6.8.19

Veronika Krejčí: Vzdělává své děti doma. Asi žádná škola dítě nenaučí přemýšlet o tom, kdo je, říká ‚Krkavčí matka‘

Spisovatelka a blogerka Veronika Hurdová je matkou tří dětí, které učí sama doma. O svobodném vzdělávání – unschoolingu - i o smrti nebo cestování s dětmi píše blog Krkavčí matka. Mluví o tom, že klasická škola u dětí nahrazuje vnitřní motivaci tou vnější. Své děti tak doma rozvíjí i formou rozhovorů. „Dítě by si podle mého mělo nejdříve upevnit své jádro, na které může následně nabalovat znalosti.“


Z rozhovoru v Lidovky.cz vybíráme:

LN: Vzděláváte své děti doma. Rozhodla jste se tak na základě vlastní špatné zkušenosti s českým školstvím?
Částečně asi ano. Nicméně, když se děti narodily, chtěla jsem pokračovat v tom, čím jsem sama prošla. Každý rodič chce pro své děti nejlepší vzdělání, aby nezůstalo sedět v koutě a mělo spoustu příležitostí. Původně jsem viděla dobré vzdělání v tom, aby toho do nich ve škole co nejvíce nahustili a oni si pak mohli vybrat, kudy půjdou. Jsem ale poměrně pasivní matka. Dospělý člověk má naučené určité vzorce a myslí si, že když je starší, větší a zkušenější, má právo mluvit dětem do mnoha oblastí. Ale ne vždy to dává smysl, je to spíše jen tím, že jsme to okoukali a dětí se na názor neptáme.(...)

LN: Kolik času věnujete učení, které spadá do školních osnov?
Asi hodinu denně, více ne. Ve zbývajícím čase se můžeme věnovat oblastem, které mi přijdou mnohem důležitější. Pravděpodobně žádná škola dítě nenaučí, aby mělo čas přemýšlet o tom, kdo je, proč se sem narodilo, jak může udělat sebe spokojeným i lidi kolem, jaká je jeho role ve společnosti. Dítě by si podle mého mělo nejdřív upevnit své jádro, na které může následně nabalovat znalosti. U nás doma to probíhá formou rozhovorů, které s dětmi poměrně často vedu, protože mě to samotnou baví. Zrovna tyto věci - jakkoli je považuji za důležité - si ale na žádné vysvědčení nenapíšete. Asi jedna z největších výhod domácího vzdělávání je čas, který spolu s dětmi můžeme trávit.



19 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...

Velmi zvláštní paní.

"Nepotřebovala jsem potvrzení zvenčí, že dělám věci dobře. Teď to vnímám jako výhodu. Kdybych to takto neměla, zřejmě už teď nedělám to, co dělám. Myslím si, že většina standardních blogerů neschytává tolik zásadní kritiky. Jenže já často šťourám do témat, která lidem napadají jejich jistoty a to není nikomu moc příjemné."

Ale proč, když sama není a nikdy nebyla ochotná přijmout zvenčí nějaké hodnocení či dokonce kritiku, cítí nutkání šťourat do druhých lidí.

Ivo Mádr řekl(a)...

Domácí vzdělávání má jednu obrovskou nevýhodu. Nemůže nahradit vytváření sociálních vztahů, které jsou nezbytné pro fungování ve společnosti. V určitém okamžiku to paní dojde, ale už může být pozdě. Je to jistý druh sociální izolace s cílem ochránit dítě před "neschopností" učitelů a potencionálně zlým světem. Bohužel, zažil jsem tyto případy.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Viz 'Jedna ruka netleská'.

Unknown řekl(a)...

@Eva Adamová. Jestli dovolíte, napíšu vám k tomu drobné upřesnění.
(1) Krkavčí matka nikde nepíše (jak vy tvrdíte), že nebyla ochotná přijmout zvenčí nějaké hodnocení nebo kritiku. Píše, že nepotřebovala potvrzení zvenčí, že dělá věci dobře. To jsou dvě dost odlišné věci.

(2) Píšete, že Krkavčí matka cítí nutkání šťourat do druhých lidí. Opět nevím, kde jste to přečetla. Píše, že často šťourá do témat, která lidem napadají jejich jistoty... Opět v tom vidím dost značný rozdíl. Můžete být autentická a mít názory, které se mohou někoho dotknout. Ale vaším záměrem je poctivě nad věcmi přemýšlet, nikoli šťourat do druhých lidí - to už je na nich, zda se jich to dotkne či nikoli. Pochopitelně známe všichni mnoho případů, kdy je to naopak - primárním záměrem je šťourat do druhých. Ale zrovna Krkavčí matku z toho nepodezřívám a ani z výše uvedené citace to nevyplývá.

Jan

Unknown řekl(a)...

@ Ivo Mádr.
Promiňte, ale pozor na generalizaci. Možná znáte nějaké případy, kdy to skutečně vede k sociální izolaci, to ano. Žádný přístup není bez chyby. Ale obecně domácí vzdělávání sociální izolaci neimplikuje. Často naopak vytváří mnohem zdravější sociální vztahy než ty, které dítě zažívá ve školách. Setkává se s různě starými dětmi a dospělými, ať už ve svém bezprostředním okolí nebo na výletech a exkurzích a může se od nich učit jak obsahem tak formou (různé typy vztahů, jednání...). Není limitováno věkově stejně starými dětmi a autoritativním typem vztahu učitel-žák.

Jan

Hlava řekl(a)...

Metro je každé ráno plné šťastných a socializovaných lidí s úsměvem na tváři. Jsme jeden z mála národů, který když potká na dovolené krajana, ani zbla se o něj nezajímá a prchá na druhou stranu pláže.
Základní jednotkou českého školství byl dlouho chyták. Najít za každou cenu něco, co žák nezvládne. A s tímhle strachem z chyby, který nám sedí za krkem, žijeme celý život. Bojíme se, že se ztrapníme před ostatními tím, že nevíme jakousi hovadinu.
Problém socializace je kolotoč škola-kroužek-doučování-kroužek-domácí úkoly. Není divu, že se děti snaží najít zoufale kamarády online.

V. řekl(a)...

Metro je každé ráno plné šťastných a socializovaných lidí
Naštěstí jsou u nás i jiná města než ta s metrem.

Marie řekl(a)...

Vidím velký rozdíl v tom ,,nepotřebovala jsem potvrzeni zvenčí” a vašemu vyjádření ,,nikdy nebyla ochotna přijmout zvenčí hodnocení”....to, ze to nepotřebuje, neznamená, ze to neumí přijmout... A další velký rozdíl vidím v tom jen tak mluvit/psát o tématech, šťourat se v tom a diskutovat, a nebo k někomu přijít a šťourat do nej....Verca jen mluví o sobe, svých názorech, zkušenostech. Nevnucuje, nesoudí.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Zrušte povinnou školní docházku. Jestli rodiče chtějí, můžou vzdělávat. Vždyť ono jich zase tolik nebude. Kdo si to může dovolit nechodit do práce? Střední vvzdělání už pak nahradit domácím nejde. Tudíž bude muset dítko do školy. pokud bude chtít býˇ"něčím". Je to takový vrtoch dnešní doby a naší země. Tohle se nikde ve světě nijak neuchytilo. Je to jen okrajovka. Navíc plus vidím v tom, že se doma můžou vzdělávat děti s dlouhodobou nemocí, nějakým postižením, které je neslučitelné se školou, děti rodičů v cizině a tak.
Myslím, že rodiče si děti vychovají po svém a pak ať si také nesou následky. Byla to jejich volba.

Eva Adamová řekl(a)...

Marie a Unknow doporučuji vám přečíst si celý rozhovor. To, co jsem do komentáře napsala vyplývá i z jiných jeho částí než jen z té, kterou jsem citovala.

"Střední vzdělání už pak nahradit domácím nejde"

Japato že nejde. A co mateřská, základní a střední škola Březová?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Bojíme se, že se ztrapníme před ostatními

Není nad autentický popis vlastního celoživotního traumatu.
Například pytlici s tím žádný problém nemají. Za ty desítky let učitelování si nejenže zvykli, ale mají potřebu tak činit v celosvětově českojazyčném měřítku.
S nemalým úspěchem, nutno připodotknout. Srovnat se s vlastní trapností je poměrně libý pocit.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici to říkají pořád:
Nechť má jaden každý rodič možnost nechat vzdělávat svoje dítě ve škole státní, soukromé, deružstevní, skupinové, domácí, individuální, segregované, tradiční, netradiční, alternativní, komunitní, skutečně zdravé, skutečně zkompetentňující, zábavné, lesní, skalní, vodní, vzdušné... a samozřejmě i žádné!!! a fialové.
Za každým dítětem ale musí od státu přijít jeho vzdělavateli stejné peníze. To pytlici zdůrazňují bez jakékoli další diskuse. Když už je to vzdělávání nárokově zadarmo.
Mnoho problémů vy pořešilo i zrušení povinného zkompetentňování, povinného zkoušení, povinné klasifikace, povinných dozorů nad žáky, povinného poučování o tom, jak se mají chovat mimo školu a o státních svátcích, a především pak zrušení povinné školní docházky na všech stupních a typech škol.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Paní Adamová:legislativně je ukotveno pouze základní vzdělávání jako individuální. jsou tam pak dána jasná kritéria. Střední škola:...Střední odborné vzdělávání se v naší škole uskutečňuje pouze v dálkové formě vzdělávání; dálkovou formou vzdělávání je samostatné studium, v našem případě řízené samostudium, spojené s konzultacemi v rozsahu 200 online konzultačních hodin ve školním roce.....
Večerní a dálkové studium jsou staré formy středního vzdělání i vysokého. Ale to je něco jiného.

Unknown řekl(a)...

@Eva Adamová: Děkuji za reakci. Nicméně po přečtení článku se nic na mých předchozích větách nemění. Doporučuji Vám přečíst si rozhovor ještě jednou - pozorně, bez projekcí.

Jan

Pepa řekl(a)...

Ad EA/U:
Výrok "Nepotřebovala jsem potvrzení zvenčí..." připouští zajisté spoustu výkladů od "Kdo mi do toho kecal, toho jsem poslala do..." po "Musela jsem si vystačit sama, protože to nikoho nezajímalo, tak jsem se s tím naučila žít". Možná by bylo pro posun Vaší diskuse lépe obrátit se na autorku výroku se žádostí o upřesnění její pozice ve vymezeném intervalu :-).

Eva Adamová řekl(a)...

"Střední odborné vzdělávání se v naší škole uskutečňuje pouze v dálkové formě vzdělávání; dálkovou formou vzdělávání je samostatné studium, v našem případě řízené samostudium, spojené s konzultacemi v rozsahu 200 online konzultačních hodin ve školním roce."

Všiměte si paní Karvaiová, že citace ze stránek škoy v Březové se od Vámi uvedeného liší pouze v "v rozsahu 200 online konzultačních hodin ve školním roce." To znamená, že tito studenti narozdíl od studentů dálkového studia na jiných středních školách, kteří si těch 200 hodin odkroutí většinou o víkendech (minimálně 10 hodin jednou za čtrnáct dnů), do Březové ani nepáchnou. A jakým způsobem probíhají ony online konzultace, bůh suď. Ale iluze si rozhodně nedělám.

Jj, ono se v rámci dané legislativy dají dělat různé kejkle.

Jana Karvaiová řekl(a)...

No a jsme u toho pani Adamova.
Kejkle. Vim o nekolika pripadech, kdy skola misto perkouseni uciva( tak to formuluje zakon ) pouze prohlizela fotky, co dite fotilo nebo jim chlapecek zahral krasne na housle. Tim pry bylo ucineno zadosti. Na jednu stranu, kazdy rodic je zodpovedny za sve dite, takze kdyz mu to staci......
Domaci vzdelavani kvituji uplne nejvice pro zaky, kteri nemohou navstevovat skolu( onemocneni, postizeni). U tech zdravych si nejsem moc jista. Ale jak rikam, jaky si to udelas, takovy to mas....

Ivo Mádr řekl(a)...

"Střední vzdělání už pak nahradit domácím nejde" ("U tech zdravých si nejsem moc jista.")

Vyvstává několik otázek.
1) Kdo na tento způsob výuky má, jedná se tedy o okrajovou záležitost
2) Překvapuje také odmítání soukromých škol
3) Mnohdy se jedná o model domácí vzdělávání (na úrovní 1.stupně ZŠ) - víceleté gymnázium - elitní zahraniční škola nebo model domácí vzdělávání (na úrovni 1. a 2.stupně ZŠ, kdy na úrovni 2.stupně je vyžadováno VŠ vzdělání rodiče) - SŠ a VŠ (mimo ČR). Jde o modely současných elit. Třetí variantou je pak tzv. "ochranářský typ rodiče". Ochránit za každou cenu své dítě před tím zlým světem okolo nás.
4) Nechci nikoho podceňovat, ale i ten 2.stupeň ZŠ vyžaduje velké znalosti z různých oborů.

Ygrain řekl(a)...

"Velmi zvláštní paní."

Velmi. Zvlášť ve světle těch pasáží naznačujících problémy v sociálním kontaktu a komunikaci. Celkem není divu, že jí tradiční škola nesedí, ovšem otázka je, nakolik svou vysoce specifickou zkušenost zevšeobecňuje a přenáší na vlastní děti.

Okomentovat