13.9.19

ČŠI: Tematická zpráva - Rozvoj jazykové gramotnosti na ZŠ a SŠ ve školním roce 2018/2019

Česká školní inspekce zveřejňuje tematickou zprávu, která je souhrnným výstupem inspekční činnosti zaměřené na rozvoj jazykové gramotnosti na ZŠ a SŠ a na zjišťování dosažené úrovně jazykové gramotnosti žáků na 1. stupni ZŠ ve školním roce 2018/2019.

6.1 Závěry

• Žáci 4. ročníku základních škol dosáhli vysoké úspěšnosti ve zjišťování dosažené úrovně jazykové gramotnosti, přičemž pozitivně lze hodnotit výsledky těchto žáků také vzhledem k dosahovaným známkám z anglického jazyka na vysvědčení, respektive vzhledem ke spokojenosti učitelů. Učitelé zároveň spatřují vyšší rezervy v produktivních dovednostech svých žáků, tj. v jejich dovednostech hovořit a psát v cizím jazyce, než v dovednostech receptivních (čtení a poslech s porozuměním). V tomto kontextu lze vnímat příležitosti častějšího vystavení žáků cizojazyčnému prostředí, například ve spojení se zapojením rodilého mluvčího do výuky, respektive s jazykovými pobyty žáků v zahraničí, tj. s náměty častěji uváděnými ze strany učitelů.
• Ve srovnání s dalšími vzdělávacími obory a oblastmi vykazují učitelé cizího jazyka, a především pak učitelé anglického jazyka, mladší věkovou strukturu. Přes tuto skutečnost však nelze otázku obměny učitelů z věkových důvodů opomíjet ani v případě výuky cizích jazyků. V oblasti personálního zajištění lze rovněž v případě výuky cizích jazyků identifikovat problém chybějících aprobovaných učitelů, a to především na 2. stupni základních škol a v krajích charakteristických vyšším výskytem socioekonomicky problémových jevů. V tomto kontextu je dále důležité zjištění, že právě aprobovaní učitelé jsou identifikováni jako učitelé, kteří jsou lépe schopni organizovat hodinu výuky cizího jazyka a utvářet pozitivní atmosféru učení s vyšší aktivizací žáků ke své práci než učitelé bez aprobace. Obdobná zjištění byla zaznamenána také v případě učitelů, kteří se účastnili DVPP se zaměřením na cizí jazyk v posledních dvou letech.
• Základní vybavenost škol didaktickou technikou pro výuku cizího jazyka je hodnocena jako dobrá, zároveň však i nadále zůstávají školy, na nichž jsou materiální podmínky hodnoceny na spíše nízké úrovni, především se jedná o menší základní školy. Takto je možné příležitosti spíše spatřovat v otázce výuky cizího jazyka ve třídách tak, aby didaktickou techniku mohli častěji využívat i samotní žáci. Z hlediska rozdílů mezi základními školami (1. stupeň), jejichž žáci dosahují relativně lepších výsledků, a školami, jejichž žáci dosahují relativně horších výsledků, byly pozorovány rozdíly nikoli v samotných materiálních podmínkách vzdělávání, nýbrž v úrovni využití didaktické techniky ve vlastní výuce, a to silněji v případě interaktivních médií a ICT technologií.
• Hodnocení průběhu vzdělávání cizího jazyka ukázalo na některé oblasti s příležitostmi pro další zvyšování kvality výuky:
▪ První oblastí je účelné střídání různorodých metod i forem výuky. Takto je potřeba vnímat výhody různých metodických přístupů, včetně frontální výuky, přičemž hodnocení poukázalo na existenci vazby mezi využitím aktivizujících metod výuky, nízkou aktivitou učitele a vyšší aktivitou žáků, kvalitou organizace hodiny a dobrou pracovní atmosférou hodiny. Za pozornost přitom stojí, že základní školy (1. stupeň), jejichž žáci dosahují relativně lepších výsledků, jsou charakteristické vyšší úrovní organizace a pracovní atmosféry hodiny, stejně jako využitím znalostí žáků z reálného života.
▪ Druhou oblastí je posilování pozitivních aspektů diferenciace a individualizace výuky, včetně zaměření na jazykově nadané žáky, žáky se SVP a žáky se slabšími výsledky. Podkladem k formulaci těchto příležitostí je také omezená domácí příprava žáků dosahujících vysoké úrovně jazykové gramotnosti a pozitivní vliv faktoru úspěchu slabších žáků v hodinách cizího jazyka na pracovní atmosféru v nich. V kontextu druhé motivace lze také vnímat lepší výsledky těch žáků, kteří si v hodinách cizího jazyka více věří.
▪ Třetí oblastí je využití komplexních vazeb mezi různými přístupy k hodnocení žáků, včetně poskytování zpětné vazby (formativní hodnocení), přičemž vyšší úroveň hodnocení a zpětné vazby žákům, stejně jako vyšší úroveň komplexního využití interních a externích nástrojů hodnocení dosažené úrovně jazykové gramotnosti na úrovni školy, patří mezi charakteristiky základních škol (1. stupeň), jejichž žáci dosahují relativně lepších výsledků. Podobně byl identifikován pozitivní vztah mezi podporou učitele žákům při jejich učení, tj. zpětnou vazbou, a výsledky žáků.
▪ Čtvrtou oblastí je rozšiřování pozitivních vazeb mezi cizím jazykem a dalšími vzdělávacími obory, což je další znak výuky více charakteristický pro základní školy (1. stupeň), jejichž žáci dosahují relativně lepších výsledků. Rozšiřování těchto vazeb může zároveň pomoci k uchopení učiteli nejčastěji uváděné překážky rozvoje jazykové gramotnosti – nedostatku času ve výuce cizích jazyků, přičemž takovou překážku lze považovat za relevantní především pro rozvoj produktivních dovedností žáků.

Ukazuje se, že vyšší příležitosti v uvedených oblastech lze identifikovat v pozdějších stadiích průchodu žáků vzdělávací soustavou, především v hodinách nematuritních oborů středních škol.

• Socioekonomické charakteristiky lokality škol se ukazují být významným diferencujícím faktorem dosažené úrovně jazykové gramotnosti žáků. Podobně základní školy (1. stupeň), jejichž žáci dosahují relativně lepších výsledků, jsou svými řediteli častěji charakterizovány jako školy s vyšším socioekonomickým statusem žáků a vyšší úrovní výběrovosti než základní školy, jejichž žáci dosahují relativně horších výsledků. Takto se potvrzuje tradičně uváděný význam faktoru socioekonomického znevýhodnění pro vysvětlení rozdílů ve vzdělávacích výsledcích žáků.

6.2 Doporučení

Doporučení pro školy

• Rozvíjet jazykovou gramotnost žáků, včetně produktivních dovedností, prostřednictvím jejich častého vystavení cizojazyčnému prostředí – zapojení rodilého mluvčího do výuky, jazykové pobyty v zahraničí, rozvoj jazykové gramotnosti žáků napříč vzdělávacími obory (CLIL).
• Posilovat účelné střídání různorodých metod i forem výuky v oblasti jazykové gramotnosti, a to s důrazem na využití aktivizujících metod výuky a s uplatněním znalostí a dovedností žáků z praktického života.
• Zvyšovat kvalitu diferencované a individualizované výuky pro zvyšování jazykové gramotnosti žáků, včetně širšího uplatnění vzdělávacích strategií zaměřených na jazykově nadané žáky (např. projektová výuka apod.) a na žáky se slabými vzdělávacími výsledky.
• Přispívat k rozvoji jazykové gramotnosti žáků prostřednictvím využívání synergických vazeb mezi různými přístupy k hodnocení, a to jak na úrovni žáka, tak na úrovni školy.
• Podporovat rozvíjení kompetencí učitelů v oblasti jazykové gramotnosti, a to včetně mezipředmětových souvislostí a účelného využití didaktické techniky.
• Vyhledávat a aktivně využívat projektové možnosti pro financování rozvoje jazykové gramotnosti žáků, a to včetně využití spolupráce škol v území.

Doporučení pro zřizovatele

• Při tvorbě územních a tematických koncepčních dokumentů (např. strategie rozvoje obcí, místní akční plán vzdělávání) zohlednit význam jazykové gramotnosti pro vzdělávací a profesní dráhu žáků, a to včetně vazby na monitoring a hodnocení pokroku či stagnace žáků v této oblasti.
• Podporovat síťování partnerů s cílem zvyšovat úroveň internacionalizace škol (např. spolupráce partnerských měst, sportovní a kulturní akce s cizojazyčným elementem).
• Při respektování svých finančních možností podporovat školy ve zlepšování materiálních a personálních podmínek pro výuku cizích jazyků a rozvoj jazykové gramotnosti žáků.
• Aktivně spolupracovat se školami při vyhledávání a využívání projektových příležitostí pro zavádění opatření k rozvoji jazykové gramotnosti žáků.
• Podporovat zavádění dobré praxe do výuky jazykové gramotnosti na školách.

Doporučení pro MŠMT

• Koncepčně přistupovat k existujícím problémům v oblasti personálního zajištění výuky cizích jazyků, především aprobovanosti výuky, klást vysoký důraz na DVPP v kontextu významu aprobovanosti učitele pro kvalitu průběhu výuky cizího jazyka.
• Vytvářet podmínky pro zkvalitňování DVPP v oblasti rozvoje jazykové gramotnosti, a to včetně vazeb k jiným vzdělávacím oborům.
• Podporovat utváření prakticky orientovaných didaktických pomůcek zaměřených na rozvoj jazykové gramotnosti.
• Vytvářet podmínky pro financování rozvoje jazykové gramotnosti (např. projektové možnosti škol, mezinárodní spolupráce).
• Věnovat pozornost skupinám žáků více ohrožených nízkou úrovní jazykové gramotnosti (např. faktor horších socioekonomických charakteristik na úrovni žáka, školy i lokality).
• Věnovat pozornost dosažené úrovni jazykové gramotnosti žáků při jejich průchodu vzdělávací soustavou.

3 komentáře:

Ferda44 řekl(a)...

Inspirován šetřením ČŠI jsem fiktivně provedl i šetření vlastní, a to „Hodnocení kvality, efektivity a relevance činnosti školní inspekce„.
Data jsem získal v rámci osobní přítomností při hospitacích 86 školních inspektorů při vyučování v hodinách II. st. ZŠ. (poznámka: odhaduji, že se jedná o větší podíl inspektorů vzhledem k jejich celkovému počtu než uvedený podíl počtu inspektovaných škol ZŠ 510 vzhledem jejich celkového počtu 4155)
Kritéria hodnocení jsem si (poznámka: podobně jako ČŠI pro hodnocení škol) stanovil sám, a to na základě mého subjektivního názoru na inspekční výkon konkrétního inspektora.
Jednotlivým hodnoceným aspektům jsem přiřadil hodnotu na stupnici 1 (naprosto negativní), 5 (průměrná úroveň) až 10 (jednoznačně pozitivní).
Závěry:
1) kvalita inspekční práce ………………………………………………………………………… průměr - 2,56
2) efektivita a užitečnost inspekčního působení ………………… průměr – 1,98
3) relevance inspekčních výstupů pro učitele a školu …… průměr – 1,49
Vzhledem k výše uvedenému nepovažuji zprávu ČŠI za více než subjektivní názor na něco, o čemž nemá školní inspekce ani potuchy.

Radek Sárközi řekl(a)...

Doporučení pro MŠMT

• Koncepčně přistupovat k existujícím problémům v oblasti personálního zajištění výuky cizích jazyků, především aprobovanosti výuky, klást vysoký důraz na DVPP v kontextu významu aprobovanosti učitele pro kvalitu průběhu výuky cizího jazyka.
• Vytvářet podmínky pro zkvalitňování DVPP v oblasti rozvoje jazykové gramotnosti, a to včetně vazeb k jiným vzdělávacím oborům.
• Podporovat utváření prakticky orientovaných didaktických pomůcek zaměřených na rozvoj jazykové gramotnosti.
• Vytvářet podmínky pro financování rozvoje jazykové gramotnosti (např. projektové možnosti škol, mezinárodní spolupráce).
• Věnovat pozornost skupinám žáků více ohrožených nízkou úrovní jazykové gramotnosti (např. faktor horších socioekonomických charakteristik na úrovni žáka, školy i lokality).
• Věnovat pozornost dosažené úrovni jazykové gramotnosti žáků při jejich průchodu vzdělávací soustavou.

V. řekl(a)...

projektové možnosti škol
Pokud nebudou zásadně narušovat výuku matematiky...

Okomentovat