28.8.19

Starostové a nezávislí: Vzdělávání pro 21. století

Publikujeme text autorů Petra Gazdíka a Mikuláše Beka, který prezentovalo v úterý hnutí Starostové a nezávislí.

DOBA NÁS DOBĚHLA

Překotné změny technologií - další digitalizace a robotizace - už neumožní vybrat si profesi ve 14 letech a zůstat u ní po celý aktivní život. Jsou a ještě více budou nutné rekvalifikace a celoživotní vzdělávání.

Množství informací, které se na nás denně valí, neznamená, že světu kolem sebe rozumíme lépe (někdy spíš hůř). Komunikační technologie se čím dál tím víc zneužívají ve prospěch populismu a autoritativních modelů vládnutí. Rozeznat pravdivou informaci od cílených nepravd je možné jen rozvojem kritického myšlení.

Jedině prostupnost a flexibilita celého systému zajistí kvalitní vzdělávání.

Jen změnou způsobu vzdělávání zajistíme, že i další generace budou žít v prosperující zemi svobodných lidí s kritickým pohledem na svět.

POSTUPNÝMI KROKY KE ZMĚNĚ

Nechceme revoluci, ale postupnou proměnu, která dává smysl.

Ke změnám ve vzdělávacím systému vedou změny zákonů, ale i nelegislativní kroky, které má v rukou ministerstvo školství.

STAN nyní předkládá ucelenou představu změn a zároveň připraví návrhy zákonů, které proces nastartují.

ZÁKLADNÍ ŠKOLY

  • definovat základní vzdělání - tj. určit penzum vědomostí a dovedností, zavést závěrečné testy všech žáků s možností vykonat je průběžně během základní školní docházky - v návaznosti na to postupně směřovat ke zrušení 9. třídy ZŠ, která již nyní nepřináší kvalitativně nic nového, ale je jen jakýmsi „čekáním“ na další vzdělání
  • zajistit kvalitnější výuku cizích jazyků; povinný bude na ZŠ pouze jeden, zároveň ale bude každá škola povinna nabídnout zájemcům i druhý
  • školy propojit s jinými v rámci svazků obcí - sdílet administrativní síly, v případě nutnosti ale i učitele
  • specifický servis pro školáky: např. zavést školní autobusy

STŘEDNÍ ŠKOLA

Nynější systém je málo prostupný, atraktivita profesního vzdělávání na střední úrovni je nízká. 

Ve 14 letech věku je jen obtížné se rozhodnout o budoucí profesi - nastavit prostupnost a flexibilitu středních škol
  • zřídit tzv. „reálnou střední školu“, vnitřně ale diferencovanou, se stanovenou úrovní vzdělání
  • ta umožní v rámci jedné školy individuální studijní dráhy včetně různých tradičních typů od gymnázia po odbornou školu či učiliště
  • skladbu předmětů nastavit jako „švédský stůl“, ze kterého si každý student namixuje výběr podle předpokladů a zájmu (více zaměřené profesně, přírodovědně nebo humanitně)
  • na všech diferencovaných typech škol posílit všeobecné vzdělání
  • více a lépe propojit školy a zaměstnavatele - zavést smysluplné praxe
  • nastavit středoškolské minimum - určí povinnou úroveň vzdělání vyžadovanou pro všechny střední školy
    • úroveň maturity jako závěrečné zkoušky budou moci různé školy nastavit různě podle svých vzdělávacích cílů 
    • dostatečnou znalost např. matematiky na úrovni minima lze prokázat klidně i ve 2. nebo 3. ročníku střední školy, následně je možné více se věnovat jiným předmětům podle zájmu
  • zrušit jednotné přijímací zkoušky i státní maturity; úroveň školy vyhodnocuje akreditační úřad kraje, nezávisle na krajské vládě - ten, kdo zřizuje a platí školu, nemůže hodnotit její úroveň

VYŠŠÍ A VYSOKÉ ŠKOLSTVÍ

  • umožnit krajům zřídit krajské polytechniky s krátkými programy (2-4 semestry) nebo bakalářskými programy (6-8 semestrů) a posílit tak nabídku profesního vzdělávání
  • motivovat univerzity uznávat programy polytechnik - i vysoké školství musí být více prostupné
  • výběrově podporovat špičkové výzkumně zaměřené programy univerzit při splnění náročných kritérií

UČITELÉ

  • jasně stanovený násobek průměrného platu
  • srozumitelný kariérní řád pro učitele
  • zavedení možnosti „tvůrčího volna“ - změna pracovního režimu na půl roku nebo rok, možnost odborného růstu vzdělávacími programy; prostředek proti „vyhoření“
  • více praxe na pedagogických fakultách
  • umožnit vyučovat i odborníky přímo z praxe, aniž by museli mít pedagogické vzdělání


6 komentářů:

Radek Sárközi řekl(a)...

Školství jako "švédský stůl"? Myslel jsem si, že našim vzorem je Finsko... Takže z učitelů už nebudou průvodci, ale nově jen pracovníci cateringu? Na to bude stačit základní vzdělání.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Ve výčtu zasloužilých zakladatelů neutěšeného stavu regionálního školství jsou mimo jiné i starostové a jejich školští kamarádíčci.

Eva Adamová řekl(a)...

"...postupně směřovat ke zrušení 9. třídy ZŠ, která již nyní nepřináší kvalitativně nic nového, ale je jen jakýmsi „čekáním“ na další vzdělání"

A neodporuje si to náhodou s tím, že STAN o pár řádků výše tvrdí, že volit si profesní dráhu ve 14 letech je brzy? V případě zrušení 9. třídy by si ji museli volit už o rok dříve. A zároveň si to odporuje s tím, co STAN tvrdí o pár řádů níže, a to že na všech diferencovaných typech středních škol je potřeba posílit posílit všeobecné vzdělání. Nebude to jen ještě delší čekání na další vzdělávání?

"zajistit kvalitnější výuku cizích jazyků; povinný bude na ZŠ pouze jeden, zároveň ale bude každá škola povinna nabídnout zájemcům i druhý"

Tento nápad mi připadá rozumný.

"školy propojit s jinými v rámci svazků obcí - sdílet administrativní síly, v případě nutnosti ale i učitele"

Ani toto není zcela mimo mísu.

"specifický servis pro školáky: např. zavést školní autobusy"

Školní autobusy u nás přece existují, protože jízdní řády jsou potřebám škol přizpůsobeny, jen hold nejsou zdarma.

Co je však mimo mísu? Většina nápadů, které se týkají středních škol. Dovedou si Staníci vůbec představit jaké nároky na vybavení a na skladbu pedagogických sborů by kladl tento jejich nápad se středními školami: "zřídit tzv. „reálnou střední školu“, vnitřně ale diferencovanou, se stanovenou úrovní vzdělání, ta umožní v rámci jedné školy individuální studijní dráhy včetně různých tradičních typů od gymnázia po odbornou školu či učiliště"

Nicka Pytlik řekl(a)...

postupně směřovat ke zrušení 9. třídy ZŠ... je jen jakýmsi „čekáním“ na další vzdělání

Postupně?
Jakože první rok se zruší poslední čtvrtletí, další rok třetí, a po čtyřech letech je zrušen celý ročník. Takže pátý rok se na další vzdělání bude čekat už v osmé třídě.
Tak nějak rakousko uhersky odpojují poslední vagon, v kterém dochází statisticky k největšímu počtu úrazů.

Eva Adamová řekl(a)...

Přechod na desetiletou docházku, kdy osm let žáci absolvovali na základce, trval na přelomu 70. a 80. let osm roků.

Nicka Pytlik řekl(a)...

trval na přelomu 70. a 80. let osm roků

Pytlici si pamatují na ta nezletilá dítka v prvních ročnících středních škol.
Starostům už nejspíš nezbude, než aby vyrukovali s nějakým naprosto původním nápadem. Namátkou posunutí začátku školního dne na devátou hodinu nebo hlavních prázdnin o čtrnáct dnů jedno kterým směrem v čase.

Okomentovat