13.8.19

Reportáže z průmyslu: Zájem studentů o naši školu je velký, ale uchazeči mají problémy s matematikou a chemií, říká prorektor VŠCHT Milan Pospíšil

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze je špičkovou vzdělávací institucí zaměřenou na obory, které nachází vysoké uplatnění na trhu práce. Jak říká prorektor pro strategie a rozvoj Milan Pospíšil, ani přes demografický propad počet studentů školy neklesá, protože zájem mají uchazeči ze zahraničí. Mezi nimi a českými absolventy je ale podstatný rozdíl ve znalostech matematiky a chemie.


Z rozhovoru na Reportážezprůmyslu.cz vybíráme:

Jak obecně vidíte české školství a kam podle vás směřuje?

Co se týče směřování, tak se v současnosti připravuje Strategie vzdělávání 2030+ napříč všemi stupni vzdělávání, od mateřských až po vysoké školy. Nejvíce diskutované je v současnosti regionální školství, které bylo v minulosti až přespříliš decentralizované. K tomu došlo už v dobách paní ministryně Buzkové. Výsledkem bylo, že školy ztratily přímou metodickou a podpůrnou vazbu na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, hlavní slovo mají zřizovatelé, v případě základních škol obce a v případě středních školou pak kraje. A často se stává, že na malých obcích není v silách zastupitelstva se o tu svoji školu kvalitně postarat, to se týká především věcí spojených se zajištěním provozu, a pak padá na bedra ředitele školy ohromné množství administrativy. Ředitelé základních škol jsou pak často přetíženi a nemají čas řídit samotnou výuku. Takže se ukazuje, že to byla chyba, a nyní se řeší, jak to napravit, jak ředitelům škol pomoct. Další důležitou otázkou je, jaké kompetence by vlastně dnešní žáci a studenti měli mít. Žijeme v době, kdy jedním kliknutím mohou všichni na internetu najít veškeré informace. To není problém pro nikoho z dnešních žáků. Problém ovšem je, jak s těmito informacemi pracovat a jak je vyhodnocovat. Informační gramotnost a kompetence je věc, na kterou musí být kladen velký důraz. Samozřejmě další důležitou otázkou je, jak motivovat mladou generaci, aby ráda chodila do škol, a také jak zajistit kvalitní a motivované učitele. Pokud by se toto podařilo vyřešit na základních a středních školách, tak by se to pak projevilo pozitivně i na vysokých školách. Dnes je to tak, že prakticky celý zimní semestr prvního ročníku bakalářského studia doučujeme studenty nezbytné základy, protože ze středních škol je nemají. Pak se nikdo nemůže divit, že máme v prvním ročníku studijní neúspěšnost až 60 procent, a to právě kvůli matematice a chemii. To se snad do budoucna změní, studenti budou ke studiu na vysoké škole přicházet lépe připravení, protože snem každého pedagoga je učit motivované, chytré a zvídavé studenty se zájmem o nové věci, o vědecké poznání, které pak může brát jako své mladší kolegy.

4 komentáře:

Eva Adamová řekl(a)...

"... ani přes demografický propad počet studentů školy neklesá, protože zájem mají uchazeči ze zahraničí. Mezi nimi a českými absolventy je ale podstatný rozdíl ve znalostech matematiky a chemie."

No žádné překvapení. Z výuky 1. stupně jsme vyautovali desetinná čísla a další učivo, čímž už v páté třídě zabíjíme matematický potenciál nadanějších dětí. Z deváté třídy jsme vyšoupli lomené výrazy a goniometrické funkce, čímž směle pokračujeme ve výše uvedeném a posíláme děti na střední školy bez matematického aparátu potřebného k výuce středoškolské fyziky, chemie a odborných technických předmětů. Ze středoškolského učiva jsme vygumovali diferenciální počet, bez kterého jsou studenti nastupující na přírodovědné a technické vysokoškolské obory jako ryba bez vody.

Na Slovensku v matematice v podstatě furt jedou furt tak jak to bylo v době, kdy na základce žáci trávili osm let, v poslední době navíc značně posílili výuku přírodovědných předmětů a třeba chemii nevyučují až od 8. ročníku, ale už od 6. ročníku. V Polsku se technickým, fyzikálním a chemickým záležitostem věnují docela dost už v přírodovědě, kterou vyučují od 9 do 12 let dětí, zatímco u nás v přírodovědě v podstatě furt meleme dokola je zvířátka a rostlinky. A jak to tak vypadá, tak ani v ostatních zemích východního bloku děckám neuhli až tak, jak se to podařilo nám.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Mezi nimi a českými absolventy je ale podstatný rozdíl ve znalostech matematiky a chemie.

Tak proč ty uchazeče, do prkvančic už jednou, nepřezkušují třeba z mediální výchovy?

Ivo Mádr řekl(a)...

"mediální výchovy"

Vy vůbec nechápete význam diskuzí, prezentací,....v hodinách matematiky. Nějaká blbá procenta, přímá, nepřímá úměra, zlomky,..(teda počty a ne matematika) přece straší 90% žáků. Je třeba, aby se nestresovali takovými blbostmi a chodili do školy rádi.

Paní Adamová, jsem v rámci všech těch keců o redukci učiva zvědavý na to, co ještě z matematiky na ZŠ a SŠ odstraní. Mám obavy, že to bude ještě mnohem horší. Ty zbylé "počty" už potom odučí i cvičená opice.

Nicka Pytlik řekl(a)...

uchazeči mají problémy s matematikou a chemií

Jak velká trdla si kdo nabere, tak velká trdla i má.
'Zájem lidí o karieru hvězdného zpěváka je velký, ale uchazeči mají problémy se zpěvem.'

Okomentovat