3.9.19

Vladimír Mertlík: Škola pro vzdělání, nebo pro cár papíru? Prvňáčkům přeji učitele, kteří je naučí, že lhát se už nemá

Tak je tu první den nového školního roku. Zpětné zrcátko si vzpomíná, že to pro něj nikdy nebylo žádné štěstí. Byl to ale i příslib setkání se Špánkem a Civínem, kteří mu během prázdnin leckdy chyběli. Nikdy to ale nezpůsobilo výprodej psychofarmak a studenty na pokraji zhroucení přecpaná psychologická centra. Všechno je nějak jinak. Média jsou plná reportáží o studentech na prášcích, ohrožených povinnou maturitní zkouškou z matematiky. Něco tak nepřiměřeného, obtížného a obtěžujícího! Co se ale, proboha, změnilo za posledních padesát let na obtížnosti předmětu tak exaktního a v řádu neměnného, jakým je matematika? Zdá se, že cíl českého studentstva nejsou znalosti, ale dokument s razítkem. Jako by cár papíru, který se dá na internetu koupit za 15 až 20 tisíc Kč, obratem a škrtem pera udělal z blba sociální i vědomostní výlupek znalostí.

Z článku v REFLEX.cz vybíráme:

Pokud někdo na maturitu nestačí, nemusí k ní chodit a nemusí brát prášky! Chybí řemeslníci a opraváři. I zboží jde naskladňovat bez maturity. Zpětné zrcátko na střední školu komouši nepustili přes jedinou dvojku, neboť tatínek měl špatné vysvědčení – to kádrové. A tak udělalo všechny zkoušky, které chtělo mít, později, při zaměstnání. Proč neschopní jedinci na obory s maturitou nastupují a musí uspět? Prostý důvod – škola je hlavně byznys. Každý „kdo má díru do prdele“ je dnes majitelem školy. Ty jsou hodnoceny podle toho, kolik jejich absolventů u maturity uspěje. Jak jsou hodnoceny, tak jsou dotovány a obsazeny. V roce 1952 nás bylo na prvním stupni rok co rok ve třídě jedenatřicet, dnes se páni pedagogové hroutí z dvaceti žáků. Budou žáci lépe připraveni, když mohou svačit při vyučování, když tykají učitelům, když nemusí zdravit ani na chodbě, ani při příchodu učitele do třídy, protože jsou prý osobnosti? Je autorita učitele vyšší, je-li nazýván průvodcem?



Žádné komentáře:

Okomentovat