2.9.19

Michaela Těšínská: Úspěšní učitelé mohou inspirovat

Česká školní inspekce ročně navštíví zhruba 30 tisíc vyučovacích hodin. Letos se zaměří na školy, jejichž žáci dosahují skvělých výsledků. Jejich zkušenosti by mohly být přenositelné, říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.


Z rozhovoru v Lidových novinách vybíráme:

LN Často se hovoří o tom, že učitelské sbory musejí doplnit nepedagogové. Obáváte se toho?

Není to ideální stav, ale jiné řešení není. Při inspekční činnosti sledujeme a hodnotíme práci učitelů a jasně vidíme rozdíl mezi kvalifikovanými podle zákona a aprobovanými, kteří vystudovali a učí svůj obor. Pokud učitel dějepisu vyučuje biologii, nepřekvapí, že kvalita výuky a vzdělávací výsledky žáků zaostávají. V systému jsou ale i lidé, kteří vystudovali obor mimo fakulty připravující učitele, například historii, a nyní ji učí. V tomto případě zásadní rozdíl v jejich práci není. Znamená to ale nutnost vytvořit podmínky pro získání pedagogických znalostí v krátkém a intenzivním vzdělávání, jehož obsah a podoba bude odpovídat potřebám a nárokům na současné vzdělávání.

LN Jak často učitel dějepisu učí také biologii?

S ohledem na nedostatek učitelů a nutnost personálně zajistit výuku je neaprobovaná výuka relativně častá. Nízkou míru aprobovanosti má třeba zeměpis. Při národním zjišťování výsledků vzdělávání žáků byly jejich výsledky i kvůli tomu za očekáváním. Problém nastává i tehdy, učí-li tělesnou výchovu neaprobovaní učitelé. Jedním z projevů bývá nárůst úrazů v hodině. Kvalifikovanost učitele, jak ji zná zákon, je v tomto kontextu velmi zavádějící.

LN Ke kterým zemím se řadíme, co se týká výsledků žáků?

Aktuálně dosahujeme průměrných výsledků, stejně jako například Švédsko, Francie či Rakousko. Česko je ale specifické. Náš vzdělávací systém prošel revolučními změnami v nesprávný čas. Nebyl na ně připraven. Například v roce 2000 se školy staly samostatnými právními subjekty v oblasti ekonomické, personální i provozní. Poté v roce 2005, kdy vznikly rámcové vzdělávací programy, školy začaly samostatně rozhodovat o tom, co a jak budou učit. Nedostaly ale dostatečnou podporu, zůstaly na to samy. U zahraničních vzdělávacích systémů platí, že čím větší je míra autonomie, tím lepších výsledků žáci a školy dosahují. U nás to neplatí, právě v souvislosti s nedostatečnou podporou učitelů a ředitelů.


2 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Zajímavé by bezesporu bylo, kdyby se školní inspekce transformovala ve
sbor inspirátorů.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Hurá, letos nepřijdou!

Okomentovat