31.8.19

MPSV: Odměňování vedoucích pracovníků mateřských škol

Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor pracovněprávní legislativy, odpovědělo na žádost Pedagogické komory, z.s., o stanovisko ve věci zařazení vedoucích pracovníků mateřských škol do platové třídy.

Věc: Odměňování vedoucích pracovníků mateřských škol

Ministerstvo práce a sociálních věcí zabezpečuje především úkoly vyplývající z jeho kompetence stanovené zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, mezi něž nepatří oprávnění vydávat závazné výklady právních předpisů, ani poskytovat právní služby. K Vaší žádosti o stanovisko k nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, ohledně vedoucích pracovníků mateřských škol sděluje Ministerstvo práce a sociálních věcí následující stanovisko:

V otázce zařazení do platové třídy se postupuje podle § 123 odst. 2 zákona Č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) a zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací. To znamená do platové třídy, ve které je v katalogu prací obsažena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci vyžaduje. Vedoucího zaměstnance zařadí zaměstnavatel do platové třídy podle nejnáročnější práce, jejíž výkon řídí, nebo kterou sám vykonává (§ 123 odst. 3 zákoníku práce).

Pro zařazení do platové třídy je tedy zásadní otázka, jakou nejnáročnější činnost zaměstnavatel resp. zřizovatel po vedoucích pracovnících mateřských škol požaduje. Pokud je touto nejnáročnější prací například komplexní koordinace ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační správy organizace, případně správy dalších oborů činnosti organizace, jejíž provádění se předpokládá u vedoucích zaměstnanců, kteří jsou statutárním orgánem zaměstnavatele (případně jeho zástupce), zařadí se tento zaměstnanec do 11. platové třídy, a to podle ustanovení bodu 2 v této platové třídě v povolání 1.01.12 Koordinační, projektový a programový pracovník v příloze k nařízení vlády Č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „katalog prací“), kde je tato práce uvedena.

Pro určení platové třídy není rozhodující v jakém dílu či povolání je konkrétní příklad práce v katalogu prací zařazen. Je ovšem na rozhodnutí zaměstnavatele resp. zřizovatele, jestli bude po vedoucích pracovnících mateřských škol výkon například Vámi uváděných koordinačních prací požadovat. Zřizovatel totiž zároveň musí postupovat s péčí řádného hospodáře a zřejmě nebude požadovat souběžný výkon stejné činnosti, kterou zajišťuje někdo jiný.

Příplatek za vedení je upraven v § 124 zákoníku práce. Vedoucímu zaměstnanci přísluší příplatek za vedení podle stupně řízení a náročnosti řídící práce. Příplatek za vedení přísluší také zástupci vedoucího zaměstnance, který trvale zastupuje vedoucího zaměstnance v plném rozsahu jeho řídící činnosti, je-li toto zastupování u zaměstnavatele upraveno zvláštním právním předpisem nebo organizačním předpisem, a to v rámci rozpětí příplatku za vedení stanoveného pro nejbližší nižší stupeň řízení, než přísluší zastupovanému vedoucímu zaměstnanci. Příplatek za vedení přísluší dále zaměstnanci, který zastupuje vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení v plném rozsahu jeho řídící činnosti po dobu delší než 4 týdny a zastupování není součástí jeho povinností vyplývajících z pracovní smlouvy, a to od prvého dne zastupování. Příplatek přísluší za stejných podmínek stanovených pro zastupovaného vedoucího zaměstnance.

Výše příplatku za vedení se stanoví v % z platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je vedoucí zaměstnanec zařazen a činí pro 1. stupeň řízení 5 až 30 %, pro 2. stupeň řízení 15 až 40 %, pro 3. stupeň řízení 20 až 50 % a pro 4. stupeň řízení 30 až 60 %.

Prvním stupněm řízení se rozumí Vedoucí zaměstnanec, který řídí práci podřízených zaměstnanců. Druhým stupněm řízení se rozumí vedoucí zaměstnanec, který řídí vedoucí zaměstnance na 1. stupni řízení nebo vedoucí zaměstnanec-statutární orgán, který řídí práci podřízených zaměstnanců. Ve třetím stupni se jedná o vedoucího zaměstnance, který řídí vedoucí zaměstnance na 2. stupni řízení, vedoucího zaměstnance-statutární orgán, který řídí vedoucí zaměstnance na 1. stupni řízení, nebo vedoucího zaměstnance-vedoucího organizační složky, který řídí vedoucí zaměstnance na 1. stupni řízení. Čtvrtým stupněm řízení se rozumí vedoucí zaměstnanec-statutární orgán, který řídí vedoucí zaměstnance na 2. stupni řízení, vedoucí zaměstnanec-vedoucí organizační složky, který řídí vedoucí zaměstnance na 2. stupni řízení a další v § 124 odst. 3 zákoníku práce konkrétně vyjmenované pracovní pozice, které není možné na vedoucí pracovníky mateřských škol aplikovat.

Zaměstnanci, který není vedoucím zaměstnancem, avšak je podle organizačního předpisu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny, přísluší podle náročnosti řídící práce příplatek za vedení v rámci rozpětí 5 až 15 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

Jak pro zařazení vedoucích zaměstnanců do platových tříd, tak pro určení výše příplatku za vedení může být důležité, zda se jedná o samostatnou mateřskou školu nebo školu, která je spojena se základní školou v jedné organizaci. Z organizační formy může vyplývat jak určitá složitost, odpovědnost a namáhavost práce požadované po vedoucích pracovnících, která je rozhodující pro jejich zařazení do platové třídy, tak i organizační struktura, na níž navazuje stupeň řízení a náročnost řídící práce, což jsou faktory ovlivňující výši příplatku za vedení.

Mgr. Dana Roučková v. r.
ředitelka odboru pracovněprávní legislativy

Žádné komentáře:

Okomentovat