6.8.19

Ze sociálních sítí: V čem by se měli učitelé během profesního volna vzdělávat?

Ředitelka mateřské školy Irena Zálešáková reaguje na sociální síti Facebook na dotaz "V čem by se podle Vás měli učitelé během profesního volna vzdělávat?" od správce stránky Edu2030+ Karla Garguláka z MŠMT takto: "Nejprve bych coby ředitelka školy zjistila důvod, proč učitel chce sabatiklu využít. A podle toho bych volila dohodu o absolvování vzdělání a délce sabatiklu. Ze své praxe vím, kolik učitelů práce baví a chtějí se rozvíjet. A zrovna v mateřských školách kvůli provozu na směny není možné chodit ani do jazykového kurzu, hudební školy či jinam."

Celý komentář:

I když dotaz byl směřován někomu jinému, dovoluji si připojit svůj názor. Nejprve bych coby ředitelka školy zjistila důvod, proč učitel chce sabatiklu využít. A podle toho bych volila dohodu o absolvování vzdělání a délce sabatiklu. Ze své praxe vím, kolik učitelů práce baví a chtějí se rozvíjet. A zrovna v mateřských školách kvůli provozu na směny není možné chodit ani do jazykového kurzu, hudební školy či jinam. Jednou za 14 dní docházka prostě nelze. Takže ve školkách by pomohlo už jen to, kdyby učitelka měla třeba roční intenzivní jazykový kurz. Mnoho učitelek by se rádo naučilo na další nástroje či zdokonalilo se v tom současném, některé učitelky nehrají na nic. Takže i tam by byl prostor pro intenzivní hudební výuku. Rovněž intenzivní logopedicky kurz pro učitelky MŠ, aby byly logopedickými asistentkami by byl možný. To bych viděla jako minimum. Za ideál považuji, aby učitelé mohli na měsíční až roční stáže do škol v zahraničí a to třeba do několika zemí během jednoho roku. Osobní zkušenost - opakovaná stáž v Tyrolsku mých kolegyň v MŠ obohatila a zkvalitnila práci celé MŠ, zavedly se nové prvky. Kolegyně dovezly úžasný obrazový materiál, mnoho zkušeností a i pomůcky. Jazyková bariéra by se dala řešit tím, že by jel překladatel a skupina učitelů, nikoliv jednotlivci sami, pokud jazyk neumí. ....

Další námět na vzdělávání by bylo vytvoření ročního studia pro učitele s velmi dlouhou praxí. Opět ze zkušenosti vím, že často jedou ve starých kolejích a potřebovali by seznámit systematicky s novými metodami, poznatky, proškolit v komunikaci, psychologii ( současné děti i rodiče jsou zcela jinde, než učitelky, které by mohly být jejich babičky) hodně těchto starších učitelek se doslova bojí technologií, nevěří si, že zvládnou na počítači více než otevřít mail. .....

Přínosem by také bylo vytvořit na míru kvalifikační studium pro budoucí ředitele, nyní je to cca 1x týdně a v nedostatečné kvalitě - o vedení lidí ano slovo. Jen finance, ekonomika, právo, a to v malém počtu hodin. Další námět na vzdělání - kurz, kde by se učitelé, kteří jsou nebo směřují k vyhoření naučili práci se sebou - time management, psychologie, terapie, atd. Osobně si myslím, že sabatikl je výborný krok, ale začátek. Krok 2 by mělo být zjištění skutečných potřeb učitelů a ředitelů, co by oni sami ocenili za možnost vzdělávání, krok 3 vytvoření a akreditace různě dlouhých studijních programů, aby se během jednoho roku mohl učitel vzdělávat i kombinovaně. Nejen v jedné oblasti. Další možnost bude mít až za 10 let :-) Délka vzdělávacích kurzů by měla být v různých délkách, aby si učitelé po dohodě s řediteli mohli volit různou dobu dle potřeb škol a samotných učitelů. Někomu stačí pár měsíců, někdo potřebuje rok....... a mimochodem, co se v tomto směru chystá pro přetížené ředitele? 😉


4 komentáře:

Eva Adamová řekl(a)...

"Takže ve školkách by pomohlo už jen to, kdyby učitelka měla třeba roční intenzivní jazykový kurz. Mnoho učitelek by se rádo naučilo na další nástroje či zdokonalilo se v tom současném, některé učitelky nehrají na nic. Takže i tam by byl prostor pro intenzivní hudební výuku. Rovněž intenzivní logopedicky kurz pro učitelky MŠ, aby byly logopedickými asistentkami by byl možný. To bych viděla jako minimum. Za ideál považuji, aby učitelé mohli na měsíční až roční stáže do škol v zahraničí a to třeba do několika zemí během jednoho roku."

Z toho, co paní uvedla beru tu logopedii a měsíční stáž v zahraničí. Vše ostatní považuji spíše za zbytečné než za potřebné.

Argumentuje se zde tím, že učitelky nemají z provozních důvodů na sebevzdělávání čas. Zvláštní na tom ale je, že celá řada z nich si dálkově dodělává Bc., že celá řada kantorů z vyšších stupňů škol si dodělává dálkově další aprobaci nebo si rozšiřuje stávající na vyšší stupeň, mnozí ve víkendových studiích absolvují specializační kurzy a učitelé fandící hejného metodě jezdí na dlouhodobější kurzy o prázninách. Ono to vzdělávání totiž vůbec není o sabatiklu.

E.Kocourek řekl(a)...

Čertovo kopyto sabatiklu už vylézá. Učitel bude zdůvodňovat, proč ten "benefit" chce, a když mu to milostivě schválí (tomu delší, onomu kratší), bude vykazovat vzdělávání. ////

Nějak mi to připomíná postavu, kterou hrál Rudolf Deyl Ml. v Andělovi na horách ("Skáču dobře, skáču rád.") ////

Jana Karvaiová řekl(a)...

Ucitel by mel predevsim odpocivat. Povinne vzdelavani, dokonce jeste potvrzene nejakym glejtem, je totalni kravina.

Pepa řekl(a)...

Položme si otázečku, co má být smyslem onoho volna.
1) Je-li to nutnost kantora dovzdělat za současné nemožnosti totéž absolvovat při jeho běžných povinnostech, těžko tomu říkat "volno".
2) Je-li to nutnost nechat kantora odpočinout, pak nechť každý tráví odpočinkové volno jemu odpočinkovým způsobem. Někdo stráví volno samostudiem, někdo nad detektivkou, někdo na zahrádce, někdo cestováním po světě (ten ovšem, který má dostatečně zazobaného partnera), někdo za volantem kamionu, někdo ve vzdělávacím zařízení, někdo jako poskok v laboratoři, ...
3) Je-li to nutnost/puzení politika zviditelnit se, pak cíle bylo již dosaženo a další diskuse nemá smysl.
4) Je-li to nutnost/puzení kantory naštvat, cíle bude zajisté brzo dosaženo a další diskuse nemá smysl.

Okomentovat