1.9.19

Kristína Paulenková: Děti jsou dnes dospělejší, srovnává učitelka dobu před a po revoluci

Původně vystudovala Silvie Žeková, učitelka Základní školy Pod Marjánkou, obor zaměřený na sport, ale nakonec na konci osmdesátých let začala učit. Nechtěla vstoupit do strany, a proto si myslela, že ve školství nevydrží. Nakonec přišla revoluce a učí dodnes. „Máme větší svobodu ve výuce, ale menší autoritu u rodičů,“ říká Žeková.


Z rozhovoru v iDNES.cz vybíráme:

Skutečně jsou děti dospělejší?
Můžeme říct, že dokonce i fyzicky jsou na tom děti jinak. I když to je otázka na nějakého odborníka. Ale třeba i způsob stravování se liší. Nechci říct, jestli je to dobře nebo špatně, je to zkrátka jiné. Dnes dětem chybí taková ta sametová všeobecná fyzická kondice, protože se o ně rodiče víc bojí, a proto nemají tolik příležitostí lézt po stromech a hrát si na hřišti. Dnes jsou zatížené víc jednostranně, protože dělají třeba jeden sport a nemají možnost kompenzace.

Je něco, co vám ve školství chybí, když si vzpomenete na tehdejší dobu?
Napadá mě spíš jedna věc mimoškolní. My jsme organizovali tábory a určitě bychom se tomu tolik nevěnovali, kdybychom mohli využít těch možností, které jsme po tom devadesátém roce získali. Lidé cestují a nevznikají tak silné vazby jako dříve. Ne že by ten režim byl dobrý, ale my jsme potřebovali nějakým způsobem koexistovat a nacházeli jsme si různé aktivity. Tábory sice musely být pionýrské, ale my jsme si tam vymýšleli, relativně co jsme chtěli. Ale nemůžu říct, že je mi to líto. Mně z toho bývalého režimu v podstatě nic nechybí a až posléze jsem si uvědomila, jak bylo složité v tom režimu existovat a žít. Obdivuji své rodiče, že to ustáli.

A co oceňujete na dnešní době?
Já se jako učitelka cítím mnohem svobodněji než tenkrát a myslím si, že se tak musí cítit každý. Když má učitel štěstí, tak ho vedení školy nechá pracovat s dětmi a rodiči v rámci povinností, které se mají ve škole probrat, svobodně. A to je to, co mě baví. To tenkrát nešlo, jak z důvodů politických, tak i ekonomických. Lidi to tehdy možná ani nenapadlo, protože jsme byli hrozně sešněrovaní, a to dnešní učitel už být nemusí. I když to záleží na vztazích na jednotlivých školách.

3 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Děti jsou dnes dospělejší

Od kolika let jsou dospělejší? Od osmadvaceti?
A čím se to projevuje? Poměrně značným nedostatkem dětských psychologů?

Eva Adamová řekl(a)...

Ano na základkách jsou děti možná dospělejší nebo se tak cítí. Zajímavé je, že se to najednou ve věku mezi dvaceti a pětadvaceti začne lámat a o nějaké věší dospělosti ve srovnání s obdobím před smatetovou revolucí nemůže být ani řeči, ba naopak nám mládež snad až do pětatřiceti odmítá dospět.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Dospelejsi? V cem, jake kriterium bylo stanoveno? Protoze dospelejsi jsou jen v oblekani, barveni vlasu, krouzku do nosu , piti alkoholu a courani se po disco apod. a mnozstvi sprostych slov. To je vse.
Naopak, pokud za nas byla mirou dospelosti urcita samostatnost, jsou na tom katastrofalne. Vozeni autem do skoly a na krouzky, nemaji kapesne, nemusi skoro nic delat, nevi si rady skoro s nicim. Nebo ucim na divne skole.

Okomentovat