5.8.19

Ze sociálních sítí: Celodenní péče o děti z problémových rodin

K rozhovoru s Evou Fialovou, která na základě svých zkušeností se životem v ústeckých Předlicích mimo jiné navrhuje zapojit školy do celodenní péče o děti z problémových rodin či sociálních skupin, Josef Soukal na své facebookové stránce napsal: "Už hodně dlouho se snažím šířit názor, že pro děti ze sociálně bědných poměrů je vedle školy - a asi víc než škola - důležité to, jak tráví čas mimoškolní. Za pokus by stálo zřídit něco jako celodenní polointernátní péči, prostě děti částečně "znárodnit". "

Už hodně dlouho se snažím šířit názor, že pro děti ze sociálně bědných poměrů je vedle školy - a asi víc než škola - důležité to, jak tráví čas mimoškolní. Za pokus by stálo zřídit něco jako celodenní polointernátní péči, prostě děti částečně "znárodnit". Nepřišel jsem na to sám, už někdy v první polovině devadesátých let jsem si o myšlence internátní výchovy přečetl v rozhovoru s jedním vzdělaným Romem (pozn.: můj návrh není etnicky zaměřený). Snad by tak všechny ty peníze proudící do této oblasti přinesly daleko větší efekt než dnes. Nejsa odborníkem na tuto oblast, nepokouším se svůj návrh nějak konkretizovat, jen jsem v diskusích naznal, že by mu nepřáli či nepřejí ani ti, kteří se na sociální problémy zaměřují. Přitom je deset minut po dvanácté - dětí těžce handicapovaných rodinnými poměry není málo a stále jich přibývá, problémy narůstají...
Paní poslankyně zjevně problém vidí, jen se podobně jako mnozí další mylně domnívá, že by pomohlo zcela přenést tuto roli na školu. Ta by ovšem do volného času dětí přímo vstupovat neměla, když, tak státně dotovaným pronájmem prostor apod.

Z diskuse k příspěvku vyplynulo, že toto řešení má i svá úskalí, nicméně že o podobná řešení se pokoušejí v zahraničí a že takováto škola či školy existovaly už v předlistopadovém Československu. Viz diskusní příspěvky Dominika Dvořáka a Ivana Šterna (z nichž vybíráme):


Dominik Dvořák Existuje známé přísloví, že výchova dítěte je práce pro celou vesnici. Souhlasím proto s názorem, že není možné tedy čekat, že tuto práci zastane sama škola, aspoň v klasické podobě. Proto se ve světě hledají cesty, jak změnit fungování školy, aby v ní docházelo k vyrovnávání vlivu rozdílů v domácím prostředí žáků. Obrovský experiment tohoto typu probíhá v Německu, kde se v posledních letech vynaložily veliké prostředky na celodenní školy čili Ganztagsschulen. Podobně radikálně prodloužili čas trávený v instituci v Dánsku. Výsledky jsou zatím rozporné. Řekl bych, že tradičně mají celodenní školu ve Francii, ale přesto se jim nedaří integrovat migranty. Úskalí je zřejmě v tom, že by bylo potřeba, aby děti trávily čas - ať už ve škole, nebo v mimoškolním zařízení - v sociálně, etnicky a jazykově pestré skupině, ale "ono se to" většinou vyvine tak, že nakonec jsou třeba děti migrantů i ve škole či školním klubu zase "mezi svými". V internátním zařízení se k nim navíc často přitočí nějaký člověk s diagnózou, kterou tuším Petr Weiss označil jako pseudopedagogický sadismus. O takové internátní výchově by mohli vyprávět kanadští indiáni, australští Aboriginci, nebo třeba "padlé dívky" v Irsku - konce dobrých myšlenek bývaly tak hrozné, že už si tu myšlenku dnes nikdo netroufne oživovat. Málo se ví, že jak s internátní školou pro Romy, tak s celodenními školami u nás existují z 50. a 60. let také jisté zkušenosti.

Ivan Štern Ten problém je už desítky let vyřešen. Jde o školy s celodenní péčí, kde se dopoledne vyučuje, přerušené je jen školní svačinou, končí školním obědem, po obědě činnosti volnočasové, sport, kultura a podobně, pak odpolední svačina a následně příprava na vyučování následujícího dne. Zhruba v pět hodin jdou děti domů. Škola tohoto typu vyrovnává rozdíly sociální, vše je hrazeno z veřejných rozpočtů, rodiče přispívají symbolicky, umožňuje samozřejmě i tolik přetřásanou inkluzi. Důležité na tom je, že na rozdíl od všech typů internátních škol děti z těchto škol nejsou připraveny o každodenní kontakt s rodinou - navíc s čistou hlavou. Před zhruba 50 lety taková škola byla v Praze Břevnově (tehdy se jmenovala Hviezdoslavova, dnes Komenského: https://jakomenskeho.webnode.cz/skola/). Chodili jsme tam na tělocvik z nedaleké Markéty, měli vynikající dvě tělocvičny a my jim strašně záviděli, že odpoledne jsou domů a nemusejí už doma pro školu už nic dělat.

Ivan Štern V době, o které mluvím, to byl opravdu stát. Pro upřesnění - komunistický stát. Dneska ke zřízení takové školy by byla potřeba nejprve změna zákona. Školy tohoto typu hodlají zavádět v sousedním Německu. Slibují si od nich, že alespoň částečně zmírní narůstající sociální vyloučenost chudých dětí.

Dominik Dvořák Je to tak. Břevnovská škola byla součást experimentu s celodenní školou v socialistickém Československu, ale během šedesátých let minulého století se od toho ustoupilo z různých důvodů, jeden z hlavních problémů byly i peníze. Ani komunistický stát si nemohl dovolit financovat tak velkorysý projekt, jako byla celodenní škola v plošném měřítku.
Pokud jde o Německo, jak jsem napsal výš,   Němci na tom pracují už cca 15 let, takže dneska chodí v Německu už víc než třetina žáků do nějaké formy celodenní školy (někdy to prostě je družina – to v bývalé NDR). Čili už lze vyhodnotit efekty. Domnívám se, že v poslední době už celodenních škol nepřibývá, ale nehledal jsem nejnovější údaje. Dánové prodloužili školní den všem dětem plošně. Můj názor je, že efekty celodenní školy nebudou takové, jak bychom si přáli, ale možná je pravda, že lepší něco než nic. Na druhou stranu, Česko má už nyní skandálně podfinancované školství, neumíme zaplatit lidi ani za tu práci, kterou teď odvádějí, a tak nevím, jak bychom platili ještě rozšíření služeb školy. Jedinou schůdnou cestou se mi zdá dobrovolnictví. Skauti a podobné instituce to dělají dobrovolně už nyní. Možná obnovit civilní službu?


23 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...

Priserna veta: ( pouze parafrazuji) .... skola nemuze byt na vychovu sama.....
Od kdy ma hlavne vychovavat skola? To chteli za sociku. Od te doby se snad veci zmenily a vychovavat ma hlavne a predevsim rodina. Je na to i zakon. Pokud rodina selhava, ma se ji pomoci peimo na miste. Nesmi to vypadat tak, ze socialka do bytu nesmi vstoupit, kdyz chce zkontrolovat pomery. Nesmi se sypat penize lidem, ktere je prosustruji. Nakupy napr. oblceni nebo vybaveni maji byt za pomoci terenniho pracovnika a sepsana smlouva, ze se to nesmi prodat. Charita ma fungovat prave odpoledne, kdy se maji deti zapojit do smysluplnych cinnosti. Nejen krouzku, ale i znalosti o hospodareni s penezi, jak vypada uklid, jak si vyprat, jak varit....... proste prakticke cinnosti pro zivot. Tanecky nebo placani s hlinou jsou fajn, ale tohle by melo byt stezejni. Penez, ktere se do socialniho systemu lejou zbytecne( viz napr desitky romskych organizaci) jsou na nic, pokud se nepomaha primo v rodinach. Ospodum zvysit pravomoci, zkratit vsechny lhuty, kdy se roky ceka, ze se samo od sebe neco zmeni.

Josef Soukal řekl(a)...

Pokud vím, tak alespoň některá sdružení chodí právě do rodin. Ale efektivita je zřejmě malá, když ohrožených dětí přibývá.

Josef Soukal řekl(a)...

Jako laik si netroufám víc radit, ale kdybych měl právě tuhle oblast na starost, vyhodnocoval bych efektivitu už dávno a také závěry publikoval - kdyby se našel někdo, kdo se v téhle oblasti více orientuje a popsal stav i s tím, jaké jsou záměry, co v tomhle ohledu příslušné ministerstvo a další orgány a instituce činí...

Nicka Pytlik řekl(a)...

zapojit školy do celodenní péče o děti z problémových rodin či sociálních skupin

V té dnešní překotně měnící době jsou školy pro péči, na rozdíl od zkompetentňování, jednoznačně a naprosto nezastupitelné. V soukromých školách se budou dítka úspěšně vzdělávat, a ve školách státních se budou opečovávat.
Takže čile dítě povít, pobrat všechny možné dávky a šup s ním nejlépe do nějaké školy nejlépe s celoroční péčí.

Eva Adamová řekl(a)...

Takže ve školách budeme děti, aby se nepopichaly křivákama, hlídat ne do cca 15:00 ale do 20:00, a to zdarma? A rodiče budou mezitím za kroužky ušetřený peníz propíjet v nedaleké hospůdce? Mám obavy, že tím tedy rozhodně naši společnost nezachráníme.

Josef Soukal řekl(a)...

Kolegové, to nebyla výzva k dobrovolné učitelské aktivitě nebo k povinným přesčasům, ale ke státem efektivněji než dosud organizované (a samozřejmě hrazené) pomoci dětem z rodin sociálně nepodnětných. Samozřejmě můžeme zaujmout postoj "budou se nám smát za to, že se staráme o jejich děti", ale podle mne spíš o ty děti.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pokud jde o pomoc, pak každý nápad stojí za pokus realizace. Podle pytliků je ale jedním z žádoucích předpokladů úspěchu takové aktivity vstřícnost těch, kterým má být pomoženo. V této souvislosti si pytlici připomínají účinnost nápadů takzvaných přípravných tříd nebo povinné předškolní přípravy. A dalších upřímných pomocí s historií nemálo desítek let.

Josef Soukal řekl(a)...

Poučení z vad podobných projektů či zahraničních zkušeností bych před zavedením bral jako samozřejmost, ostatně doc. Dvořák na problémy upozorňuje. Problémem je, že jedni pomáhat moc nechtějí, protože nevěří těm, jejichž dětem by se pomáhalo, a druzí chtějí pomáhat tak, jak to mají doposud vyzkoušeno, tudíž s mizernými výsledky.

Josef Soukal řekl(a)...

S článkem nesouvisí: NP se vrátil na Českou školu?!?!?!

Eva Adamová řekl(a)...

"...efektivněji než dosud organizované (a samozřejmě hrazené) pomoci dětem z rodin sociálně nepodnětných"

Od toho, aby se pomáhalo sociálně slabým, je v tomto státě MPSV, nelze přece všechno házet na hrb MŠMT. Jenže já mám obavy, že ono by se to MŠMT rádo na hrb hodilo, a to nejlépe tak, aby se nenavýšil jeho rozpočet. Úplně se zapomíná na to, co se v těchto rodinách děje před zahájením školní docházky dětí, a to jsou věci, které jednoznačně spadají pod MPSV.

Přidám k tomu několik příkladů z praxe.

V poslední době jsem viděla docela dost inzerátů neziskových organizací i organizací státních, které sháněly jedince na doučování žáků. Jenže on bude nějaký učitel ochoten pro tyto organizace pracovat za nabízených 90 Kč na hodinu? Chce-li někdo a zejména pak stát organizovat pro ve škole zaostávající žáky pořádné a kvalifikované doučování, nechť ho pořádně zaplatí.

Druhým příkladem je v současné době nesmyslně organizované doučování přímo ve školách prostřednictvím šablon, které vede spíše k šílenému přetěžování slabých žáků a které zase klekne, až penízky z šablon nebudou.

Třetím příkladem jsou terénní sociální pracovnice, které by měly učit rodiče dětí, jak se svými dětmi pracovat při domácí přípravě nebo alespoň při tom základním jako je nachystat si věci do školy na příští den, místo toho však děti doučují a rodiče jsou zase z obliga.

Dle mého názoru se musí začít intenzivně pracovat se sociálně slabými rodiči, a to už záhy po narození dítěte, a ne nechat problémy vyhnívat a myslet si, že vše zachráníškoly, a to konkrétně učitelky v mateřinkách v rámci předškolní docházky, učitelky v přípravných třídách atd. Děti se sociálně slabého prostředí jsou už totiž ve svých pěti letech v takovém stavu, že se oněch pět ztracených let jen tak lehce dohnat nedá.

Nicka Pytlik řekl(a)...

NP se vrátil na Českou školu

Když nejdou doležalové na pedagogické info, musejí pytlici na českou školu.
Nic jiného v tom není. A tak se držme tématu:

nesmyslně organizované doučování přímo ve školách

Tomu pytlici nikdy moc nerozuměli. Proč se žáci řádně nezkompetentní přímo ve vyučovacích hodinách?
To se nastolí problém, vysvětlí se jeho řešení, včetně prostoru na dotazy a ověří se, jestli zrnko poznání řádně vyklíčilo. A nic. Tak se to znovu probere, zase s dotazy, ověří se a nic. A po třetím cyklu ejhle, zadařilo se. Problém byl pořešin tak, jak se řeší běžně. A tak se ptají teď pytlici, jakže k tomu prozření došlo. Prý jim tak poradil kamarád, popřípadě jakákoli jiná osoba. Po připodotknutí, že takle to tu děláme už měsíc, se pytlici dívají už zase jen do prázdných očí.

Josef Soukal řekl(a)...

Paní Adamová, myslím, že nejsme ve sporu. Problém je, že prostě část rodičů stejně své děti dovede ke stavu, který je zralý na odebrání z jejich péče. Co s tím? Odbočka: Před několika lety jsem zaznamenal zprávu, že v Británii přibývá dětí, které se ještě při nástupu na ZŠ pomočují (aniž by měly zdravotní problém), takže nosí pleny; reakcí na to bylo cosi jako posílení počtu specialistů, kteří měli mj. pomáhat dětem zvládnout stres spojený s tím, že se styděly a že se jim spolužáci posmívali. Tenkrát jsem si klepal na hlavu, dnes se děsím, že v Česku bude tato úloha oficiálně přidána k povinnostem prvostupňových kantorek a družinářek (která zřejmě už stejně tohle musí zajišťovat). Nejsem pro přehnanou péči, vyhazování peněz do luftu a do kapes smějícím se rodičovským spratkům, ale myslím na jejich děti-oběti - necháme je vyrůstat a vyrůst jako ztracence? Ono ostatně nejde jen o problémy sociální, mám bohužel zkušenost s rodiči, jejichž finanční situace byla opačná, ale svým dětem těžce poničili život absencí výchovy.
Podle mne je v určité fázi na řadě radikálnější řešení; možná by stačilo to, co píše p. Karvaiová - aby úřady mohly dostát svým povinnostem bez problémů a průtahů.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Pane Soukale, chapu vas, mam podobne mysleni. Jenze kdyz si uvedomim, jak clovek cele roky pomahal a pak se tu objevi nabubreli Klemparove, kteri vas oznaci za rasisty a janevimcojeste, obcas mam chut si nafackovat, ze jsem tak hodna.
K systemu: neni dost terennich pracovniku. Pani ze socialky jsou snad nejakym zvlastnim druhem vyberoveho rizeni tiche malinke mysky. Kdyby to byly vice chlapi, ono by to take pomohlo. Casto se musi spokojit s tim, ze je do rodiny nepusti a rodina tvrdi, ze je vse OK.
Vse se tahne cele roky. Stale dokola skola pise nejake trachtaty na ospody nebo soudy a nedeje se nic. Kdyz rodina neslokupracuje, je to marne. Obedy zdarma - to je kapitola sama pro sebe. Nesmyslne nastavene parametry, kdy nam deti ve skole hladovi, protoze z nejakeho pitomeho duvodu nemaji narok. U nas nabizime mnoho doucovani- zadarmo. Navic je doucovani v ramci PO. Kdo myslite, ze nechodi a honime je jak se da( nejde naridit)- deti ze socialne slabych a nefunkcnich rodin. Z cehoz plyne, ze by musel byt zakon, ze pokud soud urci( a musel by to udelat metelescu blescu), muselo by dite chodit do smoly i nad ramec dany tydennim rozvrhem. Jinak tam proste chodit nebudou!!!!!
Pred par dny tu byla vyzva, ze lze zadat o dotaci na pomucky a tak. Ono lze zadat o leccos. Jenze!!! Pote, co tskova rodina za dotace nakoupi, za par mesicu nema dite zase nic. Pokud skola neudela to, ze ma dane dite ve smkole krabici s pomuckami a potrebami a musi ji mit stale ve skole, vcetne dvou sad ucebnic. Mohla bych psat do haleluja, zkusenosti mam na romany. Vcetne toho, jak ospod nakracel s ditetem do obchodu, nakoupilo se zimni obleceni a obuti za nejakou dotaci a za mesic chodily deti v keckach a bez bund a svetru( prodano a zakoupeny jine “potrebnejsi” veci).

Eva Adamová řekl(a)...

"Z cehoz plyne, ze by musel byt zakon, ze pokud soud urci( a musel by to udelat metelescu blescu), muselo by dite chodit do smoly i nad ramec dany tydennim rozvrhem"

Proboha, vždyť nejsme schopni zajistit ani to, aby chodila děcka do školy v rámci současného daného týdenního rozvrhu, aby děcka z problémových rodin skutečně absolvovala předškolní vzdělávání a aby učni neměli v průměru 50% absenci.

Ivo Mádr řekl(a)...

Je to velké téma pro neziskové organizace. Asi nedělají svou práci dobře. Ve škole je dítě v průměru 6 hodin, zbytek připadá na rodinu. Asi rodina špatně působí na své potomky. Na školu to nemá cenu házet. A nějaké "znárodňování" dětí je absolutně špatný ultralevicový názor. Je zajímavé, že i v době 3% nezaměstnanosti a obrovské nabídce pracovních míst nedochází k pozitivní změně v rodinách. Co nastane ve chvíli ekonomické krize, s vysokou nezaměstnaností, si pak absolutně nedokáži představit.

Josef Soukal řekl(a)...

Tenhle "ultralevicový" názor jsem poprvé zaznamenal někdy v polovině devadesátých let v rozhovoru se vzdělaným Romem, během let jsem na něj tu a tam narazil znovu, jednou dokonce myslím že i v prostředí topkařů. Nevím, jestli je narůstající počet takto handicapovaných dětí důsledkem levicových či pravicových řešení, ale v Čapkově duchu se ptám, co zatímní řešení konkrétně přinášejí. Pokud skoro nic, pak bych se rovněž ve stopách našeho slavného aktivisty - člověka, který se zajímal nejen o tzv. velké problémy - ptal po řešeních jiných. Zatím jsem se na nejrůznějších fórech dozvěděl hlavně to, proč to nemůže fungovat a že vlastně nebude fungovat nic.

Josef Soukal řekl(a)...

Z FB:

Radomír Talášek Další dlaždič cesty do pekel .. :)
-
Josef Soukal Ta cesta do pekel už probíhá. Má někdo jiné řešení?
-
Eva Kotyzová Já . Přestat jakkoli podporovat nepřizpůsobivé. Nikam to nevede, nic se nelepší, pouze je jich víc a víc.Naopak bych zrušila povinnost školní docházky pro takové rodiny. Stejně se nic nenaučí pokud nechtějí, vychovat se nedají, neb mají špatné základy z domova a rodiče je vedou záměrně ke špatnému chování.Tak ať se tací mohou rozhodnout, jestli vůbec budou do školských zařázení chodit. Všechno ostatní a podpora takových je zase jen měření dvojím metrem - sociálně slabší slušné rodiny jsou pak diskriminovány.
-
Josef Soukal Eva Kotyzová Zkuste přemýšlet o tom, k čemu by vaše řešení vedlo.
1
-
Eva Kotyzová Josef Soukal Nemyslím si, že by ve výsledku byl rozdíl v porovnání s nynější situací. Vedlo by to k tomu, že by do škol chodily děti, které mají o vzdělání zájem a snahu se vzdělávat.A kterou mají i jejich rodiče. Nastiňte jiné důsledky, které mi unikají. I to je možné, hloubkově jsem o tom vážně nepřemýšlela. Zajímá mě Váš náhled.
-
Josef Soukal Eva Kotyzová Tím základním je vytváření vrstvy vyděděnců od narození.
-
Eva Kotyzová Josef Soukal No, ono už ve 3 letech je struktura osobnosti dítěte víceméně daná vlivem rodiny. To, v čem dítě vyrůstá má velmi silný vliv na jeho osobnost. Pokud rodiče systém nutí, aby navštěvovaly výchovně vzdělávací instituce jen proto, že by nedostali dávky na děti je moc špatně nastavené.Prvotním by měl být zájem rodiny o to, aby dítě bylo socializované a tedy schopné dodržovat pravidla kultivované společnosti. Přes všechna očekávání a zjednodušování a uplácení takových rodin společností se ale takové děti často stejně nedaří k něčemu vést, poněvadž doma mají ( pro ně přirozené a jediné správné) špatné příklady a jsou vedeny i záměrně k podvodům, lhaní, krádežím atd. Tedy záměrně se nechtějí přizpůsobit chodu společnosti. U takových rodin nic nezmění povinná předškolní docházka. Děti jí stejně projdou a ve většině případů nadělají ještě paseku "cestou" tedy ohrožují i výchovu a vzdělávání ostatních dětí z rodin, kde všechno funguje jak má. Společnost tak přebírá naprosto zodpovědnost za takové děti a to již od narození. Tak si myslím, že podporu by si zasloužili ti, kteří o ni stojí a kteří vyvinou nějakou snahu. Starat se o děti nepřizpůsobivých rodičů, kteří často nevědí, co je práce a celou zodpovědnost hodí úderem 2 let věku dítěte na školský systém je přece úplně špatně. Nemyslíte ? Vyděděnci již od narození ??? Ne - s tím nemá školství opravdu pranic společného. Školství ty děti nerodí.
-
Josef Soukal Eva Kotyzová Takže ty vyděděnce osvobodíme od školní docházky, aby nenarušovali výchovu nevyděděných?
-
Josef Soukal Eva Kotyzová Pokud tedy odmala vyděděným poskytneme právo na školní docházku, bude s nimi mít školství dost společného.
-
Eva Kotyzová Josef Soukal Jak "osvobodíme" - bezplatné vzdělávání je výhodou našeho státu. Měli by ale právo se rozhodnout - tedy jejich rodiče, zda se budou či nebudou učit. A pokud ano, pak snaha a ne zneužívání školského systému. Ne, že takové děti nesmí být vyloučeny za přestupky nebo dokončí docházku v 5. třídě, protože každý ročník opakují.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Paní Adamová, v té škole by se odpoledne s dětmi zabývali např. vychovatelé, volnočasoví pedagogové nebo třeba by se spolupracovalo s neziskovkou nebo charitou. To už je fuk. Jen píšu, že by to muselo být nařízené a ošetřené zákonem, neb při dobrovolnosti by tam skoro nikdo odpolko nebyl. Přece je lepší se poflakovat povenku, řvát na náměstí, vykrádat sámošky , hulit a fetit. Pokud chceme nápravu, musí to být prostě povinné a nemožné se z toho vyvlíknout.
Pomoci by mohli třeba Romové z Chánova )nevím, jak se jmenuje ten romský herec), kteří nějak dosáhli v tom svém teritoriu určitých změn. Asi ví, jak na to. Asi by to šlo i ve velkém. Těch asi je hodně. Přitom mám dojem, že oblastí sociálna se zabývá Agentura pro sociální začleňování a dalších milion institucí. jejich výsledky jsou tak tristní, až to práská vraty. Vymýšlení kokotin typu - zrušíme zvláštní školy a přílohu pro LMP a oni se pak všichni začnou vzdělávat - to by jim šlo. Výsledkem jsou totální selhání všeho. Včetně zákona o předškolním vzdělávání, které selhalo asi úplně nejvíc. Kde není páka, není možné dělat nic. Ti lidé jedou ve stereotypech, mají nacvičené fráze, natahují ruce, nedělají nic. A to teď píšu o všech sociálně slabých, aby mě tu zase někdo nezahnědokošiloval.
Já tohle sleduju přes třicet let a zatím se mění tak málo. Stále jen rozdáváme ryby, místo abychom je naučili chytat.Tudy prostě cesta nevede.A demokracie spočívá i v tom, že kdo chce nedělat ,ať nedělá, ale ať si to taky vyžere. Se vším všudy. Bohužel to odskáčou děti.

Eva Adamová řekl(a)...

Paní Karvaiová, jenže předškolní vzdělávání je také nařízené a ošetřené zákonem a jak sama píšete naprosto selhalo. Obávám se, že podobně by selhalo i to odpolední.

Řešení odpoledních aktivit dětí povinnou cestou je nereálné řešení následků a my potřebujeme řešit příčiny, a ty se dají řešit jen v předškolním věku a tady právě sociální péče o děti v podstatě neexistuje anebo se zabývá jen těmi nejotřesnějšími případy nezvládnutí péče o děti. Problémy s těmi méně křiklavými případy se začnou řešit až při nástupu do povinné školní docházky, což je podle mně pozdě.

Nicka Pytlik řekl(a)...

potřebujeme řešit příčiny, a ty se dají řešit jen v předškolním věku

Jakože v předškolním věku rodičů těch zanedbávaných dětí?
Možná, že by k tomu potřebný stroj času postačilo nahradit odebráním sociálních dávek.

E.Kocourek řekl(a)...

Souhlas s Pytlíkem, odebrat dávky. A zavést fyzické tresty. ////

Tahle problematika nemá se školami nic společného, akorát že o tom píší učitelé. Pro spratky je třeba zavést celodenní celoroční "internáty" (fakticky polepšovny), obehnané ostnatým drátem. Což samozřejmě demokratický režim nikdy neudělá a jenom bude vyhazovat peníze z oken, nejlépe cikánským neziskovkám. ////

Paní Karvaiová, socík pokračuje, a z hlediska školství v HORŠÍ podobě. ////

Ivo Mádr řekl(a)...

Buďme v klidu, na "znárodnění těchto dětí" nejsou peníze a potažmo ani lidé. Je to takový model v současnosti nerealizovatelný.

Nicka Pytlik řekl(a)...

"znárodnění těchto dětí"

Jen jestli by se neměli především "znárodnit" rodiče dětí, které za rodiče zanedbávající svoje povinnosti tak nějak nemohou. Taková celodenní dovýchova by se společnosti jistě dovyplatila.

Okomentovat