tolik lidí, jako při nástupu Baracka Obamy do úřadu v roce 2008.

Spicerova tiskovka měla dohru v následných komentářích a také v živém televizním rozhovoru s Kellyanne Conwayovou, která se po úspěšném vedení Trumpovy předvolební kampaně stala prezidentovým poradcem. Na otázku reportéra, proč tiskový tajemník na svém brífinku použil zjevné nepravdy, odpověděla: „vy říkáte, že je to nepravda a lež, ale náš tiskový tajemník Sean Spicer o tom dostal alternativní fakta…“ Nový bonmot byl na světě: My nelžeme, jenom předkládáme alternativní fakta.

Z této epizody plynou dvě ponaučení. Ani v dnešní uspěchané internetové době s nutkáním být na trhu informací jako první, by novináři neměli podléhat okamžitým dojmům. Každou informaci vypuštěnou do veřejného prostoru by si měli důkladně prověřit a nevybírat jen ty, které se hodí do jejich vidění světa. Protože v okamžiku, kdy se zmýlí, utrpí šrámy nejen jejich osobní autorita, ale i důvěryhodnost médií, v nichž pracují. Což následně využívají všichni ti, kteří se snaží zdůrazňováním ojedinělých chyb zpochybňovat pravdivost celého média. Útoky na zpravodajství českých médií veřejné služby budiž toho příkladem. Druhé ponaučení zní: „Každý má právo na svůj názor, ale nikoli na svoje fakta“ (i když je nazve alternativními). Tento starý výrok však není bez vady na kráse. Fakta jsou fakta, dají se ověřit, jenomže se také dají rozmanitě interpretovat, může se s nimi manipulovat, což mnozí lidé využívají. Proto zbavovat fakta interpretačního spinu, zařazovat je do souvislostí a neustále ověřovat jejich pravdivost, to by mělo být dnes hlavním úkolem novinářů hodných toho jména.

Milan Šmíd, 2017 (přesnější citace neuvedena s ohledem na obsah některých úloh, upraveno)

Označte všechna tvrzení, která o bustě Winstona Churchilla v Bílém domě vyplývají z uvedeného textu?
  • Stojí v oválné pracovně Bílého domu vedle busty Martina Luthera Kinga.
  • Do Bílého domu se dostala jako dar, který obdržel prezident Lyndon Johnson.
  • V roce 2001 byla jako umělecké dílo zapůjčena britské ambasádě v USA.
  • Nejméně dvakrát v minulosti se již stala předmětem mediální diskuse.
  • V den inaugurace Donalda Trumpa byla umístěna do oválné pracovny Bílého domu.


8 komentářů:

Jiri Janecek řekl(a)...

Diky, pane Wagnere, za ziskani a zpristupneni testu, marne jsem se o to snazil pres dva tydny. (mozna ukazka toho, ze byt medialne gramotny znamena spise nez umet googlit mit ty spravne zname, kteri ty informace maji)…

I kdyz je to to co by clovek od Andryse a spol cekal… Smutne, ale taky ocekavatelne, je, z jake vody dokazi nasi pisari uvarit ajntopf a nikdo se nad tim moc nepozastavi…

Eva Adamová řekl(a)...

Jen několik poznámek.

1. Test odpovídá svou úrovní spíše testu pro vysokoškoláka než pro žáka 9. ročníku ZŠ.

2. Je náročný jak znalostně tak po stránce čtenářské gramotnosti, která je mizerná.

3. Těch 60 % asi není očekávaná průměrná hodnota, ale hranice "úspěšnosti", alespoň tak to ČŠI prezentovala u minulých testů. Jen tak na okraj 50 % bývá ve školách v podobných testech ještě trojka.

4. Podobně byly v minulosti zpackané testy z dalších vzdělávacích oblastí a např. u přírodovědného testu nedorazila na školy informace, že žáci musí mít možnost využít tužku a papír, takže to na mnoha školách psali bez nich, což bylo vzhledem k tomu, že se tam objevily fyzikální příklady, chemická cvičení na úpravy rovnic a další úlohy, kde by pro žáky bylo dobré si při jejich řešení něco čmárnout, šílené.

Janek Wagner řekl(a)...

Pane Janečku, v modulu InspIS je již přes dvě stě ukázkových i ostrých testů, webová aplikace InspIS je bohužel uživatelsky velmi nepřívětivá, vyžaduje registraci a jen obtížně se v ní hledá. Snadno se k zadání jednotlivých testů v PDF nedostanete (když vím jak, a mám příslušný test vygenerovaný, tak je to pět kliknutí). Podle mne to je úmysl...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Mediální výchova je průřezové téma. Nemá očekávané výstupy. Ani učivo. Jen tematické okruhy. ČŠI se nemá o co opírat. Zkoušet nějaké znalosti je nesmysl. Ostatně soudím, že ČŠI musí být zrušena. Než napáchá ještě více škod.

Valikova řekl(a)...

Velmi náročné. Ale oproti tomu legrační testu z článku to alespoň něco sděluje. Pro ZŠ i SŠ ovšem prakticky neřešitelné.

Zuzka Růžičková řekl(a)...

To jsem ráda, že se na to někdo dívá podobně jako já. Co je správná odpověď u čísla 4? Jestli se vychází pouze z modelu veřejnoprávních médií, tak možná, ale já pracovala léta v soukromé stanici a některé ty funkce tam vůbec nejsou obsazovány. Nejsou ani ve většině soukromých rádií...To první bych odpověděla šéfredaktor- to tam není na výběr... a otázky kolem České televize..no ty odlišnosti by nerozeznal ani valná většina dospělých. Kdo ty testy vymýšlí? Také umím sestavit test , ve kterém by většina testovaných propadla...

Radek Sárközi řekl(a)...

V RVP ZV nějaké očekávané výstupy, které se týkají médií jsou, například v češtině nebo občance - Člověk a jeho svet.

E.Kocourek řekl(a)...

jak je financováno vysílání České televize a televize Nova?

Předpokládal bych, že pro mediální gramotnost bude zajímavé, do jaké míry to které medium informuje pravdivě, popř. jak silné důvody má k pravdivému informování. Avšak kdo si všímá činnosti ČT, ten ví, že veškeré formální důvody k pravdivému informování ČT ignoruje a systematicky lže jako když tiskne. A že tak evidentně činí nezávisle na způsobu financování a nezávisle na nejrůznějších bezzubých Radách pro to či ono. ////

Tudíž přinejmenším tato otázka je plácnutím do vody. Možná je dokonce zavádějící, když postrčí žáka k domněnce, že na tom financování něco závisí ... ////

Okomentovat